767

Koukolovatý, koukolnatý, voll Raden.
K. pšenice. — K., koukoli podobný, raden-
artig.

Koukolovitý, radenartig. K. rostliny.
Rostl.

Koukolový, Raden-. K. voda: semeno.

Koukoví, n., kollekt., Kiesel. Rk.

Koukový kámen, Feuerstein. V., Rostl.

Koule, e, f., kule, kulka, kulička, kul-
čička. Tedy instr. sg. koulí n. kulí; pl. gt.
kulí n. koulí, dat. koulím n. kulím, lok.
v kulích n. koulích, instr. kulemi n. koulemi.
Mk. Stran původu vz Mz. 52. K. jest těleso
tvaru okrouhlého, které vzniká, otáčíme-li
půlkruh kolem svého průměru co osy; střed
tohoto průměru jest spolu střed koule, který
leží od každého bodu povrchu stejně daleko.
Vz více v S. N. Die Kugel, Sphäre. Koule
okrouhlá, vydutá, prázdná, praskací, svíticí,
řetězová, bořicí, tesaná, ohnivá, biliardová,
sněhová, zemská (zeměkoule), nebeská (k.
nebes, Himmelsk. ), parní, Jg., Nz., V., Kom.,
vzdušná (ballon). Nz. K. do ručnice, do děla
(Kanonen-, Stückkugel), V., k hraní. Jg. K.
s opasem, opásaná, Gürtelkugel, Čsk., s úsečí,
pásem a výsečí, K. mit Segment, Zone und
Sektor. Ck. Průměr, povrchnosť, plocha, ry-
chlosť, povrch koule. Šp., Nz. Úseč z koule
(Kugelabschnitt), výseč z koule (Kugelaus-
schnitt). Nz. Aby v ní (neděli) nehřešil, ne
v kostky hrál anebo v jiné hry, jakžto pa-
stevci na pastvě v koule neb toušie n. v kotny
o penieze. Z14. stol. Dráha letu kulky. Forma
na kulky. Šp. Koule líti; k. vystydla. Šp.
Koule fičí (okolo někoho). Šp. Kouli vrhati,
vrci, trčiti. Tš. V kule hráti. V. Koulí a ku-
želkami hráti. Kom. Vz Střela. Jak se koule
otáčí, tak světa losy sedají. Pk. — K. ohnivá
= povětroň. S. N. Meteor. — K. (v tělocviku).
Po kouli napřed, nazad, stranou běhati; kouli
sounožným poskokem puditi; skokem na
kouli se obraceti; jednonož kouli puditi. Tš.
(str. 104. ). — V loterii: Saditi na první, druhou
atd. kouli (na první, druhé číslo, které dle po-
řádku v. tahu loterním vyjde). — K., holub
mořský, láhvice, der Kugelfisch, die Meer-
flasche. Rohn. — Koule ženská = zásnět,
snětek, zlé břemeno, nezdárný plod, slove
zvrhlosť zúrodněného v dělohu se dostavšího
vajíčka, kterážto v době vývoje jeho ne-
mocí zárodku povstává: k. boubelnaté či
vodnaté a k. masité či krevní. Vz více v S.
N. Mondkalb, Kugel. Která žena má kuli
v břiše. Jád. K. se jí hnula a stoupá jí
k srdci. Lk. — K., vz Nástroj k vytahování
kulí. Cn. — K. kamzíková, Gemskugel, slove
svalená, tvrdá, kulovitá hmota, kterou někdy
nalézáme v panderu (Wanst) starých kamzíků.
Šp. — K. = posada kulatá. Na Mor.

Koulenka, y, f., globularia. K. obecná,
g. vulgaris. FB. 64. Die Kugelblume.

Kouleti, 3. pl. -ejí, koulej, leje(íc), el, en,
ení; kuliti, 3 pl. -lí, il, en, ení; koulívati,
rollen, kollern, wälzen. V. — se. Koulelo
se, koulelo, červené jablíčko. Da. — se, co
po čem: po zemi. Us. — čím: kulí. Br. K.
červeným jablíčkem. Er. P. 483. — čím kam:
kulí do kuželek. — se odkud. Jablko od
jabloně daleko se nekoulí. Ctib. — co kam,
kudy atd. Míč ke zdi, proti hráči, za psem,

přes niť, skrze stromy, z besídky, na pole,
v jámu, pod kůlnu, mezi slepice, se sou-
druhy za chalupu atd. k. Us.

Koulíčkovati se = házeti po sobě sně-
hovými kulemi; v střed. Čech. koulovať se.
U Bydž. Nk.

Koumar, u, m., koumarová barva, že-
lezná, eisengraue Farbe. — K., koumarové
barvy sukno, graues Tuch. Jg.

Koumarový, grau, eisengrau. V.

Koumati, strč., rozuměti, slíditi, na stopu
přijíti, cítiti, vermerken, vernehmen, inne
werden, erfahren. Švihličku k. = německy
mluviti. Koll. (Bž. ) Užívá se složeného: zkou-
mati. Jg. K. (míti pozor při krádeži). Sř.
K. = číhati, pátrati. U Humpolce. Sř. — K.
= seděti v žaláři za mřížemi. Da.

Koumavý = koumač = chytrý, obezřelý
zloděj. Sř. — K., loudavý, langsam. K-vě
choditi. Us. Libochov.

Kounice, dle Budějovice, 1. ves v kr.
pražském; 2. K. dolní, Kanitz u Brna; 3.
K. horní v kr. znojemském. Karel hrabě
Kounic nebo z Kounic. Vz Jméno, S. N.

Kouniti. säumen. Rk.

Koupadlo, a, n., lépe: kupadlo, vz -dlo.
Bad.

Koupání, n., das Baden.

Koupárna, koupadlna, y, f., koupelna.
Badeanstalt. D.

Koupati, koupám a koupi; koupávti,
baden, waschen. — koho: psa, ovce, Ros.,
tělo, sebe. Us. — se, koho v čem, kde:
za lesem, Us., v studené vodě, Us., se v řece,
v blátě (tam padnouti). Koupá se, drže se
břehu (bezpečně si počíná). Jg., Lb. — se
jak: bez cizí pomoci, bez měchýřův.

Koupavý, badelustig. K. ryba. Bech.

Koupě, ě, f. = kup, kupování, der Kauf.
K. dle ukázky (nach Probe), dle vzoru (nach
Muster), na zkoušku (zur Probe), bezvými-
nečná, na ohledání. V koupi něco přidávati,
přikládati (přídavek). V. To je dobrá k.;
udělal dobrou koupi. Ros. V prodaji a koupi
obchod vésti. V. Koupi uzavříti. Sych. Šli
na koupi (kupovat). Us. Sešlo s koupě. Právo
přední koupě. D. K. na zisk, na výdělek,
J. tr., návratná (Rückkauf). Šp. To je ke koupi
v každém krámě šp. m. to lze v každém
krámě koupiti. Km. Jak při koupi psáno,
tak má býti dáno; K. ruší nájem. Rb. Lidé
na koupě jezdící. Ler. Koupi zamítnouti.
Kupující, dokud schválení nedá, ku koupi
vázán není. Vz Trh, Prodej. — K. = věc
koupená, zboží, na Slov. tovar, die Waare.
V. K. přemykati, překupovati. V. Dobrá,
laciná k. V. Na dobrou koupi netřeba kupců
pobízeti. V., Č. Dobrá k. kupce nehledá. Pk.
Špatnou koupi prodával. Jel. Zlá to k., jest
velmi neodbytná. Č. Laciné koupi nikdy se
neraduj. Č., Pk.

Koupěchtivý, šp. m. kupec, kupovatel.
Bs. —

Koupel, e, f. Gt. koupele, ne: kouple,
vz -el, E. (Dříve také: k., e, m. a posud na
Mor. V tem nejprvším koupeli. Mor. pís. 468. ).
Křest jest koupel nového zákona (nového
rození, rodu). Kom., V. V čistém koupeli
křtu. V. K. k omytí. Berg. K. ovlažovací,
studená, teplá, vlažná; do koupele jíti; kou-