768

pel si koupiti; v koupeli se nastuditi; kou-
pelemi se pozdraviti. Us. Připrděno mu
v koupeli. Vz Hloupý. Prov., Č. — Vz Lázeň.

Koupelík, u, m., láznička, Badestüblein.
Bern.

Koupeliště, ě, n. Badeplatz, -ort. Rk.

Koupelky, lek, pl., f., necky ke koupání
dětí. Do k-lek dítě klásti. Us.

Koupelna, y, f. Badeanstalt. Dch.

Koupelnice, e, f., lazebnice, Baderin. Na
Slov.

Koupelník, a, m., lazebník, Bader. Na
Slov. Bern.

Koupelný, lazební, zum Bade gehörig.
Na Slov.

Koupelověda, y, f. Balneologie. Rk.

Koupení, n., das Kaufen, der Kauf. V.
Žaloba na dání po kúpení. O. z D.

Koupený; -en, a, o, gekauft, Koupený
chlap. V.

Koupil, a, m. Darmodal umřel, Koupil
(Kupsobě) nastal (nyní se musí vše kupo-
vati). Jg., Šm.

Koupiti, 3. pl. -pí, kup, koupě(íc), il, en,
ení; kupovati, kupovávati, kaufen. — abs.
Jak jsem koupil, tak prodávám (narrata re-
fero. Dch. Jak jsem vzal, tak jsem dal. Jak
jsem slyšel, tak to povídám). Vz Pověsť. Č.
Jak koupíš, tak užívej. Rb. — co: zboží,
sukno, dům, pole. Us., V. Co nekoupíš, lehce
můžeš dáti. Lb. Kdo tě nezná, koupil by tě
(a kdo tě zná, darmo by tě nevzal). Vz Ni-
čema. Lb., Č. — co od koho, od čeho:
od žida. Us., V. Jalóvku siu od pastuchy
kúpi v úvalě tam u vysokej trávě. Rkk. 21.
Jestliže by kdo od kláštera ves koupil bez
povolení královského. Ferd. I. zř. — co
jak. K. něco na jisto. Šp. Kupovati na
drobno, na libry, na vědra. Us. Na svůj ná-
klad jídla si kupoval. Pref. 14. Kupovati
bez peněz (krásti). Us., Č. K. co dle běžné
ceny, pod cenou, nad cenu věci. K. něco
trhem (instr. ), D., úkolem (in Bausch und
Bogen), Šm., dražbou. J. tr. Kristus koupil
sobě lidi krví svou k dědictví. Chč. 444.
Laciný přítel, jejž dobrým slovem a klobou-
kem k. můžeš. Č. Nejdražší jest, co se pros-
bou kupuje. Č. Ptáka z ruky koupiti. Šp.

— čeho šp. m. co, leč by to byl genitiv
dělivý při jménech hmotných a hromadných.
Koupil si tabáku. Zpěv. Pohleď, kohos kou-
pil a čehos koupil. Chč. 444. Koupil jsem
si na čepici manžestru. Er. P. 392. — co
komu: sobě dům. D., Vác. III. — co nač:
na prodej, na překup, na zisk, na výdělek.
V. Kdyby se na konšelstvo kupoval. Výb.
K. na větší míru, váhu. Er. Obilí na chléb.
K. poh. 163. K. někomu střevíčky na svátek.
Sš. P. 360. Já si koupím zejtra na ně (na
košile). Er. P. 239. A na to sobě braň ku-
povali. Chč. 445. — zač: za 100 zl., za ho-
tové peníze. Us., D., V. Kúpil za pät prstov,
šiestu dlaň. Mt. S. Koupil za pět prstů a še-
stou dlaň. Č. Kupovati za pět prstů (krásti).
Č. Zač statek koupen byl ? Žer. Záp. II. 153.

— co k čemu, vz k. co jak (instr. ) — kolik.
Koupil s rubáš kmentu. Jir. dh. — co kdy.
O jarmarce kup střevíce. Er. P. 212. K. něco
při dražbě, J. tr., při světle, za tmy. Us.

— po čem: po groši; po zlatém husy koupil

(každou za zlatý). — proč, pro koho: na
závazek lásky něco k. Er. P. 151. Pro otce
(otci) ten statek koupil. Us. — co v čem:
zajíce v pytli kupovati (slepě). Jg. — co
kde: vz k. co od koho. — se kam: v úřad
se koupiti. V. — s adv. K. něco zpět, draho,
lacino. Us.

Kour, a, m. zastr. (kur) = kohout. Koury
pějí. V. Vz Frč. 350.

Kouř (zastr. kúř), e, m. K. = plyn a pára,
skládající se z nedohořelých n. neshořelých
částek zvl. uhelných, pocházejících z těles
hořících nebo silně roztopených. Vz S. N.
K. čpavý, stechender 'Rauch. Dch. Z komína
jde, valí se k.; kouřem se zadusil; syrové
dříví činí silný kouř; pusť k. oknem ven;
k. kamny do pokoje vchází, se žene; kouř
z látek hořících se vyvinuje atd. Us. V kouř
(dým) to půjde (nic z toho nebude). Ć. Vz
Marné počínání. Č. — K. bažantí, Fasanen-
rauch, dělá se k tomu účelu, aby se bažanti
do bažantnice vrátili, kteří z ní odletěli. Šp.
— K., kouřník, včelina, Rauchtopf der Biener.
Us. Ber.

Koura, kura, y, f., kuřice, kurka = sle-
pice, Henne. V. Nevěděl, kolik kur doma
měl (ve strachu). Dal. Kury liška, berany
vlk pobral. Jel. — K. na Slov. = kuře. Plk.

Kouře, zastr, nyní kuře. V.

Kouření, kadění, pára, das Rauchen,
Räuchern, Dampfen, die Räucherung. V. K.
od ohně, z vonných věcí. V. K. tabáku. Jg.
Nepomohlo babě ani k. (koření). Vz Marné
Počínání. Prov., Č.

Kouřený, geräuchert. K. mše, hrubá, ve-
liká, Hochamt. Rk.

Kouřicí tabák (kuřlavý). Rauchtabak. D.

Kouřidlo, kuřidlo, a, n., čadidlo; v dělo-
střelectvu: Dampfkugel. Čsk. — K., kadidlo,
Rauchwerk. — K., kadidelnice, Rauchfass. V.

Kouřim, ne: Kouřím. Stran skloňování
vz Chrudim. K., město v Čechách. Vz více
v S. N. — Kouřiman, a, m. — Kouřimanka,
y, f.; Kouřimský Kouřimsko, a, n. Pojedeme
do Kouřimi. Blízko od Kouřimi. Háj. Od
K-mě. Lom.

Kouřiti, 3. pl. -ří, kuř, kouře (íc), il, en,
ení, kouřívati, dým činiti, čaditi, rauchen,
dampfen, Rauch von sich geben, qualmen;
zakuřovati, räuchern; bzdíti, smraditi, stän-
kern, fisten, räuchern. V. - - abs. Pec, kamna
kouří. Kouříš? Us. — co: tabák. Us. —
komu: Hospodinu k. (kaditi). D. — co komu
kam: kouří mu něco pod nos (pohrdá jím).
Kom. — čím kam. Moře až k nebi vlnami
kouří. Kom. — se odkud. Kouří se z ko-
mína. Jg. Páry ze žaludku do hlavy se
kouří. Plác. Pára z lesa se kouří. Háj. Kouří
se mu z huby (lže). D. Lže, až se mu od
huby kouří. Us. Kouří se mu z vah (přišel
na mizinu. Vz Prodělání. ) Č. — se kde.
nad lesy se kouřilo, Háj., za kamny. Ve
světnici se kouří. D. — se za kým. Kouří
se za ním (lže. Vz Lháti, Lhář. ). Č., Lb. —
se. Práší (lže), až se kouří. Č. Kde se kouří, tu
rád oheň bývá. V. — se čím. Meč jeho krví
se kouří. L. — kdy. Vltava sě kúřie v raněj
pářě. Rkk. 31. — se kam kudy: Kouří se
kamny, nějakým otvorem, do pokoje, po
celé síni, přes dvůr atd. Us.