769

Kouřivý, kouřlivý = kouřící, Dampf-,
Rauch-. K. oběť. Háj.

Kouřlavý, lépe: kuřlavý. Jg.

Kouřnice, e, f., das Rauchzimmer. Rk.

Kouřník, u, m., vz Kouř (na konci).

Kouřový, Rauch-. K. barva. Rostl.

Kousací, Beiss-. K. zub, D., koruna zubu,
svaz, Kaumuskel. Presl.

Kousadlo, a, n. K. slovou veškeré zuby
dravcův a psů. Das Gebiss. Kousadla u hmyzu:
hořejší pysk, dvě hořejší čelisti, dvě dolejší
čelisti, dolejší pysk. Jhl.

Kousák, kusák, u, kusáček, čku, kusáky,
pl., m., zuby, řezáky, der Schneidezahn. D.

Kousání, n., das Beissen. K. žaludka. V.

Kousati, kousám a kouši, kousej, kousaje
(íc), al, án, ání; kousávati; kousnouti, snul
a sl, ut, utí, beissen; pomlouvati, nachreden;
štípati, stechen; vaditi se, sich zanken. Jg.
— abs. Pes, který velmi (mnoho) štěká, ne-
rád kouše. Jg. Mrtvý (Umrlý) pes (nepřítel)
nekouše. Jg. Mouchy, komáři kousají (lépe:
štípají), L., pepř, chřen kousá, štípá. Jg. —
koho, co: maso, chléb; pes psa nekouše.
Pes kouše blížící se. Kom. — komu co:
housku dítěti. Us. — kam: do masa. Us.
Kousl do kyselého jablka (nechutná mu to).
Do pysků se k. Nt. Kousni se v nos, v bradu,
v prst (k hněvivému). Č. Klaní se do nohou
a v paty kouše. Č. Nekousal Jidáše v ko-
leno. Vz Jidáš. Č. — kdy. Vůči (v oči) s tebou
dobře a krom očí kousá co pes (štípe co
had). Prov. — koho čím. Vždy mne svými
řečmi koušete. Br. — se. Psi hned se kou-
sají, hned se lížou. L. — se s kým. Kouše
se s každým (hněvá se). Us., Č. — po
kom. Zlý pes po každém kousá. — jak.
Kouše okolo sebe jako vlk (o hněvivých
a lakotných). Jg.

Kousavec, vce, m, der Beisskäfer. Rk.

Kousavka, y, f., der Flohkäfer. Rk.

Kousavosť, i, f., die Bissigkeit. K. koně;
k. pepře (pernosť). V.

Kousavý, zastr. kúsavý, bissig. K. kůň,
pes. V., Jel. K. svědomí = hryzoucí. V.
K-vá se mu dostala pod čepec = vadivá,
zlostná. Lpř. — K. = leptavý, perný, ätzend,
beissend. K. kámen, D., kořen, pepř. V. Tato
zemčata mají kousavou chuť. Rostl.

Kousek, sku, kouseček, kousíček, čku,
m., ein Stückchen. K. másla, sýra, cukru,
zázvoru, křídy, mýdla, svíčky atd. Us. Pro
dobrý kousek najde se koutek. Vz Jídlo.
Č. Ostatně vz Kus.

Kouskovati, zerstückeln. — co čím:
trháním, nožem. Us.

Kouskovatý, -ovitý, stückweis, zer-
stückelt. Ros.

Kouskový, Stück-.

Kousnouti, vz Kousati.

Kousoví, n., malé pole u cesty. Us.
Prach.

Koustíček, m. kousíček (vz Kousek), t
jest vsuto. Gb. Hl. 122.

Kouštěk, vz Kus.

Kout, a či u, koutec, tce, koutek, tku,
koutík, u, kouteček, koutíček, čku, m. —
K. =úhel, der Winkel: prostý, rovný, tupý,
rozevřený, ostrý, boční. Jg. Vz Úhel. Měřiti
podlé úhelnice (úhelnicí) kouty. Kom. — K.

v pokoji, v domě, der Winkel. Poustky doma,
čtyry kouty a pec pátý. Jg. Zloděj kouty zů-
staví a oheň vše pobere. Jg. Po všech koutech
hledati, šťárati. V. Kde pán do koutů na-
hlédá, tu hospodářství dobře stojí. V. Máť
on hojnosť prázdných koutův (chlubný). Č.
Šíti kouty v hromadu. Vz Šíti co v co. Č.

— K., skrýš, ein Winkel, Schlich. Do kouta
zalézti (tajiti se). V. Když kocour přijde,
myši v k. lezou. Jg. Kdo z kouta měří, ji-
stěji udeří. Jg. — K., slehnutí, šestineděle,
die Niederkunft. Žena je, leží v koutě. V.
Přišla, čeká se do kouta. Us. Do kúta se
dostať (do pôlohu prísť; do postielky prísť;
za plachtu sa dostať). Mt. S. — K. = předek,
der Ahne. Vyvodíc urození své čtyřmi kouty,
aby dva dědy a dvě bábě ukázali dobré
urozené vládiky po otci i po mateři. Pakli
neukáže těch 4 koutův, tedy není dobrý, ale
chlap. Chč. — K., těsné místo, ein enger
Ort, Winkel. V těsný k. koho vehnati (do
nesnazí). Vz Nesnáze. Č., L. Do kouta něco
zastrčiti; v kout něco n. něčím hoditi. Kom.
Někoho k mlčení přivésti a do k-a vtlačiti.
Čr. Kouty někým vytírati. Zadní k. někým
vymetati. Vz Nemilý. Č. — K., úzký konec,
na př. louky, pole, Winkel. Boček, Us. —
K. = celé obydlí, eine abgelegene Wohnung,
Winkel. Vlastní k. a kuchyně. V. Kouta
svého se držeti. Jg. Cizí kouty potírati (v ci-
zině bydleti). Vz Žebrota. Č., Jg. V koutě
seděti (pokojně se chovati). Panenko sedávej
v koutě, budeš-li ctná (hodná, dobrá, tichá,
pěkná, ctnostná), najdou tě. Prov. Stran pří-
sloví vz Myš, Pec, Psota. — K. Kouty =
zbytky po odvážení rud do kouta smetené.
Erzüberbleibsel. Rohn. — K. Kouty ústní,
Mundwinkel. Jg. — K., hra dětí. Hráti
v kouty. L. Vz Koutek. — K. Kouty, dle
Dolany, ves v Domažlicku. Da.

Kouta, pl., n., koutní pole. Půjdem na
kouta. Na Mor.

Koutálek, lka, m., filistata, pavouk. Krok.

Koutan, a, m., enoplosus, ryba. Krok.

Koutek, tku, m., ein kleiner Winkel. K.
oka. V. Koutkové očí slzy ze sebe potí. Kom.
Koutky úst (mezi pysky). Us. V koutky
(důlky) hráti. Sych. Šije koutky v hromadu
(když kdo zaháleje po koutech chodí). Č.

Kouti, kuji, kuj, kuje (íc), kul n. koul,
kut, kutí; kúvati, kouvati, schmieden; ko-
vati, beschlagen. Jg. — abs. Dokud železo
horké, kuj. Jg. — co: stříbro, železo, štěstí,
peníze, kolo, koně (kovati); lesť, šibalství,
úklady, zradu; zlou kouti = snovati, zamý-
šleti. Jg. Nepravosť kuje a snuje každý. Kom.

— co kdy: Železo za horka nejlépe kouti
(dokud k čemu chuť, příležitosť). Ros. — co
komu. Komu Bůh rozum nedal, kovář mu
ho neukuje. Jg. Každý sobě štěstí kuje. Jg.

— co, se kde. Cigáni mu klince kujú v ža-
lúdku (o hladovém). Mt. S. Každý se lahodně
vůči maje lesť kuje v srdci. Kom. Srozuměl,
že se něco nového na paláci kuje. V. — se.
Nyní se tvá kuje (o tebe běží). Jg., Něco se
kuje. D. — co čím proti komu. Šípy, je-
dovaté ohněm zlosti, proti nevinným kují,
strojí, ocelují, brousí. Br.

Koutkování, n., das Verstecken. Noční
k. a ven z domu toulání. Plk.