Předchozí (772)  Strana:773  Další (774) |
|
|||
773
|
|||
|
|||
2. Kozák, u, m., houba, podobná hřibu,
Geissfuss, Röhrenschwamm, Schweinpilz, Zie- genbart, boletus luteus. Na Slov. peprník. — K. houba, lanýž, Trüffel. Kom. — K., hrnec na mléko, Milchtopf. Na Slov. Kozákov, a, m., vrch mezi Jičínem, Lo-
mnicí a Turnovem, bohatý drahokamy. Kozákův, -ova, -ovo, což kozákovo jest.
Vz Kozák. Kozalec, lce, m., artemisia dracunculus,
Estragon. Kk. 164. Kozár, u, m., houba, die Lorche. Rozk.
Kozář, e, m. = kozák, Ziegenhirt; na
Slov. kozár, a, m. Č. Kozárovice, dle Budějovice, v Kouřim-
sku. Tk. I. 348., III. 650. Kozatý, prsnatý, cecatý, hochbusig, hoch-
brüstig. Us. Kozdelec, lce, m. = kotrlec. Us. v Krkonoš.
— K., prodělek. Jest na tom k. (prodělá se).
Us. Sklenařice. Kozel, zla, kozlík, a, kozelec, lce, kozlec,
gt. kozelce, kozlíček, čka, m. K. vyřezaný: košut. K. perský, bezrohý n. číplý, malo- rohý, vlnatý, tibetský, angorský, kařelný, mnohorohý, obecný, divoký n. lesní. Jg. Ca- per, Bock, Ziegenbock, Geissbock. V. Kozel se běhá, prská, bečí, beká. Dělá se bera- nem a trká co kozel. Us. Čím starší kozel, tím tvrdší roh (čím starší, tím chlipnější. Lb. ). Us., Šp. Tvrd k. dojiti (o lakomých). Č. Smrdí kozlem (chytrý). Č. Jak od kozla, ani vlny ani mléka. Vz Nepotřebný. Č., L. Kozla zahradníkem udělati. V. Kozla k pe- trželi, muže k dívkám pustiti. Dal hlídati kozlu petržele. Vz Chybování. Č. Vybiti komu kozla. Vz Vzdorný. Č. Kozla odříti = chy- biti. Č. Bude z něho hospodář, co z kozla zahradník. Jg. Kde je k. zahradníkem, stará bába poručníkem, tam aby čert byl služeb- níkem. Šp. K. dlouhou bradu má a není mu- drcem. Pk. Č. — K. = ďas, rarášek, der Geier, der böse Geist. Kozla (was der Geier, Guckuck. Dch. )! Jdi ke všem kozlům! Kozla kus by sežral. Dovím se toho, a kdyby k. v tom byl (vězel). Us. Kozla do toho ('s ist den Geier werth)! Dch. K. jím hází po stro- mech a po staveních. Zlob. K. ho tam vnesl. Kýho kozla! Kde tebou kozli melou (kde vězíš)? K. mne tam nesl. Us., Jg. Ten mne po kozlech přivítal (špatně). Šm. Vem tě k. (ras, ďas. Vz Proklínání). Lb. — K. Kozla dříti = dáviti se, blíti, speien. Us., Č. — K., dřevěný podstavek k lešení atd. Vz Koza. — K., kozlík u kočáru, na kterém kočí sedí,
der Kutschbock. Us. — K. = ledolom, vz Koza. — K., kozelec, kláda ve vězení, do níž za nohy (při větším trestu i za ruce) sá- zejí, der Bock, Block. Vsaditi, svázati, dáti někoho do kozla (v kozla. Ros. ). D. Viseti v kozle. Ros. Do kozla n. v kozelec někoho svázati (tak, aby shrbený zůstal). D. — K., na Slov. stoh, brh, eine Drüste Heu oder Stroh. Plk. K. obilí, slámy, sena, dříví, cihel (k pálení); odtud snad: Je toho na kozly (mnoho)! Š. a Ž., Dch. Obilí, seno do vy- sokých kozlů klásti, skládati. Tab., Zlob. — K., nástroj, vz Stolice. Bednář sedí na kozlu či na kozlíku. Us. u Semil. — K. dudy. K. polský. Zlob. — K. dřevěný barvíře, Trag- |
bock; k. ve valše, die Bank in der Walke
zum Aufziehen. Jg. — K, kozorožec, sou- hvězdí, der Steinbock. Troj. Kozelcovati, kozelce dělati, burzeln. Jg.
Kozelcový = kozelčí.
Kozelče, ete, n. = kůzle. V.
Kozelčí, kozlecí. Böckchen-. K. maso. V.
Kozelec, kozlec, gt. kozelce, m. — K.
= kozel. Br. — K. = kotrlec, kotrmelec, der Burzelbaum, das Rad. Kozelce metati, pře- vraceti, činiti. Jg. Přemetl několik kozelců, než dolů sletěl. Sych. Kozelcem letěti. D. — K. převrhnouti, učiniti (= v jiné úmysly se dáti, odpadnouti, odstoupiti od víry atd. ) Č. Kozlec převrhl (řekl něco hloupého). Lb. — K. V kozelec, do kozelce někoho svázati atd., vz Kozel, Bock, Block. Kozelnice, e, f., maso kozlové, Ziegen-
bockfleisch. Jg. Kozí, Ziegen-. K. maso, mléko, stáje (chlév,
kozinec), pastýř (kozák), sýr, bobky (hnůj), kůže (kozina), bek, roh, brada. O kozí srsť (vlnu) se hádati (o věc špatnou). Vz Malicherný. Lb. Vadíme se o kozí srsť, ježto jí není ani v hrsť. Vz Hádka (daremná). Č., Lomn. Ně- kdy méně než o k. srsť jest mezi vámi či- niti. Reš. K. zdraví vlčí hlad. Pk. Má řeči co kozí řiť bobků. Us. Ovce střihou, kozí řiť lupá (i kozy mají strach). Ctib. — K. vrata = úskoky, lesť, Ausflüchte, Hinterhalt, Rückweg. Zanechal, zůstavil sobě kozích vrátec. Kozích vrátec vyhledávati (výmluv, lstivých záminek hledati, jak by se z ně- čeho vysekal). Č., D., V. — K. v botan. K. brada, brádka luční, tragopogon pratensis, Wie- senbocksbart, Čl. 105., a) pravá, t. genuinus, b) východní, t. orientalis. FB. 41; Kk. 77. V. K. jetel n. čilimník obecný, citisus la- burnum, Bohnenstrauch, Goldregen. Čl. 33.; cecky (druh vína, sliv); list, růže z Jericha, nepravý jasmin, lonicera caprifolium, Geiss- blatt, Nachtschatten; pysk neb petržel, aethusa cynapium, Gleisse, Gartenschierling. Čl. 53., FB. 92., Kk. 173., 198.; noha či brslice, aegopodium; k. noha obecná, podagraria, FB. 91.; routa (rostliny). V., Jg. Kozí pysk také: houba, boletus subtomentosus, Ziegen- lippe. — K. nohy a) nástroj k vytahování kousků zubu, Zahngeissfuss; b) nástroj k otví- rání zámků, pačidlo zlodějů, Geissfuss. Jg., Pr. Kut. Vz Nožka. — K. hrádek byl hrad u Tábora, vz více v S. N. — K. hřbet, zbo- řený hrad v Berounsku. Vz více v S. N. Kozice, e, f., malá koza. — K., dudy,
der Dudelsack. 1404. Gl. 107. — K., kozí kůže, Ziegenhaut. Techn. Kozičín, a, m. Tk. III. 37.
Kozička, y, f., malá koza, Geisschen, V.;
prs, Brust; bezový květ, Hollunderblüthe (také bezinky. Us. v Přerovsku. Kd. Vz Ko- zičky. ); malá šiška sosen, Zapfen; druh brouků, Jg.; = kozí nůžka k štěpování, vz Nástroj zahradnický. Cn. Vz Kozičky. Kozičkový, Hollunderblüthen-, Hollunder-
beeren-. Jg. Kozičky, pl., f. = bzinky, Hollunderbeeren.
Na Mor. květ bezový. Brt. — K., podstavky pod vidličky a nože, aby se ubrus neušpinil. Us. Semil. — K., jemná krupice pšeničná, feine Weizengrütze. Us., Dch. |
||
|
|||
Předchozí (772)  Strana:773  Další (774) |