775

Kozucha, y, f., druh sajek. Ssav.

Kože (zastr. koža), nyní obyčejně: kůže,
e, f., instr. sg. kůží a koži, pl. gt. koží, dat.
kožím, lok. kožich, instr. kožemi. Kožka,
kůžka, kožička. Kože z mladých zvířat:
spratek. Šp. K. skládá se z pokožky (vrchní
vrstvy kůže), škáry n. pleti a ze spojné tka-
niny podkožní či vazoviny. S. N. K. jest
pokryta vlasy, chlupy (srstí), hřívou, vlnou,
štetinami, ostny, šupinami, štítky, peřím. Pt.,
Jhl. K. = povlaka přirozená těla lidského
a vůbec zvířecího, všechny povrchní částky
těla okrývající, cutis, die Haut, das Fell. Jg.
K. prsní, hadí, hovězí, koňská, beraní, ovčí,
liščí, jelení, zvířecí, medvědí, lvová, vlčí,
kozí (kozina), lysá; peřím, chlupy, vlasy atd.
porostlá, chlupatá atd.; beránčí n. jehněčí,
bobří, buvolí, býčí, cápovitá, hříběcí, huňatá,
jezevčí, kamzíková, kočičí, kolčavčí, králič-
ková n. králíková, kravská (kravina), křeč-
ková, kuní, oslová (oslovina), úhoří, parda-
lová, rybí, rysí, skopová, sobolí, srnčí, telecí
(teletina), užovková, veverčí, volská, vydří
n. vydrová, výrostková, zaječí, žraloková
atd. Kh. K. psí (psice), račí (strč. líná, Jg).
K. odevstala; kůži spučiti, majkami zprýštiti
(blasig machen). Lk. K. se puká. Us. Had
kůži skládá, svléká (líná). Brt., Kom. Lupiti,
odírati koho až do kůže. Sdírají lidu kůži
jejich. Br. K. se loupá. D. Kůži s někoho by
svlekl, stáhl; kůži by na mně sedřel. Us.
Jen ho (mne) kůže a kosti (hubený, chu-
ravý). Br., V. Do kůže = do živého. Jg.
Znáti koho naskrz kůži (pronikati koho ve-
skrz). Us. Nemůže se v kůži držeti (příliš
chtivý). Ros. Vz. Mlsný. Č. Div z kůže ne-
vyletí, nevyskočí (o rozhněvaném). Ros. Č.
Dostaneš na kůži. Vydrbal mu kůži. Neide
mi oňho, ale o moju kožu. Mt. S. Jde tu
o kůži. Us. Běží o mou kůži (o mne). Ten
neodejde s celou koží (lépe: živ a zdráv. Brt. ).
Vz. Vyhrůžka. Č. Sotva s celou koží utekl
a ujel. Čr. Bojíce se, aby o kůži nepřišli,
vsedli na rychlík a pryč odešli. BP. Už mu
na kůži teče. Nechtěl bych v jeho kůži se-
děti. Vz Nebezpečenství. Č. Dostává husí
kůži (strach). Us. Kůže jest dražší nežli ko-
šile. Ler. Svrbí ho kůže (chce biti). Vz Vy-
hrůžka. Někomu kůži prášiti. D. Dostati na
kůži. Vz Trest. Č. Dáš kůži na buben. Na-
pravil, si kůži (zlepšil svůj stav). Vz Blaho-
byt. Č. Já tě neoderu, jen mi kůži dej. Vz
Nemilosrdný. Č. Má tvrdou kůži (= lakomý).
Č. Na cizí kůži píti. Vz Dluh. Č. Kůží to
zaplatil (hrdlem). Jg. On z nebezpečenství
s celou kůží vyšel. V. V celé kůži lépe než
v posekané se spí. Bern. Teče mu na kůži
(nejen na střechu, ale i na kůži: o nepohodlí,
nebezpečnosti). Ros. Již ne o řemen, ale
o celou kůži běží. Neběží mu o řemének,
ale o celou kůži. Čr. Jde mu netoliko o řemen,
ale i o celou kůži. (Cf. Téci nač. ) Vz Ne-
bezpečenství. Lb. K. Kůži povolí. Pk. Kože
pila, kože drž. Na Slov. Zemře ve své koži
(již tak zůstane). Na Slov. Lehni na kůži,
aby ti jí švec neukradl. Us. Svrbí-li tě kůže,
dej se do toho. Sych. — K. s těla a s masa
stažená., exuviae, pellis, Balg, das Fell, die
Haut. K. syrová, nevydělaná, Nz., na klih.
Kůži s vola atd. stáhnouti. Z kůže vyvléci,

vytáhnouti, svléci. V. Kůži stáhnouti, sedříti,
odříti. D. Jeden vůl nemá dvou koží. Nejsou
na jednom volu dvě kůže. Prov. Z jednoho
vola nemohou býti dvě kůže. Jg. Chtěl by
míti s jednoho vola dvě kůže (i trestati i po-
kutu vzíti). Vz Trest. Č Ze zlé kůže ne-
může býti dobrý kožich. Č. Derou se o kůži
oslovou. Vz Hádka (daremná). Č. Pije na
medvědí kůži, které ještě nemá. Není zisk
na medvědí kůži píti. Na medvědí kůži le-
žeti (zaháleti). V. Kde nemůže lvová kůže
projíti, tu sluší kůži liščí přičiniti. V. Kde
kůže lvová platná býti nechce, tu liščí břevno
předpokládej. — Kůže vydělaná, usní, co-
rium, das Leder, die Haut, das Fell. V. K.
podešvová, hebká, měkká, Jg., jemná, tvrdá,
vápenitá, na povrchu lepkavá, Jhl., tuhá, la-
kovaná (lakyrka), spálená, suchá, červená,
žlutá, olejem napuštěná, ruská, Šp., hustá,
L.; rozsedliny, pukání kůže, Lk.; k. anglická,
atlasová, boční, dubená, jirchářská, juchtová,
kamencová, leštěná, lisovaná, marokanská,
na řemeny, nártová, neholená, nepromokavá,
sražená, špikovaná, tažná černá, tlačená, zá-
mišová, zhuštěná, zrnatá, Kh., pařížská. Us.
Koželuh kůže louhem vydělává; kůže stro-
jiti, močiti. D. Koží něco pošiti. D. K. na
lemování (lemovka, lemovačka), na podšívku.
Us. Kůži vytáhnouti. Těmi zuby té kůže ne-
dotáhneš (nejapného prostředku k tomu uží-
váš. Vz Nejapný). Lb. Dobřeť jest z cizí
kůže řemeny krájeti. Reš. Větší řemen krájel,
než mu kůže postačiti mohla. Jg. Na volové
kůži by toho nenapsal (vz Mnoho). Č. Ru-
kavice etc. z kůže n. kožené. — Vz Jirchář,
Nehet, Vůl, Kožešina, Kožich, Koželuh.

Kožebarvíř, e, m., Lederfärber. 2. Apol.
225.

Kožejedi, dermestidae, Speck-, Hautkäfer,
čeleď brouků pětičlenných. K. obecný, d.
lardarius. Vz. S. N.

Koželuh, a, m., pl. -zi; usnář, der Gärber,
Lohgärber, Lederer. Jg., V., Kom. Na Mor.
koželuha, y, m., Brt. K. kůže hovězí na po-
dešviny; telecí, koňské a psí na nártové a
na řemeny; vepřové hlavně na sedla; sko-
pové na slabé kůže knihařům vydělává. On
kůže syrové v tekoucí vodě močí a potom
na postruhu nožem mízdří, paří, na postruhu
omykající kosou a potom obtahovacím že-
lízkem strouhá; potom je ve vápenné vodě
(v nevěstě) atd. louží, načež nastává vlastní
vydělávání či dubení: kladení koží do připra-
vených jam vrstevnatě s tříslem, načež se
jáma pokryje a vodou dolije. Toto dubení
se až čtyřikrát opakuje. Jest také jiné du-
bení. Po vydubení kůže dřevěnými paličkami
se tlukou, žlábkovaným rohem trou, na štěpu
potahují, míchaninou z loje a rybího tuku
natírají a šlapou, aby změkly. Jsou-li tuze
tlusté, opět na postruhu železem postruho-
vacím n. struhem (kulatou, na obvodu břit-
kou deskou) a sice na rubu se ostřihují.
Tenké kůže hladkou skleněnou koulí neb
válcem se leští n. licují licním dřevem neb
železem. Aby nepromokaly, rozličnými pa-
kosty se natírají. Také se lakují. Vz. více
v S. N. IV. 903. Vz Jirchář, Myzdřicí a Šfk.
660., Tk. II. 373., 381.

Koželuhův, ova, ovo, dem Gärber gehörig.



	775

	Kozucha, y, f., druh sajek. Ssav. Kože (zastr. koža), nyní obyčejně: kůže, e, f., instr. sg. kůží a koži, pl. gt. koží, dat. kožím, lok. kožich, instr. kožemi. Kožka, kůžka, kožička. Kože z mladých zvířat: spratek. Šp. K. skládá se z pokožky (vrchní vrstvy kůže), škáry n. pleti a ze spojné tka- niny podkožní či vazoviny. S. N. K. jest pokryta vlasy, chlupy (srstí), hřívou, vlnou, štetinami, ostny, šupinami, štítky, peřím. Pt., Jhl. K. = povlaka přirozená těla lidského a vůbec zvířecího, všechny povrchní částky těla okrývající, cutis, die Haut, das Fell. Jg. K. prsní, hadí, hovězí, koňská, beraní, ovčí, liščí, jelení, zvířecí, medvědí, lvová, vlčí, kozí (kozina), lysá; peřím, chlupy, vlasy atd. porostlá, chlupatá atd.; beránčí n. jehněčí, bobří, buvolí, býčí, cápovitá, hříběcí, huňatá, jezevčí, kamzíková, kočičí, kolčavčí, králič- ková n. králíková, kravská (kravina), křeč- ková, kuní, oslová (oslovina), úhoří, parda- lová, rybí, rysí, skopová, sobolí, srnčí, telecí (teletina), užovková, veverčí, volská, vydří n. vydrová, výrostková, zaječí, žraloková atd. Kh. K. psí (psice), račí (strč. líná, Jg). K. odevstala; kůži spučiti, majkami zprýštiti (blasig machen). Lk. K. se puká. Us. Had kůži skládá, svléká (líná). Brt., Kom. Lupiti, odírati koho až do kůže. Sdírají lidu kůži jejich. Br. K. se loupá. D. Kůži s někoho by svlekl, stáhl; kůži by na mně sedřel. Us. Jen ho (mne) kůže a kosti (hubený, chu- ravý). Br., V. Do kůže = do živého. Jg. Znáti koho naskrz kůži (pronikati koho ve- skrz). Us. Nemůže se v kůži držeti (příliš chtivý). Ros. Vz. Mlsný. Č. Div z kůže ne- vyletí, nevyskočí (o rozhněvaném). Ros. Č. Dostaneš na kůži. Vydrbal mu kůži. Neide mi oňho, ale o moju kožu. Mt. S. Jde tu o kůži. Us. Běží o mou kůži (o mne). Ten neodejde s celou koží (lépe: živ a zdráv. Brt. ). Vz. Vyhrůžka. Č. Sotva s celou koží utekl a ujel. Čr. Bojíce se, aby o kůži nepřišli, vsedli na rychlík a pryč odešli. BP. Už mu na kůži teče. Nechtěl bych v jeho kůži se- děti. Vz Nebezpečenství. Č. Dostává husí kůži (strach). Us. Kůže jest dražší nežli ko- šile. Ler. Svrbí ho kůže (chce biti). Vz Vy- hrůžka. Někomu kůži prášiti. D. Dostati na kůži. Vz Trest. Č. Dáš kůži na buben. Na- pravil, si kůži (zlepšil svůj stav). Vz Blaho- byt. Č. Já tě neoderu, jen mi kůži dej. Vz Nemilosrdný. Č. Má tvrdou kůži (= lakomý). Č. Na cizí kůži píti. Vz Dluh. Č. Kůží to zaplatil (hrdlem). Jg. On z nebezpečenství s celou kůží vyšel. V. V celé kůži lépe než v posekané se spí. Bern. Teče mu na kůži (nejen na střechu, ale i na kůži: o nepohodlí, nebezpečnosti). Ros. Již ne o řemen, ale o celou kůži běží. Neběží mu o řemének, ale o celou kůži. Čr. Jde mu netoliko o řemen, ale i o celou kůži. (Cf. Téci nač. ) Vz Ne- bezpečenství. Lb. K. Kůži povolí. Pk. Kože pila, kože drž. Na Slov. Zemře ve své koži (již tak zůstane). Na Slov. Lehni na kůži, aby ti jí švec neukradl. Us. Svrbí-li tě kůže, dej se do toho. Sych. — K. s těla a s masa stažená., exuviae, pellis, Balg, das Fell, die Haut. K. syrová, nevydělaná, Nz., na klih. Kůži s vola atd. stáhnouti. Z kůže vyvléci,	vytáhnouti, svléci. V. Kůži stáhnouti, sedříti, odříti. D. Jeden vůl nemá dvou koží. Nejsou na jednom volu dvě kůže. Prov. Z jednoho vola nemohou býti dvě kůže. Jg. Chtěl by míti s jednoho vola dvě kůže (i trestati i po- kutu vzíti). Vz Trest. Č Ze zlé kůže ne- může býti dobrý kožich. Č. Derou se o kůži oslovou. Vz Hádka (daremná). Č. Pije na medvědí kůži, které ještě nemá. Není zisk na medvědí kůži píti. Na medvědí kůži le- žeti (zaháleti). V. Kde nemůže lvová kůže projíti, tu sluší kůži liščí přičiniti. V. Kde kůže lvová platná býti nechce, tu liščí břevno předpokládej. — Kůže vydělaná, usní, co- rium, das Leder, die Haut, das Fell. V. K. podešvová, hebká, měkká, Jg., jemná, tvrdá, vápenitá, na povrchu lepkavá, Jhl., tuhá, la- kovaná (lakyrka), spálená, suchá, červená, žlutá, olejem napuštěná, ruská, Šp., hustá, L.; rozsedliny, pukání kůže, Lk.; k. anglická, atlasová, boční, dubená, jirchářská, juchtová, kamencová, leštěná, lisovaná, marokanská, na řemeny, nártová, neholená, nepromokavá, sražená, špikovaná, tažná černá, tlačená, zá- mišová, zhuštěná, zrnatá, Kh., pařížská. Us. Koželuh kůže louhem vydělává; kůže stro- jiti, močiti. D. Koží něco pošiti. D. K. na lemování (lemovka, lemovačka), na podšívku. Us. Kůži vytáhnouti. Těmi zuby té kůže ne- dotáhneš (nejapného prostředku k tomu uží- váš. Vz Nejapný). Lb. Dobřeť jest z cizí kůže řemeny krájeti. Reš. Větší řemen krájel, než mu kůže postačiti mohla. Jg. Na volové kůži by toho nenapsal (vz Mnoho). Č. Ru- kavice etc. z kůže n. kožené. — Vz Jirchář, Nehet, Vůl, Kožešina, Kožich, Koželuh. Kožebarvíř, e, m., Lederfärber. 2. Apol. 225. Kožejedi, dermestidae, Speck-, Hautkäfer, čeleď brouků pětičlenných. K. obecný, d. lardarius. Vz. S. N. Koželuh, a, m., pl. -zi; usnář, der Gärber, Lohgärber, Lederer. Jg., V., Kom. Na Mor. koželuha, y, m., Brt. K. kůže hovězí na po- dešviny; telecí, koňské a psí na nártové a na řemeny; vepřové hlavně na sedla; sko- pové na slabé kůže knihařům vydělává. On kůže syrové v tekoucí vodě močí a potom na postruhu nožem mízdří, paří, na postruhu omykající kosou a potom obtahovacím že- lízkem strouhá; potom je ve vápenné vodě (v nevěstě) atd. louží, načež nastává vlastní vydělávání či dubení: kladení koží do připra- vených jam vrstevnatě s tříslem, načež se jáma pokryje a vodou dolije. Toto dubení se až čtyřikrát opakuje. Jest také jiné du- bení. Po vydubení kůže dřevěnými paličkami se tlukou, žlábkovaným rohem trou, na štěpu potahují, míchaninou z loje a rybího tuku natírají a šlapou, aby změkly. Jsou-li tuze tlusté, opět na postruhu železem postruho- vacím n. struhem (kulatou, na obvodu břit- kou deskou) a sice na rubu se ostřihují. Tenké kůže hladkou skleněnou koulí neb válcem se leští n. licují licním dřevem neb železem. Aby nepromokaly, rozličnými pa- kosty se natírají. Také se lakují. Vz. více v S. N. IV. 903. Vz Jirchář, Myzdřicí a Šfk. 660., Tk. II. 373., 381. Koželuhův, ova, ovo, dem Gärber gehörig.