776

Koželužka, y, f., die Gärberin. D.

Koželužna, y, f., dílna koželuhova, die
Gärberei. Jg.

Koželužský, Gärber-. K. tříslo, Gärber-
lohe, D., řemeslo. V.

Koželužství, n. Lohgärberei, Lohgärber-
gewerbe. Vz S. N. a Koželuh.

Koženáč, e, m., jablko, Lederapfel. Jg.

Koženec, nce, m., lederner Harnisch; le-
derner Sack. Reš. — K., plž. Krok.

Koženek, nku, m., kožený střevíc, lederner
Schuh. D. — K. jablko, Lederrenette. D.

Koženka, y, f., hruška, Lederbirn. Us.
Na Plaště: koženáč. Prk.

Kožený, Leder-, ledern. V. K. pytlík (to-
bolka, vak), pytel, stan, plášť, kalhoty, spodky,
čepice, mince, štít, vazba, jablko, kabát (ko-
žich), Jg.; lemování, Lederbesetz. Čsk.

Kožešina, y, f., n. zboží srstnaté (vydě-
laná kůže zvířecí, na níž srsť se nechala);
na k-ny berou se nejvíce jen kůže dravců:
sobolů, hranostajů, kun, tchořů, divokých
koček, psů; beránků. Vz S. N. Pelz-, Rauh-
werk. Obchod se zbožím srstnatým, prodej
zboží srstnatého. J. tr. Z kožešin stany dě-
lati. Br. Lépe: kožišina od kožich. Prk.

Kožešník, vz Kožišník.

Kožešný, Leder-. K. práce. Dch.

Kožička, kůžička, y, f. Häutchen, Fell-
chen. Vz Kože.

Kožich (kožuch), u či a, kožíšek, šku,
m., kůže se srstí vydělaná, Pelzwerk, Pelz.
Roucho kožichem podšité. V. K. beraní, je-
hněčí, ovčí (beránek, beránky), liščí (liška),
vlčí (vlčura). V. Tchoř, kuna, sobol na ko-
žichy se hodí. Kom. Dostati se komu na
kožich jest prý german. místo na kobylku;
ale můžeme oné frase užívati zajisté tehdáž,
když ten, koho bijeme, kožich na sobě má
aneb když bijeme zvíře dlouhou srsť mající.
Dostal se medvědu na kožich. V. Jg. také:
Sednouti komu na kobylku = zbíti ho. Us.
Kožišník z koží kožichy strojí. Kom. Do sv.
Ducha nesvlekaj kožucha a po svatém Duše
choď ještě v kožuše. Us. Zasadil sobě veš do
kožicha. Prov. Foremný (trefný) jsi, jako na
ruby kožich (co jelito). D., Č. V kožiše
(v čubě) moudrosť nositi (když někdo pro
šat sobě počestnosti vyhledává). Ros., Č.
Nepoleze (nejde) v kožichu do vody (chytrý).
Vz Chytrý. Lb. V kožichu do vody lézti
(hloupý). Utéci se v kožichu do vody (kvapný
a tím si škodící). Č., Lb. Vz Ztřeštěný. Hraje
jistého, nejde s kožichem do vody. Sych.
Opral mu k., ale rukávů nechal (zbil ho). Vz
Trest. Č. K. někomu vymáchati, den Pelz
waschen. Dch. Ze zlé kože nemůže býti dobrý
k. Vz Zlý. Lb. I kaftánek hřeje, když k-a
není. Pk. K. chlupy lehce pouští. Reš. Ze
zlého k-cha řídko bývá dobrá podšívka. Reš.
Vz Kožíšek. — K. v pivováře = vypiaté
kvasnice, steigende Hefen. Us. — K., domek
v kožichu = domek dřevěný a ovrhnutý vá-
pnem. Us. — K. na poli, škraloup po silném
přívalu. Kruste. — Vz Kožíšek, Kožešina.

Kožichovec, vce, m., mol kožichový, Pelz-
made. D.

Kožichový, Pelz-. K. čepice aneb koži-
chem podšitá, kabát, V., podšívka, D.

Kožina, y, f., kože, kožešina, das Fell.
Star. let.

Kožišák, u, m., = koženek (jablko), na
Slov.

Kožišatý. K. čepice. Pelzmütze.

Kožíšek, šku, m. Pelzchen. Nechoď v ko-
žíšku do vody (buď opatrný). Us. Vz. Kožich.
Utekl se v kožíšku do vody (když kdo ji-
ného předchvátiti chtěje žalobou n. jinak si
škodí). Vz Škoda. Č. — K., obal plodů buko-
vých i kaštanových. Kk. 139. — K.., češu-
liny na semeni jetelovém, Bälglein. — K., a, m.,
sikora modrá, babka, Blaumeise. Plk.

Kožišina, y, f., vz Kožešina.

Kožišinář, e, m. = kožišník. D.

Kožišinářka, y, f, die Rauhhändlerin. Jg.

Kožišinný, kožešinný. K. krám. Pelz-
werkladen.

Kožišinovatý, kožešinovatý, na způsob
kožešiny, pelzicht. D.

Kožišnatý, kožešnatý, jako kožich, pel-
zig. D.

Kožišnice, kožešnice, e. f., die Kürseh-
nerin. — K., hruška. Pelzbirn. Us. Bolesl.

Kožišnický, kožešnický m. kožišničský,
Kürschner-. K. mistr, tovaryš, šev, řemeslo,
hudlař. Jg.

Kožišnictví, n., das Kürschnerhandwerk.
Vydělávání koží na kožešiny a postřihování
a sešívání jich slove k. Vz více v S. N. —
K., der Rauhwaarenhandel.

Kožišničí, zastr., Kürschner-. Sal.

Kožišnička, y, f., die Kürschnerin. —
K., kožíšek, Blaumeise. Plk.

Kožišník, kožešník, a, m., der Kürschner,
Pelzer, V.; Rauhändler. D. K. z koží kožichy
strojí. Kom. Jak k. kožešiny připravuje, o tom
vz v S. N. Kde se dnes sejdem? (Takto-li
se dvě daremné osoby táží, připleskne mnohdy
třetí): Na bidle o kožišníka. Č. Vz Tk. II 539.

Kožišníkový, kožišníkův, -ova, -ovo, dem
Kürschner gehörig, eigen. Sal.

Kožišný, Pelz-. K. potřeby. Dch.

Kožiti, pokožiti, koží potáhnouti, mit
Leder überziehen. Us. Příbr. Prk.

Kožitý = kožovitý. Rk.

Kožka, kůžka, y, f. (malá, tenká kůže),
Häutchen. V. Na hojící se ráně dělá se kožka.
Us. K. vnější (mázdra), k. v životě (bránice),
ovčí (košilka, roucho, oděníčko, pláštíček,
t. plodu, dítěte novorozeného, Schafhäutehen),
v očích (žilovatá, hroznová, mřížková, sklená,
krystalová, svazová, Augenhäutlein), k. na
pyji (obřezaná, neobřezaná). — K. vinná,
hroznová, z vína, fíková, okolo zrna, od
hrachu (vnitřní vrstva obsemení, Innenhaupt;
vnější: slupka, Hülse. Vz Kk. 59) atd. Ja,
V., Jg.

Kožkář, e, m., kdo malé kožky vydělává
a prodává, der Lederer, na Slov. Plk.

Kožkářka, y, f., Lederhändlerin. Na Slov.

Kožlany, dle Dolany, v Plzeňsku. Vz Ko-
zlany.

Kožlí, n., ves u Vorlíka. Prk.

Kožnatěti, ějí, ěl, ění, häutig werden. V.

Kožnatka, y, f., podosaemum, tráva. Rostl.

Kožnatý, häutig, lederartig. K. nať. Rostl.

Kožní, kožný, Haut-. K. nemoc, žláza,
vodnatelnosť. Ja,

Kožník, u, m., lederner Polster. Na Slov.



	776

	Koželužka, y, f., die Gärberin. D. Koželužna, y, f., dílna koželuhova, die Gärberei. Jg. Koželužský, Gärber-. K. tříslo, Gärber- lohe, D., řemeslo. V. Koželužství, n. Lohgärberei, Lohgärber- gewerbe. Vz S. N. a Koželuh. Koženáč, e, m., jablko, Lederapfel. Jg. Koženec, nce, m., lederner Harnisch; le- derner Sack. Reš. — K., plž. Krok. Koženek, nku, m., kožený střevíc, lederner Schuh. D. — K. jablko, Lederrenette. D. Koženka, y, f., hruška, Lederbirn. Us. Na Plaště: koženáč. Prk. Kožený, Leder-, ledern. V. K. pytlík (to- bolka, vak), pytel, stan, plášť, kalhoty, spodky, čepice, mince, štít, vazba, jablko, kabát (ko- žich), Jg.; lemování, Lederbesetz. Čsk. Kožešina, y, f., n. zboží srstnaté (vydě- laná kůže zvířecí, na níž srsť se nechala); na k-ny berou se nejvíce jen kůže dravců: sobolů, hranostajů, kun, tchořů, divokých koček, psů; beránků. Vz S. N. Pelz-, Rauh- werk. Obchod se zbožím srstnatým, prodej zboží srstnatého. J. tr. Z kožešin stany dě- lati. Br. Lépe: kožišina od kožich. Prk. Kožešník, vz Kožišník. Kožešný, Leder-. K. práce. Dch. Kožička, kůžička, y, f. Häutchen, Fell- chen. Vz Kože. Kožich (kožuch), u či a, kožíšek, šku, m., kůže se srstí vydělaná, Pelzwerk, Pelz. Roucho kožichem podšité. V. K. beraní, je- hněčí, ovčí (beránek, beránky), liščí (liška), vlčí (vlčura). V. Tchoř, kuna, sobol na ko- žichy se hodí. Kom. Dostati se komu na kožich jest prý german. místo na kobylku; ale můžeme oné frase užívati zajisté tehdáž, když ten, koho bijeme, kožich na sobě má aneb když bijeme zvíře dlouhou srsť mající. Dostal se medvědu na kožich. V. Jg. také: Sednouti komu na kobylku = zbíti ho. Us. Kožišník z koží kožichy strojí. Kom. Do sv. Ducha nesvlekaj kožucha a po svatém Duše choď ještě v kožuše. Us. Zasadil sobě veš do kožicha. Prov. Foremný (trefný) jsi, jako na ruby kožich (co jelito). D., Č. V kožiše (v čubě) moudrosť nositi (když někdo pro šat sobě počestnosti vyhledává). Ros., Č. Nepoleze (nejde) v kožichu do vody (chytrý). Vz Chytrý. Lb. V kožichu do vody lézti (hloupý). Utéci se v kožichu do vody (kvapný a tím si škodící). Č., Lb. Vz Ztřeštěný. Hraje jistého, nejde s kožichem do vody. Sych. Opral mu k., ale rukávů nechal (zbil ho). Vz Trest. Č. K. někomu vymáchati, den Pelz waschen. Dch. Ze zlé kože nemůže býti dobrý k. Vz Zlý. Lb. I kaftánek hřeje, když k-a není. Pk. K. chlupy lehce pouští. Reš. Ze zlého k-cha řídko bývá dobrá podšívka. Reš. Vz Kožíšek. — K. v pivováře = vypiaté kvasnice, steigende Hefen. Us. — K., domek v kožichu = domek dřevěný a ovrhnutý vá- pnem. Us. — K. na poli, škraloup po silném přívalu. Kruste. — Vz Kožíšek, Kožešina. Kožichovec, vce, m., mol kožichový, Pelz- made. D. Kožichový, Pelz-. K. čepice aneb koži- chem podšitá, kabát, V., podšívka, D.	Kožina, y, f., kože, kožešina, das Fell. Star. let. Kožišák, u, m., = koženek (jablko), na Slov. Kožišatý. K. čepice. Pelzmütze. Kožíšek, šku, m. Pelzchen. Nechoď v ko- žíšku do vody (buď opatrný). Us. Vz. Kožich. Utekl se v kožíšku do vody (když kdo ji- ného předchvátiti chtěje žalobou n. jinak si škodí). Vz Škoda. Č. — K., obal plodů buko- vých i kaštanových. Kk. 139. — K.., češu- liny na semeni jetelovém, Bälglein. — K., a, m., sikora modrá, babka, Blaumeise. Plk. Kožišina, y, f., vz Kožešina. Kožišinář, e, m. = kožišník. D. Kožišinářka, y, f, die Rauhhändlerin. Jg. Kožišinný, kožešinný. K. krám. Pelz- werkladen. Kožišinovatý, kožešinovatý, na způsob kožešiny, pelzicht. D. Kožišnatý, kožešnatý, jako kožich, pel- zig. D. Kožišnice, kožešnice, e. f., die Kürseh- nerin. — K., hruška. Pelzbirn. Us. Bolesl. Kožišnický, kožešnický m. kožišničský, Kürschner-. K. mistr, tovaryš, šev, řemeslo, hudlař. Jg. Kožišnictví, n., das Kürschnerhandwerk. Vydělávání koží na kožešiny a postřihování a sešívání jich slove k. Vz více v S. N. — K., der Rauhwaarenhandel. Kožišničí, zastr., Kürschner-. Sal. Kožišnička, y, f., die Kürschnerin. — K., kožíšek, Blaumeise. Plk. Kožišník, kožešník, a, m., der Kürschner, Pelzer, V.; Rauhändler. D. K. z koží kožichy strojí. Kom. Jak k. kožešiny připravuje, o tom vz v S. N. Kde se dnes sejdem? (Takto-li se dvě daremné osoby táží, připleskne mnohdy třetí): Na bidle o kožišníka. Č. Vz Tk. II 539. Kožišníkový, kožišníkův, -ova, -ovo, dem Kürschner gehörig, eigen. Sal. Kožišný, Pelz-. K. potřeby. Dch. Kožiti, pokožiti, koží potáhnouti, mit Leder überziehen. Us. Příbr. Prk. Kožitý = kožovitý. Rk. Kožka, kůžka, y, f. (malá, tenká kůže), Häutchen. V. Na hojící se ráně dělá se kožka. Us. K. vnější (mázdra), k. v životě (bránice), ovčí (košilka, roucho, oděníčko, pláštíček, t. plodu, dítěte novorozeného, Schafhäutehen), v očích (žilovatá, hroznová, mřížková, sklená, krystalová, svazová, Augenhäutlein), k. na pyji (obřezaná, neobřezaná). — K. vinná, hroznová, z vína, fíková, okolo zrna, od hrachu (vnitřní vrstva obsemení, Innenhaupt; vnější: slupka, Hülse. Vz Kk. 59) atd. Ja, V., Jg. Kožkář, e, m., kdo malé kožky vydělává a prodává, der Lederer, na Slov. Plk. Kožkářka, y, f., Lederhändlerin. Na Slov. Kožlany, dle Dolany, v Plzeňsku. Vz Ko- zlany. Kožlí, n., ves u Vorlíka. Prk. Kožnatěti, ějí, ěl, ění, häutig werden. V. Kožnatka, y, f., podosaemum, tráva. Rostl. Kožnatý, häutig, lederartig. K. nať. Rostl. Kožní, kožný, Haut-. K. nemoc, žláza, vodnatelnosť. Ja, Kožník, u, m., lederner Polster. Na Slov.