777

Kožojed, a, m. K. obecný, dermestes lar
darius, brouk, Frč. 188. Vz Kožejedi.

Kožošvec, ševce, m., kdo šije kožené
pytle, Sackschuster. Rohn.

Kožovač, e, m., obhazovač, Tüncher. Vz
Kožovati. Na Slov.

Kožovati, koží potahovati. — co: svět-
nici (vápnem ji omítati). Vz Kožich (domek
v kožichu). Us.

Kožovitý, haut-, lederartig. Ssav.

Kožovka, y, f., malta, Mörtel. Na Slov.

Kožuch = kožich.

Kpice, e, kpička, y, f., zastr., špatná žen-
ština.

Kr. V této skupenině rozlišuje se k v sy-
kavku č: červený od krev. Vz Rozlišování. Kt.

Kra, y, f. = kus něčeho uštípeného, od-
trženého, odkrojeného, kuče, hmota, škropa,
(Šp. ), eine Masse, ein Stück. K. ledu (oke-
nice). Kry ledu o most se zastavily. Háj. Kry
se zastavily, voda vystoupila. Kry šly. Us.
Kry na hromadu stlačené: báby. Šp. Kry
roztrhovati, rozsekávati, rojiti. Šp. — K. =
kus, krušec, pousta čehokoliv, Klotz, Masse,
Klumpen. K. zlata. Št. — K. = kroupa le-
dová. Štelc. — K. = zacpání jater a jiného
drobu. Ja. — K., některé místo v těle zatvrdlé.
Kosatec červený obměkčuje tvrdosť sleziny,
to jest kru. Rkp. bib.

Krab, u, m., dutosť, vrub. — K., a, m., korýš
krátkoocasý, krabovitý. Krok. a) Krabi okrou-
hlí (oxystomata): k. oříškový, ilia nucleus;

b) k. kruhočelní (cyclometopa): k. široký,
(platycarcinus pagurus); k. obecný, (carcinus
maenas); k. plovací, (portunus holsatus);

c) k. rovnočelní (catometopa): k. pestrý, (grap-
sus varius); k. lasturový, (pinotheres vete-
rum); k říční, (telphusa fluviatilis); k. po-
břežní, (gelasinus vocans); d) k. hrotočelní
(oxyrhyncha): k. pavoukový či mořský pa-
vouk, (maja squinado); e) k. hřbetonozí, (no-
topoda): k. hřbetonohý, (dromia vulgaris).
Frč. 109. —111.

Krabatěti, ějí, ěl, ění, hohlrund, holperig,
rauh, faltig werden. Jg. Tváři krabatějí. Brt.
Krabatina, y, f., vlnitá krajina, Flachland.
Š a Ž. — K., něco krabatého, holperiges
Wesen. — K., škarpal, prostý, veliký stře-
víc. V.

Krabatiti, 3. pl. -tí, il, cen, cení, hohl-
rund, rauh machen. — K. = karbovati, falten.
— co: čelo. Zlatohv. — se komu. Krabatí
se jí huba. Us., D.

Krabatosť, i, f., dutosť. Reš. — K., křivosť,
nerovnosť, křivolakosť, Rauhigkeit, Uneben-
heit. V.

Krabatý, dutý, hohlrund. D. — K., ne-
rovný, drsný, gefurcht, rauh. — K., důlkovitý,
blatternarbig, faltig. — K. list, krátkými,
tuhými chloupky porostlý. Rostl.

Krabice, e, f., krabička, schránka na něco.
Büchse, Schachtel. V. K. apatekářská, Kom.,
na cukr atd. Us. K., pouzdro trhací. Spreng-
büchse. Čsk.

Krabiční, Schachtel-. D.

Krabičník, a, m. Schachtelmann. D.

Krabilice, e, f., chaerophyllum. V. K. bul-
vatá, ch. bulbosum; mámivá, ch. temulum;
vonná, ch. aromaticum; zlatá, ch. aureum;
chlupatá, ch. hirsutum. FB. 95.

Krabiti, il, en, ení = krabatiti. — se
= šklebiti se, greinen, knautschen. Us Po-
ličan. Na Mor. = sich furchen, wellenförmig
machen. Pal.

Krabizna, y, f. = babizna. D.

Krabka, y, f. = krabice.

Krablatý, = krabatý. K. cesta, holperig.
Us.

Kraboška, y, krabuše, e, krabuška y, f.,
pletený koš z proutí, drátu atd. Kom. — K.
= náhubek koňský, Maulkorb, Knebel, Halfter.
V. — K. = larva na obličej, Maske. Dal.,
Aqu., Mat. verb.

Krabovitý a) krabu podobný; b) = kra-
batý, rauh. Jg.

Krabožravý lednáček, alcedo cancro-
phaga. Presl.

Krabronidky, crabronida, čeleď hmyzů
žilnokřídlých (hymenoptera). Vz S. N.

Krace, e, f., z něm. Kratze, širší než mo-
tyka. V. Krací něco okopávati. V. Vinici
krací kopati. Kom. K. dvojšpičatá. K. o dvou
zubích. V. K. viničná, zednická. V. Vz
Kracle. — K. v huti, druh pohrabáče k vyta-
hování strusek z peci. Schlackenscharre. Us.
Vz Motyka.

Krácení, n., die Verkürzung K. kmenové
samohlásky jmen muž., vz: hrách, chléb,
mráz, pás, práh, sníh, vítr; jmen žen. vz:
A, míra, díra, síla, houba, moucha, práce,
kůže, lžíce, plíce, chvíle, míle, dvéře, sáně,
sáze; jmen střed. vz: jádro, játra, péro, dílo,
jméno, léto.

Kráci = krátím. Výb. I.

Kracle, e, kraclička, y, f., náčiní k česání
lnu, die Kratze, Krämpel. Koubl. Na Plaště.
Prk.

Kraclování, n., předivo, které z kracle
se přede. Us. Dch.

Kraclovati, babky ku předení dělati,
kämmen, krämpeln (Flachs). Us.

Kracovitý, ku kraci podobný.

Kráčavý, zdlouha kráčející, langsam schrei-
tend. K. kůň. — K., ke chůzi způsobilý.
K. nohy.

Kráče, ete, n., jest při stavbách spojo-
vadlo jehel či pilot po šířce. KP. Vz Práh.
Stichbalken. — K., krátká, zlomená tyčka
na vinici (zlomek).

Kráček, čku, m., hromádka, Häufel. Len
v kráčkách. Koubl.

Kráčení, n., das Schreiten. V. K. z drobna,
das Trippeln. Kom.

Kráčeti, 3. pl. — čejí, čej, čeje (íc), el,
ení, kráčívati = stoupati, postupovati, jíti,
schreiten. Jg. — abs. Kráčej! Us. — kam,
Když dievka na smrť kráčieše. Výb. II. 20.
K. do kostela, proti nepříteli, ku předu,
k řece, k lesu. Us. Před se i za se k., vor-
wärts und rückwärts gehen. Kom. — po čem.
Pocestný kráčí po svém obchodě, Hlas., po
své cti (cti žádati), V., po šlépějích jiného.
V. — jak (instr): stopou, šlepějemi otce,
V., svou cestou. Ml. Kráčeli za nimi loudavým
krokem. Us. Po právě k. Boč. Křesťan kráčí
sobě přísným krokem. Kom. — Kdož by měl
jaké listy na peníze a vedlé nich ve třech
letech a 18 nedělích nekráčel, že dluh svůj
promlčí. Proch. — kudy: skrze nástrahy.
Kom. K. po cestě ctnosti. D. K. přes louku.