781

Krajový, Ort-. K. brk, pilka. D.

Krajský (od kraj), Kreis-. K. město, po-
slanec, lékař, úřad, úředník, posel, hojič,
obvod, obec, rabin, rada, soud, radní, vláda,
referent, město, zastupitelství (-stvo), před-
stavený (krajský), J. tr., náklady, pokladnice
sběrací, Šp., nález. D. — K. pivo, lid (z kraje,
ne: z města). Land-. D.

Krajta, y, f. K. tigrovitá (python tigri-
nus), šiťkovaná (p. reticulatus), had. Frč. 329.

Krak, a, m., nějaké, veliké zvíře mořské.
Povídačka o k-u. Mus.

Křák, u, m., křoví, Busch, Strauch. —
K., v obec. mluvě penis. Jg.

Kráka, y, f. = kavka, Plk.

Krákal, a, m., mandelík, Mandelkrähe.
(Palliardi). Mý.

Krákati, krkati; kraknouti, knul a kl,
utí: krákorati, kvákati, hlas vydávati jako
vrána, krächzen. Jg. — abs. Vrána musí k.,
zpívati neumí. Jg. — s kým. K. s vranami
(s vlky, s psy výti). L. — za kým. Havran
za havranem skáče, za starým tak mladý
kráče. Mus. — na koho = vřeštěti, křičeti,
hubovati, Lärm erheben, proč na koho.
Hloupý ze závisti na dobré kráká. L.

Křákati, krákati. — koho za co: za
leb (tahati, muchlati, rváti, zausen). Us.

Krakatice, e, f. K. drápkovitá, onycho-
theutis Banksii; k. obrovská, architheutis
dux, hlavonožci. Frč 263.

Krakatka, y, f., polypus. Presl.

Krakonoš, e, m. Rübezal, Alpenkönig.

Krákor, u, m., krákotání, krákot, vydá-
vání hlasu jako vrána, das Gegacker. Šp.
Lépe: krákot. Jg.

Krákorati, krákorám a krákoři, krako-
rávati, gackern, gurren. — abs. Slepice krá-
koře, krákorá. Us. Krákorá jako slepice. Jel.

— kde. Teď počíná děvče po poli k. Koll.
Krákoravý, gackernd; plauderhaft. Rk.
Krákorec, rce, m., veliký kus pískovce.

Z novin. — K., Jochband.

Krakoria, e, f., žertov. = krákorání. Na
Slov.

Krákorka, y, f., žertovně = slepice Č. —
K., borové šišky, Fichtenzapfen. Us. Klat.

Krákot, u, m., krákání, Gekrächze. D.

Krákotati, kraktati, krächzen. Jg.

Krakov, a, m., mě. v Polsku, Krakau,
Cracovia. Ne za jeden den K. zbudován.
Prov. L. Vz S. N. — Krakovan, Krakovanín,
a, m., pl., Krakované, vz -janín; (také oby-
vatelé malé Polsky. L). — Krakovanka, y, f.

— Krakovský.

Krakovati = krákati, za vlasy tahati. Na
Slov.

Krákovatý, buschig.

Krakovec, vce, m., Červený zámek, Roth-
schloss, hrad v Rakovnicku. Vz S. N., Tk.
III 650.

Krakoviak, u, m., národní tanec polský
u Krakova. Vz S. N.

Krakule jsou veliká zvířata mořská, která
dlouhá léta vydrží na dně mořském a jen
někdy se vynořují k povrchu. Dch.

Král, e, králík, a, králíček, čka, m., vz
L; pl. nom. nyní: králové; ale znamená-li
to krále v kartách, má v pl.: krále. Mk.
O původu vz Mz. 50., S. N. König. Král

český, uherský. D. Vrah krále (kralobijce).
D. Král králův = Bůh. Lev, král zvířat čtver-
nohých. K. hadův. Us. K. střelců, Schützen-
könig (nejlepší střelec). Šp. Slyšechu to králi
(nyní: králové). Rkk. Králem býti. V. Někoho
před krále vésti. Pass. Někoho za krále vy-
zdvihnouti, Háj., voliti, králem učiniti. Krále
přivítati. Us. K-em se státi. Neštěstí nechodí
toliko po lidech, ale i po horách i po králích.
Kořín. Pán Bůh vysoko, král daleko, pravdy
a spravedlnosti ve světě málo. Jg. Cožkolivěk
králové bláznivě zpáší, to lid zlým užiti musí.
Rb., Jg. Čiň dobře a právě, neboj se císaře
ani krále. V., Lb. Vz Spravedlnosť. Jaký
král, takový kraj. Bern., Č. Jaký kdo od
krále příklad vidí, každý se tak řídí (tak
sám sebe také řídí). Jg. Mezi slepými šilhavý
králem bývá. Jg. Král veliký pán a lopatou
cukru nejídá. Pk. Ne k-ům království, ale
králové královstvím jsou dáni. Po smrti k-le
i sedlák panuje. Pk. K. žertu nezná. Mt. S.
Není dobře k-ův mnoho, každá země měj
jednoho; Mdlý k. podoben zajíci lvům káží-
címu; Za příkladem k-e jdou otec i děti
malé; K. práv všech první jest obhájce;
K-lové řádem a právem se spravujte; Moudrý
k. má míti moudré ve své radě; K. měj
mnoho očí a uší; Po radě k-le poznati jest;
Pochlebníci nejvíce vodí krále, kam chtějí;
K. buď hotov k slyšení a nekvapný k mlu-
vení. Rb. K. v strčes. právě: o moci královské;
na čem se tato zakládala; jaká práva pří-
slušela k-i; které byly ctnosti a vlastnosti,
jichž se při každém mocnáři vyhledávalo. Vz
Rb. 29. —34. K. měl míti při sobě moudré
rady a ne pochlebníky. Vz Rb. 34. —37. K.
měl býti dobrotivý, milostivý a ne ukrutný
a tyranský. Vz Rb. 37. —39. Vz ještě Rb.
267. a Vš. 564. Ten si asi myslí, že mu král
svině pase (pyšný). Č. Potřeba, která krále
s koně shání. Č. To ještě za toho krále, když
bývalo placek na mále. Vz Dávno. Do krále
= do třetice. Č. Za krále Holce, když byla
za grešli ovce (nikdy). Jg. Králové veliké oči
a dlouhé, železné ruce mají. L. Pro pána
krále! Us. Vz Báti se, Hrdlo. — K. Den tří
králův. Na tři krále. Po třech králích. O tři
krále. Us. Kázali mu tři krále napsati (= chytře
ho vyhostili). Vz Odbytí. Č. Vz Rok. Na tři
krále o hodinu dále. H. — K. = kus čistého
zlata tavením rudy dobytý (k. měděný). Vys.
— K. = kůl uprostřed milíře, hromady uhlí.
Vys. — K. v některých hrách. K. v šachách:
krále zatáhnouti (matten). D. K. v kartách:
zelený, červený, žaludový, bubnový atd. K.
mezi kuželkami. — K., rybní hajný při lo-
vení ryb. Šp. — K. záchodů, cídič kanalů.
Vz Tk. II. 208., 389. — K., svorník, hřeb
u pluhu k váhám. Jg. Vz Králíček. — K.
(červený), čmýra žen. L.

Krála, v, f. = Klara. Gl. 108.

Králec, lce, m., Königsgrund, v Olomoucku,

Králevá, zastr. = králová.

Králevic, e, m., z královic. Gb. Hl. 50.

Králevična, y, f. Königstochter. Mus.

Kralice, dle Budějovice, mě. na Mor.,
a) v kraji znoj., b) v kraji olom., Kralitz. —
Kralická biblí bratrská. Jg.

Králice, e, f., Kaninchen (Weibchen). Us.

Kralický, Kralitzer. K. bible, píseň. Us., Č.



	781

	Krajový, Ort-. K. brk, pilka. D. Krajský (od kraj), Kreis-. K. město, po- slanec, lékař, úřad, úředník, posel, hojič, obvod, obec, rabin, rada, soud, radní, vláda, referent, město, zastupitelství (-stvo), před- stavený (krajský), J. tr., náklady, pokladnice sběrací, Šp., nález. D. — K. pivo, lid (z kraje, ne: z města). Land-. D. Krajta, y, f. K. tigrovitá (python tigri- nus), šiťkovaná (p. reticulatus), had. Frč. 329. Krak, a, m., nějaké, veliké zvíře mořské. Povídačka o k-u. Mus. Křák, u, m., křoví, Busch, Strauch. — K., v obec. mluvě penis. Jg. Kráka, y, f. = kavka, Plk. Krákal, a, m., mandelík, Mandelkrähe. (Palliardi). Mý. Krákati, krkati; kraknouti, knul a kl, utí: krákorati, kvákati, hlas vydávati jako vrána, krächzen. Jg. — abs. Vrána musí k., zpívati neumí. Jg. — s kým. K. s vranami (s vlky, s psy výti). L. — za kým. Havran za havranem skáče, za starým tak mladý kráče. Mus. — na koho = vřeštěti, křičeti, hubovati, Lärm erheben, proč na koho. Hloupý ze závisti na dobré kráká. L. Křákati, krákati. — koho za co: za leb (tahati, muchlati, rváti, zausen). Us. Krakatice, e, f. K. drápkovitá, onycho- theutis Banksii; k. obrovská, architheutis dux, hlavonožci. Frč 263. Krakatka, y, f., polypus. Presl. Krakonoš, e, m. Rübezal, Alpenkönig. Krákor, u, m., krákotání, krákot, vydá- vání hlasu jako vrána, das Gegacker. Šp. Lépe: krákot. Jg. Krákorati, krákorám a krákoři, krako- rávati, gackern, gurren. — abs. Slepice krá- koře, krákorá. Us. Krákorá jako slepice. Jel. — kde. Teď počíná děvče po poli k. Koll. Krákoravý, gackernd; plauderhaft. Rk. Krákorec, rce, m., veliký kus pískovce. Z novin. — K., Jochband. Krakoria, e, f., žertov. = krákorání. Na Slov. Krákorka, y, f., žertovně = slepice Č. — K., borové šišky, Fichtenzapfen. Us. Klat. Krákot, u, m., krákání, Gekrächze. D. Krákotati, kraktati, krächzen. Jg. Krakov, a, m., mě. v Polsku, Krakau, Cracovia. Ne za jeden den K. zbudován. Prov. L. Vz S. N. — Krakovan, Krakovanín, a, m., pl., Krakované, vz -janín; (také oby- vatelé malé Polsky. L). — Krakovanka, y, f. — Krakovský. Krakovati = krákati, za vlasy tahati. Na Slov. Krákovatý, buschig. Krakovec, vce, m., Červený zámek, Roth- schloss, hrad v Rakovnicku. Vz S. N., Tk. III 650. Krakoviak, u, m., národní tanec polský u Krakova. Vz S. N. Krakule jsou veliká zvířata mořská, která dlouhá léta vydrží na dně mořském a jen někdy se vynořují k povrchu. Dch. Král, e, králík, a, králíček, čka, m., vz L; pl. nom. nyní: králové; ale znamená-li to krále v kartách, má v pl.: krále. Mk. O původu vz Mz. 50., S. N. König. Král	český, uherský. D. Vrah krále (kralobijce). D. Král králův = Bůh. Lev, král zvířat čtver- nohých. K. hadův. Us. K. střelců, Schützen- könig (nejlepší střelec). Šp. Slyšechu to králi (nyní: králové). Rkk. Králem býti. V. Někoho před krále vésti. Pass. Někoho za krále vy- zdvihnouti, Háj., voliti, králem učiniti. Krále přivítati. Us. K-em se státi. Neštěstí nechodí toliko po lidech, ale i po horách i po králích. Kořín. Pán Bůh vysoko, král daleko, pravdy a spravedlnosti ve světě málo. Jg. Cožkolivěk králové bláznivě zpáší, to lid zlým užiti musí. Rb., Jg. Čiň dobře a právě, neboj se císaře ani krále. V., Lb. Vz Spravedlnosť. Jaký král, takový kraj. Bern., Č. Jaký kdo od krále příklad vidí, každý se tak řídí (tak sám sebe také řídí). Jg. Mezi slepými šilhavý králem bývá. Jg. Král veliký pán a lopatou cukru nejídá. Pk. Ne k-ům království, ale králové královstvím jsou dáni. Po smrti k-le i sedlák panuje. Pk. K. žertu nezná. Mt. S. Není dobře k-ův mnoho, každá země měj jednoho; Mdlý k. podoben zajíci lvům káží- címu; Za příkladem k-e jdou otec i děti malé; K. práv všech první jest obhájce; K-lové řádem a právem se spravujte; Moudrý k. má míti moudré ve své radě; K. měj mnoho očí a uší; Po radě k-le poznati jest; Pochlebníci nejvíce vodí krále, kam chtějí; K. buď hotov k slyšení a nekvapný k mlu- vení. Rb. K. v strčes. právě: o moci královské; na čem se tato zakládala; jaká práva pří- slušela k-i; které byly ctnosti a vlastnosti, jichž se při každém mocnáři vyhledávalo. Vz Rb. 29. —34. K. měl míti při sobě moudré rady a ne pochlebníky. Vz Rb. 34. —37. K. měl býti dobrotivý, milostivý a ne ukrutný a tyranský. Vz Rb. 37. —39. Vz ještě Rb. 267. a Vš. 564. Ten si asi myslí, že mu král svině pase (pyšný). Č. Potřeba, která krále s koně shání. Č. To ještě za toho krále, když bývalo placek na mále. Vz Dávno. Do krále = do třetice. Č. Za krále Holce, když byla za grešli ovce (nikdy). Jg. Králové veliké oči a dlouhé, železné ruce mají. L. Pro pána krále! Us. Vz Báti se, Hrdlo. — K. Den tří králův. Na tři krále. Po třech králích. O tři krále. Us. Kázali mu tři krále napsati (= chytře ho vyhostili). Vz Odbytí. Č. Vz Rok. Na tři krále o hodinu dále. H. — K. = kus čistého zlata tavením rudy dobytý (k. měděný). Vys. — K. = kůl uprostřed milíře, hromady uhlí. Vys. — K. v některých hrách. K. v šachách: krále zatáhnouti (matten). D. K. v kartách: zelený, červený, žaludový, bubnový atd. K. mezi kuželkami. — K., rybní hajný při lo- vení ryb. Šp. — K. záchodů, cídič kanalů. Vz Tk. II. 208., 389. — K., svorník, hřeb u pluhu k váhám. Jg. Vz Králíček. — K. (červený), čmýra žen. L. Krála, v, f. = Klara. Gl. 108. Králec, lce, m., Königsgrund, v Olomoucku, Králevá, zastr. = králová. Králevic, e, m., z královic. Gb. Hl. 50. Králevična, y, f. Königstochter. Mus. Kralice, dle Budějovice, mě. na Mor., a) v kraji znoj., b) v kraji olom., Kralitz. — Kralická biblí bratrská. Jg. Králice, e, f., Kaninchen (Weibchen). Us. Kralický, Kralitzer. K. bible, píseň. Us., Č.