782

Králíček, čka, m, malinký král, vz Král;

2) zvíře hlodavé, euniculus,, Kaninchen, V.;

3) pták malý, střízlík, Zaunkönig, regulus.
— Vz Králík.

Králičí: brloh, doupějoviště, měch, ostrov,
obora, spratek (kůže). Šp. Kaninchen-.

Králíčkový, Kaninchen-, Zaunkönig-. D.

Králík, a. m., lepus cuniculus, hlodavec,
Kaninchen. Frč. 386. Králice, e, f.; králíče,
ete, u., králíček, čka, m. K. divoký, stříbrný,
uherský, angorský (hedvábný). S. N., V. K.
lapati, stříleti, chovati. Lov, honba, měch,
ohrada na králíky. Stavba, chování králíkův.
Šp. Králíčkové, lid nesilný, v horách staví
domy své. Vz Bázlivý. Lb. — K., malý král,
regulus. V. — K., pták, vz Králíček. — K.
Králíky a) podšívka z králičích koží, b) rmen.
Na Slov.

Králíkový, Kaninchen-. K. kůže. Jg.

Králíky, dle Dolany, Krulich, něm. Grulich,
mě. v severových. Čech. Vz S. N. — K.,
vz Králík.

Kraljevo = Krajova.

Kralka, králka, kralička, y, f., = králová.
V. — K. Hra starodávní, ve které hoši a děv-
čata o letnicích chodíce po vsi dům od domu
zpívají písně (odtud kralické zvané) majíce
mezi sebou krále a kralku n. kralici. Vyjděte
matičko, štědrou ruku vemte, kraličky nadělte;
čím nás nadělíte, na zámky to dáme, pro
kralku a krále. Č. Odtud způsob mluvení:
Svou kralku provésti, vyvozovati (Reš)., vy-
vésti (úmysl svůj vykonati). Pan čert svou
kralku provedl. V. Čert vždy musí svou
(kralku) provésti. D. Kralku někomu sraziti.
Smrž. Dosti chytře na mne jdete, dobře svou
králku vedete. Lomn. Rád by svou (k-u) pro-
vedl (nezdrželivý ve škození jiným. Vz Lstivý).
Lb, Č., D.

Kralobijce, e, m., kralovrah. Königs-
mörder.

Kralodvorský rukopis. Vz S. N. Ne:
Králodvorský, vz Složený; lépe: Králové-
dvorský. Brs. 97. Vz násl.

Kralohradecký, ne: králohradecký, vz
Složený; lépe: královéhradecký (přípona -ův
a -ový nepůsobí krácení, tedy ne: kralové-
hradecký. Pk). Brs. 97. Vz Hradec.

Kralomoc, e, m., Jupiter, největší a mimo
Krasopaní nejsvětlejší oběžnice soustavy slu-
neční. Vz S. N.

Králova neděle, neděle před svátky svato-
dušními. Vz S. N. — K., y, f., králova dcera
Kat. 176., 258, 359.

Králová, králevá, é, f, dle Nová; nyní se
říká: královna. Königin. Králové (gt. ) Dvůr,

Králové Hradec, vz Hradec. — Vz Královna,

Rb. str. 267. — Kat. 34., 90.

Kralování, n. Za k. Karla IV. Us. V.
Rb. str. 267.

Kralovati ne: královati, cf. pán-panovati,
důl-dolovati, pečovati atd. Vz Propůjčovati.
König sein, herrschen. — abs. Jehova kraluje.
L. Nesnadno dobře k. Rb. — s kým: se
svými přátely. Dal. — kde. Ona v mém
srdci kraluje. L. — jak. Kralováše v jemnej
chvále. Kat. 32. — komu = panovati nad kým
jako král. L. — nad kým: nad lidem. Kram.
Pověděl: Bych mohl k. nad tímto městem,
že bych nechtěl. BN.

Králové (gt. od Králová). Králové Dvůr,
Königinhof, K. Hradec, Königgrätz. Vz Hra-
dec, Dvůr, Kralodvorský, Kralohradecký.

Královec, vce, m., mě. v Prusích, Königs-
berg. V. Královecký — K. = Jupiter. Troj.

— K. = královic.
Královédvorský, vz Kralodvorský, Kra-
lohradecký.

Královéhradecký, Königgrätzer. K. kraj,
vz S. N. Vz Kralohradecký.

Královic (králevic), e, královec, vce, m.,
syn králův, Königssohn, Prinz.

Královice, dle Budějov., 1. K. Cinadrovy,
město v Plzeňsku památné pohřebištěm Gries-
pekův, vulgo Kryšpákův, Prk.; 2. K. dolní,
mě. v Čáslavsku; K. horní, ves tamtéž. Vz
S. N., Tk. I. 614., II. 539., III. 650.

Královicův, -ova, -ovo, dem Prinzen ge-
hörig. Jg

Královička, královinka, y, f., královna,
Princessin. Hlas.

Královka, y, f., černá třešně, eine Art
Weichsel. — K., hruška, Königsbirn. — K.,
houba. Plk. — K., silnice. Mus. — K., housa,
Königssemmel. — K., lískový ořech, Lam-
bertsnuss. Us. — Jg.

Královna, y, f. (staroč. králevna), původně
dcera králova, Prinzessin; 2. nyní králova
choť, králová. V. — 3. K. včel, matka, der
Weiser. Jg., Gb. — K. veliká či svatá,
Mariä Himmelfahrt. Gl. 108.

Kralovný = královský. Kat. 2941.

Královo pole či Nová ves, obyč. Kar-
tousy, mě. v Brněnsku.

Kralovrah, a, m., kralobijce.

Královský = králův, králový, Königs-,
königlich. V. K. milosť, dvůr, dům, zámek,
palác, sídlo, stolice, silnice, cesta, berla, ko-
runa, roucho, sukně, rod, soud atd. Us. Krá-
lovskou berlu, královské roucho míti. D.
Toliko měl slovo k. bez moci a skutečnosti.
BP. K. a knížecí slova nemají jíti nazpátek.
Rb. 4. Vz Rb. str. 267. — K. = nádherný,
skvostný, ku př. v jídle, königlich, prächtig.

— K. jablko. K. lučavka, aqua regia, Königs-
wasser, vz Šfk. 122., k. jezero či bartolomějské
jezero, Königs- oder Bartholomäussee, sklo,
Bělehrad, hvozd. Vz S. N. K. město nebylo
v Čech. a na Mor. podřízeno vrchnosti, nýbrž
přímo králi svému: Praha, Plzeň, Kutná
Hora, Budějovice, Tábor, Písek, Rokycany,
Mělník, Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo,
Unčov, Kyjov, Uh. Hradiště. Brt. K. ujec. V.
K. žíla, na ruce mezi malíkem a prstenovým
prstem. Sal. — Místo královský bývá, králův',
když jistému a určitému králi něco přivlast-
ňujeme. Vz -in, -ův.

Království, n., strč. králevstvie, vláda,
důstojnosť královská, königliche Würde, Re-
gierung, Königthum. K. na syna spadlo. Br.
Někoho na k. vsaditi, dosaditi; k. někomu
poručiti, dáti, odevzdati; na k. seděti, V.,
k se ujíti. Har. Ve své zemi k. míti. Dal.
K. přenésti. Br. Vz Rb. str. 267. — K. =
země králem spravovaná, Königreich, Staat.
K. české; k. spravovati, říditi; správu nad
královstvím držeti; královstvím vládnouti;
správce a držitel k. V. Hliněné k. přijal a
zlatého po sobě nechal (o Karlu IV. ). Kn.

— K., statek králi náležející, das dem Kö-