783

nige gehörige Gut. Cf. Duchovenství. Gl.
108. — K. boží. Nevejdete do království ne-
beského. Dej Bůh štěstí a po smrti králov-
ství nebeské. Us.

Královstvo, a, n. = království. Gh.

Králový, králův, a, ovo, dem König ge-
hörig. Králův syn (královic), k. dcera (krá-
lovna), k. manželka (králová, nyní královna).
Z králova rozkazu to učinil. Kram. V kni-
hách králových. Ms. — Králové (šoškové)
uhlí uprostřed milíře ležící. Um. les. Vz Krá-
lovský, Králův.

Králství, n. = království. Th.

Kralupy, dle Dolany, město v Žatecku.
Vz S. N. Jíti ke Kralupům, býti v Kralu-
pích. Us. Vz Tk. I. 614.

Králův, -ova, -ovo, Königs-. Skloňuje se
podlé, Otcův', vz toto. Královo právo, das
Hof- und Kammergericht. Arch. V. 164., Gl.
108. Králův Dvůr. Tk. I. 536. Králův městec,
Königsstadl.

Krám, u, krámek, mku, krámec, mce, krá-
meček, čku, m., Kram, Laden, Halle, Ge-
wölbe, Bank. V. Krám knihařský, lékařský,
masný (ne: mastný; od, maso'), soukenický,
hokynářský, kupecký atd. Jg., Us., Tk. I.
614. Život na masné krámy vydává. Prov.
Na krám zboží vyložiti. Us. S něčím na k.
se vykládati. Koř. V krámě prodati. Us. Ne
se vším na krám (napomenutí chlubným).
Ros. Skládej krám, už neděle svítí (konec
práci). Č. Mní, že krám jeho nejpěknější
(chlubný). Č. Nesahej do krámu, až vyložím
(Neskákej do řeči). Vz Odmlouvání. Č. Neser
mi na k., až vyložím (= mlč, až domluvím.
Vz Mlčeti). Lb. Zač ta huba (moula) na
krámě? Nač ty se ptáš hrubiáne? Č. To je
jako houska na krámě (za určitou cenu). Us.
Prk. — K. = dílna, Werkstatt. K. zlatnický.
V. — K. = zboží, die Waare.

Křám, u, m., křáp, die Schlarfe. D.

Kramář, e, m., der Krämer. V. Trefil
kupec na kramáře a kramář na lháře. Č. Trefil
kupec na kramáře (lhář na klamaře). Ros.
Kramáři starší a mladší; bratrstvo kramářů.
Vz Tk. II. 539.

Kramařiti, il, ení, kramařívati, Krämerei
treiben. V.

Kramářka, y, f., die Krämerin.

Kramářský, Krämer-. K. papír (černý,
na obálky), zboží, krám. V., D.

Kramářství, n. Die Kramerei. K. provo-
diti. V.

Křámati se v čem: v křampách, schlar-
fen, schlampen, trampeln. Us., Dch., D.

Krámec, mce, krámeček, čku, m., malý
krám, ein Lädchen, Bude. Jg.

Krámek, mku, m. = krámec.

Kramflek, kramflík, u, m., z něm., pod-
patek. Na Slov. klatík. Jg. Absatz, Schuh-
stöckel.

Kramle, e, f., kramlička, y, f., z něm.
Klammer. Kramlí přitáhnouti, přitužiti. D.
Lépe: skoba, závorka.

Krámnice, e, f., tržiště, Aqu.

Krámný, krámský, Kram-. K. věci. Ms.
1522.

Kramol, u, m., kramola = různice, svár,
bouře, nepokoj v národu, Aufruhr, Zwist.
Výb. I. Opět z toho hotov k. Št. Válkami

a kramolami z bludného vladaření pochodí-
cími. Krok. Nerovnosť (v manželstvu) příčina
k-lu. Št. V k-lu s někým býti. Št.

Kramolín, a, m., v Klatovsku. Tk. III.
126. — K., Partheimann. Rk.

Kramoliti, il, en, ení, nepřáteliti, in Auf-
ruhr setzen. — se, svár míti. — se oč, un-
einig sein. Št.

Křampa, y, f. = křampál, Plk., křampal.

Křampál, u, m., starý, roztrhaný střevíc.
Chodí v k-lích. Us. Vz Křample.

Křampal, a, m., Plauderer. Rk.

Krampampule, e, f., upravená kořalka.
Krampampuli. Na Slov. Silná kořalka v ná-
době néjaké se rozže a nad ní se drží kleštěmi
cukr, který se plamenem rozpouští a do ko-
řalky padá, tak že konečně oslazená kořalka
zbude, která se k. jmenuje. Mřk.

Křampati, chřámati, hňapati, cápati, chřá-
pati, trampeln, schlarfen. Jg.

Krample, e, f., krampl, e, m., nástroj zu-
bovatý, jímž se vlna česá, D., z něm. Krämpel,
die Wollkrämpel. Šaty se vyčešují štětkou,
kramplí neb koštištkem. Kom.

Křample, í, f., pl., křampály, křampy,
křápy (staré, nízké střevice, pantofle). Cho-
diti v křamplích. Us. Pantoffel, Schlarfen. Jg.

Krampléř, e, m., Krämpler. Tk. II. 373.,
Reš.

Kramplíček, čku, m., Pantoffelblume. Rk.

Kramplovadlo, a, n., Krammsetzmaschine.
Rk. —

Kramplovaný, gekrämpelt. K. vlna. Ros.

Kramplovati, z něm. krämpeln, vz česati.

— co: vlnu. Kom.

Křampna, y, m. Trampler. — K., y, f.,
Tramplerin.

Krámský, Laden-, Kram-. K. koření, kmín
(římský), papír, zboží, kniha, stánek (Kram-
stelle, Dch. ), zápisník, pokladnice, cena. Us.

— Krámský, ého, m. (mládenec), dle, Nový',
Ladendiener. — Krámská, é, f., dle, Nová',
Ladensitzerin.

Kraň, vz Krajn.

Kran, a, m., squatina, ryba. Krok.

Krancle, krance, pl., m., kranec, ce, m.
= konec, okrajek něčeho, Kranz, Rand, Kar-
nies. V. K. na kamnech, u kamen, Gesims-
kachel, D., na zdi, na mísy, náčiní. L.

Kraniologie, e, f., z řec., lebozpyt. Rk.
Schädellehre.

Kránka, y, f., chlupatá čepice. Pelzmütze.
Us. —

Kranowitz = Chřenowice, Křenovice
v prus. Slez.

Kránsko, n., Krain. V. — Kránský. V.

Krantati, grunzen. Svině krantá. Na Mor.

Kranych, u zedníků, šp. z něm. Kranich,
jeřáb, stroj zdvihací, zvedadlo. Vz Jeřáb.

Křáp, u, m., křám, trepka = starý stře-
víc, die Schlarfe; křápy = haraburdí, die
Schnurre. D.

Křápač, e, křapák, u, m., chřapač, Polter-
nuss. — K., houba. — K., druh jablek. Jg.

Křápal, křapal, a, m., Plauderer.

Křápati. — abs. Hrnec křápá, scheppert.

— co. Křápe ořechy, jablka (kousá je, že
činí v ústech křapot). Brt. Co to zas křápáš
(žvástáš) ? Us., Jir. Plappern. — čím = ra-
chotiti, rasseln. Rk.