784

Krápati, krápám a krápi; krápěti, ěl,
ění; krápávati; krápnouti, pnul a pl, ut, utí
= vodou drobnou kapati, tröpfeln. — abs.
Začíná pokrápati, pokrápává (poprchává).

— odkud kam. Krape od střech na zemi.
Us. Krev krápí z rány. D. — čím na
koho. Lom.

Krapatý, kropenatý, gesprenkelt. Kra-
patá slepice. Us. Turn.

Křápavý, scheppernd. K. hrnec. — K.,
žvatlavý, plauderhaft. Us.

Krápě (strčes. kropě), krůpě, ě, krápěje,
krůpěje, krápěj, krůpěj, e, krapka, kropka,
krůpka, krápějka, krapička, krůpička, kra-
pinka, kropinka, krůpinka, krápějička, krůpě-
jička, y, f., Tropfen. K. vody, rosy, deště, potu,
zdravého rozumu. Š. a Ž. Krápě, která k němu
na dvůr jeho z té sladovny tekla, tatáž k.
s téhož krovu i budoucně téci má. 1567. Zb.
Ani krapičky vína nezůstalo. Ros. Bublina
se dělá od kapající krůpěje. Kom. Po kra-
pějích téci. V. Krápě dělá důlek, ne mocí,
ale často padáním (gutta cavat lapidem non
vi, sed saepe cadendo). Ros. Častá krůpě
(krápěj) i kámen proráží. Lb., Šp. Potil se,
až na něm krůpěje stály. Us. Pot jeho byl,
jako krůpě krvavé. V. Není v něm k. dobré
krve. Nt.

Křápě, ěte, n., fakáně, Fratz. Us.

Křapek, pka, m., zdechlé zvíře, verreck-
tes Thier. Us.

Krapet, gt. krapte, krapétek, tku, m.,
krapétka, strč. krapť, i, f. = kapka, Tropfen.
Ani krapte nejísti. D. Krapet vína píti. D.
Ani krapte vína nezůstalo. Ros. Do krapte
vypiti. Us. — Vz Loket.

Krápěti, ěl, ění. Vz Krápati.

Krápěti, ěl, ění, chřapati, scheppern.
Hrnec křapí.

Křapka, y, m. a f., Plappermaul. Us. Dch.

— K., kep. Us. — K., špatné hodinky. Us.

— K., špatná kráva. Příbr. Prk.
Kraple, pl., f. = kosle. Na Mor.

Křapna, y, f., Plaudertasche. Us., Dch.

Krápník, u, m., kapalín, vápenný ram-
pouch v jeskyních. Vz S. N., Šf. 186. Tropf-
stein, Skalaktit.

Krápnouti, pnul a pl, ut, utí. — na
koho čím. Hleď, aby na mne vodou ne-
krápl. Lom. Vz Krápati.

Křapotina, y, f., Geklapper. — K., křá-
potina, y, f., pl. k-ny, Plauderei, pl. Plaude-
reien. Rk.

Křapouch, u, m., říká se o věci veliké.
Tu je višní a jaké mezi nimi k-chy! Us., Dch.

Křápovitý=nezpůsobný. V Krkonoš. Kb.

Kras, a, m., Karst, it. Carso, odnoží již-
ních Alp, táhnoucí se od Gorice již. Kra-
jinou. Vz S. N.

Krása, y, f. Synonyma: pěknosť, sličnosť,
leposť, ztepilosť, ozdobnosť, slušnosť, vnada,
půvab, něha. Us. Instrumental: krásou, ne:
krasou; vz A dlouhé (kdy se krátí), die
Schönheit, das Schöne. Kráse něčí se di-
viti. Rkk. Krásy spanilosť. V. V květu
krásy a mladosti. V. Stará panna z krásy
vychází. Us. (Zb. ) Pěkné postavy a krásy.
V. Krásu svou za peníze prodávati. V. K.
a bohatství časem pomíjejí. Jg. Tvá krása
bude na krátce. Sych. K. hyne, jako tráva

vadne. Bern. K. a cnosti zřídka mají spolky.
Jg. Ne vše k., co se líčí. Č. Škoda krásy,
kde rozumu není. Vz Žena. Lb., Koll., Č. K.
bez příjemností nepřivábí mnoho hostí. Pk.,
Č. K. očím pastva a duši vazba. Č. Může
pro krásu spáti, ani košíčku nepotřebuje,
aby ji do něho schovala. (Nehezká. ) Rozum
Bůh s krásou nespolčil (Vz Tváře); V k-e
stálosti není; K-sa řasa; Ku kvítí včela letí
a na krásu člověk hledí. Pk. K. bez cnosti
jest maso bez soli. Km. K. a cudnosť bydlí
v rozličných dědinách. Hnš. Vz Tělo, Hezký.
Č. — K. = ozdoba, Zierde. V. — K. =
krásná panna n. paní, schönes Weib, Schön-
heit. — K. Poctivá krása (= chudá svadba).
Pytati (prositi) na p-vou krásu Koll.

Krasavec, vce, m., krásný jinoch. Krok.

Krasavice, e, f., krásna ženština. Č.

Krasec, sce, m. K. borový, chalcophora
Marianae; k. lipový, lampra rutilans. Frč. 187.

Krásenka, y, f. K. kulatá, euplotes cha-
ron. Nálevník. Frč. 19. — K. = krasavice.

Krasitel, e, m., Verzierer, Dekorateur. Rk.

Krásiti, krásliti, krášliti, il, šen, šení n.
šlení: krásívati, kráslívati, krášlívati, zieren,
verzieren, verschönern. — co, koho: sochu,
svou milou atd. = zdobiti; býčky (vyřezati).
L. — koho čím: tvář barvami, vlnu červ-
cem. Us., L. — o kom = pokorně napomí-
nati, lichotiti, pěkně mluviti, psáti. Výb. I.
Nechtěj láti ale kras o něm jako o otci.
Ctib. Co bych krásil o nemúdrém šílenci
hlúpém, lépe naň búkati. Št. (Č. ) Otec poče
o nie (dceři) k. a ji k službě bohóm nutiti.
Pass. 553.

Kráska, y, f., lépe prý: kraska; zdrobňu-
jeme-li slova, krátíme kmenovou samohlásku:
bába — babka, kráva — kravka, kápě —
kapka, Pk.; ale ne vždy, cf. čárka, loučka,
moučka, sirka, dížka, pročež dobře kráska,
jak je i usus zasvětil. Prk. K. = krasavice,
eine Schöne.

Kraslice, kráslice, e, f. = vejce, které
se v pondělí velikonoční na červeno vaří.
, Krásný' původně znamenalo, červený^l, jako
posud v rus. ) a odtud i velikonoce slovou
též červené svátky. S. N. — Kraslice, mě.
v Chebsku, Graslitz.

Krásná, e, f., maď. Kraszna, mě. v Uhřích.
Vz S. N. — Krásná hora, jm. místní. Us.,
Tk. III. 650.

Krásně, krásno; komp. krásněji (kráše,
Leg. Ben. Ms. ), schön. Slunce k. svítilo. Us.
K. mluviti, řeč postaviti. V. Verše krásně
pořádati. Kom. Tělo k. urostlé. Rk. Krásně
rucě (dual) = krásné ruce. Kat. — By k.
= by hned, třebas, wenn gleich, obgleich.
Byť k. chtěli, nemohou. V. Byť on k. tu
byl, co by pomohl? Ros. Na nepřátely stavů
království českého že opravdově dotírati
chce, byť je k. v Jerusalemě najíti měl. Skl.
835. — Na krásně = krásně. A kdybych na
k. doma nebyl. Jg.

Krásnice, e, f. = krasavice. St. skl.

Krásničký, krásný, niedlich, sehr schön.
Plk.

Krásník, a, m., zastr. = krasavec. Háj.

Krásno, a, n. Na Mor. Na krásně. Vz
Krásně. Us.

Krásnohlasý, Koll., schönstimmig.