805

Krásnolící, schönwangig. Plk.

Krásnolíčený, schön gefärbt.

Krásnomluvník a, m., ein Beredter. Bern.

Krásnomluvnosť, i, f. Wohlredenheit. Jg.

Krásnomluvný, wohlredend, beredt. K.
řeč. Bern.

Krásnoočko, a, m. K. zelené, euglena vi-
ridis, prvok. Frč. 16.

Krásnooký, schönäugig. L.

Krásnoperý, schön gefiedert.

Krásnořeký, angenehm redend. St. skl.

Krásnorohý, schöngehörnt. Plk.

Krásnoruký, schönhändig. Zlob.

Krásnosť, i, f., die Schönheit.

Krásnotvářný, von schönem Gesichte. Jg.

Krásnovlasý, schönhaarig. Plk.

Krásný (strč. krásen, sna, sno); kompar.
krašší, krásnější; krásničký. Syn.: sličný,
pěkný, spanilý, ušlechtilý; schön. K. panna;
Žena velmi krásné tváři. Ros. Jeden krašší
nežli druhý. Us. K. růže, řeč, kytice, kniha,
píseň, ctnosť. Krásného obličeje, vzezření,
krásné postavy. V. Krásná panna polovice
věna. Č. (Co je do kapličky, když v ní
obrázku není). Krásná žena zbytečná starosť.
Č. K-ý jak makový květ a hloupý jak vy-
hořelý pařez; Krásné každému milo. Pk. K.
akoby ho z vajíčka vylúpil. Mt. S. Krásná,
jakby z vosku vyloupl. Vz Tělo, Hezký. Č.
Až milo krásný. D. — jak. Ku podivu, k ne-
vypsání k. D., Us. — čím: Krásný tělem bez
umění co jest než papoušek peřím okrášlený.
Kom. did. 29. Vz Buchta. K. páv peřím
a žena mužem (krásná) Lb. K. páv peřím
a člověk učením. Pk., Č. — nač. Sv. Pe-
tronyla na divy krásna byla. Pass. 359. K.
na pohled, na pohledění. Us. — s inft. Man-
dragora jest ovoce krásné hlédati, ale jísti
není chutné. St. kn. šest. 127. — co, v čem,
po čem. K. v cnosti, u múdrosti. Kat. 3413.
457. Krásný v tvář, v tváři a po tváři. V.

— K. lípa, vz Lípa. K. dvůr, Schönhof, ves
v Žatecku. Vz S. N.

Krasobarevný, schönfärbig. Pam. Kut.

Krasobarvíř, e, m. Schönfärber. Rohn.

Krasocit, ne: krásocit, u, m.; vz slova
složená. K., krasochuť, schopnosť mysli vní-
mati krásné. Vz více v S. N.

Krasocitný, geschmackvoll. Krok.

Krasodivý, zauberschön. Č.

Krasochuť, i, f., vkus, Geschmack. Vz
Krasocit.

Krasokvět, u, m., tricratus. Rostl.

Krasolibý, Liebhaber des Schönen. Jg.

Krasolícný, schönwangig. K. tvář. Koll.

Krasomluva, y, krasomluvnosť, i, f., die
Wohlredenheit. L.

Krasomluvce, e, — mluvec, vce, m.,

— mluvník, a, m. Schönredner. V.

Krasomluvnosť, i, f. = krasomluva. V.

Krasomluvný. K. umění, řeč, muž, ká-
zání. Jg.

Krasopaní, f. Venuše, nejjasnější hvězda
na nočním nebi. Vz S. N.

Krasopis, ne: krásopis, u, m., vz Slova
složená a Brs 97. Kalligraphie. Vz S. N.

Krasopisec, sce, m. Kalligraph. D.

Krasopísemnosť, i, f. Kalligraphie.

Krasopísemný, kalligraphisch.

Krasopisnosť, i, f. Kalligraphie. D.

Krasopisný, kalligraphisch.

Krasopsaní, n. Kalligraphie, Schönschrei-
bung. Us.

Krasořečiti, il, ení, deklamiren. Jg.

Krasořečník, a, m. Schönredner, Dekla-
mator.

Krasořečnosť, i, f. = krasomluvnosť.
Marek.

Krasořečný = krasomluvný. Jg.

Krásota, y, f. = krásnosť. Hlas.

Krasotisk, u, m. Kallotyp, Kallotypie. Rk.

Krasotka, krasotinka, y, f. = kraska.

Krásotný = krásný. Krok.

Krasotvar, u, m. Kunstform.

Krasouma, y, f., schöne Kunst. Mus.

Krasoumná jednota. Kunstverein. Rk.

Krasověda, y, f., Aesthetik, nauka o kráse
a krásném. Vz S. N.

Krasovědec, dce, m. Der Aesthetiker. Mus.

Krasovědecký, aesthetisch. Krok.

Krasovědný, aesthetisch. Jg.

Krasovlásek, sku, m., carlina vulgaris,
Gold-, Dreidistel. Byl.

Krasozahradník, a, m. Kunstgärtner. Mus.

Krasozpěv, u, m. Kunstgesang. Víd. list.

Křastačka = chřastačka.

Křástal, vz Chřástal.

Krastavosť, i, f. Rauheit. Mat. verb.

Krastavý, krastav, a, o; chrastavý, ne-
lepý, rauh. Výb. I.

Křástel, mor., = chřastal.

Křastěti, ěl, ění = praskati, rupěti, schmet-
tern. D.

Krásti, kradu, kraď, da (ouc), dl, den,
dení. Krásti m. krad-ti, d před t v s se roz-
lišilo. Vz D. Ht. Kradnouti, krádati, krádávati,
stehlen; bemänteln. (Dch. ) Jg. — abs. Kdo
lže, ten krade. Us. Nepokradeš. Kom. Krade
jako cikán. Č., Pk. Kdo koupí, bude mít,
kdo ukradne, bude bit. Pk. Obzerá se ako
kto chce krast. Mt. S. Kdo umí selhati, umí
také krásti. Rb. — co: ryby, med, čas, zelí.
Us. — koho = okrádati. Lépe jest malo
mieti, než toho k., jestoť v svém věří. Št.
Hřiechť jest hospodu (pána) krásti. Št. —
co komu: Včely jiným med kradou. Ros.
— co odkud. Od kádí ryby rád kradeš.
Vz Najíti co, Hřebík. Z chléva prasata kradli,
z půdy seno. — kdy. Zloděj v noci krade
a ve dne ho věsí. L. Při ohni nekraď. —
Rb. — kde. Otec se synem před hlídačem,
za zády hlídače o závod kradl, aby sousedu
uškodili. — se = kradmo, tiše jíti, sich
stehlen, schleichen. V. Krade se po zadu jako
pes. Prov. — se na koho. Kočka na myš
se krade. — se s čím odkud. Židé se svými
statky pomalu z Prahy se kradou. Háj.
Z města se kradli s kořistí.

Křastiti, křestiti, chřestiti, schmettern. —
kde. Křastil a rachotil po nebi třesk. Puch.

Kraství, krádství, n., gestohlene Sache,
Diebstahl. 1424.

Kraš = Kras.

Krašák, a, m., rybník v Berounsku. Dch.

Kráše = krásněji. Kat. 220., 1172., 1654.

Krášliti, il, en, ení. — co komu čím.
Vz Krásiti, Zdobiti. On se mu chce k. (zalí-
biti), er will sich bei ihm schön machen. Dch.

Krašlovice, dle Budějovice. Tk. I. 444.,
III. 132.



	805

	Krásnolící, schönwangig. Plk. Krásnolíčený, schön gefärbt. Krásnomluvník a, m., ein Beredter. Bern. Krásnomluvnosť, i, f. Wohlredenheit. Jg. Krásnomluvný, wohlredend, beredt. K. řeč. Bern. Krásnoočko, a, m. K. zelené, euglena vi- ridis, prvok. Frč. 16. Krásnooký, schönäugig. L. Krásnoperý, schön gefiedert. Krásnořeký, angenehm redend. St. skl. Krásnorohý, schöngehörnt. Plk. Krásnoruký, schönhändig. Zlob. Krásnosť, i, f., die Schönheit. Krásnotvářný, von schönem Gesichte. Jg. Krásnovlasý, schönhaarig. Plk. Krásný (strč. krásen, sna, sno); kompar. krašší, krásnější; krásničký. Syn.: sličný, pěkný, spanilý, ušlechtilý; schön. K. panna; Žena velmi krásné tváři. Ros. Jeden krašší nežli druhý. Us. K. růže, řeč, kytice, kniha, píseň, ctnosť. Krásného obličeje, vzezření, krásné postavy. V. Krásná panna polovice věna. Č. (Co je do kapličky, když v ní obrázku není). Krásná žena zbytečná starosť. Č. K-ý jak makový květ a hloupý jak vy- hořelý pařez; Krásné každému milo. Pk. K. akoby ho z vajíčka vylúpil. Mt. S. Krásná, jakby z vosku vyloupl. Vz Tělo, Hezký. Č. Až milo krásný. D. — jak. Ku podivu, k ne- vypsání k. D., Us. — čím: Krásný tělem bez umění co jest než papoušek peřím okrášlený. Kom. did. 29. Vz Buchta. K. páv peřím a žena mužem (krásná) Lb. K. páv peřím a člověk učením. Pk., Č. — nač. Sv. Pe- tronyla na divy krásna byla. Pass. 359. K. na pohled, na pohledění. Us. — s inft. Man- dragora jest ovoce krásné hlédati, ale jísti není chutné. St. kn. šest. 127. — co, v čem, po čem. K. v cnosti, u múdrosti. Kat. 3413. 457. Krásný v tvář, v tváři a po tváři. V. — K. lípa, vz Lípa. K. dvůr, Schönhof, ves v Žatecku. Vz S. N. Krasobarevný, schönfärbig. Pam. Kut. Krasobarvíř, e, m. Schönfärber. Rohn. Krasocit, ne: krásocit, u, m.; vz slova složená. K., krasochuť, schopnosť mysli vní- mati krásné. Vz více v S. N. Krasocitný, geschmackvoll. Krok. Krasodivý, zauberschön. Č. Krasochuť, i, f., vkus, Geschmack. Vz Krasocit. Krasokvět, u, m., tricratus. Rostl. Krasolibý, Liebhaber des Schönen. Jg. Krasolícný, schönwangig. K. tvář. Koll. Krasomluva, y, krasomluvnosť, i, f., die Wohlredenheit. L. Krasomluvce, e, — mluvec, vce, m., — mluvník, a, m. Schönredner. V. Krasomluvnosť, i, f. = krasomluva. V. Krasomluvný. K. umění, řeč, muž, ká- zání. Jg. Krasopaní, f. Venuše, nejjasnější hvězda na nočním nebi. Vz S. N. Krasopis, ne: krásopis, u, m., vz Slova složená a Brs 97. Kalligraphie. Vz S. N. Krasopisec, sce, m. Kalligraph. D. Krasopísemnosť, i, f. Kalligraphie. Krasopísemný, kalligraphisch. Krasopisnosť, i, f. Kalligraphie. D.	Krasopisný, kalligraphisch. Krasopsaní, n. Kalligraphie, Schönschrei- bung. Us. Krasořečiti, il, ení, deklamiren. Jg. Krasořečník, a, m. Schönredner, Dekla- mator. Krasořečnosť, i, f. = krasomluvnosť. Marek. Krasořečný = krasomluvný. Jg. Krásota, y, f. = krásnosť. Hlas. Krasotisk, u, m. Kallotyp, Kallotypie. Rk. Krasotka, krasotinka, y, f. = kraska. Krásotný = krásný. Krok. Krasotvar, u, m. Kunstform. Krasouma, y, f., schöne Kunst. Mus. Krasoumná jednota. Kunstverein. Rk. Krasověda, y, f., Aesthetik, nauka o kráse a krásném. Vz S. N. Krasovědec, dce, m. Der Aesthetiker. Mus. Krasovědecký, aesthetisch. Krok. Krasovědný, aesthetisch. Jg. Krasovlásek, sku, m., carlina vulgaris, Gold-, Dreidistel. Byl. Krasozahradník, a, m. Kunstgärtner. Mus. Krasozpěv, u, m. Kunstgesang. Víd. list. Křastačka = chřastačka. Křástal, vz Chřástal. Krastavosť, i, f. Rauheit. Mat. verb. Krastavý, krastav, a, o; chrastavý, ne- lepý, rauh. Výb. I. Křástel, mor., = chřastal. Křastěti, ěl, ění = praskati, rupěti, schmet- tern. D. Krásti, kradu, kraď, da (ouc), dl, den, dení. Krásti m. krad-ti, d před t v s se roz- lišilo. Vz D. Ht. Kradnouti, krádati, krádávati, stehlen; bemänteln. (Dch. ) Jg. — abs. Kdo lže, ten krade. Us. Nepokradeš. Kom. Krade jako cikán. Č., Pk. Kdo koupí, bude mít, kdo ukradne, bude bit. Pk. Obzerá se ako kto chce krast. Mt. S. Kdo umí selhati, umí také krásti. Rb. — co: ryby, med, čas, zelí. Us. — koho = okrádati. Lépe jest malo mieti, než toho k., jestoť v svém věří. Št. Hřiechť jest hospodu (pána) krásti. Št. — co komu: Včely jiným med kradou. Ros. — co odkud. Od kádí ryby rád kradeš. Vz Najíti co, Hřebík. Z chléva prasata kradli, z půdy seno. — kdy. Zloděj v noci krade a ve dne ho věsí. L. Při ohni nekraď. — Rb. — kde. Otec se synem před hlídačem, za zády hlídače o závod kradl, aby sousedu uškodili. — se = kradmo, tiše jíti, sich stehlen, schleichen. V. Krade se po zadu jako pes. Prov. — se na koho. Kočka na myš se krade. — se s čím odkud. Židé se svými statky pomalu z Prahy se kradou. Háj. Z města se kradli s kořistí. Křastiti, křestiti, chřestiti, schmettern. — kde. Křastil a rachotil po nebi třesk. Puch. Kraství, krádství, n., gestohlene Sache, Diebstahl. 1424. Kraš = Kras. Krašák, a, m., rybník v Berounsku. Dch. Kráše = krásněji. Kat. 220., 1172., 1654. Krášliti, il, en, ení. — co komu čím. Vz Krásiti, Zdobiti. On se mu chce k. (zalí- biti), er will sich bei ihm schön machen. Dch. Krašlovice, dle Budějovice. Tk. I. 444., III. 132.