806

Krašov, a, m., lépe: Kras, pohoří v Kra-
jině, Karst. — K., hrad v Plzeňsku. Vz S. N.

Krašova, y, f., maďar. Krassó, město
v Uhřích. Vz S. N.

Krašší = krásnější. Kat. 968.

-krát, lit. kartas, slov. a pol. raz: jeden-
raz, dvarazy od rězati. Ht. -krát ve dvakrát
atd. souvisí dle Mkl. s krbt v črbt —ati (in-
cidere). Ht., Gb. Hl. 147. Jedenkrát = jeden
zářez, vrub. Gb. Jedním krátem = jedním
rázem, vrzem. Dvěma, třemi atd. kráty. Ros.
— -krát, -kráte značí opětování počtu, pět-,
sedm-krát. — S předložkami na, po: na
jedenkrát, na stokrát, po pětkrát. Ros. —
-krát u číslovek v již. Čech. se nedlouží: dva-
krat. Kts. Na Mor. t se změkčuje: dvakráť; Brt.

Krát, u, m., krátkosť. Ros. — K., jedno-
stejnosť, Gleichheit, Gattung. Jsou jednoho
krátu. Ros.

Křátati, křátnouti, tl, utí, ausrenken; un-
geschickt gehen. Vz Gb. Hl. 141. — K.,
vyvrtnouti, ausrenken. Krok.

Krátce, komp. kratčeji (strč. kratěji);
kratičce. Kurz. Ať krátce povím, dotknu,
obsáhnu. V. Kr. něco říci. K. obsažený. V.
K. udělati. V. K. uvázaný n. přivázaný (náhlý,
kvapný, příkrý, V.; pod přísnou kázní. Us. ).
Na krátce, vz Krátko.

Krátce, ete, n., krátká lícha, kurzes Beet.
Dch. — K., trám krátký, pernu od mlatu
dělící. Us. Dch.

Kratec, tce, m., vz Krace.

Krátek, vz Krátký.

Krátěnka obecná, columbella mercatoria,
měkkýš. Frč. 236.

Krater, u, m., řec., jícen, otvor sopky,
kotlina. Rk. Trichter. Vz S. N.

Krater-os, a, m., vůdce Alexandra Vel.
Vz S. N.

Krat-es, eta, m., jm. slavných mužů řec-
kých. V.

Kráti, kraji, král, án, ání = krájeti, schnei-
den. D.

Křáti, křeji, ál, ání, frieren. Dnes hodně
křeje. Us. v Klat. Rk.

Kratice, e, f., polobotí, jančarky, Halb-
stiefel. Plk.

Kratič, e, m., der Kürzer. Jg. Vz Krátil.

Kratíčce, kratičce (V. ), sehr kurz. K. něco
napověděti, V., ponavrhnouti. Br.

Kratičký, velmi krátký, sehr kurz.

Kratička, y, f., kratitelka, Kürzerin. Jg.

Kratičko = kratičce. Na k. v hněvě
trvati. Br.

Kratičkosť, i, f., grosse Kürze. K. verše,
věku, Žalan., života. Br.

Kratičký, kratičký, kraťoučký, kraťounký,
kratinký, sehr kurz. K. promluvení, V., rozkoš.
Reš.

Kratiknot, u, m., lid říká: tratiknot,
lépe: štipce, pl.; pol. a rus. ščipce. Jg., Utě-
radlo¹ není slovo dosti jasné. Jg. Lichtputze.

Krátil, a, m. = kratič.

Krátín, a, m., columbella, plž. Krok.

Kratina, y, f., jádro = varlata jedlé zvěři
vysoké, Kurzwildpret. Šp. — K., krátký
kabát. Š. a Ž. — K., u skřínky krátké
stěny. Hanka. — K., malý člověk, malík. Us.

Kratin-os, a, m., komický básník athén-
ský. Vz S. N.

Kratinký. K. čas. Vz Krátký.

Kratipp-os, a, m., řec. dějepisec; řecký
filosof. Vz S. N.

Kratitel, e, m. = kratič.

Kratitelka, y, kratitelkyně, ě, f., die Kür-
zerin, Verkürzerin. Jg

Krátiti, krať, krátě (íc), il, cen, cení;
krátívati, kürzen, abkürzen. — co: chvíli,
V., čas. Sych. — co čím. Dech strachem
se mu krátí. Us. K. čas hrou, cestu rozmlu-
vou. Sych., Ros. — se kde. Dech se ve
mně krátí. Kom. — co (se) komu. To mi
krátí duch (dech). D. Pojďme, ať se nám
chvíle krátí. Us. Nebudeme míti za čím sobě
chvíle krátiti. Br.

Krátko = krátce, kurz. Krátko mluví.
Kde krátko, nastav. Lb. — K. Na krátko,
na krátce = nedlouho. Na krátce je starý
lokal neurčitého přídavného jména krátko.
Panování jejich na krátce bylo. V. Bolesť
lidská na krátko trvá. Kom. — Na krátce
někoho držeti. Kom. — K., na krátce =na-
prosto, platterding, durchaus. Ale když to
král na krátce míti chtěl. V. V krátce, kurz.
V. — K. Z krátka syna držeti. Ml. Z k-a
to učiním. Dch. Z krátka = konec a dosť,
kurz und gut. Z krátka tam nepůjdeš. Prk.

— Krátko učiniti, verkürzen, Unrecht thun.
Co jemu k. učinil, dobývej zase právem.
Půh. brn. 1406. Že nám na tom k. činí a křivě
na nás žaluje. Arch. II. 40.

Krátkočnělečný, krátkou čnělku mající.
Rostl.

Krátkodobý, kurze Zeit dauernd. Us.

Krátkoduchosť, i, f. Kurzathmigkeit. Us.

Krátkoduchý, kurzathmig. V.

Krátkohřívý, kurzmälmig. L.

Krátkochvilný, von kurzer Dauer. L.

Krátkokrký, kurzhälsig. D.

Kratkolodyhý, brevicaulis. K. řeřicha.

Krátkomluva, y, f. Brachylogie. Us.

Krátkomluvec, vce, m. = krátkomluvný.

Krátkomluvnosť, i, f. Wortkürze. V.

Krátkomluvný, wer kurz, bündig spricht.
Us.

Krátkonehetný, kurze Nägel habend.

Krátkonohý, kurzfüssig. Jg.

Krátkonosý, kurznasig. Jg.

Krátkoocasý, kurzschweifig. K-sí korý-
šové. Krok.

Krátkooký = krátkozraký.

Krátkořapičnatý, kurzstielig. Rostl.

Krátkořečnosť, i, f. = krátkomluvnosť.

Krátkořečný = krátkomluvný. Jg.

Krátkořepí raci, krabové. Vz Frč. 108.

Krátkoruký, kurzhändig. Us.

Krátkosť, i, f., die Kürze. V. V krátkosti
někomu něco oznámiti. V. V krátkosti něco
vyčísti. Byl. Povím vám to v krátkosti. Us.

— K. zraku, Kurzsichtigkeit, rozumu (měl-
kosť). Log. — K. Děje se mu k., Verkür-
zung. Ms. 1528. Vz Krátko.

Krátkostopkovatý, kurzstielig. K. list.
Um. les.

Krátkošíjný, kurzhälsig. Jg.

Krátkošpičatý, mit kurzer Spitze. K. list.
Um. les.

Krátkotrvalosť, i, f., kurze Dauer. Jg.

Krátkotrvalý, kurz dauernd. Jg.

Krátkověkosť, i, f., kurzes Leben. Jg.



	806

	Krašov, a, m., lépe: Kras, pohoří v Kra- jině, Karst. — K., hrad v Plzeňsku. Vz S. N. Krašova, y, f., maďar. Krassó, město v Uhřích. Vz S. N. Krašší = krásnější. Kat. 968. -krát, lit. kartas, slov. a pol. raz: jeden- raz, dvarazy od rězati. Ht. -krát ve dvakrát atd. souvisí dle Mkl. s krbt v črbt —ati (in- cidere). Ht., Gb. Hl. 147. Jedenkrát = jeden zářez, vrub. Gb. Jedním krátem = jedním rázem, vrzem. Dvěma, třemi atd. kráty. Ros. — -krát, -kráte značí opětování počtu, pět-, sedm-krát. — S předložkami na, po: na jedenkrát, na stokrát, po pětkrát. Ros. — -krát u číslovek v již. Čech. se nedlouží: dva- krat. Kts. Na Mor. t se změkčuje: dvakráť; Brt. Krát, u, m., krátkosť. Ros. — K., jedno- stejnosť, Gleichheit, Gattung. Jsou jednoho krátu. Ros. Křátati, křátnouti, tl, utí, ausrenken; un- geschickt gehen. Vz Gb. Hl. 141. — K., vyvrtnouti, ausrenken. Krok. Krátce, komp. kratčeji (strč. kratěji); kratičce. Kurz. Ať krátce povím, dotknu, obsáhnu. V. Kr. něco říci. K. obsažený. V. K. udělati. V. K. uvázaný n. přivázaný (náhlý, kvapný, příkrý, V.; pod přísnou kázní. Us. ). Na krátce, vz Krátko. Krátce, ete, n., krátká lícha, kurzes Beet. Dch. — K., trám krátký, pernu od mlatu dělící. Us. Dch. Kratec, tce, m., vz Krace. Krátek, vz Krátký. Krátěnka obecná, columbella mercatoria, měkkýš. Frč. 236. Krater, u, m., řec., jícen, otvor sopky, kotlina. Rk. Trichter. Vz S. N. Krater-os, a, m., vůdce Alexandra Vel. Vz S. N. Krat-es, eta, m., jm. slavných mužů řec- kých. V. Kráti, kraji, král, án, ání = krájeti, schnei- den. D. Křáti, křeji, ál, ání, frieren. Dnes hodně křeje. Us. v Klat. Rk. Kratice, e, f., polobotí, jančarky, Halb- stiefel. Plk. Kratič, e, m., der Kürzer. Jg. Vz Krátil. Kratíčce, kratičce (V. ), sehr kurz. K. něco napověděti, V., ponavrhnouti. Br. Kratičký, velmi krátký, sehr kurz. Kratička, y, f., kratitelka, Kürzerin. Jg. Kratičko = kratičce. Na k. v hněvě trvati. Br. Kratičkosť, i, f., grosse Kürze. K. verše, věku, Žalan., života. Br. Kratičký, kratičký, kraťoučký, kraťounký, kratinký, sehr kurz. K. promluvení, V., rozkoš. Reš. Kratiknot, u, m., lid říká: tratiknot, lépe: štipce, pl.; pol. a rus. ščipce. Jg., Utě- radlo¹ není slovo dosti jasné. Jg. Lichtputze. Krátil, a, m. = kratič. Krátín, a, m., columbella, plž. Krok. Kratina, y, f., jádro = varlata jedlé zvěři vysoké, Kurzwildpret. Šp. — K., krátký kabát. Š. a Ž. — K., u skřínky krátké stěny. Hanka. — K., malý člověk, malík. Us. Kratin-os, a, m., komický básník athén- ský. Vz S. N.	Kratinký. K. čas. Vz Krátký. Kratipp-os, a, m., řec. dějepisec; řecký filosof. Vz S. N. Kratitel, e, m. = kratič. Kratitelka, y, kratitelkyně, ě, f., die Kür- zerin, Verkürzerin. Jg Krátiti, krať, krátě (íc), il, cen, cení; krátívati, kürzen, abkürzen. — co: chvíli, V., čas. Sych. — co čím. Dech strachem se mu krátí. Us. K. čas hrou, cestu rozmlu- vou. Sych., Ros. — se kde. Dech se ve mně krátí. Kom. — co (se) komu. To mi krátí duch (dech). D. Pojďme, ať se nám chvíle krátí. Us. Nebudeme míti za čím sobě chvíle krátiti. Br. Krátko = krátce, kurz. Krátko mluví. Kde krátko, nastav. Lb. — K. Na krátko, na krátce = nedlouho. Na krátce je starý lokal neurčitého přídavného jména krátko. Panování jejich na krátce bylo. V. Bolesť lidská na krátko trvá. Kom. — Na krátce někoho držeti. Kom. — K., na krátce =na- prosto, platterding, durchaus. Ale když to král na krátce míti chtěl. V. V krátce, kurz. V. — K. Z krátka syna držeti. Ml. Z k-a to učiním. Dch. Z krátka = konec a dosť, kurz und gut. Z krátka tam nepůjdeš. Prk. — Krátko učiniti, verkürzen, Unrecht thun. Co jemu k. učinil, dobývej zase právem. Půh. brn. 1406. Že nám na tom k. činí a křivě na nás žaluje. Arch. II. 40. Krátkočnělečný, krátkou čnělku mající. Rostl. Krátkodobý, kurze Zeit dauernd. Us. Krátkoduchosť, i, f. Kurzathmigkeit. Us. Krátkoduchý, kurzathmig. V. Krátkohřívý, kurzmälmig. L. Krátkochvilný, von kurzer Dauer. L. Krátkokrký, kurzhälsig. D. Kratkolodyhý, brevicaulis. K. řeřicha. Krátkomluva, y, f. Brachylogie. Us. Krátkomluvec, vce, m. = krátkomluvný. Krátkomluvnosť, i, f. Wortkürze. V. Krátkomluvný, wer kurz, bündig spricht. Us. Krátkonehetný, kurze Nägel habend. Krátkonohý, kurzfüssig. Jg. Krátkonosý, kurznasig. Jg. Krátkoocasý, kurzschweifig. K-sí korý- šové. Krok. Krátkooký = krátkozraký. Krátkořapičnatý, kurzstielig. Rostl. Krátkořečnosť, i, f. = krátkomluvnosť. Krátkořečný = krátkomluvný. Jg. Krátkořepí raci, krabové. Vz Frč. 108. Krátkoruký, kurzhändig. Us. Krátkosť, i, f., die Kürze. V. V krátkosti někomu něco oznámiti. V. V krátkosti něco vyčísti. Byl. Povím vám to v krátkosti. Us. — K. zraku, Kurzsichtigkeit, rozumu (měl- kosť). Log. — K. Děje se mu k., Verkür- zung. Ms. 1528. Vz Krátko. Krátkostopkovatý, kurzstielig. K. list. Um. les. Krátkošíjný, kurzhälsig. Jg. Krátkošpičatý, mit kurzer Spitze. K. list. Um. les. Krátkotrvalosť, i, f., kurze Dauer. Jg. Krátkotrvalý, kurz dauernd. Jg. Krátkověkosť, i, f., kurzes Leben. Jg.