807

Krátkověký, kurzdauernd, -lebend. Plk.
Krátkovětvý, kurzästig, - zweigig. Rostl.
Krátkozrakosť, krátkozračnosť, i, f.,

Kurzsichtigkeit = stav zraku, ve kterém blízké
předměty zřetelně, vzdálené však nezřetelně
vidíme neb dokonce jich nevidíme. Vz více
v S. N.

Krátkozraký. Brejle pro krátkozrakého.
Kurzsichtig.

Krátkozvonkovitý, kurzglockig. K. ka-
lich. Rostl.

Krátký, krátek, tka, tko; komp. kratší.
Kraťbťb, -tka, -tko, koř. krbt v črb"t-ati
(incidere, secare). Schl. Vz Gb. Hl. 125., 147.
Kratičký, kratinký, kraťoučký, kraťounký.
Kurz. Značí a) čas. V krátkých slovích pří-
mluvu svou zavřel. V. Teď v krátkých dnech
soud v Trnavě držán býti má. Žer. Záp. II.
151. V krátkých dnech král umřel. Pass.
818. Krátkými slovy. V. Ať v krátkých slo-
vích oznámím. V. K-ým býti v mluvení. V.
K. napomenutí. V. Krátký květ mladosti.
Jel. Krátká odměna (netrvající). Kom. Krátký
den, život. Us. V krátkém čase. V.; před
krátkým časem. V. K. řeč. V. Krátká sla-
bika, vz Slabika. — b) Místo: Krátká cesta,
krátký zrak. Us. Krátkou cestou. K. ocas.
V. Dlouhý den, krátká niť. Dlouhé vlasy,
krátký rozum. Prov. K. kladivo, Faustham-
mer. D. — K. zboží = drobné zboží z kovu,
dřeva, skla, slonové kosti, porculánu atd.;
někdy = potřeby k psaní, ku kreslení, k ma-
lování. S. N. — Vz Krátko.

Kratochvíl, a, kratochvílek, lka, m., kra-
tochvilník, kratochvilný člověk, Spassmacher,
Schäker. Č.

Kratochvíle, kratochvile, e, kratochvíl,
kratochvil, e, f. = rozkoš, příjemné trávení
času, Kurzweil, Zeitvertreib, Zeitverkürzung,
Vergnügen. V. Kratochvíl činiti, míti. V. Kra-
tochvíle požívati. V. Hry a kratochvíle obecné.
V. Nezná lepší kratochvíle, jako lovu. Sych.
Kratochvíle provozati. Vrat., Br. Zvláštní k.
zakládal v modlitbách svatých. Háj. Přátelská
rozmlouvání nejlepší rozkoš (kratochvil). Kom.
K. svou bez přestání vedli. Bart. I. 27. Pře-
možen byl rozličnými k-lemi totiž myslivostmi,
tanci, projíždkami, divadly, honbami, kolbami.
K. a smích z něčeho míti. Bart. 150. Z k-le
něco učiniti. Pref. K-le jí poctivé s dobrými
lidmi bránil. BN. K marným k-lem. Br. Ptactvo
ku k-em příslušející. Kn. Ty svú kratochvíl
se mnú míti budeš. BN.

Kratochvíliti, kratochviliti, il, ení, kurz-
weilen, Kurzweil treiben, se s kým. V. —
čím s kým. K. s družinou mnohými roz-
právkami.

Kratochvilkář, e, m. Rekrazionsekretär.
Rk.

Kratochvílně, -chvilně. Co řečeno k.,
podrž to v mysli pilně. Plk.

Kratochvilnice, e, f. Schäkerin.

Kratochvilník, a, m. = kratochvíl. Reš.

Kratochvilnosť, kratochvílnosť, i, f., Kurz-
weil. Hry ku ch-sti. Troj.

Kratochvílný, kratochvilný, zur Kurzweil
dienend, unterhaltend, kurzweilig, launig,
scherzhaft. K-né věci mu rozprávěli. Háj. K.
náklonnosť hovádek. V. Několik slov k-ných
promluvila. Háj. K. hra, řeč, V., rozmlouvání,

žert, Kom., cesta, Kram., dítě, Jel., služebník,
Br., slova. Háj.

Kratoň, ě, m., helison, had užovkovitý.
Krok.

Kratonoh, a, m., bethylus, hmyz. Krok.

Kratonohy, dle Dolany, Kratenau. Mus.

Kratoroh, a, m., brachycerus, hmyz. Krok.

Kratorožka, y, f., perilampus, hmyz. Krok.

Kratšeti, ejí, el, ení, kürzer werden. Dny
kratšejí. Jg.

Kratší, vz Krátký.

Kraťule, e, f., astrapaeus, hmyz. Krok.

Kratuška, y, f., melyris, hmyz. Krok.

Kratyl-os, a, m., řec. filosof., učitel Pla-
tonův.

Kratzdorf, Chrastice, Krastice na Mor.
u St. města.

Kraus, a, m. vz Jméno.

Krause, stran skloňování vz E.

Krausemince, něm., máta kadeřavá.

Krauseminzzelteln, něm., pokroutky
mátové, mátovky. Pk.

Kráva, y, f., (na Slov. a na Mor. krava,
lit. karve. Gb. Hl. 125. ), kravice, e, kravka,
kravička, y, f. Stran krácení á vz A (dlouhé)
a Brána. Die Kuh. Kravám od rozličných
jakostí jména se dávají: podpalka, zořena,
svitana, sobona, patoša, kvetula, dobroňa,
nižlena, pozora, chytrena, brnoša, sivaňa (na
Slov. ), Jg., straka, mourka, plavka, ploska.
Us. K. hubená n. chudá, jalová (jalovice),
prvnička n. prvotelka, druhotelka; telná
(stelná, březí), pometalka (která zmetala);
která se pořád běhá: běhačka, haračka;
trkavá, churavá (churavka), divoká (divočka),
bílá (bělka, bělena, bělucha); s bílými místy
na nohou: bosula; černá: černuše, černucha,
černula, kavula; pruhovaná: šmuraňa, trýma,
štrýma, štrýmatá k.; straka, stračena, stráče,
pstrucha; červená, červině, červina, červinka;
kropenatá, kropina, kropka; lysá, lysena;
doma vychovaná, chovana; smolka; moratá,
morka; plavka; ryzka; srnula, srnuše; černo-
hnědá, sazava; moura, mourka, spálenka,
mrazka; klikorohá; sivka, sivuně, sivula, si-
vaňa, sivák; bezrohá; čipla, čiplá k., komlá,
paličatá, bubolka. Šp. K. dojná; ještě nestelná:
mladá kravice, jalovice; vytelená, která nemá
už žádných telat. Kom. K. se honí, běhá, hárá,
hraje, je březí, stelná; k. chodí s teletem, zme-
tala; k. již odstavila, přisušila; krávy cho-
vati (kravařiti); krávu dojiti. Kráva se otelila,
zůstala telná (hat angesetzt), k. se odhonila,
oběhla, odháněla, odehrála; po druhé: pod-
bíhati se, pobíhati se. Šp. K. bučí, řve, řičí,
bzíká [se zdviženým ocasem před ovady
(mouchami) rychle utíká. Jhl]. K. zežabila
(dostala do huby žáby, housenky, pajed, pry-
skýře). Šp. Coť k. muškátovému květu rozumí ?
Ros., Č. Na jalové krávě by tele vymluvil
(vymámil). Jg. Aj od jalovej kravy tela
ukradne; Skôr od jalovej kravy tela vypytáš,
dostaneš. Mt. S. I jalové krávě by tele pod-
strčil. Jg. Prodavači je každá k. telná, když
takovou míti chceme. Jg. Co platno chléva
zavírati, když jiní krávy pokradli. V. Pozdě
chlév zavírati, když k. již do háje zaběhla.
Reš. Černá k. vstoupila mu na nohu (z ne-
opatrnosti v neštěstí uběhl). Vz Neštěstí. Č.
Na všecko ústa otvírá jako k. na nová vrata.