809

Krban, u, m., holubník. Us. u Sem.

Krbatiti se komu. Ten kabát se mu kr-
batí (krčí). Us.

Krbce, pl., vz Poddělavky. Us. u Byd.
Mý. — K., holubník pro jednotlivé páry
holubů. U Bydž. Mý.

Krbec, bce, m., toulec sekáčů. Schlotter-
fass. Na Slov. Ryb. — K., krpec, m., pl.
k-ce, dřevěnky, dřevěné střevíce. Ros. Na Mor.

Krbek, bku, m., toulec sekáčů. Vz Krbec.
Na Mor.

Krbík, u, m., toulec (sekáčů na brousek).
Us. na Mor. a Slov. Mřk. — K., vydlabaný
špalek. Ros. — K., černá houba. D.

Krbka = krpka.

Krblík, u, m. = krbík. Na Slov.

Krboniti, il, ění = skřívati, kränkeln.
Us. Turn.

Krbovka, y, f., smolná louč, kterou na
krbu svítí. Kienholz. Us.

Krbový, Kamin-, Feuerheerd-. K. díra. V.

Krcák, u, m., Stock. Mor. - K., křastel,
chřístel, Schecke, pták, rallus terrestris ar-
tygometra.

Krcálek, lku, m., rendlík, Reindel. — K.,
malý dům, statek, fara malá, Jg., zvláště
malý n. málo vody mající mlýn. Vys.

Krcati = blíti, speien. Na Slov.

Krcek, cku, m., krcatý = malý, tlustý.
Kb. — K., malý ořech. Světoz.

Krcení, n., Schlendrian. D.

Krcmati, mačkati, stiskati, zusammen-
knittern. Plk.

Krč, e, m., pařezy v lese, špalek, der
Strumpf, Strunk, Klotz. D. Krče kopati. Us.
K., krček (špalek řeznický, kovářský), špa-
líčky (krátká polena). Us. u Jil. Smetana
hustá jako k. Us. — K. ve stavu tkadlcovském
dřevce, v němž mečíky upevněny jsou. Us.
— K., ves u Prahy. Tk. I. 614., III. 651. —
Spodek trlice slove krč. Krok. — K. = úl;
vinný kmen n. réva, Weinstock; na Moravě
a Slov. = křeč. D., Pk. — K. = laz, lazy =
vysoká místa na horách bez stromů.

Krčah, krčák, u, m. = čbán, láhvice,
Krug. Na Slov.

Krčec, čce, krček, čku, m., malý krk,
Hälschen. Us.

Krčemka, vz Krčma.

Krčemné, ého, n., plat za krčmu; plat
za dovolení vrchnosti, aby někdo sobě a své
čeledi pivo vařiti směl. Gl. 108.

Krčemní, Schenk-. K. řadovníci nic nechtí
dělati. Reš. Rolí a jiné práce pilní, nekrčemní,
ouroky a poplatky majíce odkud platiti. Bls.
122. — K., nízký, niedrig. K. slova. V.

Krčemník, a, m. Kneipenbesucher, Trun-
kenbold, V., Arch. IV. 442. Gl.

Krčemnosť, i, f., nízkosť, Niedrigkeit. Jg.

Krčemný, vz Krčemní.

Krčení, n., křeč, Krampf. Vnitřní údů
lámání a k. V.

Krčeti, ejí, el, ení, hlas vydávati jako
jeřábové, schreien wie der Kranich. D. Slepice
krčí (chce seděti). Us. u Jil. Mý.

Krčí, n. = krče. Vz Krč.

Krčice, e, f., krtice. Na Slov.

Krčín, a, m., Gritschau. Mus.

Krčina, y, f. = pařezy. KB.

1. Krčiti, 3. pl. -čí, krč, če (íc), il, en,

ení, krčívati = stahovati, zusammenziehen,
krümmen, runzeln. V. — co: čelo. Krčí ruku
(nerád dává), Jel, rameno. Us. — čím. Červen
studený, sedlák krčí rameny. Č. — se kam.
Ruce k sobě k. Mus. K. se ke zdi. Er. P. 384.
Zajíc ke zdi se krčí. Ml. — se kdy. V starosti
žíly se krčí. Jg. — se čím: zimou Us. —
se. Ten se krčí, že má platiti. Sych. Provaz,
kůže se krčí. Ml.

2. Krčiti = klučiti, roden. — co: lesy.
Na Slov.

Krčka, y, f., v tělocv., die Hocke.

Krčma, y, f., die Kneipe, Schenke, cau-
pona. K. vařecí, die brauberechtigte Schenke,
poplatná, die steuerpflichtige Sch., výsadní.
Do krčem choditi. V. K-my, hospody pro
příchozí strojiti. Kom. V krčmě dnem i nocí
ustavičně ležeti. V. Není té krčmy, aby v ní
při kvasu někdy sváru nebylo. Lb. V krčmě
není pána. Buď Bohu chvála, kostel shořel,
krčma ostala. Vz Opilec. Trnk. poř., Č., Lb.
Nezpívej, až z k-my půjdeš. Lb.

Krčmář, e, krčmářík, a, m. Schenker,
Schenkwirth, Kretschmer. V., Kom., Tk. II. 539.

Krčmářčin, a, o, der Schenkin gehörig. Jg.

Krčmaření, n. Das Schenken. D., Sych.

Krčmařiti, il, ení, schenken, Wirth sein. Jg.

Krčmářka, y, f., hospodská. Die Schenkin,
Schenkwirthin. Us.

Krčmářský, Kretschmer-. K. obchod. Reš.

Krčmářství, -stvo, a, n., die Schenkerei,
Schenkwirthschaft. Ros. — K., ožralství,
Sauferei, Trunkenheit. Jg.

Krčmování, n., das Saufen, Besuchen der
Wirthshäuser. K. zanechati. V.

Krčmovati, do krčmy často choditi, in
der Schenke stecken. Us.

Krčnavý = krchnavý.

Krční, Hals-. K. žíla. Us.

Krčník, u, m. Halstuch. Us.

Krčovati = krčiti, 2. — co: lesy = pa-
řezy v nich vykopávati. V Přerov. Kd.

Krčovatý, -ovitý, krčmající, strunkig.

Krčovník, a, m., kdo krčuje, der Roder.
U Přer.

Krčula, y, f., líha. Na Slov. Plk.

Krdel, krděl, e, m., na Mor. a na Slov.
= hejno, hromada. K. ovec, husí, ptákův,
neduhův. Pk., KB. Heerde, Haufen, Trupp,
Strich (der Vögel).

Kreatin, u, m., tělo zcela netečné (ne-
spojující se ani s kysličníky ani s kyselinami)
v mozku, v moči a v moku svalovém obra-
tlovcův. Vz S. N., Šf. 644.

Kreatinin, u, m. C₈ H₇ N₃ O₂. Vz Šf. 644.

Kreatura, y, f., z lat., stvůra, Kreatur,
Geschöpf, Günstling, schlechter Mensch.

Křeč, e, m., křeč, i, f., na Slov. krč, e,
na Mor. škřek, u, m. K., spasmus, nepřimě-
řené mimovolné stahování a natahování-se
svalů vůbec. K. tonická či kontrakce, kon-
vulse či trhání, epileptická. Vz S. N. Krampf.
K. v žaludku, prsní, v nohou. Us. Křeči po-
drobený. D. K. mne popadla, nohu mi sta-
hovala. Us. K. dostati. Us. Kalmus prospívá
proti křeči. Byl. Ten kořen křeče krotí. Byl.
Kdyby dítě křeč trápil. Krab. Má křeč na
jazyku (když kdo pravdy mluviti nechce n.
nesmí, zvláště pro úplatek). Ros., Lb. Vz
Mlčeti.



	809

	Krban, u, m., holubník. Us. u Sem. Krbatiti se komu. Ten kabát se mu kr- batí (krčí). Us. Krbce, pl., vz Poddělavky. Us. u Byd. Mý. — K., holubník pro jednotlivé páry holubů. U Bydž. Mý. Krbec, bce, m., toulec sekáčů. Schlotter- fass. Na Slov. Ryb. — K., krpec, m., pl. k-ce, dřevěnky, dřevěné střevíce. Ros. Na Mor. Krbek, bku, m., toulec sekáčů. Vz Krbec. Na Mor. Krbík, u, m., toulec (sekáčů na brousek). Us. na Mor. a Slov. Mřk. — K., vydlabaný špalek. Ros. — K., černá houba. D. Krbka = krpka. Krblík, u, m. = krbík. Na Slov. Krboniti, il, ění = skřívati, kränkeln. Us. Turn. Krbovka, y, f., smolná louč, kterou na krbu svítí. Kienholz. Us. Krbový, Kamin-, Feuerheerd-. K. díra. V. Krcák, u, m., Stock. Mor. - K., křastel, chřístel, Schecke, pták, rallus terrestris ar- tygometra. Krcálek, lku, m., rendlík, Reindel. — K., malý dům, statek, fara malá, Jg., zvláště malý n. málo vody mající mlýn. Vys. Krcati = blíti, speien. Na Slov. Krcek, cku, m., krcatý = malý, tlustý. Kb. — K., malý ořech. Světoz. Krcení, n., Schlendrian. D. Krcmati, mačkati, stiskati, zusammen- knittern. Plk. Krč, e, m., pařezy v lese, špalek, der Strumpf, Strunk, Klotz. D. Krče kopati. Us. K., krček (špalek řeznický, kovářský), špa- líčky (krátká polena). Us. u Jil. Smetana hustá jako k. Us. — K. ve stavu tkadlcovském dřevce, v němž mečíky upevněny jsou. Us. — K., ves u Prahy. Tk. I. 614., III. 651. — Spodek trlice slove krč. Krok. — K. = úl; vinný kmen n. réva, Weinstock; na Moravě a Slov. = křeč. D., Pk. — K. = laz, lazy = vysoká místa na horách bez stromů. Krčah, krčák, u, m. = čbán, láhvice, Krug. Na Slov. Krčec, čce, krček, čku, m., malý krk, Hälschen. Us. Krčemka, vz Krčma. Krčemné, ého, n., plat za krčmu; plat za dovolení vrchnosti, aby někdo sobě a své čeledi pivo vařiti směl. Gl. 108. Krčemní, Schenk-. K. řadovníci nic nechtí dělati. Reš. Rolí a jiné práce pilní, nekrčemní, ouroky a poplatky majíce odkud platiti. Bls. 122. — K., nízký, niedrig. K. slova. V. Krčemník, a, m. Kneipenbesucher, Trun- kenbold, V., Arch. IV. 442. Gl. Krčemnosť, i, f., nízkosť, Niedrigkeit. Jg. Krčemný, vz Krčemní. Krčení, n., křeč, Krampf. Vnitřní údů lámání a k. V. Krčeti, ejí, el, ení, hlas vydávati jako jeřábové, schreien wie der Kranich. D. Slepice krčí (chce seděti). Us. u Jil. Mý. Krčí, n. = krče. Vz Krč. Krčice, e, f., krtice. Na Slov. Krčín, a, m., Gritschau. Mus. Krčina, y, f. = pařezy. KB. 1. Krčiti, 3. pl. -čí, krč, če (íc), il, en,	ení, krčívati = stahovati, zusammenziehen, krümmen, runzeln. V. — co: čelo. Krčí ruku (nerád dává), Jel, rameno. Us. — čím. Červen studený, sedlák krčí rameny. Č. — se kam. Ruce k sobě k. Mus. K. se ke zdi. Er. P. 384. Zajíc ke zdi se krčí. Ml. — se kdy. V starosti žíly se krčí. Jg. — se čím: zimou Us. — se. Ten se krčí, že má platiti. Sych. Provaz, kůže se krčí. Ml. 2. Krčiti = klučiti, roden. — co: lesy. Na Slov. Krčka, y, f., v tělocv., die Hocke. Krčma, y, f., die Kneipe, Schenke, cau- pona. K. vařecí, die brauberechtigte Schenke, poplatná, die steuerpflichtige Sch., výsadní. Do krčem choditi. V. K-my, hospody pro příchozí strojiti. Kom. V krčmě dnem i nocí ustavičně ležeti. V. Není té krčmy, aby v ní při kvasu někdy sváru nebylo. Lb. V krčmě není pána. Buď Bohu chvála, kostel shořel, krčma ostala. Vz Opilec. Trnk. poř., Č., Lb. Nezpívej, až z k-my půjdeš. Lb. Krčmář, e, krčmářík, a, m. Schenker, Schenkwirth, Kretschmer. V., Kom., Tk. II. 539. Krčmářčin, a, o, der Schenkin gehörig. Jg. Krčmaření, n. Das Schenken. D., Sych. Krčmařiti, il, ení, schenken, Wirth sein. Jg. Krčmářka, y, f., hospodská. Die Schenkin, Schenkwirthin. Us. Krčmářský, Kretschmer-. K. obchod. Reš. Krčmářství, -stvo, a, n., die Schenkerei, Schenkwirthschaft. Ros. — K., ožralství, Sauferei, Trunkenheit. Jg. Krčmování, n., das Saufen, Besuchen der Wirthshäuser. K. zanechati. V. Krčmovati, do krčmy často choditi, in der Schenke stecken. Us. Krčnavý = krchnavý. Krční, Hals-. K. žíla. Us. Krčník, u, m. Halstuch. Us. Krčovati = krčiti, 2. — co: lesy = pa- řezy v nich vykopávati. V Přerov. Kd. Krčovatý, -ovitý, krčmající, strunkig. Krčovník, a, m., kdo krčuje, der Roder. U Přer. Krčula, y, f., líha. Na Slov. Plk. Krdel, krděl, e, m., na Mor. a na Slov. = hejno, hromada. K. ovec, husí, ptákův, neduhův. Pk., KB. Heerde, Haufen, Trupp, Strich (der Vögel). Kreatin, u, m., tělo zcela netečné (ne- spojující se ani s kysličníky ani s kyselinami) v mozku, v moči a v moku svalovém obra- tlovcův. Vz S. N., Šf. 644. Kreatinin, u, m. C₈ H₇ N₃ O₂. Vz Šf. 644. Kreatura, y, f., z lat., stvůra, Kreatur, Geschöpf, Günstling, schlechter Mensch. Křeč, e, m., křeč, i, f., na Slov. krč, e, na Mor. škřek, u, m. K., spasmus, nepřimě- řené mimovolné stahování a natahování-se svalů vůbec. K. tonická či kontrakce, kon- vulse či trhání, epileptická. Vz S. N. Krampf. K. v žaludku, prsní, v nohou. Us. Křeči po- drobený. D. K. mne popadla, nohu mi sta- hovala. Us. K. dostati. Us. Kalmus prospívá proti křeči. Byl. Ten kořen křeče krotí. Byl. Kdyby dítě křeč trápil. Krab. Má křeč na jazyku (když kdo pravdy mluviti nechce n. nesmí, zvláště pro úplatek). Ros., Lb. Vz Mlčeti.