Předchozí (809)  Strana:810  Další (811) |
|
|||
810
|
|||
|
|||
Křeček, skřeček, čka, m., cricetus fru-
mentarius, Hamster. Kornratte. Vz Frč. 387. Pravý k. Prská, nadýmá se jako křeček (pyšný). Us., Č. Staví se jako k. (slaboch se chce protiviti. Vz Malý). Lb. — K., vlaská ještěrka, wälsche Eidechse. Kom. Křečeti, skřečeti, čí, el, ení, glucken,
schreien. Křečí sup, koroptva, Br., slepice. Křečkový, Hamster-.
Křečnatý. K. žíly, Krampfadern. Křeční žíla V., trhání. Hlas Krampf-. Křečný, skřečný = kvočný, Brut-. K. sle-
pice (kvočna na vejcích sedící). V. — K., hrubý, režný, grob. K. příze, plátno. D. Rúcha z křečného hrubého plátna. Št. — K., s křečí spojený, Krampf-, krampfhaft. K. tlučení srdce. Ja. K. svírání materníka. Ja. V křeč- ných nemocech. Rostl. Křečování, n., der Krampf. Jád.
Křečovatěti, ějí, ěl, ění, krämpfig werden,
den Krampf bekommen. Jg. Křečovatý, -ovitý, krämpfig. D., Ja.
Křečozpyt, u, m. Spasmologie, Krampf-
lehre. Rk. Kredenc, e, m., z it. credenza, a to z lat.
credentia, = víra, poněvadž se dříve jídla napřed okoušela, aby hosť věřil, že jsou ne- porušena, neotrávena; okoušení jídel. Rk. — Kredenc, e, kredenec, nce, m., stůl na jídla,
na koflíky, talíře, mísy atd. Der Kredenz-, Schenktisch. V. — K., veliký koflík. Kom. Jan. 562. — Kredenec, nce, m., kotouč z vlasů, Haarring. Us. Turn. Kredencéř, -cíř, e, m., kdo kredencuje.
Der Kredenzer. Biancof. Kredencovati, okusiti krmě n. nápoj,
vorkosten. V. — komu čím: pitím. Jel. Kredenční, Kredenz-. K. stůl, V., talíř.
— K. list, věřicí list, Kreditiv, Beglaubigungs-
schreiben. V. Kredenčník, u, m., kredenční stůl. Kom.
— K., a, m. der Kredenzaufseher.
Kredit, u, m., z lat., úvěr. Rk. Glauben, Handelsvertrauen; Ansehen.
Kreditbank, kreditní banka n. ústav;
úvěrna; ústav, jenž peníze na úvěr dává. Rk. Kreditiv, u, m., z lat., list věřicí, pověrný.
Beglaubigungsschreiben, Vollmacht. Vz S. N. Kreditní, z lat., věřicí, úvěrní. Rk. Kredit.
Kreditovati, kreditiren, borgen, leihen,
anvertrauen. — co komu (úvěr dáti), svěřiti, půjčiti. Křehař, e, m., druh morčáků, Tauchente,
mergus serrator (Palliardi). Mý. Křehati, skřehati, škrhati, skřekati, škrkati,
= hlas supí, slepičí, koroptví vydávati. Reš.
Křehkosť, lomnosť, Zerbrechlichkeit, Sprödigkeit. K. kamene, železa. Us. — K.,
die Mürbe, Mürbigkeit. K. masa, ovoce, chleba, těsta. Us. — K. = slabosť. K. lidská. Každý má svou vlastní k. Vz Vada. Lb. Podlé k-i naší. Gh. Gebrechlichkeit, Schwäche, Schwach- heit, Blösse. Křehký, komp. křehčejší, křehčí; křehce,
křehčeji. K. = snadný zlámati, brüchig, mürb, spröde. V. K. dřevo, kámen, železo, jablko, hruška, maso, D., těsto, chléb, koláč, rohlík. Us. — K. = slabý, netrvalý, hříšný, gebrechlich, schwach, sündhaft. K. krása, tělo, chvála. Jel. Člověk je křehčejší nežli sklo. |
V. Člověk je křehké stvoření. Ml. — K. =
čerstvý, studený, kalt, frisch, frigidus. Ros., nebo spíše rigidus, starr, cf. křehnu. Jg. Křehkýš, e, m., malachium. K. vodní,
m. aquaticum. FB. 81. Křehlý, zimou stuhlý, erstarrt. Zlob.
Křehňatka, y, f., hnětinka, Kuchen. Us.
Křehnouti, hnul a hl, hnutí, starren.
čím. Zimou křehnou údy člověka. Us. — kde. Krev v žilách křehne. Zlob. — abs. Cín, olovo atd. roztopené a ochlazené rychle křehne. Chym. Křehoř, e, m., plotus serrator. Säge-
schnäbler. D. Křehot, u, m., das Knirren, Knirschen.
K. sloní, zubů. Jel., Toms. Křehoť, i, f. Feuerstein. Us.
Křehotati, skřehotati, škrhotati. abs.
Žáby křehotají, křekcí. Jel. — na koho. Žába na milé sestry křehoce. Puch. — kde. Před ním žáby k. směly. Dal. — čím nad kým. Křehtati bude nad ním zuby svými. Ps. ms. — proč kde. Střeva ve mně hladem křehotají. Toms. Křehotavý, quackend, schreiend wie ein
Frosch. Jg. Křehotina, y, f., křehotinka, etwas
Mürbes, ku př. koláč. — K. stará, altes Mütterchen. — K., mladé, útlé děvče. Us. Jg. Křehounký, křehoučký, sehr mürbe; fili-
gran. Jg. Křehtice, e, f., podzimní hruška. Us.
Křehtík, u, m., moučné jídlo. Us. Jg.
K. = mazanec. Us. v Krkónš. Křehuč, e, f. = blána (Splint), čásť dřeva
pod korou. Us. Křechař, e, m., chříst, marga, pták. Reš.
Krecht, u, m., Senkgrube, strouha ve vi-
nici asi 3/4 lokte (½ metru) hluboká a též tak široká, do níž se staré kře shybují a kladou, aby nové keře ze sebe vydaly. Čk. — K., Wassergraben. Us. Dch. Křechýl, skřechýl, u, m. = rampouch,
v Klat. Kreibitz, Chřibská, Křibská, mě. v Čechách.
Kreisewitz, Křižovany v prus. Slez.
Krejcar, u, krejcárek, rku, m. Z lat. cru-
cifer. Kreuzer. V. Císař Konstantin prohlásil v 4. století náboženství křesťanské za státní a rozkázal také drobné peníze znamením kříže značiti, které dle toho znamení cruci- feri se nazývaly. S. N. Za k. se dá týden mrskati (oběsiti) = lakomý. Vz Koleno. Č. Na svůj k. (groš) jest živ. Us. Jest živ na svůj k. = pes, který sám po domech potravy si hledá. V Holohlavsku. Sř. Jeden nepo- ctivý k. mnoho spravedlivých vyhání. Dch. Darovaný k. platí tolik, co slíbená zlatka. Hnš. Také náš k. šest denárův platí. C. Krejcárek, rka, m. = lakomec. To je k. !
Ostatně vz Krejcar. Krejcarový, Kreuzer-. K. houska. Us.
Krejčí, čího, m., m. krajčí od kráj-eti.
Skloňuje se dle, Dnešní', gt. pl. krejčích atd.; dle Brt. netřeba zavrhovati tvarů: krejčů, krejčům atd., majíť za podklad druho- tvar krejč vyskytující se i za jméno vlastní, jakož i za adjekt. krejčovský, krejčův. (V Km. 1877. 142. ). U krejčů = u krejčovic. D. Toto slovo objevuje se teprve v 13. stol. |
||
|
|||
Předchozí (809)  Strana:810  Další (811) |