810

Křeček, skřeček, čka, m., cricetus fru-
mentarius, Hamster. Kornratte. Vz Frč. 387.
Pravý k. Prská, nadýmá se jako křeček
(pyšný). Us., Č. Staví se jako k. (slaboch se
chce protiviti. Vz Malý). Lb. — K., vlaská
ještěrka, wälsche Eidechse. Kom.

Křečeti, skřečeti, čí, el, ení, glucken,
schreien. Křečí sup, koroptva, Br., slepice.

Křečkový, Hamster-.
Křečnatý. K. žíly, Krampfadern.
Křeční žíla V., trhání. Hlas Krampf-.

Křečný, skřečný = kvočný, Brut-. K. sle-
pice (kvočna na vejcích sedící). V. — K.,
hrubý, režný, grob. K. příze, plátno. D. Rúcha
z křečného hrubého plátna. Št. — K., s křečí
spojený, Krampf-, krampfhaft. K. tlučení
srdce. Ja. K. svírání materníka. Ja. V křeč-
ných nemocech. Rostl.

Křečování, n., der Krampf. Jád.

Křečovatěti, ějí, ěl, ění, krämpfig werden,
den Krampf bekommen. Jg.

Křečovatý, -ovitý, krämpfig. D., Ja.

Křečozpyt, u, m. Spasmologie, Krampf-
lehre. Rk.

Kredenc, e, m., z it. credenza, a to z lat.
credentia, = víra, poněvadž se dříve jídla
napřed okoušela, aby hosť věřil, že jsou ne-
porušena, neotrávena; okoušení jídel. Rk.

— Kredenc, e, kredenec, nce, m., stůl na jídla,
na koflíky, talíře, mísy atd. Der Kredenz-,
Schenktisch. V. — K., veliký koflík. Kom.
Jan. 562. — Kredenec, nce, m., kotouč z vlasů,
Haarring. Us. Turn.

Kredencéř, -cíř, e, m., kdo kredencuje.
Der Kredenzer. Biancof.

Kredencovati, okusiti krmě n. nápoj,
vorkosten. V. — komu čím: pitím. Jel.

Kredenční, Kredenz-. K. stůl, V., talíř.

— K. list, věřicí list, Kreditiv, Beglaubigungs-
schreiben. V.

Kredenčník, u, m., kredenční stůl. Kom.

— K., a, m. der Kredenzaufseher.
Kredit, u, m., z lat., úvěr. Rk. Glauben,

Handelsvertrauen; Ansehen.

Kreditbank, kreditní banka n. ústav;
úvěrna; ústav, jenž peníze na úvěr dává. Rk.

Kreditiv, u, m., z lat., list věřicí, pověrný.
Beglaubigungsschreiben, Vollmacht. Vz S. N.

Kreditní, z lat., věřicí, úvěrní. Rk. Kredit.

Kreditovati, kreditiren, borgen, leihen,
anvertrauen. — co komu (úvěr dáti), svěřiti,
půjčiti.

Křehař, e, m., druh morčáků, Tauchente,
mergus serrator (Palliardi). Mý.

Křehati, skřehati, škrhati, skřekati, škrkati,

= hlas supí, slepičí, koroptví vydávati. Reš.
Křehkosť, lomnosť, Zerbrechlichkeit,

Sprödigkeit. K. kamene, železa. Us. — K.,
die Mürbe, Mürbigkeit. K. masa, ovoce, chleba,
těsta. Us. — K. = slabosť. K. lidská. Každý
má svou vlastní k. Vz Vada. Lb. Podlé k-i
naší. Gh. Gebrechlichkeit, Schwäche, Schwach-
heit, Blösse.

Křehký, komp. křehčejší, křehčí; křehce,
křehčeji. K. = snadný zlámati, brüchig,
mürb, spröde. V. K. dřevo, kámen, železo,
jablko, hruška, maso, D., těsto, chléb, koláč,
rohlík. Us. — K. = slabý, netrvalý, hříšný,
gebrechlich, schwach, sündhaft. K. krása, tělo,
chvála. Jel. Člověk je křehčejší nežli sklo.

V. Člověk je křehké stvoření. Ml. — K. =
čerstvý, studený, kalt, frisch, frigidus. Ros.,
nebo spíše rigidus, starr, cf. křehnu. Jg.

Křehkýš, e, m., malachium. K. vodní,
m. aquaticum. FB. 81.

Křehlý, zimou stuhlý, erstarrt. Zlob.

Křehňatka, y, f., hnětinka, Kuchen. Us.

Křehnouti, hnul a hl, hnutí, starren.
čím. Zimou křehnou údy člověka. Us. —
kde. Krev v žilách křehne. Zlob. — abs.
Cín, olovo atd. roztopené a ochlazené rychle
křehne. Chym.

Křehoř, e, m., plotus serrator. Säge-
schnäbler. D.

Křehot, u, m., das Knirren, Knirschen.
K. sloní, zubů. Jel., Toms.

Křehoť, i, f. Feuerstein. Us.

Křehotati, skřehotati, škrhotati. abs.
Žáby křehotají, křekcí. Jel. — na koho.
Žába na milé sestry křehoce. Puch. — kde.
Před ním žáby k. směly. Dal. — čím nad
kým. Křehtati bude nad ním zuby svými.
Ps. ms. — proč kde. Střeva ve mně hladem
křehotají. Toms.

Křehotavý, quackend, schreiend wie ein
Frosch. Jg.

Křehotina, y, f., křehotinka, etwas
Mürbes, ku př. koláč. — K. stará, altes
Mütterchen. — K., mladé, útlé děvče. Us. Jg.

Křehounký, křehoučký, sehr mürbe; fili-
gran. Jg.

Křehtice, e, f., podzimní hruška. Us.

Křehtík, u, m., moučné jídlo. Us. Jg.
K. = mazanec. Us. v Krkónš.

Křehuč, e, f. = blána (Splint), čásť dřeva
pod korou. Us.

Křechař, e, m., chříst, marga, pták. Reš.

Krecht, u, m., Senkgrube, strouha ve vi-
nici asi ³/₄ lokte (½ metru) hluboká a též
tak široká, do níž se staré kře shybují
a kladou, aby nové keře ze sebe vydaly. Čk.
— K., Wassergraben. Us. Dch.

Křechýl, skřechýl, u, m. = rampouch,
v Klat.

Kreibitz, Chřibská, Křibská, mě. v Čechách.

Kreisewitz, Křižovany v prus. Slez.

Krejcar, u, krejcárek, rku, m. Z lat. cru-
cifer. Kreuzer. V. Císař Konstantin prohlásil
v 4. století náboženství křesťanské za státní
a rozkázal také drobné peníze znamením
kříže značiti, které dle toho znamení cruci-
feri se nazývaly. S. N. Za k. se dá týden
mrskati (oběsiti) = lakomý. Vz Koleno. Č.
Na svůj k. (groš) jest živ. Us. Jest živ na
svůj k. = pes, který sám po domech potravy
si hledá. V Holohlavsku. Sř. Jeden nepo-
ctivý k. mnoho spravedlivých vyhání. Dch.
Darovaný k. platí tolik, co slíbená zlatka.
Hnš. Také náš k. šest denárův platí. C.

Krejcárek, rka, m. = lakomec. To je k. !
Ostatně vz Krejcar.

Krejcarový, Kreuzer-. K. houska. Us.

Krejčí, čího, m., m. krajčí od kráj-eti.
Skloňuje se dle, Dnešní', gt. pl. krejčích
atd.; dle Brt. netřeba zavrhovati tvarů:
krejčů, krejčům atd., majíť za podklad druho-
tvar krejč vyskytující se i za jméno vlastní,
jakož i za adjekt. krejčovský, krejčův. (V Km.
1877. 142. ). U krejčů = u krejčovic. D.
Toto slovo objevuje se teprve v 13. stol.