811

snad proto, že šití oděvu z jiných látek
kromě koží obyčejně náleželo ženským. Tk.
I. K. mužský, ženský. K. měří, béře míru
proužkem papíru n. proužkem koženým (cen-
timetrem) a podlé míry díly šatu na látce
křidou naznačuje a pak nůžkami stříhá, při-
střihuje. Na to se jednotlivé díly několika
velikými stehy našívají (flokují), aby při-
lehly, a potom teprv se sešívají a konečně
žehlí. S. N. Vz Tk. II. 539. K. béře míru
na oděv a šije kabáty, čamary, kazajky,
pláště, svrchníky, zimníky, jarníky, spodky
(kalhoty, nohavice), vesty, živůtky atd., dělá
dírky. Us., Pro mne', jak k. říkává (, Pro
mne = nic nenamítám; a krejčí též říká:
Pro mne, vezměte třeba 4 lokte na kalhoty).
Č. Nejsi k., že popichuješ (že nás měříš). Vz
Narážení. Č. Z cizích ostřižků k. kabát šije.
Pk. — K. = slabý jelen (žertovně). Šp.

Krejčice, e, f., krejčka, krejčová. Die
Schneiderin. D.

Krejčík, a, m., krejčí (s příhanou), Us.,
Schneiderjunge.

Krejčíř, e, m. = krejčí. V Hradecku; také
na Mor. (Brt. ). Er. P. 393. Tk. II. 539.

Krejčířka, y, f. = krejčová. Reš.

Krejčírna, y, f., krejčovna, die Schnei-
derstube. Us.

Krejčířský = krejčovský. K. řemeslo. Br.

Krejčiti, il, ení, schneidern. Hlas.

Krejčka, y, f. = krejčice. D.

Krejčová, é, dle, Nová', žena krejčího,
Schneidersfrau. Us.

Krejčovati = krejčiti. D.

Krejčovina, y, f., das Schneidervolk; das
Schneiderhandwerk. Us.

Krejčovský, Schneider-. K. tovaryš, ře-
meslo, nůžky. V. Po krejčovsku šíti. Us.

Krejčovství, n., das Schneiderhandwerk,
Schneiderei. K. je řemeslo zabývající se zho-
tovováním obleků. Vz S. N.

Krejčův, -ova, -ovo, dem Schneider ge-
hörig. Us. Vz Krejčí.

Křejda, y, m. a f., plácal, Plappermaul.
Us., Dch.

Krejditi, il, ění = kajdati. Us. Polič.

Křek, skřek, u, m., skřečení, das Geschrei
der Frösche, das Knirschen. Jg.

Křekati. Křeká svině = bouká se, ist
brünstig. L.

Křekotati = křehotati.

Křekov, a, m., Schreckstein bei Aussig. Us.

Křemelák, u, m., letní dub, quercus pe-
dunculata. Stiel-, Sommereiche. FB. 27., Čl.
117. — K., a, m., Steinrebhuhn. Us.

Křemelka, y, f., křemel kulatý k líčení
(hlazení) hrnců ještě nepálených. Us., Dch.

Křemelový, Kiesel-. Us.

Křem, u, m. = křemík.

Křeman, u, m. K. draselnatý, kieselsaures
Kali, hlinitý, hořečnatý, manganatý, meď-
natý, olovnatý, trojethylnatý, zinečnatý. Vz
Šf. 795.

Křemel, skřemel, e, m., křemela, y
křemelice, e, f. = křemen. Us.

Křemen, ne: škřemen; skřemen, e, m.;
v pl. dle, Strom', tedy: křemeny. Vz
Kámen. Quarz. Křemének, skřemének, nku,
m., křemení, křemeníčko, a, n.; kámen kře-
sací, oblátek, oblázek. K. obecný: růžový

(růženín), mléčný, louhový či prasem; křesi-
vec n. k. železitý. Bř. 43. Odrůdy, a) fia-
lové barvy: amethyst, b) vinné barvy: citrin
n. topas křemenný, c) hnědé barvy: záhněda,
d) černé barvy: morion, e) zrnité, bílé odrůdy
činí křemenec, Quarzit. Jemnozrný a ce-
listvý křemen dělí se na odrůdy: a) ro-
hovec (Hornstein), b) křesací kámen neb pa-
zourek (Feuerstein), c) křemenec dřevnatý
(Holzstein), d) buližník (Kieselschiefer), jeho
černá odrůda je: lydický kámen, e) jaspis,
f) chalcedon, «a) žlutočervený: karneol, ß) ja-
blečné barvy: Chrysopras, y) louhový, čer-
veně a žlutě kropenatý n. skvrnitý: helio-
trop, ô) s různobarevnými, obyčejně bílými
a červenými pruhy: onyx; y) achaty: obláč-
kový, proužkovaný, tečkovaný, mechovitý
atd. K. obsahuje kyselinu křemičitou. Vz
Tvrdokam. Bř. 42. — 45. Vz také S. N. Nad
k. tvrdší. L. Brusem brousíme tupé věci,
křemenem vyrážíme oheň. Kom.
Křemenáč, e, m., boletus aurantiacus,
Kuhpilz. Krombh.

Křemenář, e, m., kameník. Lex. vet.

Křemenatý, křemenitý, skřemenatý,
skřemenitý, křemenovatý, křemenovitý, kiesig.
K. cesta, pole, půda, zem. Us., Jg. K. srdce
(tvrdé jako křemen). L.

Křemenec, nce, m., Quarzit. K. dřevnatý,
Holzstein, drabovský, kosovský. Bř. 42.,
43., 109., 110.

Křemének, vz Křemen.

Křemenice, dle Budějovice, jméno polí
u Petrovic. Dch. — K., Kieselboden.

Křemeníčko, a, m., drobné křemení,
štěrk, Kies. L. Vz Křemen.

Křemeniště, křemeliště, ě, f. Kiesgrube.

Křemenka, y, f., Kieselerde. L.

Křemenný, Kiesel-. K. kámen. D., mok,
rosol, mýdlo, pěna. Nz.

Křemenový, Kiesel-.

Křemešník, a, m., vrch u Pelhřimova.
Vz S. N.

Kremetschau, Křemenov u Mohelnice.

Křemík, u, m., silicium, Kiesel, jest prvek
nekovový. K. demantový, grafitový a bez-

tvárný (práškovitý). Vz S. N., Šf. 67.

Křemíkový, od křemíku. Kiesel-.

Křemivka, y, f. K. nepravidelná, lituola
cenomanensis, kořenonožec. Frč. 9.

Kreml, u, m., značí vůbec pevnosť vnitřní;
takové k-e nacházejí se v mnohých starých
městech ruských; přede vším pak jest zna-
menitý k. moskevský. Vz S. N.

Kremnice, e, f., mě. báňské v Uhřích,
Kremnitz, maď. Körmöcz-Bánya, lat. Cremni-
cium. Vz S. N. — Kremničan, a, m. — Krem-
ničanka, y, f. — Kremnický dukát. Jg.

Kremona, y, f., mě. v Italii. Cremona. —
Kremoňan, a, m. — Kremonský.

Kremonky, pl., f., výborné housle z města
Kremony. Rk.

Kremsier, Kroměžíř, Kroměříž.

Kremsmünster, stru, m., město horno-
rakouské. Vz S. N.

Kremže, e, f., město v Rakousku, Krems.
Vz S. N., Tk. II. 513. Kam jdeš? Do Kremže
pro trojníčky (pro ořechy) = netřeba ti vě-
děti. Us.

Kremžský, Kremser-. K. běl.