814

malý, blbý, tlustohlavý člověk v Solnohrad-
sku a jinde. Rk. Blödsinniger Mensch mit
Kropf.

Kretinism-us, u, m., zakrnělství (nemoc).
Rk. Kretinismus, vrozená zvláštní zmrzače-
lostí těla provázená endemicky se jevící
blbosť. Vz více S. N. IV. str. 991.

Kretka, y, f., uzel, Knoten. Šátek na
kretku zavázati. Na Mor. a v Bydž. Jg. —
K., čepec ženský, Weiberhaube. Us.

Kreusa, y, f., choť Aeneova. Vz S. N.

Kreuz, Křížov u Rymařova na Mor.

Kreuzband, něm., křížová obálka. Pod
křížovou obálkou noviny, sešity se posýlají.
Us. K. u ševce: nožní stužka, pentlička. Šp.

Kreuzberg, Kryžbork v prus. Slezsku. —
K., Křížová hora u Vítkova v Slez. — K.,
Křížová u Albrechtic v Slez.

Kreuzendorf, Holasovice, Holasice u O-
pavy; 2. Křížovice v prus. Slezsku.

1. Krev, krve (dříve gt. krvi, na vých.
Mor. mluví se tak posud. Brt. ), na Mor. místy
kriv, f. Ki"bví>, lat. sanguis, koř. kru, skr.
kravya caro, lit. kraujas, strprus. krawia,
lat. cru-or, cru-entus. Schl., Fk. 51. Das Blut.
K. se skládá z části tekuté (plasma) a z čá-
stek tuhých, k nimž náležejí tak zvané buňky
krevné, které u nižších zvířat bílé jsou,
u páteřnatců (obratlovců) pak červené, od-
tud bílá n. červená krev. Vedlé těchto bu-
něk je v krvi ještě množství bezbarevných
tělíček. Vz S. N. a Šfk. 639. K. červená a teplá,
červená a studená (u ryb), studená bílá
(u hmyzův), Jhl., kalná, porušená, pokažená,
Lk., sražená, ssedlá, stydlá, hustá, řídká; k.
zvěři: barva. Šp. K. odvodičná, přivodičná,
Rostl., vodnatá, L., vylitá, horká (žluč),
černá, připálená. V. Člověk horké krve
(z horka nakvašený). Us. Na tom lpí krev.
Us. Panna jako k. a mléko. Us. Je krev a
mléko (= zdravá). Tok krve zbuditi. Lk.
Krev se oddá na tečení. Lk. Krev běhá po
žilách; k. mu ředne; k. se v něm spekla od
úrazu; k. z novu chlípí; k. od pádu (pádem)
se srazila. Lk. Nedostatek krve, lépe než:
prázdnosť krve. Lk. K. pustiti, pouštěti (ži-
lou, Us., baňkami, V. ), od sebe dáti, pro
pravdu (pro vlasť) vyliti, ssáti, przniti, V.,
házeti, chrkati, staviti (lépe než: zastavovati),
D., močiti; bliváním, se slinami vymítati.
Lk. Krví zajíti, kapati, plakati, něco zapsati,
L., močiti, skropiti, Ja., se potiti, D., se po-
liti, se zarděti; krví kropený, smazaný, po-
krytý neb zbrocený (krví n. v krvi), uká-
lený; krví napustiti, skropiti, ustříkati, V.,
chrkati, Lk., chrliti. Krev ti teče; Krev mu
z nosu tekla. Us. K. sě vale jak bystřiny
dščevy. Rkk. 54. Země vřelú krev pije. Léky
krev čisticí. Us. Nezvedené děti krev mu
pijí. To mi krev pije, das kürzt mir das
Leben ab. Sych. Rozmíšení krve, die Blut-
zersetzung. Us. Tok, házení, chrkání, prolití
krve, D.; tečení krve z uší, Ja.; oběh, mo-
čení, dojení, nával, pouštění, Šp., chrlení k-e.
Br. Jelito z krve; krev a kroupy. V. Krve
žíznivý, žádostivý. V. V krvi zbrocený, ubro-
cený. V., Rkk. To je v krvi. Us. Až do k-e
někoho zbíti. Jg. Na krev někomu ublížiti,
tödtlich beleidigen. Tělo a krev Páně. Jde
do něho krev (rozchází se, vyrozumívá si,

lituje). Vz Strach. Č., Ros. Krev a kroupy
i to nemastné (o člověku neužitečném). Ros.
Nevykysalá krev nezahálí. D. Krev není voda
(jde tu o život a toho si musíme vážiti;
tak se také vymlouvají smilní a zlostní). Č.,
Mt. S. Krev jich před námi uchází (srdna-
tosť jich pomíjí). Č. Krve by se na něm ne-
dořezal (velmi se lekl). Vz Leknutí Č. Bys
krví zaplakal, nevyprosíš (o lakomém). Dítě
z modré krve (šlechtické), Us., dítě ze ze-
lené krve (nemanželské). Šm. Ani krůpěje
poctivé krve v těle nemá. Č. Nekal mu k.
(nepopouzej ho). Č. Krev pustiti = hřebík
v rakev pustiti. Pk. Bodejž toho nikde více
neslýcháno, že národní krví kopí oblíváno.
Pk. Poslati někoho do lékárny pro račí (ko-
máří) krev = blázny si z něho tropiti. Us.
Bž. — K. = příbuzenství, Blutverwandtschaft.
Blut. Krví a krevností spojený. V. Příbu-
zenství po krvi. V. V krvi nejbližší. Br. K-í
a přátelstvím spojení. Hlas. Zprznění krve;
krev przniti. Us. Krev není voda (příbuzní
bližší než cizí). Jg. Václav II. říkával: K.
a příbuznosť činívá v soudech rozličnosť.
Kor. Proti své krvi bojuje, kdo svůj národ
(svou vlasť) nemiluje. Č., Š. a Ž. — K. =
rod, pokolení, Stamm, Blut, Familie, Ge-
schlecht. Dobré, šlechetné, poctivé krve (rodu).
V. Krev nás jednotí. L. Slabé jsou krve
svazky, kde jde o zisk. L. Pochází z krá-
lovské krve. Ml. — O oběhu krve vz více
v S. N. V. str. 944.

2. Krev dračí, barvivo, Drachenblut, čer-
vená pryskyřice různých stromů tropických.
Vz Šf. 533., Kk. 121. K. roubíková, tabulní,
v kotoučích, zrnitá. Kh.

Krevel, u (e), m., Haematit, Rotheisen-
stein, Eisenglanz, červená železná ruda ob-
sahující kysličník železitý. Vz S. N., Šf. 236.,
Bř. 52.

Kreveň, vně, f., Blutbaum, Blutholz, he-
matoxylon. K. obecná, h. campechianum,
dává dřevo kampežské. Kk. 257.

Křeví, n. = křoví. Na Mor.

Krevíc, e, m., u tkadlce řemen u pod-
nožky. Krok.

Krevka, y, f., krvavá skvrna, Blutfleck. Ja.

Krevnáč, e, m., ein Vollblütiger.

Krevnatec, tce, m., lebeda, chelidonium
rubrum, blutrothe Melde. Jg.

Krevnatosť, i, f., plethora, Vollblütigkeit.

Krevnatý, vollblütig, blutreich. V.

Krevné, krvavné, ého, n., Blutgeld, das
Strafgeld für die Verwundung. Od purk-
mistra přijato k-ého, že jest Radochu ubil.
1638. — K., die Abgabe, welche dem gezalt
wurde, welcher die Blutgerichtsbarkeit hatte.
Lidé z Březolup dávali krvavné na hrad
Brumov. Půh. 1509., Gl. 108.

Krevně, dem Blute nach. K. s někým se
spřáteliti. Hlas.

Krevněnka, y, f., haemodorum. Rostl.

Krevní, vz Krevný.

Krevnice, e, f. K., krevné, jelito, jelito
s kroupami a krví. Blutwurst. — K. = krevní
žíla, Blutader. — K. kanadská, sanguina-
ria canadensis, Blutkraut. Kk. 211.

Krevníček, čku, m., flores hyperici, Jo-
hanniskraut. Us. — K., androsaemum. Rostl.

Krevničný, Blutader-. Krok.