815

Krevník, u, m., blutreicher Mensch. Krab.

— K., Blutvergiesser. 1404. — K., u, m.,
Blutstein. Alch. — K., tormentilla erecta,
Blutwurz.

Krevniti se s kým = manželstvím spo-
jovati se s něčí krví, sich verschwägern.

Krevnosť, i, f., příbuznosť po krvi. Bluts-
verwandtschaft. V. Ani na k. se neohlédá. V.
Svazek krevnosti. V. Krevností spřízněný.
V. Krví a krevností spojený. V. V krevno-
sti a příbuznosti s někým býti. Pr. měst.

Krevný, krevní, Blut-. K. barva (červená
jako krev), V., tok., Čern., mrtvice, kýla,
naběhlina. Ja. — K. = krevnatý, blutreich.
V. Člověk krevný, jelito krevné (plno krve).
Us. — K. = příbuzný, Blutsfreund. K. přítel,
přátelství, V., krevní přítel po meči (po otci)
a po přeslici (po matce). Jg. K. smilstvo
(mezi příbuznými). Us. K. pomsta. S. N. Vz
Rb. 267. — K. = hrdelný, útrpný, Blut-.
K. ortel, D., soudce, písař. V. K. grunty, die
zum Blutbann gehörigen Gründe, právo, das
Blutrecht, Blutgericht. Gl. 109. — K. kámen,
Blutstein, červeň, Nz.; k. sůl, někdy též škva-
ruha, Blutlaugensalz, blausaures Eisenkali.
Vz S. N. K. nástroj, Blutwerkzeug. Dch.

Krevpeníz, e, m., krvavý peníz, Blut-
geld. Za k. něco vyceniti, prodávati. Us., Č.

Křez, u, m., diplotaxis. K. zední, d. mu-
ralis; k. úzkolistý, d. tenuifolia. FB. 76. —
K., ssedlina na vodě, víně, pivě, křes, kříst,
rosol, Kahm. Ros.

Křezký, zastr., křehký. Tkadl.

Křezovatý = rosolovatý, kahmig. K. víno,
pivo. Ros.

Krh, u, m., das Triefen der Augen. Plk.

Krhání, n., slzavosť očí. Reš. Vz Krhati.

Krhanice, e, f., nádoba na mléko, ein
Rahmtopf. Us. Turn. — K., krkatá baňka.
Us. —

Krhati = očima slzeti, rinnäugig sein. —
abs. Oči krhají = slzavějí, triefen. D. — na
co. Krhám na oči. Reš.

Krhavec, vce, m., krhavý, triefäugig. Ros.

Krhavosť, i, f., Triefäugigkeit. Krhavosť
jest slepoty příprava. Kom.

Krhavý, rinn-, triefäugig. Oči mdlé, krhavé.
Vz Krhati. — na co = na oči k. Kom.

Krhla, krhlena, y, f., kupa, nádoba na
vodu, Kufe. Na Slov. Koll.

Krhotati, hrkati, krächzen. Vrána k-tá. Us.

Krhoun, u, m., die Keilhaue. Rk.

Krch, vz Krchý.

Krchák, a, m., krcháček, levák, Link-
hand. Us.

Krchlati, krchlati se, chrchlati, kašlati,
husten. D.
Krchleby, dle Dolany. Tk. I. 439. Chirles.

Krchměti se s něčím. Št. Kř. N. 237., 37.

Krchna n. kršna, y, f. = stěna v levo
ležící (v hornictví). Am.

Krchnačka, y, f., na Slov. = levice. Leška.

— K., levačka. Us. Jil.

Krchňák, a, m. = krchák. Pravák i levák
před krchňákem (pouze levákem) mnoho
má. Lb.

Krchňavý, kršnavý = krchý. V.

Krchov, a, m., z něm. Kirchhof, Gb. Hl.
83., hřbitov, hrobky, sv. pole. V. Ve vých.
Čech. krchou.

Krchovní, Kirchhofs-. K. kvítí = šediny.
Reš.

Krchý; krch, a, o = levý, link, krchá
ruka. V. Toliko levé ruky užíval, byl krchý. Br.

Kří, n. = křoví.

Křib (chřib), u, m. = vršek. V Krkonoš.
Kb. — K., keř, Staude. Na Mor.

Kříbí, n., mnoho křibů, roští, Gesträuch.
Mor.

Křibice, e, f., Staudenkorn. Mor.

Kříček, čku, m., Sträuchlein. Malinový
kříček. Himbeerstaude. V.

Křičeti, 3. pl. čí, křič, če (íc), el, ení;
křičívati, křiknouti, knul a kl, utí, křikati,
schreien, lärmen. — abs. Chlapec, husa atd.
křičí. Syn, co měl hrdla, křičel. M. Poh. I.
601. — na koho: na dělníky, na zloděje.
Us. — o co: o pomoc. V. — za kým: za
odcházejícím otcem k. Us., D. Každá věc za
svým pánem křičí. Č. — po kom, po čem:
po bratru, po dítěti, po kladivu (kde je). Us.
— se s kým: se sousedem. Us., Rk. —
jak: celým, vším, vysokým hlasem k., V.,
bolestí. Us. Všichni jedním hlasem křikli.
Dal. Plným hrdlem k. Reš. — s adv. Hla-
sitě, ukrutně (až hrůza, až uši brní). D. —
že. Křičí, že hoří. Jg. — aby. Křičeli, aby
utekli. Us. — K. bez příčiny, z lesa, do
síně, přes dvůr atd. K. hluchému něco do
ucha. Us.

Kříčka, y, f., dřevo u rozštěpu na ptáky.
Šp. Ptáček se chytil do k-ky. Us. — K.,
glejch u váhy, die Scheere. Sedl.

Kříčkovitý, strauchförmig. Rk.

Krida, y, f., úpadek, prokupčení. Rk. Vz
Bankrot.

Křída, y, f., z lat. creta. Jg. K. jest vápenný
kámen barvy bílé, křehký a měkký. Vz S.
N. K. obsahuje pramalinké vápenité do-
mečky a komůrky zvířat mořských, jež se
nazývají dírkonožci (foraminifera) a jichž
v jednom krychlovém palci přes milion jest.
Bř. 92. Vz Šf. 795. Kreide. Křídá měkká,
tvrdá, křehká, písečná, bílá, černá. Š a Ž.
(Walter). Křídu lámati, strouhati, krájeti, ře-
zati. Š. a Ž. K. boloňská, benátská, horská,
kolínská, krejčovská, olovná, plavená, řezaná
v roubíčkách, španělská, v kusech, vojenská,
k cídění. Kh. Bílý jako křída. V. Měl laci-
nou křídu (lacině počítal). Us. Zapsán černou
křídou (psanec). Ros. Já té křídě nerozumím
(počítá-li kdo chytře a podvodně). Č. Na
ku někomu něco dáti = půjčiti. Vz Ho-
spodský. — Vz Vápenec.

Kridari-us, a, m. Kridatar, padlý ob-
chodník. Rk.

Křidélce, e, n. = křídlo.

Křidélečko, a, n., vz Křídlo.

Křidélka, y, f. = poklička, Deckel. Na
Mor. a Slov.

Křidélko, a, n., křidýlko. V. Vz Křídlo.

Křidélkovatý, geflügelt. Um. les.

Křídelní, Flügel-,

Křídelník, a, m. Flügelmann. D.

Křídelný, -ní, Flügel-.

1. Křidla, vz Křidlice.

2. Křidla, y, f., poklička. Mor.
Křídlák, a, m. K. tlustomordý, pterodac-

tyllus crassirostris; k. dlouhomordý, p. lon-
girostris, pták. Frč. 334.