Předchozí (814)  Strana:815  Další (816) |
|
|||
815
|
|||
|
|||
Krevník, u, m., blutreicher Mensch. Krab.
— K., Blutvergiesser. 1404. — K., u, m.,
Blutstein. Alch. — K., tormentilla erecta, Blutwurz. Krevniti se s kým = manželstvím spo-
jovati se s něčí krví, sich verschwägern. Krevnosť, i, f., příbuznosť po krvi. Bluts-
verwandtschaft. V. Ani na k. se neohlédá. V. Svazek krevnosti. V. Krevností spřízněný. V. Krví a krevností spojený. V. V krevno- sti a příbuznosti s někým býti. Pr. měst. Krevný, krevní, Blut-. K. barva (červená
jako krev), V., tok., Čern., mrtvice, kýla, naběhlina. Ja. — K. = krevnatý, blutreich. V. Člověk krevný, jelito krevné (plno krve). Us. — K. = příbuzný, Blutsfreund. K. přítel, přátelství, V., krevní přítel po meči (po otci) a po přeslici (po matce). Jg. K. smilstvo (mezi příbuznými). Us. K. pomsta. S. N. Vz Rb. 267. — K. = hrdelný, útrpný, Blut-. K. ortel, D., soudce, písař. V. K. grunty, die zum Blutbann gehörigen Gründe, právo, das Blutrecht, Blutgericht. Gl. 109. — K. kámen, Blutstein, červeň, Nz.; k. sůl, někdy též škva- ruha, Blutlaugensalz, blausaures Eisenkali. Vz S. N. K. nástroj, Blutwerkzeug. Dch. Krevpeníz, e, m., krvavý peníz, Blut-
geld. Za k. něco vyceniti, prodávati. Us., Č. Křez, u, m., diplotaxis. K. zední, d. mu-
ralis; k. úzkolistý, d. tenuifolia. FB. 76. — K., ssedlina na vodě, víně, pivě, křes, kříst, rosol, Kahm. Ros. Křezký, zastr., křehký. Tkadl.
Křezovatý = rosolovatý, kahmig. K. víno,
pivo. Ros. Krh, u, m., das Triefen der Augen. Plk.
Krhání, n., slzavosť očí. Reš. Vz Krhati.
Krhanice, e, f., nádoba na mléko, ein
Rahmtopf. Us. Turn. — K., krkatá baňka. Us. — Krhati = očima slzeti, rinnäugig sein. —
abs. Oči krhají = slzavějí, triefen. D. — na co. Krhám na oči. Reš. Krhavec, vce, m., krhavý, triefäugig. Ros.
Krhavosť, i, f., Triefäugigkeit. Krhavosť
jest slepoty příprava. Kom. Krhavý, rinn-, triefäugig. Oči mdlé, krhavé.
Vz Krhati. — na co = na oči k. Kom. Krhla, krhlena, y, f., kupa, nádoba na
vodu, Kufe. Na Slov. Koll. Krhotati, hrkati, krächzen. Vrána k-tá. Us.
Krhoun, u, m., die Keilhaue. Rk.
Krch, vz Krchý.
Krchák, a, m., krcháček, levák, Link-
hand. Us. Krchlati, krchlati se, chrchlati, kašlati,
husten. D. Krchleby, dle Dolany. Tk. I. 439. Chirles. Krchměti se s něčím. Št. Kř. N. 237., 37.
Krchna n. kršna, y, f. = stěna v levo
ležící (v hornictví). Am. Krchnačka, y, f., na Slov. = levice. Leška.
— K., levačka. Us. Jil.
Krchňák, a, m. = krchák. Pravák i levák
před krchňákem (pouze levákem) mnoho má. Lb. Krchňavý, kršnavý = krchý. V.
Krchov, a, m., z něm. Kirchhof, Gb. Hl.
83., hřbitov, hrobky, sv. pole. V. Ve vých. Čech. krchou. |
Krchovní, Kirchhofs-. K. kvítí = šediny.
Reš. Krchý; krch, a, o = levý, link, krchá
ruka. V. Toliko levé ruky užíval, byl krchý. Br. Kří, n. = křoví.
Křib (chřib), u, m. = vršek. V Krkonoš.
Kb. — K., keř, Staude. Na Mor. Kříbí, n., mnoho křibů, roští, Gesträuch.
Mor. Křibice, e, f., Staudenkorn. Mor.
Kříček, čku, m., Sträuchlein. Malinový
kříček. Himbeerstaude. V. Křičeti, 3. pl. čí, křič, če (íc), el, ení;
křičívati, křiknouti, knul a kl, utí, křikati, schreien, lärmen. — abs. Chlapec, husa atd. křičí. Syn, co měl hrdla, křičel. M. Poh. I. 601. — na koho: na dělníky, na zloděje. Us. — o co: o pomoc. V. — za kým: za odcházejícím otcem k. Us., D. Každá věc za svým pánem křičí. Č. — po kom, po čem: po bratru, po dítěti, po kladivu (kde je). Us. — se s kým: se sousedem. Us., Rk. — jak: celým, vším, vysokým hlasem k., V., bolestí. Us. Všichni jedním hlasem křikli. Dal. Plným hrdlem k. Reš. — s adv. Hla- sitě, ukrutně (až hrůza, až uši brní). D. — že. Křičí, že hoří. Jg. — aby. Křičeli, aby utekli. Us. — K. bez příčiny, z lesa, do síně, přes dvůr atd. K. hluchému něco do ucha. Us. Kříčka, y, f., dřevo u rozštěpu na ptáky.
Šp. Ptáček se chytil do k-ky. Us. — K., glejch u váhy, die Scheere. Sedl. Kříčkovitý, strauchförmig. Rk.
Krida, y, f., úpadek, prokupčení. Rk. Vz
Bankrot. Křída, y, f., z lat. creta. Jg. K. jest vápenný
kámen barvy bílé, křehký a měkký. Vz S. N. K. obsahuje pramalinké vápenité do- mečky a komůrky zvířat mořských, jež se nazývají dírkonožci (foraminifera) a jichž v jednom krychlovém palci přes milion jest. Bř. 92. Vz Šf. 795. Kreide. Křídá měkká, tvrdá, křehká, písečná, bílá, černá. Š a Ž. (Walter). Křídu lámati, strouhati, krájeti, ře- zati. Š. a Ž. K. boloňská, benátská, horská, kolínská, krejčovská, olovná, plavená, řezaná v roubíčkách, španělská, v kusech, vojenská, k cídění. Kh. Bílý jako křída. V. Měl laci- nou křídu (lacině počítal). Us. Zapsán černou křídou (psanec). Ros. Já té křídě nerozumím (počítá-li kdo chytře a podvodně). Č. Na ku někomu něco dáti = půjčiti. Vz Ho- spodský. — Vz Vápenec. Kridari-us, a, m. Kridatar, padlý ob-
chodník. Rk. Křidélce, e, n. = křídlo.
Křidélečko, a, n., vz Křídlo.
Křidélka, y, f. = poklička, Deckel. Na
Mor. a Slov. Křidélko, a, n., křidýlko. V. Vz Křídlo.
Křidélkovatý, geflügelt. Um. les.
Křídelní, Flügel-,
Křídelník, a, m. Flügelmann. D.
Křídelný, -ní, Flügel-.
1. Křidla, vz Křidlice.
2. Křidla, y, f., poklička. Mor.
Křídlák, a, m. K. tlustomordý, pterodac- tyllus crassirostris; k. dlouhomordý, p. lon-
girostris, pták. Frč. 334. |
||
|
|||
Předchozí (814)  Strana:815  Další (816) |