816

Křídlatec, tce, m., ein Geflügelter. — K.,
Pegasus. — K., ptelca. Rostl.

Křídlatěti, ějí, ěl, ění. Flügel bekommen.
Ros., Sych.

Křídlatka, y, f. K. veliká, strombus gi-
gas; k. prstnatá či čertův čpár, ptoroceras
lambis, břichonožci; k. korycanská, rostel-
laria Bunneisteri. Frč. 242.

Křídlatý. K. kůň (pegasus), D., tvor, ži-
vočich, šíp. Kom., Ros., Ras. Beflügelt.

Křídlavice, dle Budějovice, Grillowitz,
na Mor.

Křídlavka, y, f., spiroptera, hlísta.

Křidlce, e, n., zastr. křídlo.

Křídlenka, y, f., pterygodium. Rostl.

Křidlice, skřidlice, e, křidla, skřidla, y,
f. Dachziegel. Kom. — K., holder Dachziegel.
Háj. — K., lupný kámen. Schiefer. Kom.

Křídlíci, die Staulifüegler. Rk.

Křidlicovitý, schieferartig.

Křidlicový, Schiefer-. K. tabulka, D.,
střecha.

Křidličkář, e, m., pokrývač, Ziegeldecker.
Na Mor.

Křidličný, Dachziegel-. K. krov. Štelc.

Křídliti, il, en, ení, flügeln, beflügeln. Ros.

Křídlo, křidélko, křidélečko, a, n., strč.
křidlce. Der Flügel. V. K. m. krydlo od kry
(krýti). K. ptačí skládá se z kosti ramenní
č. ramena, z kosti loketní a pramenní vedlé
sebe ležících, ježto tvoří loket, napotom nej-
výše ze tří kostí pěstních a z tolika též
prstův; palec a malík zastoupeny bývají
často jen jednou zahnutou kostí aneb se spa-
třují všecky prsty srostlé v jediný pahýl.
Na kostech pěstních je obyčejně 10 velikých
per (kosinka), na kosti loketní pak či lokti
jsou pera menší; na rameně jsou ještě krátká
pera ramenní a na palci tak zvané pakřídlo.
S. N. K. hmyzu: 1. Krovky (hořejší neprů-
hledné a rohovité), 2. křídla vlastní (spodní,
průsvitavá a žilkami protkaná). K. cípatá.
Jhl. — K., peruť, perutí, leták, okřídlí; k.
pravé, levé. Šp. Malé, nepravé k., pakřídlo.
Nz. — Slepice pod křídla kuřata shromaž-
ďuje. Us. Kohout křídly tepe. Us. Vzal sa
sokol za křídla, proletěl do Krakova. Mor.
P. 176. Ptáka do křídla postřeliti, raniti. D.
Rychlými křídly odletěti. Us. Křídla svěsiti,
rozepjati, táhnouti, křídly třepetati, v křídlo
postřeliti; péro z křídla. Šp. Dalo mu to
křídla. Vz Útěk. Č. Lítá prve, než mu křídla
dorostla (narostla). D. Prve chce lítati, než
mu křídla dorostou. Vz Holobrádek. Lb.,
D. Nechtěj lítati, dokud křídla nenarostla.
Č. Když nemáš křídel, nelítej. Lb., Šp. Výše
lítati, než-li křídla vynésti mohou. Vz Mar-
notratný. D., Č. Ohořela mu křídla (Konec
pýchy). Vz Pyšný. Na Slov. Lb. Křídla vy-
vyšuje, roztahuje (pyšní se; počíná smělej-
ším býti. Lb. ). Č. Brzy nepřátelským křídlům
brky osekáme. Č. Někomu křídla podřezati.
Vz Skrocení. Č. Milosť mu dodala křídel
(rychlosti). Jg. Utíkati se pod křídla něčí
(pod obranu). Na křídla ho postavil. Vz Po-
moci. Vzal sa na kriedla (ušel, uletěl). Mt.
S. Krom pod křídly nehledám sobě ochrany
tvými. Kom. — K. = kosinka, der Fleder-
wisch. Us. — K. větrního mlýna. Větrný
mlýn s křídly. V. — Křídla, dvě poboční

částky. Křídla vojska (pravé, levé); při po-
chodu: točné, oporné (der schwenkende und
Pivot-Flügel). Rf. Muž na křídle stojící (kří-
delník). D. K., pravá n. levá strana shánky.
Šp. K. dveří n. u dveří, u oken, u oděvu
(polovička dveří, oken atd. ); k. stavení =
vedlejší stavení. — K. vozní plachty. Šp.,
Us., S. N. — K., rámě, paže. Kat. 651. —
K. = klín, Schoos. Nositi v křídle. Us. Dítě
sedá matce nak.; do k-a dříví bráti. Mý. —
K. klobouku, střecha (Hutstülpe). — K.,
nástroj hudební. St. skl. — K. nosu, plíční.
Us. — K., hvězdy. Mus. — K., poklička na
hrnce. Us. Na Mor.

Křídlohlávka, y, f., gnatho, červ. Krok.

Křídlochorý, fittiglahm. K. včely. Rk.

Křídlomyš, i, f., Flughörnchen.

Křídlonitka, y, f., globba. Rostl.

Křídlonoh, a, m., das Flatterthier. Rk.

Křídlonohý, flügelfüssig.

Křídloplodák, u, m., columbia. Rostl.

Křídloun, a, m., das Meerpferd. Rk.

Křídlovaný pták, flügellahm, když má
rozstřelené křídlo. Ptáka křidlovati = křídlo
mu rozstřeliti. Šp.

Křídlovka, y, f., strombus, plž. Krok.
Flügelschnecke. — K., hudební foukací ná-
stroj. Flügelhorn. Mřk.

Křídlový = křídelní. L.

Křídnatý, kreidenreich.

Křídní. K. byliny. Rostl.

Křídovatěti, ěl, ění, kreidig werden. Jg.

Křídovati; kříditi, il, ění, křídou natříti,
kreiden.

Křídovatý, -ovitý, Kreiden-, kreiden-
reich. K. krajina. Mus.

Křídovka, y, f. K. obecná, textillaria co-
nulus, nálevník. Frč. 12.

Křídový, Kreiden-. K. země, bělosť, Jg.,
způsob (crayon-manier), výkres, Nz., útvar,
(soujem skalních vrstev, obsahující tytéž a
podobné zkameněliny jako křída, S. N. )

Křik, u, m., das Geschrei. Dáti se do
křiku. Us. S křikem naříkati. V. Beze všeho
křiku (tiše). V. K. stropiti. D. Stal se křik.
Křik jest jak v soudný den. Na Mor. Toho
k-u nic se nelekám, nebojím, ani nestrachuji.
MP. Udělali o to mezi lidmi k. Čr. Chceš-li
k-u obecného prázden býti (öffentliche Nach-
rede). O. z D. Do křiku přijíti (do zlé po-
věsti). D. Chřapavý od křiku. Kom. Moc
k-u, málo vlny (vz Křikloun). Lb. K. od
koho. Nebyl by tak křik od vdov, sirotkův.
Chč. 445.

Křík, u, m., malý keř. St. skl. IV. 200.

Křikač, e, m., ein Schreier. Jel.

Křikati, křikávati = s křikem volati, laut
rufen, schreien. Aby slúžili, se všemi lidmi
bez křikóv a sváróv o jich potřeby povlovně
jako služebníci mluviece, ne křikajíce jako
páni. Vš. 150. — na koho. St. skl., Kom., V.

Křikava, y, f., pustý hrad v Prachensku.
Vz S. N.

Křikavci, volucres, Schreivögel. Vz Pták
a Frč. 357.

Křikavosť, křiklavosť, i, f., schreiendes
Wesen. Jg.

Křikavý, pl. clamatores, řád ptáků: lel-
kové, rorýsové, dudkové, rybáříci, mande-
líci atd. Vz S. N.