817

Křikavý, křiklavý, schreierisch. Křikavý
hlas. V., hra, Jel., žena, Us., barva. Dch.

Křiklák, a, křikava, y, křikavec, vce,
křikloun, a, m., ein Schreier. Us.

Křiklavosť, vz Křikavosť.

Křiklavý = křikavý.

Křikloun, a, m. Stran pořekadel vz:
Hluk, Huk, Chřest, Křik, Prd, Řeč, Řvava,
Víc, Vřesk. Křikloune propadený, Schreihals.
Vz Křiklák.

Křiklounka, y, f., die Schreierin.

Křiknouti, vz Křičeti.

Křiknutí, n., der Schrei. D.

Křikovati se, zanken. 1523.

Křím, u, m., die Alpe, das Hochgebirge.

Krim, u, m., půlostrov, jinak Taurie. Šm.

Krimatologie, e, f., řec., nauka o úsudku,
čásť logiky. S. N.

Kriminace, e, f., z lat., obvinění. Rk.
Krimination, Beschuldigung.

Kriminal, u, m., z lat. criminalis, dům,
kde se vyšetřují a vězí zločincové. — Kri-
minalista, y, m., znalec hrdelního práva,
Kriminalist. — Kriminalní, Kriminal-. Rk.

Křímka, y, f., alpská růže. S. N. Alpen-
rose.

Krimmitschau, Křimačov v Sasku.

Křín, u, m., lilium. Mat. verb. Meerlilie.

Křinec, nce, m., mě. v Boleslavsku. Vz
S. N.

Krinolina, y, f., z lat. crinis (vlas, žíně),
žíňovka. Rk. Vz Kortukál. Krinoline.

Křípati n. skřípati.

Křípopa, y, f. = příkop. V Přerov. Kd.

Křipská, Chřipská, é, f., Kreibitz, město
v Litoměřicku.

1. Křís, a, m., Baumgrille, Singfliege, Ci-
kade. K. manový, cicada orni; k. jasanový,
c. fraxini. Frč. 138.

2. Křís, u, m., křez, kříst, Kahm. K. na
víně. Us. Vz Kříst.

Křísati (sbírati se po nemoci). — se
z čeho. Počíná se z té nemoci křísati, sich
erhohlen. Jg.

Krise, e, f., z řec., rozhodný obrat něčeho
ku př. nemoci k uzdravení n. k smrti, dle
S. N. rozhoda. Km.

Křisitel, e, m., der Wecker. Lom.

Křisitelka, y, f., die Weckerin. Jg.

Křísitelna, y, f., Weckkammer der Schein-
todten. Plk.

Křísiti, 3. pl. -sí, křes a křeš, se (íc), il,
sen n. šen, ení; křísívati, od křeji, křáti
v okřáti, s je vsuto. Šf. Občerstvovati, obživo-
vati, erquicken, laben, wecken. Jg. — koho,
co: uhašený oheň, Jg., mrtvé, Kom., Br.,
bludy, Br., omyly. Jg. — koho z čeho:
ze mdlob. Sych. — koho čím: studničnou
vodou. Sych. — co komu kde. Palác nám
to v paměti křísí. Gníd. — se. Mateřský
jazyk se křísí. Sych.

Křísnouti, vz Křesati.

Křísovitý, ku křísu podobný.

Krispin, a, m. Štědrý co sv. K. (jenž
koželuhům kůže bral a ševcům dával). Č.
Vz S. N.

Krissa, y, f., město ve Fokidě. Vz S. N.

Kříst, u, m., plesnivina, křís, křez. Der
Kahm. K. míti, dostati. D. — K. = led se
teprv dělající, das Grundeis.

Křistálek, vz Chrustálek, ein Knorpel.

Křistan, a, m. = Kristian. Gl. 109.

Křístek, vz Skřet.

Kristovati, Krista vždy v ústech míti. Bart.

Křístel, vz Chřastal.

Křístka, y, f., jiskerka, ein Fünklein. Plk.

Kristus, a, m., dat. sg. Kristu, ne: Kri-
stovi, vz -ovi. Z řec. /Qtóróc. Pro Krista
Pána! Us. Počínám práci s Ježíšem Kristem.
Kde je Mistus, tam je K. (kde je jeden, tam
je druhý). Vz Podobný. Lb.

Kříš, e, m., vz Křís.

Kříšť, ě, m., houba, jinak mlíč, hořký
bělák, der Pfefferschwamm. D.

Křišťál, V., Br., křišťál, Kom., křistal,
z řec. -/. (jvötcülov, tedy lépe: krystal neb
křistal. Der Krystall. Světlý, čistý jako k.
Us. Sklo křišťálu podobnosť má. Kom. K.
jsou krystaly bezbarvé a čiré. Bř. Vz Krystal.

Kříšťálovati, lépe: krystalovati, kry-
stallysiren; se, krystallisiren.

Kříšťálový, křištalný, křistalový, kry-
stalový, vz Křišťál, Krystall-. K. květ, ká-
men, pramýnek, zrcadlo, mokrosť, šočovice,
Jg., palác (výstavní budova v Londýně, roku
1851). Vz S. N.

Křítek, tka m., Křístek, stka, Chřístek,
Skřítek, Škřítek, zdrobnělý tvar jména Křet
a Krat, znamená u Slovanů západních po-
mocného a ochranného bůžka domácího, jenž
v Čech. a na Mor. slove také Hospodářík,
Šetek, Šotek a v jistém smyslu i Rarášek a
Pidimužík. Vz více v S. N.

Kriteri-on, a, n., řec., rozhodný znak,
zvláštnosť podstatná. S. N.

Kriti-as, a (e), m., Atheňan, žák Sokra-
tův. Vz S. N.

Kritický, z řec., soudný, posudný, roz-
hodný, beurtheilend, kunstrichterlich, Rk.;
nesnadný, nebezpečný, misslich, bedenklich.
S. N.

Kritik, a, m., sudebník, posuzovatel, su-
ditel, posudce.

Kritika, y, f., úvaha (o spisu), posouzení
spisu, Rk., sudba, posudek, posouzení, Kri-
tik, Beurtheilung, Prüfung, Nz.; sudebné
umění, sudebnictví, Kunstrichterei. K., posu-
zování, soud, umění posuzovací i soustava
zákonů či pravidel, podlé čeho se má co
posuzovati. S. N. K. slovní (zevnější, nižší,
filologická, konjekturalní), věcní (vnitřní,
vyšší), diplomatická, historická, umělecká,
aesthetická n. krasovědná, technická, vědecká,
všeobecná (úvaha). K. jiné kritiky slove proti -
n. antikritikou. Kritický časopis. S. N. IV.
1003.

Kritisovati, posuzovati. Vz Kritika. Kri-
tisiren, beurtheilen, prüfen, mustern, tadeln.

Kritobul-os, a, m., jm. řecké.

Kritola-os, a, m., demagog achajský. Vz
S. N.

Kriton, a, m., přítel a žák Sokratův. Vz
S. N.

Kritschen, Podolí u Brna.

Kriv = krev. Na Mor.

Křiv, a, o; křivý, á, é; komp. křivější.
Cf. lit. klivas, krivas, kreivas, lat. curvus.
Schl. — K. = nerovný, křivolaký, krumm,
gekrümmt. K. cesta, linie, čára, měsíc, tok
řeky, stehna, nohy, nos, pravítko, rozsudek