Předchozí (819)  Strana:820  Další (821) |
|
|||
820
|
|||
|
|||
Křivožebrý, krumme Rippen habend. K.
list. Rostl. Křivule, e, f. Retorte; Destillirblase. Rk.
Křivuška, y, f. Kappenwurz. Rk.
Křivý, vz Křiv.
Kříž, e, křížek, žku, křížeček, čku, kří-
žíček, čku, m. Z lat. crux, s v cru(c)s změnilo se v ž, strhornoněm. krûzi a středohornoněm. kriuze a kriuz—kříž. Gb. Hl. 101. Kreuz. K., figura kříže, eine ins Kreuz gelegte Figur. Na k., křížem, přes k. něco položiti. Jg. Křížem ruce složiti, založiti, přeložiti. Jg. Křížem nohy položiti, složiti. Pref. Někdo má nohy křížem (říká se, když společnosť se zamlčí). Us. Ani slámy křížem nepoloží (o le- nivém). Us. Ratolesti na kříž se rozkládají. V. Někoho křížem sepiati. J. tr. Na kříž přejíti zahradu, zemi atd. Us. Dám se na k. oholiti, není-li to pravda (ať se mi stane hanba). Us. Padnouti křížem na zemi (na hubu a ruce roztáhnouti. ) Jg. K. na k., křížem a kří- žem (na Slov. křížem krážem) něco projíti, projeti. Jg. Manželstvo z kříže (když každý snoubenec jiného náboženství jest). Plk. Všecko mu jde křížem (naopak). Vz Neštěstí. Č. — K. Rozličné nářadí té způsoby: k. v okně (okenný), v cedníku, u kordu, na hospodě (znamení, že tam prodávají medo- vinu. L). K. ve mlýně podklad, na kterém se kolo skládá a kříže palce u kola n. zdvihací kladiva. Us. Mlýn do kříže zahnati; mlýn je dobře v kříži srovnán. — K. = sekera na obě strany přes násadu sahající a na obou koncích ostří mající, die Kreuzaxt. Vys. — K. v horn. místo, ve kterém se žíly sbíhají. Vys. — K., dolejší čásť hřbetu. Bolení kříže n. v kříži. Jg. — K., na který se lidé přibíjeli. Na k. (na kříži, Eus. ), pověsiti, povýšiti, při- biti. V. Smrtí na kříži komu hroziti, koho trestati. N. S. S kříže sníti, snímání. Dch. — K. znamení kříže, na kterém Kristus umřel. Utíká jako ďábel před křížem. Us. Průvod s křížem. Jg. Leze ke kříži (poko- řuje se). Ros. K. hrobový. V. Na to už ten křížek urobiť abo položiť (ztraceno jest. Vz Napsati co na co). Mt. S. — K. znamení hodnosti a řádu. Dostal křížek. Us. K. zá- služný. Pk. — K. znamení křížové vojny. Papež vydal k. a klatbu na Čechy. V. — K. na čele dělati. Us. Znamenati se znamením sv. kříže. Us. Křížů dělání. Kom. — K., křížek = těžkosť, utrpení, zlá věc, Kreuz, Leiden. Noth. Míti k. s někým. Jg. Hrozný k. s někým míti. Ros. Pán Bůh dopustil naň kříž (nemoc n. jiné zlé). Us. Kříže snášeti. V. Vezmi k. svůj a následuj mne. Jg. On má křížek. Kom. Kohož Bůh miluje, křížkem navštěvuje. Prov. Všudy práce všudy kříž, všudy je nějaká tíž. Č. I kněžský kníže má své kříže. Č. Utesuje sobě kříže (sám si ne- štěstí dělá. Vz Lom., Neprozřetelný). Lb. To je k. a na něm žádný pán Bůh. Vz Ne- šťastný. Lb. — O svatém kříži (m. kříže) nale- zení. Pass. 367. Vz Assimilace. Sv. kříž ovcí stříž. Er. P. 87. — K. v dalekohledu: nitkový, vláskový n. vlásečný. Nz. Křižácký. K. války = výpravy válečné,
jež podnikali křesťané, buď aby dobyli Pa- laestiny, buď aby pokořili některý národ pohanský. Vz více v S. N. Kreuzfahrer-. |
Křižák, a, m., voják, který, vzav kříž
za znamení, proti nevěřícím bojoval. Kreuz- fahrer, -soldat. V. — Křižáci, řád špitálních bratrův, deutsche Ordensritter, Kreuzherrn. V. — K. pavouk křížový. K. obecný, epeira diadema. Frč. 122. — K., peníz s křížem, Kreuzer. Jg. — K., Kreuzbock, slove silný srnec, aspoň šesterák. Šp. Křížala, křížalka = kroužek, kousek, der
Schnitz, das Spaltel. Koření na křížalky krá- jeti. Byl. Křížaly = jablka rozkrájená a na lískách usušená. Us. Sr. slovin. křižati = krájeti. Šf. — K., dřevo hřídele mezi dlaby. Vys. — K., Kreuzkippel, houska. — K., poklop, klapka, Schamlefze. Jg. Křížánka, y, f., hora v Krkonoš. u Je-
seného. Ptr. Křížanov, a, m., v Jihlavsku.
Křížatka, y, f., křížová cesta, ein Kreuz-
weg. Na k-ách. Křížatý, gekreuzt, kreuz-. K. kapusta.
Rostl. Křížek, žku, m., das Kreuzchen. Své se-
znání třemi křížky poznamenati (kdo neumí psáti). J. tr. Pojď do křížku! Vzali se do křížku (křížkovali se), zápasili, rangen. Křižík, u, m., Kreuzchen.
Křižinka, y, f., jedna ze dvou žerdí na
saních, po stranách, přes oplíny ležících. Seitenbalken auf dem Schlitten. Us. Petrov. Dch. Křižiště, ě, n., místo, na němž postaven
kříž, který zvl., kde cesty se křižují, na kři- žatkách, se stavívá. S. N. Křížiti, 3. pl. -ží, il, en, ení, kreuzen. —
co: tělo (týrati, kasteien). Zlob. K. šňůry = přes kříž stáhnouti; zvěř = jí běhy křížem prostrčiti. Šp. — se. Kopí se kříží. Zlob. Ohniví bleskové k západu se křížili. Hlas. Křížkovati se = do křížku se bráti. — se
s kým o co. Vz Křížek. Křížkové vyšívání. Šp. Kreuz-.
Křížlatý, strakatý, černý a bílý, scheckig.
K. husa. Us. Ber. a Prach. Křižlovati, křížky dělati, kreuzen. Rozml.
o včel. Křižmař, e, m., schránka na křižmo, Chri-
sambüchse, křižmačka. Leg. Holub, nesa na hrdle křižmař, se sv. křižmem... a ten k. chovají kanovníci v tom městě Remis až do dnešního dne a z toho k-e křižmo berúc všecky francké krále maží. Pass. Křižmo, a, n., z řec. zciópa (olej) =
sv. olej ku křtění, biřmování, svěcení kněžstva atd. Let. 468. Vojtěcha křižmem na čele po- tvrdil (biřmoval). Háj. Chrisam. — K., na kříž, na příč. K. něco klásti. D. Křižmovati, mit Chrisam salben.
Křížnice, e, f., hruška. Us.
Křížník, u, m., praporec křížový, Kreuz-.
fahne. Jg. Křížný, křížový, křížovatý, kreuzartig,
Kreuz-. Křižohrad, u, m. Kreuzburg, mě. ve
Slezsku. Křížokvětné rostliny, cruciferae, Kreuz-
blütler, a) Se sešulkami, siliquosae: kapusta zelná, řepka, řepa, hořčice rolní, řetkev, fijala žlutá; b) se sešulinkami, siliculosae: chudo- binka jarní, kokoška, křen atd. Vz Čl. 13. —18. Křižonoš, e, m. = křižovník. Zlob.
|
||
|
|||
Předchozí (819)  Strana:820  Další (821) |