820

Křivožebrý, krumme Rippen habend. K.
list. Rostl.

Křivule, e, f. Retorte; Destillirblase. Rk.

Křivuška, y, f. Kappenwurz. Rk.

Křivý, vz Křiv.

Kříž, e, křížek, žku, křížeček, čku, kří-
žíček, čku, m. Z lat. crux, s v cru(c)s změnilo
se v ž, strhornoněm. krûzi a středohornoněm.
kriuze a kriuz—kříž. Gb. Hl. 101. Kreuz.
K., figura kříže, eine ins Kreuz gelegte Figur.
Na k., křížem, přes k. něco položiti. Jg.
Křížem ruce složiti, založiti, přeložiti. Jg.
Křížem nohy položiti, složiti. Pref. Někdo má
nohy křížem (říká se, když společnosť se
zamlčí). Us. Ani slámy křížem nepoloží (o le-
nivém). Us. Ratolesti na kříž se rozkládají.
V. Někoho křížem sepiati. J. tr. Na kříž
přejíti zahradu, zemi atd. Us. Dám se na k.
oholiti, není-li to pravda (ať se mi stane hanba).
Us. Padnouti křížem na zemi (na hubu a
ruce roztáhnouti. ) Jg. K. na k., křížem a kří-
žem (na Slov. křížem krážem) něco projíti,
projeti. Jg. Manželstvo z kříže (když každý
snoubenec jiného náboženství jest). Plk.
Všecko mu jde křížem (naopak). Vz Neštěstí.
Č. — K. Rozličné nářadí té způsoby: k.
v okně (okenný), v cedníku, u kordu, na
hospodě (znamení, že tam prodávají medo-
vinu. L). K. ve mlýně podklad, na kterém se
kolo skládá a kříže palce u kola n. zdvihací
kladiva. Us. Mlýn do kříže zahnati; mlýn je
dobře v kříži srovnán. — K. = sekera na
obě strany přes násadu sahající a na obou
koncích ostří mající, die Kreuzaxt. Vys. —
K. v horn. místo, ve kterém se žíly sbíhají.
Vys. — K., dolejší čásť hřbetu. Bolení kříže
n. v kříži. Jg. — K., na který se lidé přibíjeli.
Na k. (na kříži, Eus. ), pověsiti, povýšiti, při-
biti. V. Smrtí na kříži komu hroziti, koho
trestati. N. S. S kříže sníti, snímání. Dch.
— K. znamení kříže, na kterém Kristus
umřel. Utíká jako ďábel před křížem. Us.
Průvod s křížem. Jg. Leze ke kříži (poko-
řuje se). Ros. K. hrobový. V. Na to už ten
křížek urobiť abo položiť (ztraceno jest. Vz
Napsati co na co). Mt. S. — K. znamení
hodnosti a řádu. Dostal křížek. Us. K. zá-
služný. Pk. — K. znamení křížové vojny.
Papež vydal k. a klatbu na Čechy. V. —
K. na čele dělati. Us. Znamenati se znamením
sv. kříže. Us. Křížů dělání. Kom. — K.,
křížek = těžkosť, utrpení, zlá věc, Kreuz,
Leiden. Noth. Míti k. s někým. Jg. Hrozný
k. s někým míti. Ros. Pán Bůh dopustil naň
kříž (nemoc n. jiné zlé). Us. Kříže snášeti.
V. Vezmi k. svůj a následuj mne. Jg. On
má křížek. Kom. Kohož Bůh miluje, křížkem
navštěvuje. Prov. Všudy práce všudy kříž,
všudy je nějaká tíž. Č. I kněžský kníže má
své kříže. Č. Utesuje sobě kříže (sám si ne-
štěstí dělá. Vz Lom., Neprozřetelný). Lb.
To je k. a na něm žádný pán Bůh. Vz Ne-
šťastný. Lb. — O svatém kříži (m. kříže) nale-
zení. Pass. 367. Vz Assimilace. Sv. kříž ovcí
stříž. Er. P. 87. — K. v dalekohledu: nitkový,
vláskový n. vlásečný. Nz.

Křižácký. K. války = výpravy válečné,
jež podnikali křesťané, buď aby dobyli Pa-
laestiny, buď aby pokořili některý národ
pohanský. Vz více v S. N. Kreuzfahrer-.

Křižák, a, m., voják, který, vzav kříž
za znamení, proti nevěřícím bojoval. Kreuz-
fahrer, -soldat. V. — Křižáci, řád špitálních
bratrův, deutsche Ordensritter, Kreuzherrn.
V. — K. pavouk křížový. K. obecný, epeira
diadema. Frč. 122. — K., peníz s křížem,
Kreuzer. Jg. — K., Kreuzbock, slove silný
srnec, aspoň šesterák. Šp.

Křížala, křížalka = kroužek, kousek, der
Schnitz, das Spaltel. Koření na křížalky krá-
jeti. Byl. Křížaly = jablka rozkrájená a na
lískách usušená. Us. Sr. slovin. křižati =
krájeti. Šf. — K., dřevo hřídele mezi dlaby.
Vys. — K., Kreuzkippel, houska. — K.,
poklop, klapka, Schamlefze. Jg.

Křížánka, y, f., hora v Krkonoš. u Je-
seného. Ptr.

Křížanov, a, m., v Jihlavsku.

Křížatka, y, f., křížová cesta, ein Kreuz-
weg. Na k-ách.

Křížatý, gekreuzt, kreuz-. K. kapusta.
Rostl.

Křížek, žku, m., das Kreuzchen. Své se-
znání třemi křížky poznamenati (kdo neumí
psáti). J. tr. Pojď do křížku! Vzali se do
křížku (křížkovali se), zápasili, rangen.

Křižík, u, m., Kreuzchen.

Křižinka, y, f., jedna ze dvou žerdí na
saních, po stranách, přes oplíny ležících.
Seitenbalken auf dem Schlitten. Us. Petrov. Dch.

Křižiště, ě, n., místo, na němž postaven
kříž, který zvl., kde cesty se křižují, na kři-
žatkách, se stavívá. S. N.

Křížiti, 3. pl. -ží, il, en, ení, kreuzen. —
co: tělo (týrati, kasteien). Zlob. K. šňůry =
přes kříž stáhnouti; zvěř = jí běhy křížem
prostrčiti. Šp. — se. Kopí se kříží. Zlob. Ohniví
bleskové k západu se křížili. Hlas.

Křížkovati se = do křížku se bráti. — se
s kým o co. Vz Křížek.

Křížkové vyšívání. Šp. Kreuz-.

Křížlatý, strakatý, černý a bílý, scheckig.
K. husa. Us. Ber. a Prach.

Křižlovati, křížky dělati, kreuzen. Rozml.
o včel.

Křižmař, e, m., schránka na křižmo, Chri-
sambüchse, křižmačka. Leg. Holub, nesa na
hrdle křižmař, se sv. křižmem... a ten k.
chovají kanovníci v tom městě Remis až do
dnešního dne a z toho k-e křižmo berúc
všecky francké krále maží. Pass.

Křižmo, a, n., z řec. zciópa (olej) =
sv. olej ku křtění, biřmování, svěcení kněžstva
atd. Let. 468. Vojtěcha křižmem na čele po-
tvrdil (biřmoval). Háj. Chrisam. — K., na
kříž, na příč. K. něco klásti. D.

Křižmovati, mit Chrisam salben.

Křížnice, e, f., hruška. Us.

Křížník, u, m., praporec křížový, Kreuz-.
fahne. Jg.

Křížný, křížový, křížovatý, kreuzartig,
Kreuz-.

Křižohrad, u, m. Kreuzburg, mě. ve
Slezsku.

Křížokvětné rostliny, cruciferae, Kreuz-
blütler, a) Se sešulkami, siliquosae: kapusta
zelná, řepka, řepa, hořčice rolní, řetkev, fijala
žlutá; b) se sešulinkami, siliculosae: chudo-
binka jarní, kokoška, křen atd. Vz Čl. 13. —18.

Křižonoš, e, m. = křižovník. Zlob.