823

bytek se krmí, Maststall, Saukoben. Svini
míti na krmníce. D. Na k. zasaditi. V. Na
krmníce býti, míti (na krmníku = dobře se
míti). Us. Na k. se dáváš. Sych. K. slepičí.
Vogelhaus. V. Svině v k-ce tyjí. V.

Krmnivka, y, f., sagina, Rostl.

Krmnoš, vz Krminoš.

Krmný = krmící, nahrhaft, nährend. K.
věci jísti. V. Nad mléko krmnější. V. Krmná
tráva. Jg. — K. = tučný, na sádlo n. maso
chovaný, fett, gemästet. K. vepř, vůl (na za-
biják), svině, dobytek, D., tele, kráva. Šp.
Lepší jest krmě ze zelí, kdež jest láska,
nežli z krmného vola, když jest nenávisť. Zk.

Krnatěnka, y, f., laminaria, řasa. Rostl.

Krnavky, pl., f., hrušky, podzimní vla-
dyky, mudiklatky. Us.

Krňavý, okrnělý, schwach, siech. Us.

1. Krně, ě, krňka, y, f., na Mor. = kružadlo
(na zelí), Krautmesser. D. — K., žlábek, jímž
voda teče, koryto, Wasserrinne. V. V horn.:
žlab, koryto, po kterém se voda ze štol vy-
vádí. V. K. vodní (Ros. ), příční. V. Krně,
z něm. Gerinne, lépe žlab (k odvádění vody
z dolů). Vys.

2. Krně, ěte, n., krnek (prasátko, Schwein-
chen. — K. = dítě malé, zvlášť zakrnělé.
Verbüttetes Kind. D.

Krnek, nka, m., podsvinče, Ferkel. Us.
u Rovensk. Vz Krně, 2.

Krnělka, y, f., zababčilá včela, verküm-
merte Arbeitsbiene. Us. Klat.

Krněti, ějí, ěl, ění, trpasličeti, verschrum-
pfen, verbutten. Plk. — K., 3. pl. -ní. Žába
krní, křehotá. Us.

Krnitěnka, y, f., calyptraea, plž. Krok.

Krniti, 3. pl. -ní, il, ěn, ění. — co. Co
tu medle krníš (= ničemného děláš, hunzest) ?
Ros. K. vodu = kaliti, trüben, Ros., čelo(=
se škarediti), runzeln. Reš. — se = kaliti,
smušiti se; neduživěti, finster sehen. Sych.

Krňov, a, m., Jägerndorf, mě. v Slezsku.
— Krňovský. — Krňovan.

Krnsko, a, n., ves v Bolesl.

Krobian, a, m. Vz Grobian, Hrubian.

Krocan, a, m., krůťák, na Mor. a Slov.
morák. Jinak: indián, ťopan, kalikutský ko-
hout, S. N., ťopák, truťák, krůtan, pulák;
krůtě, morče, ťopče. Šp. Z něm. Truthahn,
vz K. Krocan hudruje. Šp., Pt. Napíná se
jako nějaký krocan (= pyšný). Vz Krůta.
Jg., Č. K. byl r. 1524. z Ameriky do An-
gličan přivezen. S. N. Jakmile někdo cizí
na dvůr vstoupí, rozpálí se krocan hněvem
a volá na krůty: Udri, udri, udri, udri (=
udeř). Ale krůty dobromyslny jsouce připo-
mínají mu: A kdyby tebe tak, tak, tak. Brt.

Kročej, e, m. (dříve také, f. ), gt. pl.
tedy: kročejův, ale za starodávna také: kro-
čejí. Háj. Tisíc kročejův. V. — K. = 1½
lokte pražského. Pr. měst. Vz Krok.

Kroček, čku, m., krůček, malý krok, ein
Trittchen, Schrittchen. Kročkem nohou za
nohou. L. — Kroček (modla, modlice), míra
z prkénka vyříznutá dva zuby mající k mě-
ření vzdálenosti palců a ceví od sebe, když
se tyto nabíjejí. Das Modell, Chablon, die
Lehre. D. Cevy nejdou do kročku. Vys. —
K., der Wolf beim Seiler.

Kroči = kročil, zastr. Kat.

Kročiti, 3. pl. -čí, kroč, če (íc), il, ení;
kráčeti, schreiten, einen Schritt, Tritt thun.
D., Ros. — čím. Jednou nohou kročil. V.

— kam (jak). K. v něco. Apol. K. před
někoho mužným srdcem. Kat. 3054. Jen za
prah kročila, syna porodila. Er. P. 501. K.
proti někomu spěchem. St. skl. IV. 98.

Kročitý, grossschrittig. K. kůň. — K.
lehkým krokem jdoucí.

Kročně = mírným krokem. Us. u Krásné
Hory v Táborsku.

Kročný, kdo dlouhé kroky činí. Grätsch-
ling. V., D., Jg. Snad také: kdo mírné kroky
činí, cf. Kročně.

Krochkati = krochtati.

Krochtati, krochtám a krochci, hrochtati.
Krächzen, grunzen. Krmnice krochtá (krochce).
Sych.

Krois-os, Croes-us, a, m., král lydský.

Kroj, e, m., způsob oděvu, jak šat je při-
krojen, der Schnitt der Kleider, die Tracht.
K. oděvu. Jel. K. v šatech. D. Kabát podlé
starého kroje. D. Již to z kroje a obyčeje
vyšlo. Zlob. Někteří slabé roucho rádi, jiní
tuhé krojem rozmanitým. Kom. Nádherný k.
v šatstvu a oděvu. V. Nový k. uvésti. D.
Tak je nynější k. Us. Jiný stav, jiný kroj
(co komu sluší). Ros. Kroje jiných na sebe
bráti. Br. Jak je kroj, tak se stroj. Č., Lb.,
Mt. S. Jiný kroj na se vzíti; držeti se kroje
předkův. Vz Moda.

Krojadlo = krojidlo. Us. Plaňan.

Krojič, e, m., der Schnittwaarenhändler.
Klat.

Krojidlo, a, n., nástroj ke krájení, Schneide-
werkzeug. Jg. — K.. u pluhu odkrojuje tolik
země, co radlice podebrati a deska odhrnouti
může, čertadlo, plužní zub, das Pflugmesser,
die Pflugsäge. V. Oráč jednou rukou drží
kleč, druhou votku a k. s čertadlem a nasa-
zenou na ně radlicí vykrojuje brázdy. Kom.

— K. rukavičnické, das Werkmesser. —
K. řepní (ke krouhání řepy). Jg.

Krojiti, il, en, ení, schneiden; po prvé
orati, zum erstenmal ackern, brachen. Jg. —
co čím: chléb nožem. Us. — co: zemi, pole
(poprvé orati). V. Vz Krájeti.

Krojník, u, m. Vz Kolur.

Krojný, ostrý, schneidend, Schneide-. V.

Krok, u, kroček, čku, m., kročej, kročení,
stoupání, der Fusstritt, Tritt, Schritt, Gang.
V. K. rychlý, přímý, Jg., čilý, chybný, oby-
čejný, zrychlený, poklusový. Vz Povel. Rf.
K. zdvojený, Doppelschritt, krátký, kurzer
Schritt. Krátký krok! plný krok! Voller
Schritt! Změňte krok! Wechselt Sch. ! Zrušte
krok! Stejný krok! Gleicher Schritt! Rych-
lým krokem pochod! Schnellschritt-Marsch!
Čsk. — K. za krokem. Dch. Každým k.
Dch. Stejný krok s někým držeti. Dch. Kro-
kem jíti, jeti, táhnouti. Us. Nemohli jsme k.
z domu. Jg. Ani kroku z domu neučiniti,
nejíti; opovaž se mi k. někam jíť. Jg. Já
nebyl nikdež ani k. Us. Přímým krokem
mám k Vám namířeno. Sych. O k. dál. Us.
Rok má krok, přijde dříve nežli zvíš. D.
Učiniti krok k něčemu, v něco. Jg. Malé
kroky dělati. D. Bezpečněji krokem nežli
skokem. Č., Š. a Ž. Kráčej ty svým kro-
kem (dělej tak, jak můžeš sám, ne jak jiný).