Předchozí (823)  Strana:824  Další (825) |
|
|||
824
|
|||
|
|||
Vz stran přísloví: Noha. C. Kdo má krátké
nohy, drobné kroky dělej. Vz Šetrnosť. Lb. Tomu se mohou dítky jedním krokem na- učiti, šp. m. pojednou, jedním rázem. Km. Nemohla ani kroku učiniti, šp. prý nemohla ani pokročiti; ale i ona frase jest dobrá. — K. = Schritt, stopa, v které noha kráčející stojí. Vybiti někoho z kroku, státi v kroku. L. — K. = míra kroku, der Schritt als Maass. Na čtyři kroky nebylo viděti. Us. Ani krok! Bs. Na k. mi z domu nechoď. Us. K. obecný = 2½ střevíce. V. Pět kroků = 2 sáhy. 4000 kroků = polská míle. Toliko k. jeden jest mezi životem a smrtí (smrť jest blízka). L. — K. = rozkrok. Bolí mne v kroku. Us. —
K. = úmysl, čin. Povážlivý k. učiniti; lituji kroku toho. Nt. Krokati, krächzen, rappen. Krkavec, Reš.,
žába kroká. V. Krokem, schrittlings. D.
Krokev = krokva.
Krokevní, Sparr-. K. hřebík, nárožník,
Sparrnagel. D. Krokevnice, e, f., trámy, břevna, na kte-
rých krov stojí. Us. Krov (střecha) na kro- kevnicích leží, na krokvích a latích křidlice. Kom. — K., přezmen, Schnellwage. Us. Krokodil, a, m., z řec. ostrovid, lacerta
crocodilus, der Krokodil. Krokodilový, Krokodil-.
Krokodilský, Krokodil-. K. slzy.
Krokoměr, u, m., der Schrittmesser. D.
Krokot, u, m. = žlutočervenosť. Ovoce
na štěpích v krokot dospělo. Výb. I. Gelb- rothe Farbe. — K. Media vita in morte sumus. V krokot aneb prostřed života jsme v smrti, totiž když jako k. bujně tkve (kvete) náš život, jsme v smrti. Št. Krokový, Schritt-. K. kosť, hanbykosť,
das Schambein. Na Slov. Krokva, y, f., krokev, kve, krokvice,
krokevka, krokvička, y, f., die Sparren, Dach- sparren. Krokve jsou rovná břevna, po dvou sestavená a spojená, střechu spolu skládající; na Slov. rohy. Jg. Na krokvích a latích leží křidlice n. šindel. Kom. — K., sloup do- mový, Säule, Träger. — Vz Tkadlcovství. Krokví, n. = krokve, Sparren. Jg.
Krokvice, e., f., malá krokev. — 2) Tří-
hraník k měření, die Schrot-, Setz-, Grand-, Bleiwage. Jg., Ck., Šp. K. stroj ku svažo- vání vodorovných rovin, jaký zedníci mívají. Brt. Krokvicí plochu měřiti. Vys. — 3) = něm. Heber, nástroj k vytahování piva n. vína (dechem) ze sudův. Malá k. = kolínko. Šp. — K., druh úhelnice k zavážení mlýn- ského kamene do míry. Us. Unhošt. Krokvička, y, f., malá krokev, krokvice.
— K., kývadlo, Perpendikel. Th.
Krokvičný, Heber-, Koster-. Sedl. Krokvový, Sparr-. K. dříví. D. Kromě, krom, předložka, pojí se s gt. a označuje předmět, mimo nějž něco jest,
od něhož něco odděleno, vzdáleno jest, z něhož se něco vynímá. Zk., Mkl. S. 542., 255. Poustevník samotný kromě lidí na pu- stých místech bydlí (odděleně od lidí). V. Deset let kromě vody nic jiného nepil (vyjma vodu, nežli vodu). Pass. Kromě Noe jedi- ného. Alt. Krom té drahé duše; krom toho |
posvěcení; krom toho božího daru; krom
dobrých a poctivých lidí. Cf.: Salva venia, S odpuštěním. Us. Sml. Některé byliny každo- ročně umírají, kromě (= vyjma) netřesku, barvínku atd. Krom (= vně) města zůstali. V. Krom vlasti zemřeli. Jel. Před svým mužem vždy jen smutna jest a kromě něho jako pléše. Št. Již jsme krom nebezpečenství. V. Nikto krom slnca. Na Slov. Prov. 23. — Krom něj špatně, poněvadž kromě pojí se s gt., a ne s akkus., má tedy býti: krom něho. — K. Mimo to je krom spojkou a znamená: toliko, leč, nežli, bloss, allein, nur, ausser. V., Jg. Chudý pak neměl nic krom jednu ovečku. Br. Nic jiného krom hojnosť mrtvých těl viděti nebylo. D. Nic neodpověděl, krom že pravil. Vz Leč. — Pozn. Kromě pro libozvuk budiž kladeno před souhláskami, jmenovitě před skupeninami souhláskovými; před samo- hláskami krom na zamezenou hiatu. Brt. Krombožinec, nce, m., na Slov. = lidské
lejno. Kroměříž, (dříve: Kroměžíř), e, f., na Mor.
rodu muž.: do Kroměříža. K. mě. na Mo- ravě. Kremsier. — Kroměřížan, a, m. — Kroměřížský. Kromobyčejný, ausserordentlich. K. vy-
slýchání, Kom., příběh. Us. Kromolina, y, f., kosodřevina. Na Slov. Kd.
Kromúřední, aussergerichtlich. Rk.
Krondle, e, f., die Spitze. K. o 3 špicech.
Dreizack. V. K. na ryby, kýr, die Fisch- gabel. D. Kronika, y, f., z řec., letopisové, Chronik.
Kroniku psáti, spisovati. V. K. aneb raději chronika. V. Kronikář, e, m., letopisec, der Chronik-
schreiber. Kronion, a, m., Kronovec, syn Kronův,
Jupiter, Zeus. Kron-os, a, m., otec Diův.
Kronstadt, Brašov, a, m., mě. v Sedmi-
hradsku. Rk. Kropáč, e, kropáček, čku, m., štětka, kro-
pidlo, nástroj ku kropení, der Sprengwedel, Weihwedel. Jest mu jako čertu při k-či, er windet sich wie der Teufel beim Weihkessel. Dch. Má hlavu jako k. (huňatý). Us. Tu máš čerte k., krop si sám (udělej si to sám lépe). Lb. — K., konev kropicí, Giesskanne. Us. Kropáček, čku, m., malý kropáč. — K.,
primula veris, Schlüsselblume. — K., Karten- distel, dipsacus fullonum. D. Kropě, strč. = krápě.
Kropě, ě, f., střevíce, v kterých horalé
po sněhu chodí. Schneeschuhe. Us. Kropenáček, čka, m. Perlhuhn. Rk.
Kropenatěti, ěl, ění, sprenklich werden. Jg.
Kropenatiti, il, ěn, ění, sperbern, spren-
keln. D. Kropenatosť, i, f., Sprenklichkeit.
Kropenatý, sprenklich, gesprenkelt. K.
slepice (perlovka), mramor; k. jako rys. Jg. — jak: do červena. Lk. —- čím: zlatem. Jg. Kropenec, nce, m., was gesprenkelt ist,
z. B. Kleid. Plk. Kropení, n. V. Voda ke k. D.
Kropenice, e, f., kropenička, nádoba
ke kropení, konev kropicí, Giesskanne. — K., kropenka v kostele. Weihkessel. D. |
||
|
|||
Předchozí (823)  Strana:824  Další (825) |