824

Vz stran přísloví: Noha. C. Kdo má krátké
nohy, drobné kroky dělej. Vz Šetrnosť. Lb.
Tomu se mohou dítky jedním krokem na-
učiti, šp. m. pojednou, jedním rázem. Km.
Nemohla ani kroku učiniti, šp. prý nemohla
ani pokročiti; ale i ona frase jest dobrá. —
K. = Schritt, stopa, v které noha kráčející
stojí. Vybiti někoho z kroku, státi v kroku.
L. — K. = míra kroku, der Schritt als Maass.
Na čtyři kroky nebylo viděti. Us. Ani krok!
Bs. Na k. mi z domu nechoď. Us. K. obecný
= 2½ střevíce. V. Pět kroků = 2 sáhy. 4000
kroků = polská míle. Toliko k. jeden jest
mezi životem a smrtí (smrť jest blízka). L.

— K. = rozkrok. Bolí mne v kroku. Us. —
K. = úmysl, čin. Povážlivý k. učiniti; lituji
kroku toho. Nt.

Krokati, krächzen, rappen. Krkavec, Reš.,
žába kroká. V.

Krokem, schrittlings. D.

Krokev = krokva.

Krokevní, Sparr-. K. hřebík, nárožník,
Sparrnagel. D.

Krokevnice, e, f., trámy, břevna, na kte-
rých krov stojí. Us. Krov (střecha) na kro-
kevnicích leží, na krokvích a latích křidlice.
Kom. — K., přezmen, Schnellwage. Us.

Krokodil, a, m., z řec. ostrovid, lacerta
crocodilus, der Krokodil.

Krokodilový, Krokodil-.

Krokodilský, Krokodil-. K. slzy.

Krokoměr, u, m., der Schrittmesser. D.

Krokot, u, m. = žlutočervenosť. Ovoce
na štěpích v krokot dospělo. Výb. I. Gelb-
rothe Farbe. — K. Media vita in morte
sumus. V krokot aneb prostřed života jsme
v smrti, totiž když jako k. bujně tkve (kvete)
náš život, jsme v smrti. Št.

Krokový, Schritt-. K. kosť, hanbykosť,
das Schambein. Na Slov.

Krokva, y, f., krokev, kve, krokvice,
krokevka, krokvička, y, f., die Sparren, Dach-
sparren. Krokve jsou rovná břevna, po dvou
sestavená a spojená, střechu spolu skládající;
na Slov. rohy. Jg. Na krokvích a latích leží
křidlice n. šindel. Kom. — K., sloup do-
mový, Säule, Träger. — Vz Tkadlcovství.

Krokví, n. = krokve, Sparren. Jg.

Krokvice, e., f., malá krokev. — 2) Tří-
hraník k měření, die Schrot-, Setz-, Grand-,
Bleiwage. Jg., Ck., Šp. K. stroj ku svažo-
vání vodorovných rovin, jaký zedníci mívají.
Brt. Krokvicí plochu měřiti. Vys. — 3) =
něm. Heber, nástroj k vytahování piva n.
vína (dechem) ze sudův. Malá k. = kolínko.
Šp. — K., druh úhelnice k zavážení mlýn-
ského kamene do míry. Us. Unhošt.

Krokvička, y, f., malá krokev, krokvice.

— K., kývadlo, Perpendikel. Th.
Krokvičný, Heber-, Koster-. Sedl.
Krokvový, Sparr-. K. dříví. D.
Kromě, krom, předložka, pojí se s gt.

a označuje předmět, mimo nějž něco jest,
od něhož něco odděleno, vzdáleno jest,
z něhož se něco vynímá. Zk., Mkl. S. 542.,
255. Poustevník samotný kromě lidí na pu-
stých místech bydlí (odděleně od lidí). V.
Deset let kromě vody nic jiného nepil (vyjma
vodu, nežli vodu). Pass. Kromě Noe jedi-
ného. Alt. Krom té drahé duše; krom toho

posvěcení; krom toho božího daru; krom
dobrých a poctivých lidí. Cf.: Salva venia,
S odpuštěním. Us. Sml. Některé byliny každo-
ročně umírají, kromě (= vyjma) netřesku,
barvínku atd. Krom (= vně) města zůstali.
V. Krom vlasti zemřeli. Jel. Před svým mužem
vždy jen smutna jest a kromě něho jako
pléše. Št. Již jsme krom nebezpečenství. V.
Nikto krom slnca. Na Slov. Prov. 23. — Krom
něj špatně, poněvadž kromě pojí se s gt.,
a ne s akkus., má tedy býti: krom něho. —
K. Mimo to je krom spojkou a znamená: toliko,
leč, nežli, bloss, allein, nur, ausser. V., Jg.
Chudý pak neměl nic krom jednu ovečku.
Br. Nic jiného krom hojnosť mrtvých těl
viděti nebylo. D. Nic neodpověděl, krom že
pravil. Vz Leč. — Pozn. Kromě pro libozvuk
budiž kladeno před souhláskami, jmenovitě
před skupeninami souhláskovými; před samo-
hláskami krom na zamezenou hiatu. Brt.

Krombožinec, nce, m., na Slov. = lidské
lejno.

Kroměříž, (dříve: Kroměžíř), e, f., na Mor.
rodu muž.: do Kroměříža. K. mě. na Mo-
ravě. Kremsier. — Kroměřížan, a, m. —
Kroměřížský.

Kromobyčejný, ausserordentlich. K. vy-
slýchání, Kom., příběh. Us.

Kromolina, y, f., kosodřevina. Na Slov. Kd.

Kromúřední, aussergerichtlich. Rk.

Krondle, e, f., die Spitze. K. o 3 špicech.
Dreizack. V. K. na ryby, kýr, die Fisch-
gabel. D.

Kronika, y, f., z řec., letopisové, Chronik.
Kroniku psáti, spisovati. V. K. aneb raději
chronika. V.

Kronikář, e, m., letopisec, der Chronik-
schreiber.

Kronion, a, m., Kronovec, syn Kronův,
Jupiter, Zeus.

Kron-os, a, m., otec Diův.

Kronstadt, Brašov, a, m., mě. v Sedmi-
hradsku. Rk.

Kropáč, e, kropáček, čku, m., štětka, kro-
pidlo, nástroj ku kropení, der Sprengwedel,
Weihwedel. Jest mu jako čertu při k-či, er
windet sich wie der Teufel beim Weihkessel.
Dch. Má hlavu jako k. (huňatý). Us. Tu máš
čerte k., krop si sám (udělej si to sám lépe).
Lb. — K., konev kropicí, Giesskanne. Us.

Kropáček, čku, m., malý kropáč. — K.,
primula veris, Schlüsselblume. — K., Karten-
distel, dipsacus fullonum. D.

Kropě, strč. = krápě.

Kropě, ě, f., střevíce, v kterých horalé
po sněhu chodí. Schneeschuhe. Us.

Kropenáček, čka, m. Perlhuhn. Rk.

Kropenatěti, ěl, ění, sprenklich werden. Jg.

Kropenatiti, il, ěn, ění, sperbern, spren-
keln. D.

Kropenatosť, i, f., Sprenklichkeit.

Kropenatý, sprenklich, gesprenkelt. K.
slepice (perlovka), mramor; k. jako rys. Jg. —
jak: do červena. Lk. —- čím: zlatem. Jg.

Kropenec, nce, m., was gesprenkelt ist,
z. B. Kleid. Plk.

Kropení, n. V. Voda ke k. D.

Kropenice, e, f., kropenička, nádoba
ke kropení, konev kropicí, Giesskanne. —
K., kropenka v kostele. Weihkessel. D.