825

Kropenina, y, f., gesprenkeltes Tuch (Lein-
wand), kropené, strakaté sukno n. plátno. St.
skl., tkanina kropenatá. Vys.

Kropenka, y, f. Vz Kropenice.

Kropený. K. slad (do mlýna připravený,
besprengt. ) Us. K. obilí, sukně (strakatá, bunt
gesprenkelt), had, kámen. Jg.

Kropicí (ne kropící; kropicí = ke kropení
sloužící). Spreng-. K. konev, nálevka. Us.
Kropící = ten, kdo kropí.

Kropic, e, m., kropitel, der Aufspritzer.
Zlob.

Kropička, kropitelka, y, f., die Aufspriz-
zerin. Jg.

Kropidlo, a, n., kropidélko, kropáč,
Sprengwedel; v kostele, der Weihwedel. V.

Kropíř, e, m., z fr. croupiére, a to z lat.
cropa = koňský zadek, fr. la croupe (Jir. ),
vlastně to, čím se přistírá zadek koně, pochvy,
něm. Satteldecke. D. Oř kropieřem ostřený.
Troj.

Kropírna, y, f., místnosť ku kropení, die
Netzkammer, der Sprengboden. D.

Kropitel, vz Kropič.

Kropiti, 3. pl. -pí, krop, pě (íc) il, en,
ení; kropívati, krápěti, stříkati, sprengen,
spritzen, sprenkeln. — co: slad, obilí, po-
dlahu, prádlo. Us. — co do čeho: obilí do
mlýna. Us. — odkud. Kropí déšť z oblaků.
Orb. p. — nač. Krop na červy a vylezou.
Jád. Kropiti na oltář. Br. — čím. Ještěr
smrtedlnými jedy dalece kropieše. Troj. Ještěr
jedem k. přestal. Troj. 56. — čím na co.
Krví jejich kropili na oltář. Br. — kam.
Vlny do kundele (loďky) kropiti počaly. Pref.

Kropivý, sprengend. K. lázeň, Ďouche.
Tropf bad. Rk.

Kropka, y, f. — krápě. Na Slov. Č.

Krosna, na Mor. krosna, v Krkonoších
krůsna, krůsně (Hylmar) = koš, mošna, nůše,
eine Krackse, Kräbe, Tragereff. V krosnách
hokynáři drůbež na trh nosí. D. — K., gt.
krosen, pl., n. = stativa, stav tkadlcovský,
Weberstuhl. Plk. K. soukenická. Koll. — K.,
dílna, Werkstätte. Plk. Stran původu vz
Mz. 52.

Krosnář, e, m., der Kracksenmann, Hühner-
händler. D.

Krosnářka, y, f., die Reffträgerin, Feder-
viehhändlerin. D.

Krosnářský, Reffträger-. K. obchod. Us.

Krosnářství, n., Reffträgerei, Federvieh-
handel. D.

Krosnati se komu. Krosna (dělá) se mu
boule. Šm.

Kroš = groš. V Krkonoš. V. Hylmar.

Krot, a, m. = krůta. Presl.

Krotava, y, f., mě. v Čechách, Grottau.

Krotce, zahm, kirre. V.

Krotil, a, krotílek, lka, m. Zumpfer. Jg.

Krotilka, y, f. Zumpferin. — K. = mrkev.
Us.

Krotinec, nce, m. Zwinger. Dch.

Krotírna, y, f., Tummelplatz, Reitschule,
Rohn., Zwinghof. Dch.

Krotitel, e, m. Bändiger, Zähmer. K. zvěři.
Jel.

Krotitelka, y, f. Bezähmerin. D.

Krotitelnosť, i, f. Zähmbarkeit. Jg.

Krotitelný, zähmbar. Jg.

Krotiti, 3. pl. -tí, kroť, tě(íc), il, cen,
cení; krotívati, bändigen, hemmen, kirren,
mildern, mässigen, zähmen; hladiti, tišiti,
chlácholiti, sänftigen. Jg. — co, koho: koně,
zvěř, lid, vodu, bolesť, Us., Háj., Jel., mlýn
(aby méně hnal, ujetím vody, přidáním do
kamene). Vys. — koho jak. My jsme ho
s pláčem krotili. Vrat. 169. — co, koho čím.
Koně hlazením. Kom. Boha prosbami, Trip.,
dobrými slovy, Žer.; lvy bitím a hladem.
Ml. — koho od čeho. Kdyby sultána od
hněvu nekrotil, že bychom již rozsekáni byli.
Vrat. — co kdy. Kosatcový kořen třesení
při zimnicích krotí. Byl. — se. Kroť se. Us.
se v čem. Ve zlosti se kroť. Us.

Krotivý, sänftigend, bezähmend.

Krotkosť, i, f. Geschmeidigkeit, Kirrheit,
Sanftmüthigkeit, Zahmheit. V. K. k někomu.
Kom. Prchlivosť v k. obrátiti. Solf.

Krotký, krotek, tka, tko, komp. krotší;
pokojný, tichý, zahm, kirre, sanftmüthig. K.
živočich. D., pes, kůň, lev, liška, atd., Us.,
duch (tichá mysl). D. K. zvěř, frommes Wild,
která vydrží, až lovec se blízko k ní přiblíží.
Šp. Někoho krotšího učiniti. V. Muž obyčejů
krotkých a přívětivých. Kom. — před kým.
Musí býti krotek před tebou. L.

Krotnouti, tnul a tl, utí, zahm, kirre
werden. — čím: hladem. — že. Krotne, že
mu peří opelichalo (že schudl). Prov.

Krotný, zähmbar. Mus.

Kroton, a, m., mě. v Bruttiu v Italii. —
Krotoňan, a, m. — Krotonský. — K., u, m.,
croton. Rostl.

Kroucenec, nce, m., barbulla, rostl. me-
chovitá. Rostl.

Kroucení, n., das Drehen, die Windung.
K. slov (Wortverdrehung), řeči, nití. Us.

Kroucenina, y, f., něco krouceného. Us.

Kroucenosť, i, f., geschniegeltes Wesen.
Rk.

Kroucený, gedrehet. K. niť, drát, vlasy,
schody, Jg.; výklad, geschraubt. Dch.

Krouceti = kroutiti.

Kroučavý, grunzend. Rk.

Krouh, u, m. = kruh. — K., stojaté okrouhlé
jezero. Na Slov.

Krouhač, e, m. K. zelí, der Schläfer. Jg.

Krouhačka, y, f., die Schräferin.

Krouhati, krouhávati, okrouhlé dělati,
rund machen, Ros.; strouhati, krájeti, drobiti,
schräfern, schaben, schneiden. — co: zelí,
brukev. Us. = co čím, na čem. Zelí kru-
hadlem, na kruhadle krouhati.

Kroupa, v, f., gt. pl. krup, D., dat. krupám;
krupka, y, f., die Graupe. K. ječné, V., tr-
hané, Zlob., ovesné (roubenina), Jg., žitné,
L., perlové n. perle n. perličky (nejdrobnější
kroupy), poloperličky, Vys., holcované (hrubé,
když se ječmenu jen špičky a slupky omlely),
Vys., lámané (trhané, lámanka), pohanské
(z pohanky), Šp., indické (sago), Kh., švábské
(šváby): kulaté, menší nežli holce a větší
nežli perle, Vys., drobné (krupice). S. N.
Kroupy opichují v stoupách píchem v opí-
chárně. Kom. Kroupy dělati. V. Polívka
z krup. Jg. Sedláku dej kroupy, moudrému
ryby. Prov. Sláma se nehodí než do chomouta
a kroupy do jelita. Jg. Směje se na to, jako
pes na vřelé (mastné) kroupy (ošklíbá se).