Předchozí (824)  Strana:825  Další (826) |
|
|||
825
|
|||
|
|||
Kropenina, y, f., gesprenkeltes Tuch (Lein-
wand), kropené, strakaté sukno n. plátno. St. skl., tkanina kropenatá. Vys. Kropenka, y, f. Vz Kropenice.
Kropený. K. slad (do mlýna připravený,
besprengt. ) Us. K. obilí, sukně (strakatá, bunt gesprenkelt), had, kámen. Jg. Kropicí (ne kropící; kropicí = ke kropení
sloužící). Spreng-. K. konev, nálevka. Us. Kropící = ten, kdo kropí. Kropic, e, m., kropitel, der Aufspritzer.
Zlob. Kropička, kropitelka, y, f., die Aufspriz-
zerin. Jg. Kropidlo, a, n., kropidélko, kropáč,
Sprengwedel; v kostele, der Weihwedel. V. Kropíř, e, m., z fr. croupiére, a to z lat.
cropa = koňský zadek, fr. la croupe (Jir. ), vlastně to, čím se přistírá zadek koně, pochvy, něm. Satteldecke. D. Oř kropieřem ostřený. Troj. Kropírna, y, f., místnosť ku kropení, die
Netzkammer, der Sprengboden. D. Kropitel, vz Kropič.
Kropiti, 3. pl. -pí, krop, pě (íc) il, en,
ení; kropívati, krápěti, stříkati, sprengen, spritzen, sprenkeln. — co: slad, obilí, po- dlahu, prádlo. Us. — co do čeho: obilí do mlýna. Us. — odkud. Kropí déšť z oblaků. Orb. p. — nač. Krop na červy a vylezou. Jád. Kropiti na oltář. Br. — čím. Ještěr smrtedlnými jedy dalece kropieše. Troj. Ještěr jedem k. přestal. Troj. 56. — čím na co. Krví jejich kropili na oltář. Br. — kam. Vlny do kundele (loďky) kropiti počaly. Pref. Kropivý, sprengend. K. lázeň, Ďouche.
Tropf bad. Rk. Kropka, y, f. — krápě. Na Slov. Č.
Krosna, na Mor. krosna, v Krkonoších
krůsna, krůsně (Hylmar) = koš, mošna, nůše, eine Krackse, Kräbe, Tragereff. V krosnách hokynáři drůbež na trh nosí. D. — K., gt. krosen, pl., n. = stativa, stav tkadlcovský, Weberstuhl. Plk. K. soukenická. Koll. — K., dílna, Werkstätte. Plk. Stran původu vz Mz. 52. Krosnář, e, m., der Kracksenmann, Hühner-
händler. D. Krosnářka, y, f., die Reffträgerin, Feder-
viehhändlerin. D. Krosnářský, Reffträger-. K. obchod. Us.
Krosnářství, n., Reffträgerei, Federvieh-
handel. D. Krosnati se komu. Krosna (dělá) se mu
boule. Šm. Kroš = groš. V Krkonoš. V. Hylmar.
Krot, a, m. = krůta. Presl.
Krotava, y, f., mě. v Čechách, Grottau.
Krotce, zahm, kirre. V.
Krotil, a, krotílek, lka, m. Zumpfer. Jg.
Krotilka, y, f. Zumpferin. — K. = mrkev.
Us. Krotinec, nce, m. Zwinger. Dch.
Krotírna, y, f., Tummelplatz, Reitschule,
Rohn., Zwinghof. Dch. Krotitel, e, m. Bändiger, Zähmer. K. zvěři.
Jel. Krotitelka, y, f. Bezähmerin. D.
Krotitelnosť, i, f. Zähmbarkeit. Jg.
Krotitelný, zähmbar. Jg.
|
Krotiti, 3. pl. -tí, kroť, tě(íc), il, cen,
cení; krotívati, bändigen, hemmen, kirren, mildern, mässigen, zähmen; hladiti, tišiti, chlácholiti, sänftigen. Jg. — co, koho: koně, zvěř, lid, vodu, bolesť, Us., Háj., Jel., mlýn (aby méně hnal, ujetím vody, přidáním do kamene). Vys. — koho jak. My jsme ho s pláčem krotili. Vrat. 169. — co, koho čím. Koně hlazením. Kom. Boha prosbami, Trip., dobrými slovy, Žer.; lvy bitím a hladem. Ml. — koho od čeho. Kdyby sultána od hněvu nekrotil, že bychom již rozsekáni byli. Vrat. — co kdy. Kosatcový kořen třesení při zimnicích krotí. Byl. — se. Kroť se. Us. se v čem. Ve zlosti se kroť. Us. Krotivý, sänftigend, bezähmend.
Krotkosť, i, f. Geschmeidigkeit, Kirrheit,
Sanftmüthigkeit, Zahmheit. V. K. k někomu. Kom. Prchlivosť v k. obrátiti. Solf. Krotký, krotek, tka, tko, komp. krotší;
pokojný, tichý, zahm, kirre, sanftmüthig. K. živočich. D., pes, kůň, lev, liška, atd., Us., duch (tichá mysl). D. K. zvěř, frommes Wild, která vydrží, až lovec se blízko k ní přiblíží. Šp. Někoho krotšího učiniti. V. Muž obyčejů krotkých a přívětivých. Kom. — před kým. Musí býti krotek před tebou. L. Krotnouti, tnul a tl, utí, zahm, kirre
werden. — čím: hladem. — že. Krotne, že mu peří opelichalo (že schudl). Prov. Krotný, zähmbar. Mus.
Kroton, a, m., mě. v Bruttiu v Italii. —
Krotoňan, a, m. — Krotonský. — K., u, m., croton. Rostl. Kroucenec, nce, m., barbulla, rostl. me-
chovitá. Rostl. Kroucení, n., das Drehen, die Windung.
K. slov (Wortverdrehung), řeči, nití. Us. Kroucenina, y, f., něco krouceného. Us.
Kroucenosť, i, f., geschniegeltes Wesen.
Rk. Kroucený, gedrehet. K. niť, drát, vlasy,
schody, Jg.; výklad, geschraubt. Dch. Krouceti = kroutiti.
Kroučavý, grunzend. Rk.
Krouh, u, m. = kruh. — K., stojaté okrouhlé
jezero. Na Slov. Krouhač, e, m. K. zelí, der Schläfer. Jg.
Krouhačka, y, f., die Schräferin.
Krouhati, krouhávati, okrouhlé dělati,
rund machen, Ros.; strouhati, krájeti, drobiti, schräfern, schaben, schneiden. — co: zelí, brukev. Us. = co čím, na čem. Zelí kru- hadlem, na kruhadle krouhati. Kroupa, v, f., gt. pl. krup, D., dat. krupám;
krupka, y, f., die Graupe. K. ječné, V., tr- hané, Zlob., ovesné (roubenina), Jg., žitné, L., perlové n. perle n. perličky (nejdrobnější kroupy), poloperličky, Vys., holcované (hrubé, když se ječmenu jen špičky a slupky omlely), Vys., lámané (trhané, lámanka), pohanské (z pohanky), Šp., indické (sago), Kh., švábské (šváby): kulaté, menší nežli holce a větší nežli perle, Vys., drobné (krupice). S. N. Kroupy opichují v stoupách píchem v opí- chárně. Kom. Kroupy dělati. V. Polívka z krup. Jg. Sedláku dej kroupy, moudrému ryby. Prov. Sláma se nehodí než do chomouta a kroupy do jelita. Jg. Směje se na to, jako pes na vřelé (mastné) kroupy (ošklíbá se). |
||
|
|||
Předchozí (824)  Strana:825  Další (826) |