826

Us. Jedna bába čarovala, z ječmene kroupy
dělala. Č. Posaďte se kroupy, až hrách uvře
(nižší musí vyššímu ustoupiti). Šm. Mlýn na
kroupy: krupárna, krupník, stoupa, stupník,
holandr. Šp. Mnoho opíchačů, málo krup.
Sk. — K. lednaté, ledovec, psoty, hrád, sutky,
der Graupenhagel, der Hagel, Schlossen. Jg.
Kroupy padají v tvrdých, kulatých a hrana-
tých zrnech, mnohdy i u velikých kusech.
Bř. Kroupy padají, na slov.: hradí. Hradilo =
padaly kroupy. (Hrád, u, m. = kroupy, le-
dovci). K-y jako holubí vejce. Kn. Kroupy
se sypou, prší. Us. Z oblak prší déšť, sníh,
kroupy. Kom. Kroupy potloukly (osení). Us.
Potloukly mu kroupy pšenici (potlouklo mu,
naděje ho zklamala). Us.

Křoupati = chroupati, knorpeln. D.

Křoupátko, a, n., vz Kroupě. Václ. Hylmar.

Křoupavý, křouplavý = chroupavý,
knorpelnd. K. chléb. D.

Křoupě, ěte, n., kleiner, röscher Apfel;
kleines, liebes Kind. Rk.

Kroušení, n. Zerknirschung. S k-ním
srdce. V.

Kroušeti, zastr., zerknirschen. Jg.

Krout, u, m., kroucení, das Drehen.

Kroutěnice, e, f., svěradlo, šroub,
Schraube.

Kroutidlo, vz Krutidlo.

Kroutil, a, kroutič, kroutitel, e, m., der
Dreher.

Kroutíšek, ška, m., ein schlauer Mensch. Rk.

Kroutiti, 3. pl. -tí, kruť, kroutě(íc), il,
cen, cení; kroutívati; krouceti, 3. pl. cejí,
el, en, ení; v kruh točiti, vinouti, drehen,
winden, krümmen; v kolo obraceti, hin und
her drehen; schrauben. Jg. — abs. Umí lháť
a kroutiť. Us. — co: niť, drát, vousy, provaz,
Ros., vlasy, řeč, slova, právo, D., krk, Us.,
šat, prádlo (ždímati). Na Mor. — čím: krkem,
nožem. Jg. Vítr dřevem kroutí. Jg. Hlavou,
Kom., nosem, Us., očima. Č. Štěstí mnou
kroutí. Lom. — komu co: Kuna kuřatům
krky kroutí. Sych. K. si vousy, kníry. Us. —
komu čím. Kroutí mu to mozkem (mate
ho to). Šm. — čím nad čím. Nad tím hlavou
lid kroutí svobodám obvyklý. Kram. Nosem
nad nimi kroutil. Ml. — co čím: tkanici
prsty. — co z čeho: z koudele provaz. —
co s kým. Us. — se, v kruh se obraceti,
otáčeti, sich herumdrehen, sich winden, schlän-
geln, krümmen, schlingen, ringen; zdráhati
se, sich weigern. Jg. Kroutí se jako had.
Jg. Kroutí se, když jde. Us. Řeka se kroutí.
D. — se kudy. Potok po louce se kroutí.
Potok lesem se kroutí. K. se okolo ženštin.
L. — se jak: do kola. Jg. — se komu.
Kroutí se mu hlava. Us. Kroutí se mi (těžko
mi, k dávení; nelíbí se mi to. Jg., L). —
se (komu) kde. Kroutí se mi v hlavě, v mysli
(nelíbí se mi). L. Kroutí se co moucha v hrachu.
Pk. — se v čem. Pěkně se v nich (v pan-
talonách) kroutil. Er. P. 373. K. se v řeči.
Ml. — na čem. Kroutil na kroužku (škaredý
germanismus: er drehte an dem Ringe; má
býti: kroutil kroužkem. Brt. ), až jej zkřivil.
Sych. — na co. K. nač hlavou (hlavu). Us. —
adv.: zpět k. Dch.

Kroutivous, a, m., ein Schnurbartdreher.
Rk.

Kroutivý=kroutící, drehend. K. chůze. Jg.

Kroutňava, y, f. = vír, der Wirbel. Na
Slov. Plk.

Kroužala, mor. = křížala. Jg.

Kroužecí stroj. Ssav. Vz Kroužicí.

Kroužek, žku, kroužeček, čku, m., ein
Ring, Ringelchen. K. na oponě; u teneta; k.,
v němž veslo jde, V., řetězu. Kom. Kroužek
ohlavní, oponový. Kh. K. do chřípí divo-
kých býkův, obyčejný s perem; k. ku sešrou-
bování, na způsob třmenu. Cn. K. na klíče.
Cn. — K. ve hře. Ringel im Spiele. Dle
kroužku honiti. Ros. Ku kroužku hnáti. V.
Honění ku kroužku a na zejtří v neděli turnaj
v Pešti. Břez. 189. Slavný banket držel, roz-
dílné kratochvíle ku kroužku běháním a ji-
nač provozovány byly. Sl. Uh. I. 99. — K.
= kolo plné, ein Scheibchen. Kroužkem za
metu přenésti (discus). L. K. terčovní. Kh.
Na kroužky něco krájeti. Us. — K. u hor-
níkův, ulitý lůj do kahancův, 5—10 liber.
Rohn. — K. Do kroužku! velí porybný, má-li
se při lovení ryb síť více dohromady držeti. Sp.

Krouženec, nce, m., carpodetus, rostl.
brslenovitá. Rostl.

Krouženka, y, f. K. benátská, rotalia ve-
neta, kořenonožec. Frč. 11.

Kroužicí, Cirkulations-.

Kroužík, u, m., keř zelený. Na Slov.

Kroužiti, 3. pl. -ží, kruž, krouže (íc), il,
en, ení, kroužívati, krouhati, Kreis, Ring
machen, abzirkeln; drehen, kräuseln; umher-
gehen, kreuzen; cirkuliren; tanzen; drech-
seln, drehen. Jg. — abs. Peníze, krev krouží,
L.; nové kružadlo dobře krouží. Prov.; sup
krouží (do kola ve vzduchu lítá, kreist. Šp. ).
Us. — co: vlasy, Jg., zelí (krouhati), Us.,
mlýnský kámen (na čisto otesati, srovnati),
Vys., hřídel (okrouhlým udělati). Vys. — co
čím: kružidlem, V., vlasy želízkem. Kolo
kleštinkami (u koláře), das Rad abzirkeln.
Us., Dch. K. nohou, den Fuss schwingen.
Čsk. Ty se kroužily poskokem pěkně kolem.
Vz Brt. Instrumental, 90. — co odkud, jak.
Presové (lisy), jimiž se tolary ze šinu vedlé
rázu okrajují a krouží. Har. — s kým:
s děvčetem (tancovati). — kde. Hrnčíř na
kruhu nádobí krouží; Us., na soustruhu něco
kroužiti, vykroužiti (strouhati, Ros. ) V., Ler.
Sup nad lesem krouží; K. na světě (se tou-
lati po světě). L. — kudy. Satan krouže
po končinách. Ráj. Oheň po peci se krouží. L.

Kroužka, y, f. = prsten. Na Mor. —
K., kruh. Na Mor. a Slov.

Kroužkář, e, m., Ringelschmied. Jg.

Kroužkování vína. Z Us. Sk.

Kroužkovati, Kreise machen, kreisen,
ringeln. — co: kůru. Um. les.

Kroužkovatý, ringelförmig. Ssav.

Kroužkový, Ringel-. K. hra. Us.

Kroužník, u, m., das Ringelblech. D.

Krov, u, krovec, vce, krůvek (krovek),
vku, m., z koř. krů (kryji, Gb. Hl. 145., krýti:
u v ov, vz U), to, čím se něco kryje, die
Decke, Hülle. Cizím krovem nehýbati (šaty
ženskými). Plk. Krovky hmyzu, vz Křídlo.
Krůvek kamen, svršek. Us. Krovem hnouti
= 1. klobouk smeknouti, 2. (podstatnou)
věcí hnouti. Ros. — K = to, čím kryt dům:
kryt, vazba, stolice, das Dach, die Dachung.