Předchozí (825)  Strana:826  Další (827) |
|
|||
826
|
|||
|
|||
Us. Jedna bába čarovala, z ječmene kroupy
dělala. Č. Posaďte se kroupy, až hrách uvře (nižší musí vyššímu ustoupiti). Šm. Mlýn na kroupy: krupárna, krupník, stoupa, stupník, holandr. Šp. Mnoho opíchačů, málo krup. Sk. — K. lednaté, ledovec, psoty, hrád, sutky, der Graupenhagel, der Hagel, Schlossen. Jg. Kroupy padají v tvrdých, kulatých a hrana- tých zrnech, mnohdy i u velikých kusech. Bř. Kroupy padají, na slov.: hradí. Hradilo = padaly kroupy. (Hrád, u, m. = kroupy, le- dovci). K-y jako holubí vejce. Kn. Kroupy se sypou, prší. Us. Z oblak prší déšť, sníh, kroupy. Kom. Kroupy potloukly (osení). Us. Potloukly mu kroupy pšenici (potlouklo mu, naděje ho zklamala). Us. Křoupati = chroupati, knorpeln. D.
Křoupátko, a, n., vz Kroupě. Václ. Hylmar.
Křoupavý, křouplavý = chroupavý,
knorpelnd. K. chléb. D. Křoupě, ěte, n., kleiner, röscher Apfel;
kleines, liebes Kind. Rk. Kroušení, n. Zerknirschung. S k-ním
srdce. V. Kroušeti, zastr., zerknirschen. Jg.
Krout, u, m., kroucení, das Drehen.
Kroutěnice, e, f., svěradlo, šroub,
Schraube. Kroutidlo, vz Krutidlo.
Kroutil, a, kroutič, kroutitel, e, m., der
Dreher. Kroutíšek, ška, m., ein schlauer Mensch. Rk.
Kroutiti, 3. pl. -tí, kruť, kroutě(íc), il,
cen, cení; kroutívati; krouceti, 3. pl. cejí, el, en, ení; v kruh točiti, vinouti, drehen, winden, krümmen; v kolo obraceti, hin und her drehen; schrauben. Jg. — abs. Umí lháť a kroutiť. Us. — co: niť, drát, vousy, provaz, Ros., vlasy, řeč, slova, právo, D., krk, Us., šat, prádlo (ždímati). Na Mor. — čím: krkem, nožem. Jg. Vítr dřevem kroutí. Jg. Hlavou, Kom., nosem, Us., očima. Č. Štěstí mnou kroutí. Lom. — komu co: Kuna kuřatům krky kroutí. Sych. K. si vousy, kníry. Us. — komu čím. Kroutí mu to mozkem (mate ho to). Šm. — čím nad čím. Nad tím hlavou lid kroutí svobodám obvyklý. Kram. Nosem nad nimi kroutil. Ml. — co čím: tkanici prsty. — co z čeho: z koudele provaz. — co s kým. Us. — se, v kruh se obraceti, otáčeti, sich herumdrehen, sich winden, schlän- geln, krümmen, schlingen, ringen; zdráhati se, sich weigern. Jg. Kroutí se jako had. Jg. Kroutí se, když jde. Us. Řeka se kroutí. D. — se kudy. Potok po louce se kroutí. Potok lesem se kroutí. K. se okolo ženštin. L. — se jak: do kola. Jg. — se komu. Kroutí se mu hlava. Us. Kroutí se mi (těžko mi, k dávení; nelíbí se mi to. Jg., L). — se (komu) kde. Kroutí se mi v hlavě, v mysli (nelíbí se mi). L. Kroutí se co moucha v hrachu. Pk. — se v čem. Pěkně se v nich (v pan- talonách) kroutil. Er. P. 373. K. se v řeči. Ml. — na čem. Kroutil na kroužku (škaredý germanismus: er drehte an dem Ringe; má býti: kroutil kroužkem. Brt. ), až jej zkřivil. Sych. — na co. K. nač hlavou (hlavu). Us. — adv.: zpět k. Dch. Kroutivous, a, m., ein Schnurbartdreher.
Rk. |
Kroutivý=kroutící, drehend. K. chůze. Jg.
Kroutňava, y, f. = vír, der Wirbel. Na
Slov. Plk. Kroužala, mor. = křížala. Jg.
Kroužecí stroj. Ssav. Vz Kroužicí.
Kroužek, žku, kroužeček, čku, m., ein
Ring, Ringelchen. K. na oponě; u teneta; k., v němž veslo jde, V., řetězu. Kom. Kroužek ohlavní, oponový. Kh. K. do chřípí divo- kých býkův, obyčejný s perem; k. ku sešrou- bování, na způsob třmenu. Cn. K. na klíče. Cn. — K. ve hře. Ringel im Spiele. Dle kroužku honiti. Ros. Ku kroužku hnáti. V. Honění ku kroužku a na zejtří v neděli turnaj v Pešti. Břez. 189. Slavný banket držel, roz- dílné kratochvíle ku kroužku běháním a ji- nač provozovány byly. Sl. Uh. I. 99. — K. = kolo plné, ein Scheibchen. Kroužkem za metu přenésti (discus). L. K. terčovní. Kh. Na kroužky něco krájeti. Us. — K. u hor- níkův, ulitý lůj do kahancův, 5—10 liber. Rohn. — K. Do kroužku! velí porybný, má-li se při lovení ryb síť více dohromady držeti. Sp. Krouženec, nce, m., carpodetus, rostl.
brslenovitá. Rostl. Krouženka, y, f. K. benátská, rotalia ve-
neta, kořenonožec. Frč. 11. Kroužicí, Cirkulations-.
Kroužík, u, m., keř zelený. Na Slov.
Kroužiti, 3. pl. -ží, kruž, krouže (íc), il,
en, ení, kroužívati, krouhati, Kreis, Ring machen, abzirkeln; drehen, kräuseln; umher- gehen, kreuzen; cirkuliren; tanzen; drech- seln, drehen. Jg. — abs. Peníze, krev krouží, L.; nové kružadlo dobře krouží. Prov.; sup krouží (do kola ve vzduchu lítá, kreist. Šp. ). Us. — co: vlasy, Jg., zelí (krouhati), Us., mlýnský kámen (na čisto otesati, srovnati), Vys., hřídel (okrouhlým udělati). Vys. — co čím: kružidlem, V., vlasy želízkem. Kolo kleštinkami (u koláře), das Rad abzirkeln. Us., Dch. K. nohou, den Fuss schwingen. Čsk. Ty se kroužily poskokem pěkně kolem. Vz Brt. Instrumental, 90. — co odkud, jak. Presové (lisy), jimiž se tolary ze šinu vedlé rázu okrajují a krouží. Har. — s kým: s děvčetem (tancovati). — kde. Hrnčíř na kruhu nádobí krouží; Us., na soustruhu něco kroužiti, vykroužiti (strouhati, Ros. ) V., Ler. Sup nad lesem krouží; K. na světě (se tou- lati po světě). L. — kudy. Satan krouže po končinách. Ráj. Oheň po peci se krouží. L. Kroužka, y, f. = prsten. Na Mor. —
K., kruh. Na Mor. a Slov. Kroužkář, e, m., Ringelschmied. Jg.
Kroužkování vína. Z Us. Sk.
Kroužkovati, Kreise machen, kreisen,
ringeln. — co: kůru. Um. les. Kroužkovatý, ringelförmig. Ssav.
Kroužkový, Ringel-. K. hra. Us.
Kroužník, u, m., das Ringelblech. D.
Krov, u, krovec, vce, krůvek (krovek),
vku, m., z koř. krů (kryji, Gb. Hl. 145., krýti: u v ov, vz U), to, čím se něco kryje, die Decke, Hülle. Cizím krovem nehýbati (šaty ženskými). Plk. Krovky hmyzu, vz Křídlo. Krůvek kamen, svršek. Us. Krovem hnouti = 1. klobouk smeknouti, 2. (podstatnou) věcí hnouti. Ros. — K = to, čím kryt dům: kryt, vazba, stolice, das Dach, die Dachung. |
||
|
|||
Předchozí (825)  Strana:826  Další (827) |