827

K. n. střecha na domě. V. Dle S. N. ona
čásť střechy, která krytinu nese a střeše její
patřičný tvar dává. K. cihelný, šindelný. Us.
K. jalový n. prázdná stolice, stojatá stolice,
stolice na kozách, stolice ležatá, k. vlaský,
stolice okružová. Vz více v S. N. IV. str.
1023. Stolici vyzdvihnouti. Šp. K. na kro-
kevnicích leží. Kom. Krov hoří, když chudý
pochybí. Reš. Z oken a krovů se dívali. V.
Krov jejich jest obloha nebeská. Vod. — Vz
Stolice, Střecha, Tesař. — K. = obydlí. V.
— K. mostu, die Brückendecke. Čsk.

Křov, u, m., nové, lépe: keř, křoví. Jg.

Křovák, a, m., Buschmann. Buschbe-
wohner, Wegelagerer; žertovně = myslivec,
Šp., mlynář mlýn o samotě v křoví mající. D.

Křování, n., hledání zvěři psem ve křo-
vinách. Šp.

Krovát, u, m., ein Floss, 15 kmenův.
Um. les.

Křovatěti, ěl, ění, keřnatěti, staudig wer-
den. Kom.

Křovatina, y, f., křovina, Gebüsch. Um.
les.

Křovatosť, i, f., die Staudigkeit, Movi-
tosť, keřnatosť. Jg.

Křovatý, buschig. K. místa. Kr. tur.

Krovec, vce, krovek, krůvek, vku, m.,
die Ofendecke. Rk.

Kroví, n., krovy, Stockwerk. Zák. sv. Ben.

Křoví, í, křovíčko, a, n., mnoho křů,
houští, chrastí, keří, křovina, křoviště, cham-
radí, chřašťoví, kříbí. Mladé: porost, porost-
lina, omlazí, mláz, mlází, mládí. Šp. Křoví
trnové (trniště). V. Vinné k. Ros. Busch,
Gebüsch, Strauchwerk, Gestäude.

Křovíčkovitý, gebüschartig. Rostl.

Křovina, y, f., křovinka = křoví. V.,
Kom. Kázal jej po křovinách vláčeti. Háj.

Křovinatosť, i, f. Biischigkeit. Jg.

Křovinatý, voll Gebüsch, staudenreich.
K. krajina. Č. — K., dichtbewachsen. Um. les.

Křoviště, ě, n., místo, kde křoví roste.
Gestrüppe. V.

Křovitý, křovnatý = keřnatý. Ros.

Krovka, y, f., Flügeldecke, u hmyzu. Rk.

Křovňáček, čka, m., Heckenschmetterling.

Křovnatý = křovatý. Jg.

Křovní, Strauch-.

Krovní = krovový.

Krovnice, e, f., das Dachstuhl. Plk.

Krovník, a, m., Rothschwanz, pták. Na
Mor. Chmela.

Křovovitý, lépe: křovitý, buschig. Jg.

Krovový, Dach-. K. les, Bauholz, dřevo
(na stavbu), Us., římsa, klenutí, lať. Nz.

Křový = křovatý, Strauch-, Stauden-. K.
rostlina. Jg.

Krpa, y, f. V Opav. užívají chlapci slova
tohoto, když předmět, kterým losují (házejí),
nedobře dopadne. Vz Krpěti. Pk.

Krpaslík, a, m. = trpaslík.

Krpčář, e, m., kdo krpce dělá neb pro-
dává, Bundschuhmacher, -händler. Jg.

Krpčiti = křepčiti. Na Mor. Zlob.

Krpě, ěte, n., krpata, Schneereifen. Us.

Krpec, pce, m., krbec, bačkor; obuv va-
lašská; plstěná bačkora. Bundschuh, Schuh
mit Kiemen. Na vých. Mor. a Slov. D. Va-
laši nosí krpce; v krpcích choditi. Jg., Kd.

V krpcech musí člověk na peníze robiť a
v čižmách je tráviť. Na Slov.

Krpek, pku, m., kozub. Na Mor.

Krperta, y, m., nemehlo. Na Mor.

Krpěti, ěl, ění. Bob krpí = z polovice
nad důlkem visí (při hře). Us. na Mor. Brt.
Krejcar krpí (když tak padl a leží, že se
neví, je-li nahoře hlava nebo orel. Není hlava,
vždyť krpí! Us. na Mor. Mřk. — K., přes
míru přebírati. Na Mor. Pk. — Vz Krpa.

Křpít, u, m., v již. Čechách bílá oteklina
na jazyku kuřat. Vzal mu křpít = vytrestal
ho. Kts. Vyslovuje se též: třpít. Bž. Tipec.

Krpka, y, f., bandaska. Na Slov.

Krs, u, m., v 15. stol. Č., Kat. 3020. Vz
Krsek.

Krsač, e, m., kdo krsá.

Krsati, krsávati, krsnouti, snul a sl, utí
= krsem býti, nerůsti, hynouti, abnehmen,
sammern. — čím v čem. Vojsko zahálkou
v zmužilosti krsá. Cyr. — kdy: z mládí k.
(nerůsti). Kom.

Krsčen = křtěn, zastr. Kat. 1994.

Krsek, sku, m., zákrsek, zakrslý, zákrs-
lík, krle, nizák, Zwergbaum. Jg. Krsky nejsou
zakrsalé n. zababčilé stromky, nýbrž takové,
které buď dle svého přirození nízko rostou
neb umělou řezbou k nízkému rostu se nutí.
Vz více v S. N. — K., ska, m., malý člověk,
ein Zwerg; 2. jeseter (na Mor. pobrha). Na
Slov. Jg.

Krsice, v Prachensku. Tk. I. 87., 444.,
III. 37., 46.

Krskovatý, zakrslý, verbuttet. Na Mor.

Krsovatý, klein. K. dříví. Us.

Krstiti = křtíti, zastr. Kat. 1989.

Kršák, a, m., Hühnergeier. Na Slov.

Krška, y, f., levice, die linke Hand. Reš.

Kršna, vz Krchna.

Kršňačka, y, f. = krchnačka, levačka,
welche die linke Hand braucht. Na Slov. —
K., levá ruka. Jísti k-ou. Us. v Krkonš. Václ.
Hylmar.

Kršňák, a, m. = krchňák. V.

Kršňavec, vce, m. = krchňák. Veleš.

Kršňavice, e, f. levá ruka. Kb.

Kršňavý = krchňavý. Žalansk.

Krt, vz Krtek.

Křtalec, lce, m., dílo tesařské a seker-
nické. D.

Křtálek, lku, m., zastr. chřtálek, Knorpel.
Sal.

Křtalt, u, m., šp. z něm. Gestalt. V. Ně-
čemu k. dáti, k. na se bráti. V. To je pře-
vráceného světa k. Kom. — K. = ozdoba. V.

Křtán, vz Chřtán.

Krtek, tka, krt, a, krtík, a, krteček, kr-
tíček, čka, m., v Opav. kret (Pk. ); krtice, e,
krtička, y, krčice, e, f.; krtě, talpa europaea,
der Maulwurf; k. slepý, t. coeca. Vz S. N.,
Frč. 394. Krt v dobrých lukách rád ryje.
Alx. Slepý jako krt (poněvadž krty dříve
za slepé měli). K. kopce dělá. Kom. K. ryje,
bude pršeti. Us. K. krtí (hrabe). Šp. Ač
krtek pod zemí chodí, přece se ukryti ne-
může. Pk. Když krtek ryje z pod domu,
někdo v tom domě umře; pakli ryje do domu,
někdo přibude. Na Mor.

Krten, zastr. Město z krten vyvrátiti, fun-
ditus. Marc. Pol.