Předchozí (827)  Strana:828  Další (829) |
|
|||
828
|
|||
|
|||
Křtěnec, nce, m., getaufter Mensch. Ctib.
Křtěnek, nka, m., dítě, jemuž kdo kmo-
trem. Patchen. Záp. město. Křtění, n. K. boží = 3 králů. Gl.
Křtěný, vz Křtíti. K. dítě; jméno. Půh.
a Nál. 1510. Krteš, e, m., v Prachensku. Tk. I. 87.
Krtí, Maulwurfs-.
Krtice, e, f., krtova samice. Lesklý jako
k. K. v zemi se ryjí. Boč. U Bydžova, v Krko- noších, jinde v Čech. a na Mor. vůbec jen krtek. Mý., Brt. — K., tic, pl., f., vřed (soukr- vice, fík), Skropheln. Má k. K. zahnati, roz- háněti, léčiti. Us. K. hrdelné, Jg., v týli, v záhlaví, Ja., rozjedlé. Jád. Lék na k. (vz v Jg. slov., Plesnivec'). Nově zarozené k. bez řezání a prodívání touto mastí bývají uléčeny. Ras. II., 15. Tato masť šrámy po krticích zarovnává a zběluje. Ras. II. 15. Rojovníkova voda propouští (otvírá) k-ce. Jád. Vz Krtičnatosť. — K., hromádka země od krta vytlačená. Pk. — K. nežit. V Opav- sku. Pk. Křticí, Tauf-. K. voda (ne: křtící, vz
-icí), list (lépe: křestní), Jg., kniha, D., jméno (na Slov. krstné). Jg. Vz Křestný. Krticovatěti, ěl, ění, Skropheln bekom-
men. Ros. Krticovatý, -ovitý, skrophulös. K. člo-
věk, kůň. Ros. Krtičí díra, Maulwurfsloch. Us.
Krtičnatosť, i, f., scrophulosis. Vz S. N.
a Krtice. Krtičník, u, m., scrophularia. K. jarní,
vernalis, hliznatý, nodosa, čtyrkřídlý, alata. FB. 56. Krtičný, Maulwurfs-. K. kopec, hromádka
(od krtkův); vřed, zánět, narostlina, ko- ření. Jg. Krtina (krtičina, Koubl. ), y, f. = krtinec.
— Krtiny, pl., f. = krtice, Skropheln. Plk.
Křtinář, e, m., kdo rád na křtiny chodí. Us. u Petrov. Dch. Taufgast.
Krtinec, nce, m., na Moravě a Slov. =
krtina, krtiště, krtkoviště, krtovina, krtice, krtičný kopec, Maulwurfshaufen. D. Na vých. Mor. krtičinec. Brt. Křtiny, gt. křtin, pl., f. Die Taufe, der
Taufschmaus. V. Jíti na k.; k. slaviti, ko- nati; ku křtinám někoho pozvati. — K., Kiritein, ves na Mor. mezi Brnem a Vyškovem. Vz S. N. Krtiště, ě, n. = krtinec. D.
Křtít, u, m., v již. Čechách špice střechy,
štít. Kts. Křtitel, e, m., der Täufer.
Křtitelnice, e, f., křtitelna, piscina.
fons baptismalis, Taufstein, Baptisterium, prohlubená nádoba, v níž jest voda křestní, V., Kom. Vz více v S. N. Křtitelný, Tauf-. K. voda, Kon., kámen.
Berg. Krtiti, il, cen, cení, krtívati = zemi jako
krt rýti, scharren, unterwühlen. — se = ku- titi se. Us. — co: pole (špatně orati). Jg. — se v čem (hrabati se). Rk.
Křtíti, křtím, 3. pl. křtí, křti, křtě (íc), il,
ěn, ění, křtívati (dříve: křštiti, kristiti, na Slov. krstiti), taufen. — koho, co: dítě, víno, pivo (vodu do něho líti). — koho kde: v moři, |
v řece. Br. — koho, čím: křtem dítky křtíti
Štelc. Okřtil (polil) ho celou konví. Us. Do- rotú křtěna. Výb. II. 18. — co odkud. Krč- mář ten pivo často křtil ze studny. Jg. — co proti komu. Proti těmto nešlechetno- stem pokuta se nekřtí (nejmenuje, neustano- vuje). V. Krtka, y, f., jistá rostl. Jg
Krtkář, e, m., der Maulwurfsfänger. Us.
Krtkovatý. K. louka, voll Maulwurfs-
haufen. Ros. Krtkoviště, ě, n. = krtinec.
Krtkovitý, ke krtku podobný. — Krtko-
vití, talpina. Krtkový = krtový.
Krtomyši, georychi, jsou obdobou krtků
mezi hlodavci; mají na nohách po 3 prstech, krátký ocas, velikou hlavu, stoliček po třech n. čtyřech. Vz Slepec. Frč. 388. Krtonožka, y, f. K. obecná, gryllotalpa
vulgaris, Maulwurfsgrille, členovec cvrčko- vitý. Frč. 145. V obec. mluvě: štír. Krtový, Maulwurfs-. K. kopec. Ros.
Krty, dle Dolany, v Žatecku. Tk. 1. 155.
Krucburk, a, n., místo. Tk. I. 438.
Krucenburk, a, m., Kreuzberg, město
v Čáslavsku. Vz S. N. Kruciat, u, m., křížové tažení, Kreuz-
zug. Kuten. kron. Krucifix, u, m., lat., obraz Krista na kříži
umučeného. Vz S. N. Kručavý, grunzend. K. hlas nosorožcův.
Světoz. Krůček, čku, m., vz Krok.
Kručeti, el, ení, kollern, — komu kde.
Kručí mi v břiše. Es rumort mir im Bauche herum. Dch. Kručinka, y, f., kručina, das Pfriemen-
kraut, der Genster, genista. Rk. K. barvířská, g. tinctoria, Dch., německá, g. germanica; chlupatá, g. pilosa. FB. 102. Kručivý, kollernd. Rk.
Krufofka, y, f., vz Bandur, Kruchovka.
Krufta, m. kruchta. Na Mor.
Krug, Žbanec, v prus. Slezsku.
Kruh, u, m., kroužek, žku, kroužeček;
kotouč, prsten. Der Umfang, Kreis. K. vý- střední, soustřední, polední (poledník, meri- dian), poledníkový (Himmelsmeridiankreis), výškový (Höhenkreis), zrcadelní, rovnoběžné kruhy, toční, S. N., celý, největší, opako- vací, přítulný (osculirend), odklonový (De- klinationsk. ). Nz. K. denní, Tageskreis, slu- nečný, Sonnenzirkel. Š. a Ž. K. šířky (šíř- ník, Breitenkreis), délky, točnový či polový (severní a jižní, Polarkr. ); k. kolmý či azi- mutový, Scheitel-, Vertikalkr. Š. a Ž. K. s průměrem, s tetivou (mit Sehne), se sečnou (mit Sekante), s tečnou (mit Tangente), s po- loměry (mit Radien). Ck. K. do obrazce ve- psaný; k. obrazcem opsaný. Jg. K. kola, kruh (kolo) okolo měsíce. Jg. Kruh činiti. (v kolo se postaviti). Jg. Střed, obvod, ob- měr, průměr kruhu, S. N., výseč kruhu (kruhová), výkrojek, plocha, čára (kružnice, kruhovka) kruhu. Šp. Napořád větší kruhy činiti, immer weitere Kreise ziehen. Dch. Dva k-y vnitř (vně) se dotýkající, se protínající. Ck. Vnésti (vpraviti) přímku v kruh. K. do trojúhelníku vepsati; K. opsati; úseč kruhu; |
||
|
|||
Předchozí (827)  Strana:828  Další (829) |