828

Křtěnec, nce, m., getaufter Mensch. Ctib.

Křtěnek, nka, m., dítě, jemuž kdo kmo-
trem. Patchen. Záp. město.

Křtění, n. K. boží = 3 králů. Gl.

Křtěný, vz Křtíti. K. dítě; jméno. Půh.
a Nál. 1510.

Krteš, e, m., v Prachensku. Tk. I. 87.

Krtí, Maulwurfs-.

Krtice, e, f., krtova samice. Lesklý jako
k. K. v zemi se ryjí. Boč. U Bydžova, v Krko-
noších, jinde v Čech. a na Mor. vůbec jen
krtek. Mý., Brt. — K., tic, pl., f., vřed (soukr-
vice, fík), Skropheln. Má k. K. zahnati, roz-
háněti, léčiti. Us. K. hrdelné, Jg., v týli,
v záhlaví, Ja., rozjedlé. Jád. Lék na k. (vz
v Jg. slov., Plesnivec'). Nově zarozené k.
bez řezání a prodívání touto mastí bývají
uléčeny. Ras. II., 15. Tato masť šrámy po
krticích zarovnává a zběluje. Ras. II. 15.
Rojovníkova voda propouští (otvírá) k-ce.
Jád. Vz Krtičnatosť. — K., hromádka země
od krta vytlačená. Pk. — K. nežit. V Opav-
sku. Pk.

Křticí, Tauf-. K. voda (ne: křtící, vz
-icí), list (lépe: křestní), Jg., kniha, D., jméno
(na Slov. krstné). Jg. Vz Křestný.

Krticovatěti, ěl, ění, Skropheln bekom-
men. Ros.

Krticovatý, -ovitý, skrophulös. K. člo-
věk, kůň. Ros.

Krtičí díra, Maulwurfsloch. Us.

Krtičnatosť, i, f., scrophulosis. Vz S. N.
a Krtice.

Krtičník, u, m., scrophularia. K. jarní,
vernalis, hliznatý, nodosa, čtyrkřídlý, alata.
FB. 56.

Krtičný, Maulwurfs-. K. kopec, hromádka
(od krtkův); vřed, zánět, narostlina, ko-
ření. Jg.

Krtina (krtičina, Koubl. ), y, f. = krtinec.

— Krtiny, pl., f. = krtice, Skropheln. Plk.
Křtinář, e, m., kdo rád na křtiny chodí.

Us. u Petrov. Dch. Taufgast.

Krtinec, nce, m., na Moravě a Slov. =
krtina, krtiště, krtkoviště, krtovina, krtice,
krtičný kopec, Maulwurfshaufen. D. Na vých.
Mor. krtičinec. Brt.

Křtiny, gt. křtin, pl., f. Die Taufe, der
Taufschmaus. V. Jíti na k.; k. slaviti, ko-
nati; ku křtinám někoho pozvati. — K.,
Kiritein, ves na Mor. mezi Brnem a Vyškovem.
Vz S. N.

Krtiště, ě, n. = krtinec. D.

Křtít, u, m., v již. Čechách špice střechy,
štít. Kts.

Křtitel, e, m., der Täufer.

Křtitelnice, e, f., křtitelna, piscina.
fons baptismalis, Taufstein, Baptisterium,
prohlubená nádoba, v níž jest voda křestní,
V., Kom. Vz více v S. N.

Křtitelný, Tauf-. K. voda, Kon., kámen.
Berg.

Krtiti, il, cen, cení, krtívati = zemi jako
krt rýti, scharren, unterwühlen. — se = ku-
titi se. Us. — co: pole (špatně orati). Jg.

— se v čem (hrabati se). Rk.

Křtíti, křtím, 3. pl. křtí, křti, křtě (íc), il,
ěn, ění, křtívati (dříve: křštiti, kristiti, na Slov.
krstiti), taufen. — koho, co: dítě, víno, pivo
(vodu do něho líti). — koho kde: v moři,

v řece. Br. — koho, čím: křtem dítky křtíti
Štelc. Okřtil (polil) ho celou konví. Us. Do-
rotú křtěna. Výb. II. 18. — co odkud. Krč-
mář ten pivo často křtil ze studny. Jg. —
co proti komu. Proti těmto nešlechetno-
stem pokuta se nekřtí (nejmenuje, neustano-
vuje). V.

Krtka, y, f., jistá rostl. Jg

Krtkář, e, m., der Maulwurfsfänger. Us.

Krtkovatý. K. louka, voll Maulwurfs-
haufen. Ros.

Krtkoviště, ě, n. = krtinec.

Krtkovitý, ke krtku podobný. — Krtko-
vití, talpina.

Krtkový = krtový.

Krtomyši, georychi, jsou obdobou krtků
mezi hlodavci; mají na nohách po 3 prstech,
krátký ocas, velikou hlavu, stoliček po třech
n. čtyřech. Vz Slepec. Frč. 388.

Krtonožka, y, f. K. obecná, gryllotalpa
vulgaris, Maulwurfsgrille, členovec cvrčko-
vitý. Frč. 145. V obec. mluvě: štír.

Krtový, Maulwurfs-. K. kopec. Ros.

Krty, dle Dolany, v Žatecku. Tk. 1. 155.

Krucburk, a, n., místo. Tk. I. 438.

Krucenburk, a, m., Kreuzberg, město
v Čáslavsku. Vz S. N.

Kruciat, u, m., křížové tažení, Kreuz-
zug. Kuten. kron.

Krucifix, u, m., lat., obraz Krista na kříži
umučeného. Vz S. N.

Kručavý, grunzend. K. hlas nosorožcův.
Světoz.

Krůček, čku, m., vz Krok.

Kručeti, el, ení, kollern, — komu kde.
Kručí mi v břiše. Es rumort mir im Bauche
herum. Dch.

Kručinka, y, f., kručina, das Pfriemen-
kraut, der Genster, genista. Rk. K. barvířská,
g. tinctoria, Dch., německá, g. germanica;
chlupatá, g. pilosa. FB. 102.

Kručivý, kollernd. Rk.

Krufofka, y, f., vz Bandur, Kruchovka.

Krufta, m. kruchta. Na Mor.

Krug, Žbanec, v prus. Slezsku.

Kruh, u, m., kroužek, žku, kroužeček;
kotouč, prsten. Der Umfang, Kreis. K. vý-
střední, soustřední, polední (poledník, meri-
dian), poledníkový (Himmelsmeridiankreis),
výškový (Höhenkreis), zrcadelní, rovnoběžné
kruhy, toční, S. N., celý, největší, opako-
vací, přítulný (osculirend), odklonový (De-
klinationsk. ). Nz. K. denní, Tageskreis, slu-
nečný, Sonnenzirkel. Š. a Ž. K. šířky (šíř-
ník, Breitenkreis), délky, točnový či polový
(severní a jižní, Polarkr. ); k. kolmý či azi-
mutový, Scheitel-, Vertikalkr. Š. a Ž. K.
s průměrem, s tetivou (mit Sehne), se sečnou
(mit Sekante), s tečnou (mit Tangente), s po-
loměry (mit Radien). Ck. K. do obrazce ve-
psaný; k. obrazcem opsaný. Jg. K. kola,
kruh (kolo) okolo měsíce. Jg. Kruh činiti.
(v kolo se postaviti). Jg. Střed, obvod, ob-
měr, průměr kruhu, S. N., výseč kruhu
(kruhová), výkrojek, plocha, čára (kružnice,
kruhovka) kruhu. Šp. Napořád větší kruhy
činiti, immer weitere Kreise ziehen. Dch. Dva
k-y vnitř (vně) se dotýkající, se protínající.
Ck. Vnésti (vpraviti) přímku v kruh. K. do
trojúhelníku vepsati; K. opsati; úseč kruhu;