832

Kružidlář, e, m., der Zirkelschmied. D.

Kružidlo, a, n., der Zirkel. K. nástroj ku
kreslení kruhu, skládá se ze dvou ramen,
která se otáčejí kolem osy, společným vr-
cholem jejich úhlu proražené, tak že zašpi-
čatělé konce jejich rozličných od sebe vzdále-
ností nabyti mohou. S. N. K., kružník, skruží,
kružítko, (kolčín. Ros. ). K. křivolaké, tupé,
rýsovací, se šroubem, s paličkou, Jg., pří-
tužné (Stellzirkel), Nz., špičaté (s obloukem,
mit Stellbogen, Ck. ) bočité (ploché, se sta-
věcím šroubem, Bauch-), kapesní, s obloukem
(Bogenspitz-), zpružné (Feder-), obkročák,
(Bogen-), Šp., hmatací (Greif- vz Nástroje
k pitvě). Cn. Šířka rozetknutí kružidla, roz-
lehlosť ramen kružidla, rozkruží (Zirkelweite);
výkres kružidlem; ostří, špička kružidla;
kružidlem čáry přenášeti; klíček ke kružidlu;
otvor, rameno n. nožka kružidla, Šp.; čáru
kružidlem vzíti, Nz.; kružidlem kruh na
tabuli udělati, Us.; k. otevříti, zapíchnouti,
zaraziti. Šp. Kolo mlýnské kružidlem zkrou-
žiti. Us. Kružidlem kolo vésti. Kom. Kruži-
dlem něco rozměřovati, Br., zaokrouhliti. V.

Kružina, y, f., okrouhlý plášť, Radmantel.
Th. — K., loukoť kola mlýnského, Bogen
des Mühlrades. Us. — K., okrouhlý kámen
na tarasení studny. Us.

Kružítko, vz Kružidlo.

Kruživý, kräuselnd, zirkelnd. Rk.

Kružka, y, f., eine Cykloide. Sedl.

Kružník, u, m. = kružidlo. Ros.

Kružný, Kreis-. Č.

Krv, zastr. = krev.

Krvácení, n., das Bluten. K. nosu, z nosu. D.

Krváceti, 3. pl. -cejí, el, ení, krvácívati,
bluten. — abs. Rána krvácí. Us. Ti mu dali,
až ho ťali, jen že nekrvácel. Vz Nepatrný. —
komu. Nos mu krvácí. Us. — Lb. — kde: pod
sekeru mestnú. Rkk. 19. — z čeho: z nosu,
z rány. — kam: do šátku. — kdy, čím:
po silném tanci, bez patrné příčiny, uhozením
k. Us.

Krvaciti se, il, ení, lopotiti se, sich plagen.

Jg.

Krvavě bojovati, Troj., si něco vydělati,
V., vypracovati, Br.; rukama svýma pracně
a krvavě se živiti. Br. Blutig, mit Blutver-
giessen, schwer.

Krvavec, vce, m., poterium, rostl. K. to-
tenovitý, p. sanguisorba. FB. 99. — K., ce-
lidon, vlastovičník, krvavník, Scheel-, Blut-
kraut, Us. Vorl.

Krvavěti, ějí, ěl, ění, krváceti, bluten.
Rána mu krvavěla. Us.

Krvavík, a, m., erythraeus, pavouk. Krok.

Krvavina, y, f., blutiger Ort. Fil. zám.

Krvaviti, 3. pl. ví, il, en, ení; krvavívati,
blutig machen. Ros. — K. krvavěti. V.

Krvavka, y, f., červinka, jablko, der Röth-
ling. D. — K., hruška kulatá, šupina i maso
červené, Blutbirn. — K., jelito krví nadité,
Blutwurst. Tabl.

Krvavnice, e, f., krevnice, die Blutader. —
K., konec žilek v konečníku, goldene Ader. —
K., sama krev ze žilek konečníku tekoucí. —
K., druh hrušek. Na Slov.

Krvavník, u, m., jelito krevní, krvavka. —
K. větší, vz Celidon. — K. menší, ranun-

culus ficaria. Vz Roupník. — K., geranium
sanguineum. Blutwurz. Plk.

Krvavníkový, z krvavníku. K. voda. Čern.

Krvavosť, i, f., Blutigkeit. — K., krve
žíznivosť. Pont. o stat.

Krvavý = krví zkalený, blutig. K. tvář,
obličej, V., nůž, meč, šat, Us., potok. Alx. —
K. = krev mající. Blut-, blutig: moč, D.,
rána (opak: suchá rána), Kom., průjem. Ja. —
K. = co s prolitím krve jest, blutig. K. vojna,
Kom., úsilí, V., sněm, soudce. Us. — K. =
krvežíznivý, blutdürstig. Byl přísný, ukrutný
a krvavý. V. K. rozkoš, Jel., nepřítel, Kom.,
tyran. V. — K. = těžký, mozolný, blutsauer,
blutschwer, bitter, schmerzlich. Jg. K. práce,
pot, peníz (těžce dobytý n. utiskováním do-
bytý, n. dříve od zabijce příbuzným dávaný.
Blutgeld. D. Vz S. N. Krvavé slzy vylévati.
Us. — K. = barvy červené, blutroth. Oči
krvavé; k. praporec, jablko, koření, Jg., déšť.
Vz S. N.

Krvel, e, m., cerifolium, třebule. Vodň.

Krveprolití, n., das Blutbad, Blutver-
giessen. Po mnohém k. V. Bylo tam veliké
k. Us. Stane se to s velikým krveprolitím.

Krvetok, u, m. = krvotok. V.

Krvežíznivý, krvežádostivý, krvavý,
ukrutný, blutdürstig, -gierig. V.

Krvoceď, ě, m. Blutvergiesser. Ob. pan. 205.

Krvohlavý, blutköpfig. K. červ. Č.

Krvohubka, y, f., otok, Blutschwamm. Ja.

Krvolačný = krve žíznivý, blutdürstig.
K. pes. Č.

Krvolokač, e, m., der Blutsäufer.

Krvopijec, jce, m. Bluttrinker. Aqu.

Krvopoj, e, m. Blutschande. K-je se do-
pustiti. Plk.

Krvopot, u, m. Blutschweiss.

Krvopotní, blutschwitzend. Reš.

Krvoprýštnosť, i, f. Hämorrhoidalflus. Jg.

Krovoprýštný, hämorrhoidal, blutquel-
lend. K. žilky. Us.

Krvoprzniti, il, ěn, ění. Blutschande
treiben. Berla kr. 8.

Krvorudý, blutroth. Mus.

Krvosmilnice, e, f., Blutschänderin. Jg.

Krvosmilník, a, m. Blutschänder. Jg.

Krvosmilniti, il, ění, Blutschande treiben.

Krvosmilný, blutschänderisch. K. žena.
Tabl.

Krvosmilství, -stvo, a, n. Blutschande. Jg.

Krvostavec, vce, m., kámen, blutstillender
Stein. Aqu.

Krvostřeb, a, m., pelecanus, pták. — K.,
pijavka. Plk. Tento člověk je k. Sych.

Krvostřebec, bce, m. Blutsäugel. V. —

Krvostřebka, y, f., pijavice, Blutegel. V. —
K., utiskovatel. Kom.

Krvostřebný, blutschlürfend.

Krvosvědek, dka, m., Blutzeuge, lépe:
mučedlník. Jg., D.

Krvoštítivosť, i, f. Blutscheu. Rk.

Krvoštítivý, blutscheu. Rk.

Krvot, u, m., das Nahrungsblut des Kindes
im Mutterleibe. Dítě k-tem matky své živiti
se musí. Vodň.

Krvotečný, lépe: krvotočný, krvotekoucí,
bluttriefend. K. rána. Zlob.

Krvotekoucí, krvotočný. K. nemoc míti,
Blutfluss. Čtení Nikod.