Předchozí (831)  Strana:832  Další (833) |
|
|||
832
|
|||
|
|||
Kružidlář, e, m., der Zirkelschmied. D.
Kružidlo, a, n., der Zirkel. K. nástroj ku
kreslení kruhu, skládá se ze dvou ramen, která se otáčejí kolem osy, společným vr- cholem jejich úhlu proražené, tak že zašpi- čatělé konce jejich rozličných od sebe vzdále- ností nabyti mohou. S. N. K., kružník, skruží, kružítko, (kolčín. Ros. ). K. křivolaké, tupé, rýsovací, se šroubem, s paličkou, Jg., pří- tužné (Stellzirkel), Nz., špičaté (s obloukem, mit Stellbogen, Ck. ) bočité (ploché, se sta- věcím šroubem, Bauch-), kapesní, s obloukem (Bogenspitz-), zpružné (Feder-), obkročák, (Bogen-), Šp., hmatací (Greif- vz Nástroje k pitvě). Cn. Šířka rozetknutí kružidla, roz- lehlosť ramen kružidla, rozkruží (Zirkelweite); výkres kružidlem; ostří, špička kružidla; kružidlem čáry přenášeti; klíček ke kružidlu; otvor, rameno n. nožka kružidla, Šp.; čáru kružidlem vzíti, Nz.; kružidlem kruh na tabuli udělati, Us.; k. otevříti, zapíchnouti, zaraziti. Šp. Kolo mlýnské kružidlem zkrou- žiti. Us. Kružidlem kolo vésti. Kom. Kruži- dlem něco rozměřovati, Br., zaokrouhliti. V. Kružina, y, f., okrouhlý plášť, Radmantel.
Th. — K., loukoť kola mlýnského, Bogen des Mühlrades. Us. — K., okrouhlý kámen na tarasení studny. Us. Kružítko, vz Kružidlo.
Kruživý, kräuselnd, zirkelnd. Rk.
Kružka, y, f., eine Cykloide. Sedl.
Kružník, u, m. = kružidlo. Ros.
Kružný, Kreis-. Č.
Krv, zastr. = krev.
Krvácení, n., das Bluten. K. nosu, z nosu. D.
Krváceti, 3. pl. -cejí, el, ení, krvácívati,
bluten. — abs. Rána krvácí. Us. Ti mu dali, až ho ťali, jen že nekrvácel. Vz Nepatrný. — komu. Nos mu krvácí. Us. — Lb. — kde: pod sekeru mestnú. Rkk. 19. — z čeho: z nosu, z rány. — kam: do šátku. — kdy, čím: po silném tanci, bez patrné příčiny, uhozením k. Us. Krvaciti se, il, ení, lopotiti se, sich plagen.
Jg.
Krvavě bojovati, Troj., si něco vydělati,
V., vypracovati, Br.; rukama svýma pracně a krvavě se živiti. Br. Blutig, mit Blutver- giessen, schwer. Krvavec, vce, m., poterium, rostl. K. to-
tenovitý, p. sanguisorba. FB. 99. — K., ce- lidon, vlastovičník, krvavník, Scheel-, Blut- kraut, Us. Vorl. Krvavěti, ějí, ěl, ění, krváceti, bluten.
Rána mu krvavěla. Us. Krvavík, a, m., erythraeus, pavouk. Krok.
Krvavina, y, f., blutiger Ort. Fil. zám.
Krvaviti, 3. pl. ví, il, en, ení; krvavívati,
blutig machen. Ros. — K. krvavěti. V. Krvavka, y, f., červinka, jablko, der Röth-
ling. D. — K., hruška kulatá, šupina i maso červené, Blutbirn. — K., jelito krví nadité, Blutwurst. Tabl. Krvavnice, e, f., krevnice, die Blutader. —
K., konec žilek v konečníku, goldene Ader. — K., sama krev ze žilek konečníku tekoucí. — K., druh hrušek. Na Slov. Krvavník, u, m., jelito krevní, krvavka. —
K. větší, vz Celidon. — K. menší, ranun- |
culus ficaria. Vz Roupník. — K., geranium
sanguineum. Blutwurz. Plk. Krvavníkový, z krvavníku. K. voda. Čern.
Krvavosť, i, f., Blutigkeit. — K., krve
žíznivosť. Pont. o stat. Krvavý = krví zkalený, blutig. K. tvář,
obličej, V., nůž, meč, šat, Us., potok. Alx. — K. = krev mající. Blut-, blutig: moč, D., rána (opak: suchá rána), Kom., průjem. Ja. — K. = co s prolitím krve jest, blutig. K. vojna, Kom., úsilí, V., sněm, soudce. Us. — K. = krvežíznivý, blutdürstig. Byl přísný, ukrutný a krvavý. V. K. rozkoš, Jel., nepřítel, Kom., tyran. V. — K. = těžký, mozolný, blutsauer, blutschwer, bitter, schmerzlich. Jg. K. práce, pot, peníz (těžce dobytý n. utiskováním do- bytý, n. dříve od zabijce příbuzným dávaný. Blutgeld. D. Vz S. N. Krvavé slzy vylévati. Us. — K. = barvy červené, blutroth. Oči krvavé; k. praporec, jablko, koření, Jg., déšť. Vz S. N. Krvel, e, m., cerifolium, třebule. Vodň.
Krveprolití, n., das Blutbad, Blutver-
giessen. Po mnohém k. V. Bylo tam veliké k. Us. Stane se to s velikým krveprolitím. Krvetok, u, m. = krvotok. V.
Krvežíznivý, krvežádostivý, krvavý,
ukrutný, blutdürstig, -gierig. V. Krvoceď, ě, m. Blutvergiesser. Ob. pan. 205.
Krvohlavý, blutköpfig. K. červ. Č.
Krvohubka, y, f., otok, Blutschwamm. Ja.
Krvolačný = krve žíznivý, blutdürstig.
K. pes. Č. Krvolokač, e, m., der Blutsäufer.
Krvopijec, jce, m. Bluttrinker. Aqu.
Krvopoj, e, m. Blutschande. K-je se do-
pustiti. Plk. Krvopot, u, m. Blutschweiss.
Krvopotní, blutschwitzend. Reš.
Krvoprýštnosť, i, f. Hämorrhoidalflus. Jg.
Krovoprýštný, hämorrhoidal, blutquel-
lend. K. žilky. Us. Krvoprzniti, il, ěn, ění. Blutschande
treiben. Berla kr. 8. Krvorudý, blutroth. Mus.
Krvosmilnice, e, f., Blutschänderin. Jg.
Krvosmilník, a, m. Blutschänder. Jg.
Krvosmilniti, il, ění, Blutschande treiben.
Krvosmilný, blutschänderisch. K. žena.
Tabl. Krvosmilství, -stvo, a, n. Blutschande. Jg.
Krvostavec, vce, m., kámen, blutstillender
Stein. Aqu. Krvostřeb, a, m., pelecanus, pták. — K.,
pijavka. Plk. Tento člověk je k. Sych. Krvostřebec, bce, m. Blutsäugel. V. —
Krvostřebka, y, f., pijavice, Blutegel. V. —
K., utiskovatel. Kom. Krvostřebný, blutschlürfend.
Krvosvědek, dka, m., Blutzeuge, lépe:
mučedlník. Jg., D. Krvoštítivosť, i, f. Blutscheu. Rk.
Krvoštítivý, blutscheu. Rk.
Krvot, u, m., das Nahrungsblut des Kindes
im Mutterleibe. Dítě k-tem matky své živiti se musí. Vodň. Krvotečný, lépe: krvotočný, krvotekoucí,
bluttriefend. K. rána. Zlob. Krvotekoucí, krvotočný. K. nemoc míti,
Blutfluss. Čtení Nikod. |
||
|
|||
Předchozí (831)  Strana:832  Další (833) |