833

Krvotka, krvůtka, y, f. = krev. Us. Turn.

Krvotný, blutig, bluttriefend. Dch.

Krvotočnosť, i, f. = krvotok. Jg.

Krvotočný, vz krvotečný; krvotok mající,
den Blutfluss habend. K. žena. Jád. — K.,
od krvotoku, Blutgang-. K. rána, Byl.; k.
ženská nemoc. Jád.

Krvotok, n. krvetok, u, m., výstup krve
z roztržených cév, Blutfluss, -sturz, -gang.
K. prsní, z nosu, z pošvy, z materníku. Ja.
K. měsíčný žen (květ, časy, čmýra). L. K.
zlaté žíly. V. — K., oběh krve, Blutumlauf.
Tys. Vz více v S. N.

Krvotoký, vz Krvotočný.

Krvožíznivec, vce, m., ein Blutgieriger. Č.

Krvožíznivý, blutdürstig. Zlob.

Krvúcie = krvútný, krvavý. K. zvěř. Št.

Krvútný = krvavý, blutig. Leg.

Kry, zastaralé = kryl, a, o. D.

Krycí: cihla (na Mor. křidlice), Dachziegel,
V., barva, Deckfarbe, péro, ploška, plotna,
člen, Nz., pokost, Deckfirniss.

Krýčíř = krejčíř. Na Mor.

Kryda, vz Krida. V Přerov. Kd.

Kryf, a, m., gryps, noh. Greif. Ros.

Krychle, e, f., kostka, lat. cubus, Würfel,
jest pravidelné, hranaté tělo šesti čtverci
obmezené. Vz více v S. N. Krychle vrci,
metati. St. skl.

Krychlení, n., Kubatur, znamená vymě-
ňování tělesa, zvl. křivými plochami obme-
zeného, za krychli či ustanovování tělesného
obsahu téhož těla měrou krychlovou. S. N.

Krychlený (Kubik-), kostkový. K. stopa,
sáh, míle, míra, palec, obsah. Nz.

Krychlový, Kubik-. K. palec, stopa, deci-
metr. Ck.

Kryjemek, mku, m., subst. od partc. praes.
pass.: kry-em-ek. Po k-ku něco dělati. V Opav.
Pk. Skrytě, tajně?

Kryjičnosť, i, f., die Deckung, congru-
entia. Sedl.

Kryk, u, m., zastr. = různice, křik. Dům
plný žalob a krykóv. Jel. Beze všeho kryku.
K-y se mezi nimi dály. Záp. měst. 1448.

Krykorať, v již. Čechách volné pokřiko-
vání slepic, když ku př. něčeho hledají. Kts.

Krykovati, zastr., = křičeti, vaditi se,
hadem, zanken, schreien, kriegen. Jg. — se
o co: o pastvu. Martim. — se s kým. Ben.
Deut.

Krykyš, e, m., jistá látka k oděvu aneb
oděv sám v 16. stol. Chodíme v k-ši. Bech.

Krylík, a, m., syraphthes, Fausthuhn. Krok.

Krym, u, m., poloostrov na jihu Rusi.
Rk. Vz S. N.

Krynd, a, m. Krynda pána! (výkřik). Pro
Krynda, Um Himmelswillen! Krindy lindy! Rk.

Kryofor, u, m., z řec., mrazonoš, Kryophor.
Vz S. N., Ck.

Kryolith, u, m., nerost, fluorid hlinito-
sodnatý. Vz S. N.

Kryometr, u, m., z řec., mrazoměr, nástroj
k měření teplot velmi nízkých. Vz S. N.

Krypta, y, f., z řeck., hrobka, sklípek pro
mrtvé. Jg., Rk. Vz více v S. N. Gruft. Vz
Gb. Hl. 94.

Kryptogamy, tajnosnubné rostliny, ne-
mající vlastních květů složených ze semen-

níkův a tyčinek a tudíž bez květu podtají se
snoubící. Vz S. N.

Kryptografie, e, f., z řec., tajné písmo,
Chiffre.

Kryry, Kryje, Kriegern, mě. v Žatecku.
S. N.

Krysa, y, f., německá myš, němkyně,
potkan, mus rattus, Ratte. Pasť, prášek na
krysy; krysí hnízdo. Šp. Vz S. N., Frč. 387.

Krysavka, y, f., jakubka, kolodře, hruška
letní. Us.

Krystal, u, m. Vz Křišťál. K. z řec S.
Presl navrhoval: hlať, Čl. hraň. S. N. K. je
každé pevné bezústrojné těleso, které má
podstatný a původní, více méně pravidelný
mnohostěnný tvar. Vys. Krystaly jsou tvary
omezené rovnými plochami dle určitých zá-
konův a úplně vyplněné hmotou stejnorodou.
K. určují se pouze dle úklonu hran a po-
měrův os. Krystaly nacházejí se: volné n.
vrostlé n. přirostlé; shluk krystalů je uložení
jich kolem společného bodu; druza je řada
krystalů vedlé sebe postavených a jedním
koncem přirostlých. Na krystalech rozezná-
váme: plochy, hrany, rohy a uvnitř osy.
Krystaly, mající osy stejného druhu, řadí se
v jednu soustavu. Vz Soustava, Krystalografie.
Bř. K. veliký, malý, bezbarvý, průhledný,
dělitelný, štípatelný, prosvítavý, neprůhledný
n. temný, lesklý, Br., jednoosný, mnohoosný,
klonoosný, přímoosný, lichý, pakrystal, Nz.,
barytový, natronový, olovný, sodový, Kh.,
tenký, jehlovitý, hroznovitý, deskovitý, ledvi-
nitý, dvojčatý n. srostlice (karlovarské), čirý,
bezbarvý. Bř. K. činí krychli, osmistěn, gra-
nátotvar (kosočtverný dvanáctistěn), klenec,
jehlanec kosočtverný. — Křištál je už jistý
krystaljako: Bergkrystal, Rauchtopas a v mluvě
obecné je křištál něco čistého, jasného, prů-
hledného. Nz. Vz Hlať.

Krystalin, u, m., globulin, látka bílkovitá
v oku. Šfk. 640.

Krystalisace, e, f., vyhranění, jest uspo-
řádání prvočástek nerostných v podobu pravi-
delných těles. Vz S. N. Krystallisation.

Krystaliti, il, en, ení = v krystaly obrátiti.
Krystalem, krystalování (vz Nerost); krista-
lovati se kde. Zlato ve vodě se krystaluje.

Krystalografie, e, f., Krystallographie,
je nauka o tvarech vyhraněných těles. Dle
os máme sedm soustav. S. krychlová, čtverečná
n. jehlancová, kosočtverečná n. přímotvarná,
šestiúhelná n. klenčová, jednokloná, dvou-
kloná, trojkloná, Vz S. N. IV. str. 1038.

Krystalopis, u, m. Krystallbeschreibung.

Krystalový, Krystall-. K. druza (shluk
krystalův vedlé sebe utvořených), plocha,
řada, skupina, soustava, voda, Vys., tvar,
sklo, čočka. Nz.

Krystiti = křtíti.

Krystle, pl, f., osutiny, osýpky, Masern. D.

Kryštof, a, m. z Christof. Klat.

Kryt, u, m., krov, Dachung, Gedeck,
Deckung. Jg. Pod jedním krytem (pod jednou
střechou). Zlob. Pod krytem = tajně. Jg. —
K. (v tělocviku): zbočný, spodní, příční, vrchní,
kružný, přímý, točitý, vrchní příční, spodní
točitý, sklopný, vněšní příční, nitřní, dvoj-
kružný, jednoduchý, nitřní příční. Tš.

Krytba, střecha, krov, Dachbedeckung,