838

Kudy, kady. 1. Kde, ubi, wo. Divno nám,
kadys té smělosti nabyl! Tkad. — 2. Kam,
wohin. Vz Kam. — 3. Jakou cestou, wodurch,
welchen Weg, wohin. Kudy prošel? D. Neví
kudy kam. Us. Nevím, kudy z konopí. Prov.
Kudy chodíš domů? Us. Knihy dal páliti,
kudyž (= čímž) mnoho dobrých knih zhy-
nulo. Plác. — 4. = odkud, jak, woher, wie.
Kudy to víš? Troj. — 5. Pojí se s: -koli,
-kolivěk. Jg. — 6. Ve větách účelných m.
aby. Pták skuliny, kudyby se dobyti mohl,
hledal. Jg. Vz Věta účelná.

Kudys = kudy jsi. Kudys přišel ? Us. —
K. = kudy + si. On se kudys (někudys)
přibral. Us. On kudysi zmizel. J. On kudys
(od někud) dostal zprávy. Jg. On se kudys
(někde) prochází. Jg.

Kudyž, zastar. kudyže. K. pak půjdu?
Welchen Weg soll ich gehen? — K., vztažné,
qua, wo. Bezcestný, kudyž cesty není. V.

Kufie, e, f. K. kopinatá, trigonoeephalus
lanceolatus, had. Frč. 332.

Kufr, u, m., z fr. coffre (kofr). S. N. Der
Koffer. Kufřík, u, kufříček, čku, m.

Kufstein, a, m., město v Tyrolsku. Vz
S. N., Tk. II. 513.

Kuglář, e, m., Lump, Vagabund. Na
Slov. Plk.

Kuglářka, y, f., eine Schlampe. Na Slov.
Plk.

Kuglářstvo, a, n., mámení, Kunstgriff;
Schwank. Na Slov. Plk.

Kuhán, a, m., jistý pták. Ros.

Kuhländchen, Kravařsko, krajina na
Moravě.

Kuhrati, vz Skuhrati.

Kuhýkati, heulen. Sova kuhýká. Reš.

Kuch, u, m., Oelkuchen. Na Slov.

Kuchař, e, m., od kuch (kuchati = vařiti).
Pl. kuchaři a kuchaří (dříve i: kuchařé). Jg.
Der Koch. Mnozí kuchaři řídko vhod krmi
osolí ale neb přesolí aneb nedosolí. V., Lb.
Vz Pán. Kde mnoho kuchařů, nejspíš pře-
solí. Jg. Mnoho kuchařů přesolí kaši (polívku).
Trnk. Ne vše kuchaří, co s dlouhým nožem
chodí. Ros. Když jsi se zrodil k-řem, ne-
chtěj býti řezbářem; K., jenž z hladu umře,
nehoden hřbitova. Pk. Ne vše k-ři, kdo se
klece drží. Lb. — Vz Tk. II. 136., 370., 380.

Kuchařčin, a, o, der Köchin gehörig. Us.

Kuchaře veliké, dle Budějovice, ves
u Karlšteina. Tk. III. 76.

Kuchařička, y, f. = kuchařka.

Kuchařiti, il, ení, kuchařívati, kochen.
V. — kde: u dvora. D. — komu. Sám sobě
kuchaří. Sych.

Kuchařka, kuchařička, y, f., die Köchin.
V. Co do nového hrnečku kuchařka vloží,
tím zapáchati bude, až se rozrazí. Rým. K.
pana N., od pana N. Svěd. To je k., nadělá
plný dům kouře (čmoudu = špatná). Na Že-
livsku. Sř.

Kuchařky, dle Dolany, ves u Karlšteina.
Tk. III. 54.

Kuchařová, é, f., des Koches Frau, die
Köchin.

Kuchařský, Koch-. K. kniha, úřad, D.,
písař, umění, Jg., stůl. V.

Kuchařství, n. = připravování pokrmů
pro lepší chuť a snazší strávení. Vz S. N.

Die Kochkunst. Kom. S kuchařstvím se obí-
rati. V.

Kuchařstvo, a, n. = kuchařství. Veleš.

Kuchařův, -ova, -ovo, dem Koche ge-
hörig. K. dum. Us.

Kuchati, kuchávati; pytvati, k vaření
strojiti (slov. = vařiti), ausweiden, ausflei-
schen. Jg. — co koho: rybu, zajíce, sle-
pice, ptáky. Us. — kde čím. Sami měšťané
v sobě mečem kuchali. Plk. — se s čím.
= nechutně s něčím zacházeti, worin wühlen.

Kuchba, y, f. = kuchařství. Zlob.

Kuchlanka, y, f., dlouhý kožich s ru-
kávy. Pelz. Mus

Kuchlice, e, f., ves v Buděj. Mus.

Kuchmistr, a, m., šp. z něm. Küchen-
meister, přední kuchař. Aqu.

Kuchometice, e, f., Küchenkehrerin.
Tkadl. II. 13.

Kuchta, y, m., špatný kuchař. Sudel-
koch. Jg. — K., y, f., kuchařka, v opovrž-
livém smyslu. Václ. Hylmar.

Kuchtice, e, kuchtička, y, f. Sudelköchin.

Jg.

Kuchtický, Sudelkoch-.

Kuchtictví, n. Sudelkocherei.

Kuchtič, e, m., koptič, čmalil, šmařič,
klechtič. Sudelkoch. — K., posluhovač v ku-
chyni, Küchenjunge. Mus.

Kuchtík, a, m. = kuchta. — K., Küchen-
junge. Vz Kuchtič.

Kuchtiti, il, ěn, ění = špatně vařiti,
schlecht kochen, sudeln. V.

Kuchyně, ě, f., gt. pl. kuchyň, vz -yně.
Od kuch (kuchati = vařiti). Die Küche. V.
K. veřejná, Garküche, Kosthaus. Kom. Ku-
chyně hostinská; k. obecná, Volksküche;
vojenská, Mannschaftsküche. Csk. Vlastní
kout a kuchyně. V. Nahledni do své ku-
chyně a poznáš, čeho se nedostává, V., Lb.
Vz Voda. Nahlídá co pes do kuchyně. Jg.,
Lb. Vz Vyzvědač. Kde teplá kuchyně, teplí
přátelé. Ros. Kdež jest mastná kuchyně, tu
much sletí velmi mnoho. Lb., Jg. Vz Přítel.
Větřiti po kuchyních, kde se z hrnců kouří.
Vz Mlsný. Č. Studená kuchyně. Ctiborové
k. (dobré). K. latinská = lékárna, Šm. La-
tinská kuchyně měšce upije. Vz Lékárna.
Lb. Běda té k-ni, která neviděla hospodyni.
Pk. Co kto má v komore, vydáva do k-ně.
Mt. S. Tučná kuchyně dělá hubenou pozů-
stalosť. Hrš. Do kuchyň něčeho dodávati.
Us. Zavřela kuchyni = počernila se. Us.

Kuchyňka, kuchynka, y, f., malá ku-
chyně. Br. — K., der Fischkasten der Win-
terhaltung. Gl. 111. — K., potravní trh.
Speisemarkt. — K., y, m., Naschmaul. Vz
Kuchyňkář.

Kuchyňkář, e, m., kuchynář, veřejný
kuchař, stravovatel, hostinský, ein Garkoch,
Traiteur (tretér). Mus. — K., Naschmaul.
Sych.

Kuchynník, a, m. Küchenhälter, Trai-
teur. Troj.

Kuchynný, kuchyňní, V., Br., kuchynní,
Küchen-. K. hák, Br., kuchynní komín. Háj.

Kuchyňský, Küchen-. K. drobné dříví
k vaření, sůl, víno. Jg. K. nářadí, ohři-
vadlo (uhelník), střez (dřez, třez, vyplacho-
vadlo); mísa, talíř, kleště na uhlí, sekáček,