839

sítko (cedník, cezánek), špikovadlo (proty-
kačka), opěnovačka (šumovačka), vařečka
měchačka), vrtička (kvedlačka, moutička),
konev, putna, stoudev (stoudva, štoudev),
džber (čber, čbeřík), svícen se štipci, košík,
pometlo (koště, chvoště), plecháč, žejdlík,
struhadlo, lžíce, lopatky, kružadla (kružátka),
nalevák (vlévák), kadluby na nákypy, po-
klice, svítilny (lucerny), kavovary, pekáč,
Pt, hrnec, kozlík, samovar, pohrabáč (ožeh,
hřeblo), vidlička, džbán, rendlík, třínožka,
rožeň, moždíř (hmoždíř), kbelík, škopek,
vál s válečkem, vidlice. Š. a Ž. K. rost-
liny: kapusta, zelí, brukev, karfiol (květné
zelí), tuřín, řepa (vodnice), řetkev, mrkev,
petržel, rajské jablko, tykev, okurka, me-
loun, spinát, cibule, pažitka, pór, česnek,
chřest (špargl), houby, hořčice, křen, mák,
kmín, anýz, kopr, fenykl, paprika, šafrán,
vanilka, puškvorec, bobek atd. Š. a Ž. K.
lístek, Küchenzettel. Čsk.

Kuchyňství, n., das Küchenwesen, die
Garkücherei. Jg.

Kujavník, u, m., psidium, rostl myrtovitá.
Rostl.

Kujce, e, m., der Schmieder. Jg.

Kujeba, y, m. Není než K. z Mejta (vyso-
kého) = ťulpas, hlupák. Gl. 111.

Kujíř, e, m. Schmied. Vz Kujce.

Kujnosť, i, f. Hammerbarkeit. Jg.

Kujný, hammerbar. Jg.

Kujon, u, m., rukavice ženců bez prstů
(fuják); punčochy bez chodidel (štíblata,
kamaše). D. Handschuh ohne Finger; Strümpfe
ohne Fusssohle. — K., vůbec kloc, cár, Fetzen.
Zabaliti nohy do k-nů. Us. — K., a, m.,
z fr., darebák, nedbalec, klacek, hulvát, mamlas.
Us. Coujon, Lump.

Kujonovati = týrati. Vz Kujon. — Ve
vých. Čech. = kušovati, mlčeti. Jir.

Kuk, u, m., a) člun u veliké lodí, eine Barke;
b) zpěv žežhulčin. Ros., Č.; c) krátké obje-
vení — se a zase schování — se (kukuk,
kukuč). Jg.

Kukač, e, m., kdo kuká. — K., cuculus,
pták šplhavec žežhulovitý. Krok.

Kukačka, kukučka, kukavka, y, f., kukuk,
a, m.; žežhula, žežhulka. K. od křiku tohoto
ptáka. Der Kukkuk, Guckuck. K. obecná,
cuculus canorus; k. jihoafrická, indicator
verus; k. černá, crotophaga ani. Frč. 359.
K. kuká. Us. K. po sv. Janu za kolik dní
kuká, za tolik grošů žito bude (za tolik
zlatých bude korec žíta. Hrš. ). Č. K. pávím
peřím se honosí (o chlubných). Č. — K.,
hra dětská. Hráti na kukačku. — K., vstavač
šírolistý, orchis latifolia, rostl. Čl. 137., FB.
22. — K.., die Wasserunke. D.

Kukadlo, a, n., ein Gucker. D. Vz Ku-
kátko. — Kukadla = oči. Us.

Kukalka = kukačka. Er. P. 151.

Kukaně, ě, kukaň, ě, f. posada slepičí;
na Slov. klonka, Hühnerkorb. Nasaditi slepici
na vejce do kukaně. Puchm.

Kúkati, na Slov., = koukati.

Kukati, kukávati, wie der Kuckuk schreien.
abs. Kukačka kuká. Kom. — K., kuknati,
domlouvati, klagen, schelten, zanken, raunzen.
Jg. Muž vždy kuká, kváče a bouří. V. —
na koho. Lom., Koll.

Kukátko, a, n., die Lorgnete, der Opern-
gucker, das Guckloch, der Guckkasten, Guck-
fenster. Rk. Vz Hledí.

Kukavka, kukavička, y, f. = kukačka. V.

Kukažka, y, f. = kukačka. Reš.

Kukelka, y, f., kleine Kappe; Larve, Puppe.
Rk.

Kukelník, u, m., ascium. Rostl.

Kukla, y, kukle, e, f, kuklice, kukučka.
Cf. střlat. cuculus, cucula, střněm. Gugale,
Kogel. Gl. K. přikrytí hlavy, z něhož jen
tvář a oči vykoukají. Uvázala si kuklu n.
kukli. Us. V Krkonoších veliký ženský šátek
na hlavu. Kopfhülle, Kopftuch. Podej mi
mou kuklu. Us. Kb. K-u okolo hrdla obtočil.
BN. Včelař včelám med bera kuklou obličej
si zastírá, aby ho včely nepopíchaly. — K.,
die Kaputze. Staří jsú v kuklách jako kněží na
súdu sedali. Vš. 433. — K., die Vermummung.
Jestliže by v larvách jeli n. v těch potvorných
k-ách. Gl. Kuklu a zvonce nositi (bláznem býti).
Kom. Kuklu někomu strojiti (za blázna míti.
Vz stran přísloví: Blázen). Č. Na někoho
kuklu strkati (= vinu cizí. Vz Vina). Jg.,
Č., Bart. 257. 21. Již je k. ušita. (Už se stalo).
Kom., Č. S takovou kuklou na blázny (ne
na mne). Ros. Kuklu někomu strhnouti. Br.,
Scip. (pokrytství). O takového nechť se opilý
nezbeda otře, tenť mu umí kuklu zkrojiti.
Reš. Sil mu k-u nevěrnou a úkladnou. Bart. —
K. = kout, konec střechy, vaz n. hřeben na
střeše, kobka. Firste. D. — K. v zoologii:
pupa, nymfa. Die Puppe. Vaň. — Kukle,
hrušky trpké, veliké, žluté, k sušení dobré. Us.

Kuklatka, y, f., cucullaria. Rostl.

Kuklena, pl., n., dle S. N. Kukleny (dle
Dolany), ves u Kr. Hradce. Na K-nách. Us.

Kuklení, n., das Kappen, die Verhüllung. —
K., kukle na domě, kobka, Giebel. Us. Plaňan.

Kuklice, e, f. = kukla.

Kuklík, u, m., geum, rostl. K. obecný,
g. urbanum; k. potoční, g. rivale; chlumní,
g. montanum. FB. 99. — K., a, m. = kuklíř.

Kuklíř, kuklář, e, m., der Kappenträger,
Mönch. Apol. 285.

Kukliti, il, en, ení, kappen. — se. Když
se Krkonoš kuklí, bývá déšť. Mus. — koho.
Kuklí ho jak chce. Prov.

Kukmak, u, m. merulius, houba. Jg.

Kuknač, e, m. Murrer. Jg.

Kuknati, kuknám a kukni, eš atd. =
skuhrati, broukati, kuňkati, kníkati, klagen,
murren. proč: pro nedostatek. Jel. — na
koho. Pís. 1529.

Kuknavě, klagend. K. sloužiti. Jel.

Kuknavosť, i, f., klagendes, murrendes
Wesen. Jg.

Kuknavý, naříkavý, klagend, murrend.
Jel.

Kuko, a, n. = vejce. Na Slov.

Kukol = koukol.

Kukrecht, u, m., kukrechta, y, f. = pečivo
nepodařené, schlechtes Gebäck; svítek ze
sekaného masa, z hlavy atd. St. skl., Jir.

Kukrowitz, Kuchařovice u Znojma.

Kuks, Kukus, u, m., ves v Hradecku. Us.

Kuku, kukuku! hlas kukačky.

Kukuč! v dětské řeči, guck!

Kukučka = kukačka. — K., orobanche,
Hanfwurzel. Na Slov.