840

Kukuk, a, m. = kukačka. Ros.

Kukulenka, kukulka, y, f. kukačka.
Na Slov. Lepší jedna k. nežli tri sta krivanů;
krivan vrzá, když to mrzá, kukulenka kuká,
když je tepla dosť. Na Slov.

Kukurbita, y, f., nádoba k destillování.
Do ní dá se věc, která se má destillovati
a alembíkem (kloboukem) se přiklopí. Vys.

Kukuřice, e, kukuryce, e, f., kukurec,
e, m., turecká pšenice. Zea mais, Mais, tür-
kischer Weizen, Kukuruz. Vz Čl. 158., FB. 7.
K. obecná, indická, turecká pšenice, turkyně.
K. se žlutým, červeným, bílým, modrým
a pestrým zrnem. Koubl. Vz více v S. N.

Kukuryčí, kukuřicí, kukuryčný, ku-
kuřicový. K. sláma, Kukuruzstroh.

Kukuryčiště, kukuřičiště, ě, n. Kukuruz-
feld. Jg.

Kukus, u, m., z něm. Kux a to z českého
kus, díl, podíl na horách, ^]/_lí8 horní majet-
nosti; na Slov. tříza, Plk., tříže, Am., střlat.
coxa. Vz více v S. N. — K. lesní (jejž držitel
dolů n. huti držiteli lesu za bezplatné do-
dávání dříví (lesu) k horám n. k huti na svůj
náklad dělá. Vys. — K. bratrský (v prospěch
pokladnice bratrské dělaný). Vys. — K.
dědičný (jejž držitel dolu pro majitele po-
vrchu zemského za škodu děláním dolu uči-
něnou na svůj náklad náhradou dělati musí.
Der Erbkux. Vys. — K. obroční, díl obroční.
K. n. díl zameškaný: jehož držitel v určené
době uloženého příplatku nesložil. Vys. —
K. svobodný (pro dobročinný ústav, špitál,
kostel, školu atd). K. špitální, školní, zádušní,
k. k záduší. Vys. K. si koupiti. Vys. Čtyři
dědičné kukusy na svůj náklad dělati a pavo-
vati (bearbeiten). Er. Kukusy dělati, zakládati.
Smlouva Ferd. I.

Kukuvík, u, m., isopyrum, rostl. pryskýř-
níkovitá. Rostl.

Kukybanek, nku, m. Hokuspokus. Dobrý
a šlechetný člověk, kdežkoli lehne, i bez
těch lidských k-u všudy dobře lehne (t. j.
bez kněží, bez žákův i bez všeho zvonění).
Bart, Kron. III. hl. 3. pag. 211.

Kůl, (strč. kól), gt. kolu, v obec. mluvě:
kůlu; kolek, lku, kolík, u, kolíček, čku, m.,
kolí, í, n. Der Pfahl, Stapel. V. K. kovaný
(okovaný, obutý), zaražený (beranník); u sáhu
dříví: laterník; k držení lodí: lapač, holec;
na kterém se rybářské náčiní suší: soch. Šp.
K. tenký, tlustý. Kování, střevíc, bota na
kolu (Pfahlschuh). Nz. Celý stroj stojí na
kolích. D. Kůl do země vraziti, beranem
tepati, vbíti, D.; koly nabíjeti, vrážeti. V.,
Ler. Zločince na kůl naraziti, nastrčiti, vstrčiti,
vbíti, vraziti, vhoditi, jej kolem prolínati. V.,
D. K. ostrý, zatesaný, železem nasazený, L.;
plotový, plotní. V. Zahrada se hradí plotem
z kolu. Kom. Koly tábor ohraditi. Rk. K.
železný, u jezu, pod stativa (ve mlýně), pod
žlaby (ve mlýně), předpražní, mezní. Jg. K.
obostřiti, opáliti, zatlouci; kolím pobíjeti
(unterstützen), beraniti. Šp. Jest z toho plotu
kůl (téhož rodu, řemesla, přátelstva). D. Dělá,
jakoby mu (ani) kůl nepohořel (nic nedbá,
se nestará; staví se, jakoby o ničem nevěděl.
Vz Potutelný. Lb. ) Ler., Ros. Ten člověk
je jako kůl; Ostal jako kůl od plotu (sám,
opuštěný, osiřelý). Vz Opuštěný. Us., Č. Jeden

jak druhý jest z téhož plotu kůl. Vz Stejnosť,
Lb. Podobný. Č. Koly komu na hlavě tesati
(dříví na kom štípati). L.

Kula, y, f., dříve, posud na Slov. = koule.

Kulacený, gerundet. Us.

Kuláč, e, kubíček, čku, m., kulatá nádoba
na víno, vodu. Na Slov. — K., kulák, ku-
latý kámen, ein runder Stein. Us. Petrov.
Dch. — K., kulaté poleno. Sáh kuláčů. Us.

Kulačka, kulatka, y, f., židovka, kulatá
slíva, Us.

Kuláčové dříví = hůlkové, oblé. Us.
Jilem.

Kulák, vz Kuláč. — K. = kohout bez-
ocasý, jenž má ocas dolů zakulacený. Na
Mor. Mřk.

Kulan, a, m., equus onager, ssavec z rodu
koňů, podobný k oslu; žije v Tatarsku. S. N.

Kulaše, e, f., moučná kaše, Mehlbrei. Na
Slov. Plk.

Kulatan, a, m., pinnotheres, korýš. Krok.

Kulatěnec, nce, m., sphaeranthus. Rostl.

Kulatěti, ějí, ěl, ění, rund werden. Jg.

Kulati = kouleti, se po čem. MM. —
co komu. Kúlaj mně maminko košulenku,
já si pojedu pro milenku. Juž je košulenka
vykúlaná, juž je děvečka výjednaná. Mor.
Pís. 268.

Kulatička, y, f., cephalanthera. Rostl.

Kulatina, y, f., plod polní luštinatý: hrách,
čočka, vika atd. Us. v Krkonoších. Hülsen-
früchte.

Kulatiti, il, cen, cení, kulatívati, rund
machen, runden. — co. Soustružník kouli
kulatí. Sych. — co čím: rukou. — se od
čeho. Od dobrých kousků tvář se kulatí. Sych.

Kulatka, y, f., okrouhlice, hruška, Us. —
K., kulatá slíva, kulačka, Us. — K., druh
bobů. Ve vých. Čech. Jir.

Kulatoblizník, u, m., luffa. Rostl.

Kulatolusk, u, m., sphaerolobium, rostl.
vikvovitá. Rostl.

Kulatoplodý, runde Fruchttragend. Rostl.

Kulatorožka, y, f., sphaerocera, hmyz.
Krok.

Kulatosť, i, f., die Runde, Rundheit, Run-
dung. V.

Kulatý, kugelrund, -förmig, kugelicht. V.

Kulavě, běžně, spěšně, rollend. Reš.

Kulavosť, i, f., běžnosť, spěšnosť. Jg.

Kulavý, co se koulá (koulí), běžný, spěšný,
rollend. Jg.

Kulbatý, kusý, stumpf. Us. k Bavorům.

Kulčák, a, m., alter Hengst, Us. Polič.

Kulčiba, y, f., Brechnuss. Jg.

Kule, vz koule.

Kůlec, lce, m., malý kůl, Pfählchen. Vz
Kůl. Us.

Kulečka, y, f. = kulička. Na Slov.

Kulečník, u, m. Biliard. Na kulečníku se
hraje kulemi ze slonové kosti, které tagem
(tyčí) do jistých děr kulečníku se vrážejí,
kterým tagem směr běhu se dává (Mřk. ).
Na kulečníku mnoho peněz prohrál.

Kůlek, lku. m., malý kůl, vz Kůlec.

Kúleti, vz Kuliti.

Kulha, y, m. a f., kdo kulhá, ein Hin-
kender, eine H-de. Jg.

Kulhánek, nka, m., kulhavec, ein Hin-
kender. Ros.



	840

	Kukuk, a, m. = kukačka. Ros. Kukulenka, kukulka, y, f. kukačka. Na Slov. Lepší jedna k. nežli tri sta krivanů; krivan vrzá, když to mrzá, kukulenka kuká, když je tepla dosť. Na Slov. Kukurbita, y, f., nádoba k destillování. Do ní dá se věc, která se má destillovati a alembíkem (kloboukem) se přiklopí. Vys. Kukuřice, e, kukuryce, e, f., kukurec, e, m., turecká pšenice. Zea mais, Mais, tür- kischer Weizen, Kukuruz. Vz Čl. 158., FB. 7. K. obecná, indická, turecká pšenice, turkyně. K. se žlutým, červeným, bílým, modrým a pestrým zrnem. Koubl. Vz více v S. N. Kukuryčí, kukuřicí, kukuryčný, ku- kuřicový. K. sláma, Kukuruzstroh. Kukuryčiště, kukuřičiště, ě, n. Kukuruz- feld. Jg. Kukus, u, m., z něm. Kux a to z českého kus, díl, podíl na horách, ^]/_lí8 horní majet- nosti; na Slov. tříza, Plk., tříže, Am., střlat. coxa. Vz více v S. N. — K. lesní (jejž držitel dolů n. huti držiteli lesu za bezplatné do- dávání dříví (lesu) k horám n. k huti na svůj náklad dělá. Vys. — K. bratrský (v prospěch pokladnice bratrské dělaný). Vys. — K. dědičný (jejž držitel dolu pro majitele po- vrchu zemského za škodu děláním dolu uči- něnou na svůj náklad náhradou dělati musí. Der Erbkux. Vys. — K. obroční, díl obroční. K. n. díl zameškaný: jehož držitel v určené době uloženého příplatku nesložil. Vys. — K. svobodný (pro dobročinný ústav, špitál, kostel, školu atd). K. špitální, školní, zádušní, k. k záduší. Vys. K. si koupiti. Vys. Čtyři dědičné kukusy na svůj náklad dělati a pavo- vati (bearbeiten). Er. Kukusy dělati, zakládati. Smlouva Ferd. I. Kukuvík, u, m., isopyrum, rostl. pryskýř- níkovitá. Rostl. Kukybanek, nku, m. Hokuspokus. Dobrý a šlechetný člověk, kdežkoli lehne, i bez těch lidských k-u všudy dobře lehne (t. j. bez kněží, bez žákův i bez všeho zvonění). Bart, Kron. III. hl. 3. pag. 211. Kůl, (strč. kól), gt. kolu, v obec. mluvě: kůlu; kolek, lku, kolík, u, kolíček, čku, m., kolí, í, n. Der Pfahl, Stapel. V. K. kovaný (okovaný, obutý), zaražený (beranník); u sáhu dříví: laterník; k držení lodí: lapač, holec; na kterém se rybářské náčiní suší: soch. Šp. K. tenký, tlustý. Kování, střevíc, bota na kolu (Pfahlschuh). Nz. Celý stroj stojí na kolích. D. Kůl do země vraziti, beranem tepati, vbíti, D.; koly nabíjeti, vrážeti. V., Ler. Zločince na kůl naraziti, nastrčiti, vstrčiti, vbíti, vraziti, vhoditi, jej kolem prolínati. V., D. K. ostrý, zatesaný, železem nasazený, L.; plotový, plotní. V. Zahrada se hradí plotem z kolu. Kom. Koly tábor ohraditi. Rk. K. železný, u jezu, pod stativa (ve mlýně), pod žlaby (ve mlýně), předpražní, mezní. Jg. K. obostřiti, opáliti, zatlouci; kolím pobíjeti (unterstützen), beraniti. Šp. Jest z toho plotu kůl (téhož rodu, řemesla, přátelstva). D. Dělá, jakoby mu (ani) kůl nepohořel (nic nedbá, se nestará; staví se, jakoby o ničem nevěděl. Vz Potutelný. Lb. ) Ler., Ros. Ten člověk je jako kůl; Ostal jako kůl od plotu (sám, opuštěný, osiřelý). Vz Opuštěný. Us., Č. Jeden	jak druhý jest z téhož plotu kůl. Vz Stejnosť, Lb. Podobný. Č. Koly komu na hlavě tesati (dříví na kom štípati). L. Kula, y, f., dříve, posud na Slov. = koule. Kulacený, gerundet. Us. Kuláč, e, kubíček, čku, m., kulatá nádoba na víno, vodu. Na Slov. — K., kulák, ku- latý kámen, ein runder Stein. Us. Petrov. Dch. — K., kulaté poleno. Sáh kuláčů. Us. Kulačka, kulatka, y, f., židovka, kulatá slíva, Us. Kuláčové dříví = hůlkové, oblé. Us. Jilem. Kulák, vz Kuláč. — K. = kohout bez- ocasý, jenž má ocas dolů zakulacený. Na Mor. Mřk. Kulan, a, m., equus onager, ssavec z rodu koňů, podobný k oslu; žije v Tatarsku. S. N. Kulaše, e, f., moučná kaše, Mehlbrei. Na Slov. Plk. Kulatan, a, m., pinnotheres, korýš. Krok. Kulatěnec, nce, m., sphaeranthus. Rostl. Kulatěti, ějí, ěl, ění, rund werden. Jg. Kulati = kouleti, se po čem. MM. — co komu. Kúlaj mně maminko košulenku, já si pojedu pro milenku. Juž je košulenka vykúlaná, juž je děvečka výjednaná. Mor. Pís. 268. Kulatička, y, f., cephalanthera. Rostl. Kulatina, y, f., plod polní luštinatý: hrách, čočka, vika atd. Us. v Krkonoších. Hülsen- früchte. Kulatiti, il, cen, cení, kulatívati, rund machen, runden. — co. Soustružník kouli kulatí. Sych. — co čím: rukou. — se od čeho. Od dobrých kousků tvář se kulatí. Sych. Kulatka, y, f., okrouhlice, hruška, Us. — K., kulatá slíva, kulačka, Us. — K., druh bobů. Ve vých. Čech. Jir. Kulatoblizník, u, m., luffa. Rostl. Kulatolusk, u, m., sphaerolobium, rostl. vikvovitá. Rostl. Kulatoplodý, runde Fruchttragend. Rostl. Kulatorožka, y, f., sphaerocera, hmyz. Krok. Kulatosť, i, f., die Runde, Rundheit, Run- dung. V. Kulatý, kugelrund, -förmig, kugelicht. V. Kulavě, běžně, spěšně, rollend. Reš. Kulavosť, i, f., běžnosť, spěšnosť. Jg. Kulavý, co se koulá (koulí), běžný, spěšný, rollend. Jg. Kulbatý, kusý, stumpf. Us. k Bavorům. Kulčák, a, m., alter Hengst, Us. Polič. Kulčiba, y, f., Brechnuss. Jg. Kule, vz koule. Kůlec, lce, m., malý kůl, Pfählchen. Vz Kůl. Us. Kulečka, y, f. = kulička. Na Slov. Kulečník, u, m. Biliard. Na kulečníku se hraje kulemi ze slonové kosti, které tagem (tyčí) do jistých děr kulečníku se vrážejí, kterým tagem směr běhu se dává (Mřk. ). Na kulečníku mnoho peněz prohrál. Kůlek, lku. m., malý kůl, vz Kůlec. Kúleti, vz Kuliti. Kulha, y, m. a f., kdo kulhá, ein Hin- kender, eine H-de. Jg. Kulhánek, nka, m., kulhavec, ein Hin- kender. Ros.