841

Kulhati, kulhávati, klecati, hinken, humpen.
V. — abs. Ten kůň kulhá. — na co: na
pravou, na levou nohu. Us. — za kým, po
kom. D. — se na čem: na berlách. Kom.
— K. v Krkonoších: bejhelceť, bejhlčiť. Kb.

Kulhavě, hinkend. K. choditi, kulhati,
hinken. Jg.

Kulhavec, vce, m. = kulhánek. — K.,
choleva, hmyz. Krok.

Kulhavěti, 3. pl. -vějí, hinkend, lahm
werden. — od čeho: od uražení. V.

Kulhavice, e, f., v Krkonoších = jídlo
ze spařených housek. Kb.

Kulhaviti, il, en, ení, chromiti, hinkend,
lahm machen. Ros.

Kulhavka, y, f., neduh kopytní, bolavé
nohy, Klauenseuche. Ja. Ovce (krávy) mají
k-u. Us.

Kulhavosť, i, f., kulhání, das Hinken. Reš.

Kulhavý, hinkend. V. K. kůň, Us., pří-
čina, výmluva (nepravá, neplatná). V. V chřa-
pavý zvon nezvoň, vlka na kulhavém koni
nehoň. Rým. Při kulhavém kulhej (řiď se
lidmi). Jg. Na kulhavém přijel (koni = pozdě).
Na kulhavém přišel (kulhavý). Ros. Počkáme
na kulhavého posla = na další zprávu. Ros.
Kdo se chce kulhavému smáti, musí sám
rovně státi. Č. Kdo kulhav, nechoď k tanci
do kola. Vz Bosý, Bázlivý. Š. a Ž. Kulhavý
chromý, největší hromy (jest velmi hněvivý).
Lb. — na čem: na těle. Pal. IV. 328. —
nač. K. na obě noze, V., na pravou nohu. D.

Kulhoš, e, m., choloepus, lenochod. Krok.

Kulička, y, f. Das Kügelchen. Kuličky
bolové červené, cíděcí, gummové n. klovatinné,
lakové, muskátové, na skvrny, tartarové že-
lezité, tryplové. ultramarinové, železité. Kh.
K. z hlíny dělati. Us. K. k hrání. Ball. D.
K. na skvrny, Fleckkugel. K. semenné. Um.
les. — K. = kusá, kulatá slepice. D. Vz
Koule. Kahlarschel. — K-ky, běhounky,
Posten = kule trochu větší než hrách. Šp.

Kuličkovati, ballotiren. Rk.

Kulifaj, e, m., staroch, ein alter Knaster-
bart. Plk. Na Slov.

Kulifajka, y, f., stará baba, alte Vettel.
Na Slov. Plk.

Kuliferda, y, m., dle Despota. To je
k. = lišák, chytrák, Schlaukopf.

Kulich, kuluch, a, kulíšek, ška, m. =
sluka polní, Brachschnepfe; druh sovy, sejček,
surnia noctua, Kauz. Us. — K., schlauer
Kauz. Počkej kulíšku, dáme ti! Sych. —
Kulíšek, píšťala k napodobení křiku kuli-
šího (k lapání škodného ptactva). Šp.

Kulichání, n., křik kuliší. Šp.

Kulichati, kulichovati, wie der Kauz
schreien. Č., Mus.

Kulík, a, m. Kulíci podobají se tvarem
těla slukám, mají však hlavu kulatou, zobák
bez citlivé blány, veliké oči a zadní prst
zakrnělý aneb žádný. Dytík, kulík, čejka,
pisila, ústřičník. Kulík říční, charadrius flu-
viatilis, Regenpfeifer; k. obecný, pluvialis
apricarius. Frč. 346.

Kulínek, nku, m. = kousek, Stückchen.
Na Slov. K. chleba.

Kulisa, y, f., Coulisse, postranní závěsa
v divadle, postranice. Rk.

Kulíšek, ška, m., Vz Kulich, Sýc.

Kuliší, Kauz-. K. příbuzenstvo. Č..

Kuliště, ě, n., Kegelplan; Billard. Rk.

Kuliti, 3. pl. -lí, kul, il, en, ení; kouleti,
kulívati, kutáleti, rollen, kollern, wälzen. V. —
co po čem, kudy: po zemi. Us. — čím.
Sem i tam jím kouleli. Jg. — čím kam:
koulí do kuželek. — se. Větry se koulejí
(po dolech pohybují, obíhají). Vys. — se
od čeho. Jablko od jabloně daleko se ne-
koulí. Ctib — se po čem. Po cihlách se
kulil. Štelc. — Vz Kouleti.

Kulka, y, f., eine kleine Kugel, Kügelchen.
K. olověná, do ručnice (Gewehr-, Schiess-
kugel), V., obalená, přiléhavá, klochtová
(Lauf-), pukavá (pukavka), kulatá, okrouhlá.
Šp. K. fičí, uhodila, razila. Šp. Dráha, povrch,
udeření, rána, krček n. čípek (kde se při lití
odřízne) kulky; pytlík, forma n. tvořítko,
skříně, vytahovák (ráček, výkrut, parátko,
vytahák) na kulky. Šp. Dáti někomu kulkou
(střeliti ho). V. Kulkou nabiti. Jg. Kulkami
stříleti. D. Stříleti stříbrnými kulkami. Vz
Porušený soudce. K. se chybí, ale nechybí
se matčino slovo. Pk.

Kulkatý = muďatý. Jg.

Kullý = to, co se kouleti dá, nebo což
kulato jest. V Opav. Pk.

Kulm, Chelmno, Chlum, místo v Prus.

Kulminace, e, f., z lat., vrcholení a hlu-
bočení znamená v astron. průchod hvězdy
n. vůbec některého bodu na kouli nebeské
u svém denním běhu skrze poledník a roze-
znává se hořejší k. či vrcholení a spodní k.
či hlubočení. Kulmination, Durchgang der
Sterne durch den Mittagskreis. S. N.

Kůlna, vz Kolna.

Kulnice, e, f., kulatá hruška. Us.

Kulobití, n. Kugelregen. Čsk.

Kulohnět, a, m.. Erdochse, brouk. Rk.

Kulochyt, u, m. Kugelfang. Dch.

Kulolej, e, -lijec, jce, m. Kugelgiesser. Rk.

Kulomet, u, m. Druh děla. Stran frasí
vz Dělo. Fr. mitrailleuse.

Kulometec, tce, m., ein Grenadier. Zlob.

Kulometný. K. batterie. Mitrailleusen-
batterie. Čsk.

Kulovati, kouleti, kugeln.

Kulovatina = kulatina.

Kulovatosť, kulovitosť, i, f. = kulatosť.

Kulovatý, -ovitý, kugelicht, kugelförmig,

Kulovitý. K. sloh, složení. Nz.
rund. Us. K. tělo, Sedl., koule.

Kulovnice, e, f., flinta, Kugelbüchse, tažená
ručnice, do které se kule nabíjejí. — K.,
váček na kulky, der Kugelbeutel. Šp.

1. Kulový (sferický), sphärisch. K. úseč,
úsek, výseč, výsek, povrch, kruh, trojúhelník,
trigonometrie (trojúhloměrství), zrcadlo. Nz.

2. Kulový most, lépe: kolový.

Kult, u, m., z lat. cultus, obřady církevní,
bohoslužba. Rk. Kultus, Gottesdienst, Kirchen-
gebräuche.

Kultivovati, z lat., vzdělávati, kultiviren.
Pk.

Kultuk, u, m. Vz Huba.

Kultura, y, f., z lat., vzdělání, vzdělanosť,
zvl. vzdělanosť lidského pokolení, Bildung.
S. N. Kulturu rozšiřovati. K. se zmáhá. —
K., vzdělání země, zvl. slovou k-y sadby
lesní. S. N. Kultur, Anbau, Bearbeitung.



	841

	Kulhati, kulhávati, klecati, hinken, humpen. V. — abs. Ten kůň kulhá. — na co: na pravou, na levou nohu. Us. — za kým, po kom. D. — se na čem: na berlách. Kom. — K. v Krkonoších: bejhelceť, bejhlčiť. Kb. Kulhavě, hinkend. K. choditi, kulhati, hinken. Jg. Kulhavec, vce, m. = kulhánek. — K., choleva, hmyz. Krok. Kulhavěti, 3. pl. -vějí, hinkend, lahm werden. — od čeho: od uražení. V. Kulhavice, e, f., v Krkonoších = jídlo ze spařených housek. Kb. Kulhaviti, il, en, ení, chromiti, hinkend, lahm machen. Ros. Kulhavka, y, f., neduh kopytní, bolavé nohy, Klauenseuche. Ja. Ovce (krávy) mají k-u. Us. Kulhavosť, i, f., kulhání, das Hinken. Reš. Kulhavý, hinkend. V. K. kůň, Us., pří- čina, výmluva (nepravá, neplatná). V. V chřa- pavý zvon nezvoň, vlka na kulhavém koni nehoň. Rým. Při kulhavém kulhej (řiď se lidmi). Jg. Na kulhavém přijel (koni = pozdě). Na kulhavém přišel (kulhavý). Ros. Počkáme na kulhavého posla = na další zprávu. Ros. Kdo se chce kulhavému smáti, musí sám rovně státi. Č. Kdo kulhav, nechoď k tanci do kola. Vz Bosý, Bázlivý. Š. a Ž. Kulhavý chromý, největší hromy (jest velmi hněvivý). Lb. — na čem: na těle. Pal. IV. 328. — nač. K. na obě noze, V., na pravou nohu. D. Kulhoš, e, m., choloepus, lenochod. Krok. Kulička, y, f. Das Kügelchen. Kuličky bolové červené, cíděcí, gummové n. klovatinné, lakové, muskátové, na skvrny, tartarové že- lezité, tryplové. ultramarinové, železité. Kh. K. z hlíny dělati. Us. K. k hrání. Ball. D. K. na skvrny, Fleckkugel. K. semenné. Um. les. — K. = kusá, kulatá slepice. D. Vz Koule. Kahlarschel. — K-ky, běhounky, Posten = kule trochu větší než hrách. Šp. Kuličkovati, ballotiren. Rk. Kulifaj, e, m., staroch, ein alter Knaster- bart. Plk. Na Slov. Kulifajka, y, f., stará baba, alte Vettel. Na Slov. Plk. Kuliferda, y, m., dle Despota. To je k. = lišák, chytrák, Schlaukopf. Kulich, kuluch, a, kulíšek, ška, m. = sluka polní, Brachschnepfe; druh sovy, sejček, surnia noctua, Kauz. Us. — K., schlauer Kauz. Počkej kulíšku, dáme ti! Sych. — Kulíšek, píšťala k napodobení křiku kuli- šího (k lapání škodného ptactva). Šp. Kulichání, n., křik kuliší. Šp. Kulichati, kulichovati, wie der Kauz schreien. Č., Mus. Kulík, a, m. Kulíci podobají se tvarem těla slukám, mají však hlavu kulatou, zobák bez citlivé blány, veliké oči a zadní prst zakrnělý aneb žádný. Dytík, kulík, čejka, pisila, ústřičník. Kulík říční, charadrius flu- viatilis, Regenpfeifer; k. obecný, pluvialis apricarius. Frč. 346. Kulínek, nku, m. = kousek, Stückchen. Na Slov. K. chleba. Kulisa, y, f., Coulisse, postranní závěsa v divadle, postranice. Rk. Kulíšek, ška, m., Vz Kulich, Sýc.	Kuliší, Kauz-. K. příbuzenstvo. Č.. Kuliště, ě, n., Kegelplan; Billard. Rk. Kuliti, 3. pl. -lí, kul, il, en, ení; kouleti, kulívati, kutáleti, rollen, kollern, wälzen. V. — co po čem, kudy: po zemi. Us. — čím. Sem i tam jím kouleli. Jg. — čím kam: koulí do kuželek. — se. Větry se koulejí (po dolech pohybují, obíhají). Vys. — se od čeho. Jablko od jabloně daleko se ne- koulí. Ctib — se po čem. Po cihlách se kulil. Štelc. — Vz Kouleti. Kulka, y, f., eine kleine Kugel, Kügelchen. K. olověná, do ručnice (Gewehr-, Schiess- kugel), V., obalená, přiléhavá, klochtová (Lauf-), pukavá (pukavka), kulatá, okrouhlá. Šp. K. fičí, uhodila, razila. Šp. Dráha, povrch, udeření, rána, krček n. čípek (kde se při lití odřízne) kulky; pytlík, forma n. tvořítko, skříně, vytahovák (ráček, výkrut, parátko, vytahák) na kulky. Šp. Dáti někomu kulkou (střeliti ho). V. Kulkou nabiti. Jg. Kulkami stříleti. D. Stříleti stříbrnými kulkami. Vz Porušený soudce. K. se chybí, ale nechybí se matčino slovo. Pk. Kulkatý = muďatý. Jg. Kullý = to, co se kouleti dá, nebo což kulato jest. V Opav. Pk. Kulm, Chelmno, Chlum, místo v Prus. Kulminace, e, f., z lat., vrcholení a hlu- bočení znamená v astron. průchod hvězdy n. vůbec některého bodu na kouli nebeské u svém denním běhu skrze poledník a roze- znává se hořejší k. či vrcholení a spodní k. či hlubočení. Kulmination, Durchgang der Sterne durch den Mittagskreis. S. N. Kůlna, vz Kolna. Kulnice, e, f., kulatá hruška. Us. Kulobití, n. Kugelregen. Čsk. Kulohnět, a, m.. Erdochse, brouk. Rk. Kulochyt, u, m. Kugelfang. Dch. Kulolej, e, -lijec, jce, m. Kugelgiesser. Rk. Kulomet, u, m. Druh děla. Stran frasí vz Dělo. Fr. mitrailleuse. Kulometec, tce, m., ein Grenadier. Zlob. Kulometný. K. batterie. Mitrailleusen- batterie. Čsk. Kulovati, kouleti, kugeln. Kulovatina = kulatina. Kulovatosť, kulovitosť, i, f. = kulatosť. Kulovatý, -ovitý, kugelicht, kugelförmig, Kulovitý. K. sloh, složení. Nz. rund. Us. K. tělo, Sedl., koule. Kulovnice, e, f., flinta, Kugelbüchse, tažená ručnice, do které se kule nabíjejí. — K., váček na kulky, der Kugelbeutel. Šp. 1. Kulový (sferický), sphärisch. K. úseč, úsek, výseč, výsek, povrch, kruh, trojúhelník, trigonometrie (trojúhloměrství), zrcadlo. Nz. 2. Kulový most, lépe: kolový. Kult, u, m., z lat. cultus, obřady církevní, bohoslužba. Rk. Kultus, Gottesdienst, Kirchen- gebräuche. Kultivovati, z lat., vzdělávati, kultiviren. Pk. Kultuk, u, m. Vz Huba. Kultura, y, f., z lat., vzdělání, vzdělanosť, zvl. vzdělanosť lidského pokolení, Bildung. S. N. Kulturu rozšiřovati. K. se zmáhá. — K., vzdělání země, zvl. slovou k-y sadby lesní. S. N. Kultur, Anbau, Bearbeitung.