844

nedívej). Vz Kráva. Č. Darovanému koni
do huby nekoukej. Fr. Pracuje jako kůň; Jest
pravý kůň do práce. Fr. Unavenému koni
i ocas těžek. C. Koně za ovsem běží a osli
ho dostávají. Jg. Pro podkovu koně zkaziti
(= lakomý). Č. Zaťal se co zápalčivý kůň =
nepotáhne. Kůň, když se zatne, nepotáhne,
radše někam na stranu skočí. Vz Svéhlavý.
Č. Dva koně víc utáhnou než jeden. Šp.
Sedí na koni, jako by ho vidlemi nakydl.
Č. Jako nespřežené koně, jeden hat, druhý
čihý. Hryzou se co psi o kosť, co koně o žlab.
Vz Nesvorný. Č. Nechť psům tráva roste,
když koně podechnou. Prov. Na Slov. Na
rychlém koni na námluvy nejezdi (nepřenáhli
se). Šp. Koně nekupuj ušima, ale očima. Lb.
Šp. Schvácený kůň, usmířený přítel, nalo-
mený luk, vždy jsou nejisti. Šp. Dobrý kůň
i na maštali kupce najde. Šp., Lb. Vz Po-
kora. Nevoď koně z krčmy, ale do krčmy;
Má mysl na koně a paty u popele (vz Pyšný);
Mrtvému koni oves opálá (o pozdní pomoci.
Vz Pozdě. ) Lb. Když kůň nad chlapa úpor-
nější a chlap nad koně vymyslivějši, cvičí
se oba; K. žádá jho a vůl sedlo; Také kůň
hledě na koně, nejí-li, schne; Koně do pole
nepůjčuj; Starý kůň k hnoji, ač před tím
sloužil k boji; Čtyry nohy bílé, pátá lysina,
ten-li k. dobrý, velká novina; Uzda pozla-
cená nečiní koně lepším; Zle koni, kolem
něhož oslové kýchají; K. se nechválí srstí,
ale rychlostí; K. v dlouhých otěžích rád
z koleje vyskakuje. Pk. Malý koník dobre
tahá. Mt. S. Koně drž za uzdu a ne za ocas.
Hrš. K. dvou pánů je hubenec. Km. Komu
koně stojí a ženy mrou, tomu se daří dobře.
V Táb. Bílek. Chraň se koně od zadu, ženy
od předu. Šp. Vz Kněz. Nesedej na koníka,
nespadneš. Šp. By kůň o své síle věděl, žádný
by na něm neoseděl. Šp. Ani kůň nepotáhne
víc než může. Šp. Kůň, který ovsa dobývá,
nejméně ho jídá. Šp. — K., u soukenníkův,
v tkadlcovství (udělati koně = chybu, když
osnovač jeden pramen osnovy přeskočí);
v šachách; říční (v Nilu, Nilpferd), mořský
(Wallross). Jg. — Kůň (v tělocvičně). Na
koni o madla se opíráme; Na koni bez madel
se cvičiti. Kůn má tři části: krk, sedlo, hřbet.
Madlo přední (u krku), zadní (u hřbetu).
Levá, pravá, podélná strana. Na koni pobok,
pokos státi. Na šíř, na dél (bez madel,
s madly) se cvičiti. Vz Met, Stoj, Výsed,
Přemet, Skrčka, Stříž, Výšvih, Překot, Velo-
skok, Přeskok, Kolo, Výskok, Výdrž, Koza.
Tš. — K. houpací, Schauckelpferd. Dch. —
K. Oko na drozdy líčí se řadou dle potřeby
všelijak se točící; zalíčí-li se na některém
místě s obou stran řady větší čásť lesa neb
houštiny, nazývá se takové zalíčení kůň. Šp.
— K., kozlík železný na ohništi; Us. — K.
ve hře na drábky, kdo ve čtvrtém vyhození
a shrábnutí nechybil, praví, že má jednoho
koně. Us. Dch. — K., koník, vlk na stromě.
Us. u Bydž. Mý. — K., osel. Kůň (kuoň)
Krista Pána. Na Slov. Fr. — K., kobylka,
Heuschrecke. Mřk.

1. Kuna, y, m., dle: „Despota", Kuneš,
Kundrat, Kuník, Kunčík = Kuno, Kunz. Gl.
Pk. — K., y, f. = Kunigunde. Gl. 111.

2. Kuna, y, f.; kuně, kuňátko, mustela,

Marder. K. lesní (drahá, vzácná), skalní. Jg.,
Frč. 390. Lov, honba, pasť, (tlučka, truhla,
truhlík, sklopec, síť), železa na kuny; kuna
hřaduje (po něčem nahoru leze); k. sype
(rodí mladé); kunu po stopě vydělati (den
Marder ausgehen); kuny lapati, vystopovati.
Šp. Natáhl ho co kunu k trhu. Č. Vz S. N.

— K. = kunina, Marderfell. Kožich kunou
podšitý. Pk. Choditi v kunách. Ms. pr. m. pr.

— K. železná (obruč k vězení zločincův),
Hals-, Handeisen. Za hrdlo v kuně přiko-
vánu býti. Jg. Kuna na ruce. L. Seděti
v kuně (v nevoli). L. — K. = kůl v plotu,
sloup, Pfahl. Us.

Kuňa, dle Báťa; kuňha, y, m., der Gaffer.
Us. Fr.

Kunčice, dle Budějovice, v Slezsku. 1.
K., Kunzendorf v Opavsku; 2. K. veliké,
Gross-Kunzendorf v Těšínsku; 3. K. veliké
Gross-Kuntsehitz u Frištátu; 4. K. malé u
Frištátu. Vz S. N.

Kunda, y, f., v obec. mluvě ženský ro-
dicí úd. — K., rozhuda, toleranc. V Neto-
licku. Sř.

Kundal, kundál, u, m., chundel, Klumpen.
V Klatovsku.

Kundel, dla, m., pes ohařovitý, jinak:
vlkový, pumrlík, špiclík, Pommer, Spitz. —
K., e, f., Gondel, z itat. gondola. Gl. 111.

Kundolice, e, f., Gestöber. Na Slov.

Kundoliti, il, en, ení = kudliti. Na Slov.
Rybay.

Kundovrčna, y, f., žárlivá ženská, ein
eifersüchtiges Weib. V Náchod. Hrš.

Kundovrčnosť, i, f, žárlivosť, Eifer-
sucht. Us. Fr.

1. Kundrat, z Konrad, d jest vsuto. Gb.
Hl. 120. Vz Kuna, 1.

2. Kundrát, vz Pondrava.
Kundravý = kudlatý. Na Slov. Kundravý

pes. Plk.

Kundrok, a, m., kanec, Eber. Na Slov.

Kundšaft, něm., návěští, oznámení. —
K., odběratel. — K., list na vysvědčenou,
vysvědčení od představených cechovních.
Rk. — K., die Bestätigung, confirniatio per-
soluti thelonei. Na kterou pořádně sprave-
nou sbírku mají buď sami páni neb jich úřed-
níci formanům k-y pod pečetmi svými dá-
vati a formani takové k-y vždycky při sobě
míti a na mýtech.... ukazovati. Sn. pam.
Kn. 1606. f. 293. (Gl. 111. ).

Kundys, a, m. = kundrok. Na Slov.

Kůně, ě, f., doupě, Höhle. Ssav.

Kuně, ěte, n., veliký brambor ku krmení
dobytka, grosse Erdäpfel. Rostl. — K., ku-
ňátko, a, n., mladá kuna. Us.

Kunegunda, Kunigunde.

Kunemil, a, m., ves v Čáslavsku. Vz S. N.

Kuneš, e, m. Vz Kuna, 1.

Kunětice, dle Budějovice. Kunětická hora
u Pardubic. Vz S. N.

Künftig, něm. K. Woche, s neděle. Mk.

Kuňhati = kuňkati.

Kunhuta, y, f., Kunigunde. Vz S. N.
Kuna, Kunka.

Kuní: šuba, Reš., kožich, Us., kůže, D.,
čepice, podbřišek. Marder-. Šp.

Kúnice, v Říčansku. Tk. I. 46., 47.

Kunina, i, f. Marderfell. Pk.