Předchozí (844)  Strana:845  Další (846) |
|
|||
845
|
|||
|
|||
Kunino město, Kunstadt. Vz Kunstadt.
Jinde často: Boček z Kunstatu, z Chunstata. Č. Kuníř, e, m. = kanec. Na Slov.
Kuniti, il, en, ění = šukati, hledati, su-
chen. Na Mor. Co kuníš? Us. Kuňka, y, f., žába. K. ohnivá, bombinator
igneus; k. smrdutá, pelobates fuscus. Frč. 315. Kuňkati, kunkati, kuňkávati. — abs.
Žába kuňká, quakt. Us. — se s čím = vá- hati, zimpern, säumen. Rk. — co = mumlati, raunzen. Kuňkavý hlas, raunzend. Zlob.
Kunovitý, vz Ssavci. Frč. 390.
Kunovka, y, f.. Fuchsmütze. Us.
Kunst, kunšt, kunštík, u, m. šp. z něm.
Kunst, umění, uma. — K., žert, Scherz, Schwank, V., Jel., St. skl. — K., lest, List, Kunstgriff. Troj. — K., umělé zařízení hor. Pr. — Jg. Kunstéř (kunstýř), e, m., šp. z německého,
umělec, Künstler; žertovník, Possenreisser; Plk.; úskočník, ein Listiger. Lom. — Jg. Kunstéřský, na Slov. kunštárský, šp.
z něm., umělecký, Künstler-, künstlich. Jg. Kunstéřstvo, na Slov. kunštárstvo, a, n.,
šp. z něm., umělé dílo, umělosť díla, die Künstlichkeit, künstlich gemachtes Werk. — K., žertéřstvo, Kurzweiligkeit, Spassmacherei. Plk. — Jg. Kunstovný, kunštovný, — ní, šp. z něm.,
umělý, uměle dělaný, strojený, künstlich. Plk. — K., žertovný, šprýmovní, scherzhaft. V.
Kunšaft, u, m., kunšoft, das Einverständ- niss, die Verbindung. Arch. (Gl. 111. ).
Kunštat, u, m., v listu z r. 1398. Kunino
město (Arch. 1400), v Brněnsku. Vz S. N. Vz Kunino. Kunt, a, m., Schlaukopf. To je pěkný k.
(pěkná kopa). Kuntor, a, m., z lat. commendator. K.
řádu. V. Kal. p. 379. (Gl. 111). Kunzendorf, u, m. Tk. III. 292. Kun-
čice u Dvorce a Hranic na Mor. 2. U Bo- humína a Frýdku; Kunčinoves u Rychnova. Vz ještě Kunčice. Kunžvart, u, m., Königswarth, Kusch-
warta, Bärenloch, v Čechách v Písecku. Vz S. N. Kup, u, m., kupování, koupě, der Kauf.
Darmo umřel, kup nastal. Prov. Kteréhož kupu a prodeje my — mocí tohoto listu na- šeho — potvrzujeme. (V slez. list. obyčejná formule, n. p. 1536. ). Zb. Dal synovi kup na dům. Sych. Kupa, y, f., z koř. kup (kypěti). Gb. Hl.
145. K. kopa, kromada. K. sena. V. Haufe. Vz Kopka. K. hory. Vz Hora. — K Na Slov. krhla, nádoba na vodu, die Kufe, ein Gefäss. K. na sůl. D. — K., kupy, oblaky kulovité, kopcům podobné, die Haufen. Lpř. — K. = řeka Kulpa, přítok Savy. Vz S. N.
Kupadlo, a, n., lépe než koupadlo. Vz -dlo. Badeort, Schwemme. K. ovcí. Ben. V., Br.
Kupcová, é, f., dle, Nová', die Kauf-
männin. Kupček, ečka, m. = kupec, Št.; kdo koupiti
chce. Aqu. Kupčík, a, m., malý kupec. — K., hra
na kupčíka = pod hromádky, Kartenspiel unter Häufeln. Us., Dch. |
Kupčíř, e. m., obchodník. Zlob.
Kupčiti, 3. pl. -čí, kupči, če (íc), il, en,
ení; kupčívati. Staří mají imperat.: kupč, kupčte. Jg. Handeln, feilschen, vermarken, verkehren. — abs. Kdo kupčí, aby se ne- zavedl, znej cenu peněz. Kom. — v čem: ve víně, ve stříbře, v železe atd., v suknech, Br., v knihách, V., v něčí zemi, Kram., v soudech. Št. — čím: penězi. Opt. Chtěl těly jejich k. Lom. — s kým. Bs. — oč: Kteříž o duše lidské kupčí. Br. — kým, jak. A lakomě skrze vtipně vymyšlené věci vámi k. budou. V. Kupčivý, kdo rád kupčí, kauflustig. Jg.
Kůpě, ě, f. = koupě. Kauf, Waare. 1465.
Boč. Kupec, pce, kupeček, čka, m. — K., pro-
dávající obchodník, der Kauf-, Handelsmann. Velkokupec, k. ve smíšeném zboží, ve střiž- ném zboží, v přízi, plátně, víně, sukně, v ni- tích, v papíru, v železe, atd. Kramář, tar- marečník (vetešník); k. cestující. Š. a Ž. (Walter). Kupci kupectví provozujíce zboží odjinud přivezená ne bez zisku prodávají. Kom. K. kněh. Kom. K. v obilí. V. K. od čtyř peněz. BN. K. své obchody a kupecké běhy spravuje. BN. Kupec již je na ka- hánku (na kahánci. Vz Koráb). D. K. sebe střeže a jiného střiže. Č. K. když chválí, šálí. Č. Trefil k. na kramáře (= lhář na lháře, vz Podobný). Lb. K. pravdomluvný (je ako) voják milosrdný. Mt. S. Vz Rb. 207. — K., kdo kupuje, der Käufer. Našel do- brého kupce. Mám, dostal jsem kupce na dům, na obilí. Jg. Na dobrou koupi netřeba kupců pobízeti. V. Prodavač cení, kupec trží, až strží. Kom. — Vz Řemeslo a více v S. N. Tk. II. 540. Kupecky vzdělaný člověk, im Kaufmanns-
geschalte ausgebildet, Dch. Kupecký, co ke kupectví se vztahuje,
Kaufmanns-, kaufmännisch. Kupecký obchod, živnosť vésti; k. město, loď, koráb, V., mlá- denec, krám, společnosť, dům; sklep, sklad, zboží, vůz, registra, právo, Jg., dvůr, sud, stroj, D., stav, sloh, národ, pohledanosť, účetní rozvaha, firma, nadpis, podpis, míst- nosť, jednatel, potřeby, list, Šp., přejimatel, rozesylatel zboží, knihvedoucí, pokladník. Š a Ž. Kupecké věrování a ženský pláč na korec se nesměn. Pk. Vz Obchodní, Tržební. S. N. Kupectví, n., obchod kupecký. Handlung,
der Kaufhandel. Jg. Kupectvím se živiti; k. provozovati, provoditi (kupčiti). V. Učí se k. Us. K. na moři. Th. — Br. — K. = koupě, zboží, die Waare. Sklad rozličného kupectví a zboží. V. Lodi s kupectvím. Har. Jedni kupectví svá vykládali, druzí nakládali. Br. Všech k. první sklad v Praze byl. Kn. Kupectvo, a, n., kupci, die Kaufmann-
schaft, die Kaufleute, das Kaufmannsgre- mium. Jg. Kupeček, čka, m., malý kupec, kleiner
Kaufmann. Zlob. Kupečník, a, m., kupčík, ein Kauflustiger.
Zlob. Kupečnosť, i, f. Kauflust. Zlob,
Kupečný, kauflustig. Jg.
Kúpel = koupel.
|
||
|
|||
Předchozí (844)  Strana:845  Další (846) |