846

Kupení, n., das Häufen, Gruppiren. Jg.

Kupidlo, a, n., v Krkonoších a v již. Čech.
(Bž. ) = peníze. Kb. Dala na sobě znáti, že
by nějaký statek rádi v Čechách koupili, ano
již kupidla nebylo. Břez. 232.

Kupina, y, f., kupka srostlých rostlin,
vlasův, srsti, Büschel; černé maliny; hromada,
Häufe. Jg.

Kupinec, nce, m., kupa (sena), Haufe,
Heuschober. Jg.

Kupinovec, vce, m., batis. Rostl. Klum-
penbeere.

Kupiště, ě, n., okoliště, der Schober-
flecken, die Scheibe. Když se má seno
z louky domů bráti, rozhazují se kupy do
kupišť. U Byd. Mý. — K., kopiště. D.

Kupitel, e, m., kdo kupuje, der Käufer,
opak kupce, der Verkäufer. Aby naši k-lé
vždy při tom zboží bez zmatku zuostali. Kn.
Tov. 96. A jestliže bych své zboží odbyti
chtěl, k-le svého k tomu mám držeti a při-
vésti. Tv. 4. — Tv. 151. Paklibyk. nechtěl
od kúpení ustoupiti. CJB. 307. K. statku. Žer.

Kupiti, il, en, ení, häufen. — co: seno,
jetel (do kopek shrabovati, dávati. — se,
sich häufen, gruppiren. Dch.

Kupiti = koupiti.

Kupka, vz Kupa. — Na Slov. = koflík.
Koll.

Kupla, y, kuple, e, f., die Kuppel. K.
na chrámu. Kram. Vz Kostel.

Kuplet, u, m., z fr. couplet (kuplé), sloha
písně. Rk. Absatz, Strophe, Lied, Spottlied.

Kupliha, y, f., koliha, numenius arquata,
der Wettervogel. D.

Kuplíř, e, m., svodník, Kuppler; ku-
plířka, y, f., svodnice, svaděčka, Kupplerin;
kuplířství, (die Kupplerei; kuplovati koho
s kým, kuppeln. D.

Kupmo, käuflich. Ros.

Kupné, ého, n., daň z kupu. Který by
sobě tam chaloupku koupil, aby kupného
tři čtvrtě ovsa dal. 1587.

Kupní (trhový): věc, peníz, cena, summa,
J. tr., list, hodnota, kniha, účet (faktura),
místo, pramen. Šp. K. smlouva, lépe: trhová.
K. cenu při odevzdání zapraviti sluší. Pr.
Kauf-, Einkaufs-.

Kupný, hromadný, häufenweis. Č.

Kupochtivý, šp. m. kupec, kupovatel. Bs.

Kupola, y, f., kupolovitá klenba jest kle-
nutí, jehož základní plocha a vodorovné
průseky činí kruhy. Vz S. N.

Kupon, u, m., fr. coupon, od couper =
stříhati, ustřížka úroková, Nz., ústřižek úro-
kový, nátržek, Šp., úřezka úroční u státních
papírův. Rk. Arch kuponový; kupony pla-
titi, Šp.; kupony se vyplácejí (ne: vyplácí).
Šb. Vz více v S. N.

Kupovač, e, m., kupující, der Käufer, Ab-
nehmer, Kunte. Kupec odrazil své kupovače.
Kupovači kupují zboží. Č. Kupovače odvo-
lávati (od jiného k sobě). Šp.

Kupovačka, y, f., die Käuferin. D.

Kupování, n., das Kaufen. V.

Kupovatel, e, m. = kupitel. Reš.

Kupovati, vz Koupiti.

Kuprejtýř, e, m., kdo dělá alabastrová
díla. Mus.

Kupres, u, m., cypříš, Cypresse. Jg.

Kuprový, z lat., cuprum, měděný, Kupfer-.
Rohn.

Kuprowitz, Kopařovice na Mor.

Kupsobě, m. Darmodal umřel, Kupsobě
nastal. Prov. Nun heisst es bezahlen, wenn
du was haben willst. Jg.

Kur, u, m., z něm. Kur = volení císaře.
V. — Kur, a, m. = kohout, zastr. Vz Kura.
Pk. K. alpský, lagopus alpinus, pták tetře-
vovitý. Frč. 350.

Kúř = kouř.

Kůr, m. chor, z -/oqóq, vz Chor.; k m.
ch. Gb. Hl. 108. Kůr literacký. Vz Literat.
K. andělský.

1. Kura, y, f. = slepice, die Henne. Vz
Pták. Kury činžovní, die Zinshühner (Kn.
tov. ), pastevní, die Weidehühner (dávané
vrchnosti za užívání pastvy). Gl. 112. Jak
by kury pohrabaly (říká se o špatném písmě).
Č. Neví, kolik kur doma. Kochan nevěděl,
kolik kur doma měl. Vz Nesnáze. Dal., Č.
Zapěly ho kury (zapomenut). Vz Zmizení.
Č. To sa mu len tak poťapilo, ako slepej
kure zrno. Mt. S.

2. Kura, y, f. 1. z lat. cura, léčení, die
Kur. Tato k. mu nepomohla. To je dlouhá
k. V kuře míti nemocného. Zlob. — 2. Z fr.
cour, dvorné chování se k někomu. Kuru
někomu dělati, řezati, lépe: dvořiti se mu.
S. N. Vz Cour.

Kůra, y, f., kora, vnější vrstva rostlin.
Die Rinde, Baumrinde; Brotrinde. Nej-
svrchnější čásť kůry: koráb. K. bodlavá,
loupaná: loupež; zemská, Erdrinde, Šp.,
hladká, rozsedlá, roztrhaná, v papírovitých
proužcích se slupující, houbovitá, šupinatá,
korková, stromová, Čl., buková, kassie hře-
bíčkové, mahagonová n. mahonová atd. Vz
Kh. 346. — 347. Kůru loupati, dráti, klabati.
Šp. Kůru hloze s kazami (kdo jen povrchně
věcí se dotýká mluvě, hlouběji do věci ne-
vniká; kdo povrchně jen něco činí. ). Vz
Mluvení. Č. Hladký co dubová kůra. Vz
Hrubý. Nehleď na kůru, ale na dřeň. Pk. —
Ostatně vz Kora a S. N. — K. na ráně:
strup, škára. Šp. — K. na ovoci, die Rinde.
Kom.

Kuřacník, a, m., kuřatník, Hühner-
händler. D.

Kuřák, a, m., kuřič, Tabakraucher. D.

Kurancovati, vz Korancovati.

Kuránek, nka, m., ryba, sumec, Wels. Us.

Kurař, e, m., kuřátkář, drůbežník, Ge-
flügelhändler. Záp. měst. 1449.

Kuřárna, y, f., Rauchzimmer.

Kuratela, y, f., lat., opatrovnictví. Rk.
Vormundschaft.

Kuřatka, y, f. K. žlutá, clavaria flava,
kyjanka žlutá, gelbe Bärentatze. Čl. 181.

Kuřátko, a, n., kuře. Kuřátka na nebi,
souhvězdí. V. Vz Slepice (na konci). Hvězdy
řečené slepice s kuřátky. Reš. Hledejte toho,
jenž učinil kuřátka i Oriona. Job. 9. Asijští
básníci mluví zhusta o dvanácteru nití ne-
boli provazcích Plejad (kuřátek), odtud ob-
jasňuje se Job. 18. 31. Zdali zavázati můžeš
rozkoše kuřátek? Na toto místo naráží pří-
sloví: Nezdá se uměti kuřátka rozvázati.
Dělá, jakoby neuměl kuřátka rozvázati a jest
pravý fras. Zk. Kuřátka pískají. Us. K. chce