Předchozí (845)  Strana:846  Další (847) |
|
|||
846
|
|||
|
|||
Kupení, n., das Häufen, Gruppiren. Jg.
Kupidlo, a, n., v Krkonoších a v již. Čech.
(Bž. ) = peníze. Kb. Dala na sobě znáti, že by nějaký statek rádi v Čechách koupili, ano již kupidla nebylo. Břez. 232. Kupina, y, f., kupka srostlých rostlin,
vlasův, srsti, Büschel; černé maliny; hromada, Häufe. Jg. Kupinec, nce, m., kupa (sena), Haufe,
Heuschober. Jg. Kupinovec, vce, m., batis. Rostl. Klum-
penbeere. Kupiště, ě, n., okoliště, der Schober-
flecken, die Scheibe. Když se má seno z louky domů bráti, rozhazují se kupy do kupišť. U Byd. Mý. — K., kopiště. D. Kupitel, e, m., kdo kupuje, der Käufer,
opak kupce, der Verkäufer. Aby naši k-lé vždy při tom zboží bez zmatku zuostali. Kn. Tov. 96. A jestliže bych své zboží odbyti chtěl, k-le svého k tomu mám držeti a při- vésti. Tv. 4. — Tv. 151. Paklibyk. nechtěl od kúpení ustoupiti. CJB. 307. K. statku. Žer. Kupiti, il, en, ení, häufen. — co: seno,
jetel (do kopek shrabovati, dávati. — se, sich häufen, gruppiren. Dch. Kupiti = koupiti.
Kupka, vz Kupa. — Na Slov. = koflík.
Koll. Kupla, y, kuple, e, f., die Kuppel. K.
na chrámu. Kram. Vz Kostel. Kuplet, u, m., z fr. couplet (kuplé), sloha
písně. Rk. Absatz, Strophe, Lied, Spottlied. Kupliha, y, f., koliha, numenius arquata,
der Wettervogel. D. Kuplíř, e, m., svodník, Kuppler; ku-
plířka, y, f., svodnice, svaděčka, Kupplerin; kuplířství, (die Kupplerei; kuplovati koho s kým, kuppeln. D. Kupmo, käuflich. Ros.
Kupné, ého, n., daň z kupu. Který by
sobě tam chaloupku koupil, aby kupného tři čtvrtě ovsa dal. 1587. Kupní (trhový): věc, peníz, cena, summa,
J. tr., list, hodnota, kniha, účet (faktura), místo, pramen. Šp. K. smlouva, lépe: trhová. K. cenu při odevzdání zapraviti sluší. Pr. Kauf-, Einkaufs-. Kupný, hromadný, häufenweis. Č.
Kupochtivý, šp. m. kupec, kupovatel. Bs.
Kupola, y, f., kupolovitá klenba jest kle-
nutí, jehož základní plocha a vodorovné průseky činí kruhy. Vz S. N. Kupon, u, m., fr. coupon, od couper =
stříhati, ustřížka úroková, Nz., ústřižek úro- kový, nátržek, Šp., úřezka úroční u státních papírův. Rk. Arch kuponový; kupony pla- titi, Šp.; kupony se vyplácejí (ne: vyplácí). Šb. Vz více v S. N. Kupovač, e, m., kupující, der Käufer, Ab-
nehmer, Kunte. Kupec odrazil své kupovače. Kupovači kupují zboží. Č. Kupovače odvo- lávati (od jiného k sobě). Šp. Kupovačka, y, f., die Käuferin. D.
Kupování, n., das Kaufen. V.
Kupovatel, e, m. = kupitel. Reš.
Kupovati, vz Koupiti.
Kuprejtýř, e, m., kdo dělá alabastrová
díla. Mus. Kupres, u, m., cypříš, Cypresse. Jg.
|
Kuprový, z lat., cuprum, měděný, Kupfer-.
Rohn. Kuprowitz, Kopařovice na Mor.
Kupsobě, m. Darmodal umřel, Kupsobě
nastal. Prov. Nun heisst es bezahlen, wenn du was haben willst. Jg. Kur, u, m., z něm. Kur = volení císaře.
V. — Kur, a, m. = kohout, zastr. Vz Kura. Pk. K. alpský, lagopus alpinus, pták tetře- vovitý. Frč. 350. Kúř = kouř.
Kůr, m. chor, z -/oqóq, vz Chor.; k m.
ch. Gb. Hl. 108. Kůr literacký. Vz Literat. K. andělský. 1. Kura, y, f. = slepice, die Henne. Vz
Pták. Kury činžovní, die Zinshühner (Kn. tov. ), pastevní, die Weidehühner (dávané vrchnosti za užívání pastvy). Gl. 112. Jak by kury pohrabaly (říká se o špatném písmě). Č. Neví, kolik kur doma. Kochan nevěděl, kolik kur doma měl. Vz Nesnáze. Dal., Č. Zapěly ho kury (zapomenut). Vz Zmizení. Č. To sa mu len tak poťapilo, ako slepej kure zrno. Mt. S. 2. Kura, y, f. 1. z lat. cura, léčení, die
Kur. Tato k. mu nepomohla. To je dlouhá k. V kuře míti nemocného. Zlob. — 2. Z fr. cour, dvorné chování se k někomu. Kuru někomu dělati, řezati, lépe: dvořiti se mu. S. N. Vz Cour. Kůra, y, f., kora, vnější vrstva rostlin.
Die Rinde, Baumrinde; Brotrinde. Nej- svrchnější čásť kůry: koráb. K. bodlavá, loupaná: loupež; zemská, Erdrinde, Šp., hladká, rozsedlá, roztrhaná, v papírovitých proužcích se slupující, houbovitá, šupinatá, korková, stromová, Čl., buková, kassie hře- bíčkové, mahagonová n. mahonová atd. Vz Kh. 346. — 347. Kůru loupati, dráti, klabati. Šp. Kůru hloze s kazami (kdo jen povrchně věcí se dotýká mluvě, hlouběji do věci ne- vniká; kdo povrchně jen něco činí. ). Vz Mluvení. Č. Hladký co dubová kůra. Vz Hrubý. Nehleď na kůru, ale na dřeň. Pk. — Ostatně vz Kora a S. N. — K. na ráně: strup, škára. Šp. — K. na ovoci, die Rinde. Kom. Kuřacník, a, m., kuřatník, Hühner-
händler. D. Kuřák, a, m., kuřič, Tabakraucher. D.
Kurancovati, vz Korancovati.
Kuránek, nka, m., ryba, sumec, Wels. Us.
Kurař, e, m., kuřátkář, drůbežník, Ge-
flügelhändler. Záp. měst. 1449. Kuřárna, y, f., Rauchzimmer.
Kuratela, y, f., lat., opatrovnictví. Rk.
Vormundschaft. Kuřatka, y, f. K. žlutá, clavaria flava,
kyjanka žlutá, gelbe Bärentatze. Čl. 181. Kuřátko, a, n., kuře. Kuřátka na nebi,
souhvězdí. V. Vz Slepice (na konci). Hvězdy řečené slepice s kuřátky. Reš. Hledejte toho, jenž učinil kuřátka i Oriona. Job. 9. Asijští básníci mluví zhusta o dvanácteru nití ne- boli provazcích Plejad (kuřátek), odtud ob- jasňuje se Job. 18. 31. Zdali zavázati můžeš rozkoše kuřátek? Na toto místo naráží pří- sloví: Nezdá se uměti kuřátka rozvázati. Dělá, jakoby neuměl kuřátka rozvázati a jest pravý fras. Zk. Kuřátka pískají. Us. K. chce |
||
|
|||
Předchozí (845)  Strana:846  Další (847) |