847

již moudřejší býti než slepice. Prov. — K.
= houby, jelenky, Stachelschwämme, hyd-
num; röthliche Bärentatze, clavaria botrytis;
k. žlutá, clavaria flava, houby žlutočervené,
Hühnerschwamm; k. červenavá, der röthliche
Korallenschwamm, clavaria rubella. Jg. —Vz
Kůže.

Kuřatnice, e, f., drůbežnice, Hühner-
händlerin. D.

Kuřatník, a, m., na Slov. kuřenčář, drů-
bežník, Hühnerhändler.

Kurator, a, m., lat., opatrovník, ochránce.
Rk.

Kurátstva, y, f., první mléko od stelné
krávy, na vých. Moravě; mlezivo.

Kuřavec, vce, m., Staub; Schneegestöber;
Rauchwerk. Rk.

Kuřavěti, ějí, ěl, ění = puchrovatěti.
Us. Bosk.

Kuřavice, e, f., pucher, Tasche von Pflau-
men.

Kuřavý, Rauch-. Us. Bolesl.

Kuráž, e, f., z fr. courage, smělosť, od-
vaha. S. N. Kdo nemá chuti, k-že, nestojí
za dva ráže. Kdo nemá k-že, nic nedokáže.
Muth, Herzhaftigkeit.

Kurážný, vz Kuráž, smělý, odvážný.

Kurba, y, f. K. s držadlem, der Trieb
des Bleiglasers. Jg.

Kurdau, Kurdějov u Hustopeče na Mor.

Kurděj, e, a kurděje, í, pl., f, vřídkové
ostrostí naplněné na jazyku, v ústech, mou-
čnice, houby, na Slov. podjedy. Schwämm-
chen, Mahlhund. Us. To dítě má kurděje.
Us. — K. = hnilina, krvavá a hubnatá roz-
jedlina v ústech na dásních, die Mundfäule,
der Skorbut. Panují kurděje. Us. — K.
neduh koňský, osutí na nohách, zvláště okolo
koruny kopytní za střelkou: žába, střely,
die Strahlfäule, Kröte. Ja. Když má kůň
kurděj v nohách, postav ho v hnoji hodinu,
a všeť jemu vylepce. Ms. o kon.

Kurdějný, Skorbut-. K. vřed. Jg.

Kurdějov, a, m., vz Kurdau.

Kurdějovatosť, i, f., -ovitosť, i, f., ne-
moc kurdějná. Rostl.

Kurdějovatý, ovitý, kurděje mající, skor-
butich. K. člověk. Krok.

Kuře, ete, n., pl. kuřata; o skloňování vz
Gb. Hl. 63.; od kura. Vz Kuřátko. Kuře za
času otavy vylíhnuté: otavka. Šp. Kuřata
kňápají. Vz Kňápati. Má dětí, jako kvočna
kuřat. Dobrý jako k. Ani kuře nerozhněvá,
K. učí slepici hrabať. K. učí slepici. Už
vejce moudřejší než kuře. Kuře chce už
moudřejší býti než slepice. V. Č. Ani kuře
darmo nekutí a nehrabe. Jg., Šp., Lb. Když
kuře učí slepici, tuť mistrují učedníci. Lomn.
Lb., Vz Všetečný. Moudřejší k. než koura.
Čeká, ažby mu pečené k. v ústa vletělo.
Syr. Jakoby kuře rozvázati neuměl (staví
se). Ros., Lb. Vz Potutelný, Kuřátko. Dej
kuřeti sedadlo, samo se dovtípí. Vz Mladík.
Lb. Kuřete od mlynáře nebeř ku plemenu.
Pk. Zváznouti v něčem, jako kuřata v kou-
deli. Mus. Neublíží ani kuřeti. Us. Fr. —
Kuřata, na Mor. = osypky, neštovice, Blattern.
Pln kuřat.

Kuřecí maso, noha, hlava, řit. Jg. Huhn-.

Kuřecina, y, f., kuřecí maso, Hühner-
fleisch. Na Slov.

Kurek, rka, m. = kour, kur, kohout. V.

Kuřenčář, e, m. = kurátník. Na Slov.

Kuřenčí = kuřecí. Sal.

Kurenda, y, f., z lat., poslaný list, Um-
laufschreiben, Sendbrief. Jg.

Kuřenec, nce, m., kuře; na Slov. i nom.
kurence, Fr.; kuřátka (hvězdy); kurník. Jg.
Mtc. 1875. 149. Ms.

Kuřenina = kuřecina.

Kurevna, y, f., hampejs, Hurenhaus. Jg.

Kurevní dům, Hurenhaus. Kom. — K.
chlipný, smilný, hurisch.

Kurevnice, e, f.. Hurenwirthin. Rk.

Kurevnický, Huren-.

Kurevnictví, n., die Hurerei. Jg.

Kurevník, a, m., der Hurer. V.

Kurevský, Huren-. K. dům, domek, živo-
bytí, peleš, dítě, hospodář, V., píseň. D.

Kurevství, n., smilství, chlipnosť, die
Hurerei. V.

Kurfiršt, a, m., z něm. Kurfürst, česky
nesprávně volenec, lat. elector, kníže, kterému
dříve v říši německé náleželo právo voliti
panovníka, krále n. císaře. Vz více v S. N.

Kurhan, u, m., mohyla. KB., Mus. VII.
157. Grabhügel.

Kürchau, Krhov u Hrotovic na Mor.

1. Kuří, Hühner-. K. hnízdo, dvůr, (ohrada),
tipec, srdce (babské), slepota (noční mlha);
trh (Tk. I. 318. ), oko, řit na noze; kuří
oko si vyloupati, vyřezati, vymočiti; udě-
lalo se mi mezi prsty kuří oko, Us.; mor (ža-
binec, žabí střevce. K. noha, (rostlina) =
kuřecí nůžka, ježatka, sv. Maří dětel, crus
galli, FB. 7., Reš.; kuří noha, rostl. = šrucha.
K. střevce (plevel, slunečnička, ptačinec).
D. Cítil jsem to jako k. oko. Vz Mrzeti. Lb.
— K. oko, žertovné = hrb. Má k. oko na
zádech. Us. Sml.

2. Kuří, n., ves u Říčan. Tk. III. 54., 55.

Kurialie, í, pl., f., z lat., předepsaní způ-
sobové jednání i psaní, jižto se zachovávají
při kuriích (soudech) a v kancelářích, zvl.
při užívání titulův. S. N. Förmlichkeiten im
Kanzleistil.

Kurialní sloh, kancelářský. Vz Kurialie.

Kuřicí = kuřlavý. K. tabák. Rauchtabak.
Ros.

Kuřič, e, m. = topič, der Einheizer. Na
Slov. — K. = kuřák. D.

Kuřička, y, f., alcine. K. úzkolistá, alcine
tenuifolia; štětinkatá, al. setacea; jarní, al.
verna, a) chlumní, collina, b) Gerardova, Ge-
rardi. FB. 88.

Kuřidlo, a, m. = kouřidlo.

Kurie, e, f., z lat., třída, oddělení lidu
v Římě; radní shromáždění; radnice; kurie
římská (dvůr papežský). V sněmu dle kurií
do říšské rady poslance voliti. (K. velko-
statkářův, poslanců měst, poslanců venkov-
ských okresů, obchodních komor, velikého
průmyslu, národností, atd. )

Kurily, vulkanické ostrůvky v Tichém
moři. Vz S. N.

Kuřina, y, f., kuří oko. Us.

Kuřinec, nce, m., kurník. Us. Na Mor.
a v Boleslav., slepičí lejno. Jg., Mřk. — K.,
peplis, rostl. K. kalužní, p. portula. FB. 88.