Předchozí (847)  Strana:848  Další (849)
848
Kurnika, y, f., polycarpum. K. čtvero-
listá, p. tetraphyllum. FB. 80.
Kuriosita, y, f., podivnosť, zvláštnosť. Rk.
Seltenheit, Kuriosität.
Kuriosní, podivný, zvláštní, kurios, selt-
sam, sonderbar.
Kurios-um, a, n., podivnosť, neobyčejná
věc. Rk.
Kurír, vz Kurýr. V.
Kurirovati, z něm. a to z lat. curare,
léčiti, kuriren, heilen. — koho čím. V z
ostatně: Léčiti. Na Slov. lépe: kurovati. Plk.
Kuriť = topiti (v peci). Na Slov. Kd.
Kúřiti = kouřiti.
Kuřívody, pl., f., gt. Kuřích vod, Hühner-
wasser, též Freistadt, v Boleslavsku.
Kúřivý, zastar. = kouřivý.
Kurka, y, f., malá kura, Hennchen. Jg.
Kůrka, y, f., od kůra. Mnohý chlebem
pohrdal a suchou kůrkou za vděk vzal. Č.
Lepší k. v kapse nežli bažant v povětří. Hrš.
Vz ostatně: Korka.
Kurkas, u, m., curcas, rostl.
Kurkuma, y, f., kořen rostliny východo-
indické z řádu zázvorovitých (amomeae: cur-
cuma longa. Šfk. 599.
Kurkumin, u, m., žluť kurkumová, barvivo
kořene kurkumového. Vz S. N.
Kuřlák, a, m. = kuřák. D.
Kuřlavka, y, f. Rauchtabak. Jg.
Kuřlavý, Rauch-. K. tabák. Jg.
Kuřna, y, f. = kuřárna. Rauchstube. Th.
Kurnaz, a, m. = kanec. Na Slov.
Kurní, -ný, od kur, Hühner-. K. dvůr,
Zlob., trh, Hühnermarkt. V. K. trh, místo.
Tk. II. 540.
Kůrní, od kúry, Rinden-. Um. les. — K.,
Chor-.
Kůrnice = kornice.
Kurník, u, m., od kura = slepice; šp.
tedy kůrník. Hühnerstall, -haus. V. Stran
synonym vz Dům. Krade se, co liška z kur-
níku. Prov, Slepice do kurníku zavříti, z kur-
níku pouštěti. Slepice snesla v k., sedí už v k.
Kurník, a, m., chorník, Choralist. Háj.
Kuřno. Jest mi k. = chce se mi kouřiti. Kb.
Kurný. K. ptactvo, Geflügel. Koubl.
Kuromrtvy, Kuromrtvice, ves u Bílé
Hory u Prahy, zmizela. Tk. I. 615., Tk. III. 84.
Kurony, pl., Kursko, Kurland v Rusku.
Vz S. N.
Kuropění (ne: kůropění; od kura), kur-
pění, pění kur (kourův, kohoutův) = kokr-
hání, das Krähen des Hahnes am frühen
Morgen als Zeitangabe gebraucht. Od pění
kur až do východu slunce; Kněz, který by
pil po pění kur na krátké noci letní, na
druhý den aby mše nesloužil. V. Kal. 133.,
428. Do kuropěnie sěděch. Rkk. 58. V úterý
po třech králích v kuropění. V. Před kuro-
pěním. Bl. Nevíte, kdy přijde Pán, večer-li, či
o půlnoci, či v kuropění. V.
Kuroplach, a, m., ein feiger Hitzkopf. V.
Kuroptevnice, e, f., Rebhuhngarten. Rk.
Kuroptva, vz Koroptev.
Kuroptvář, e, m., druh psů na koroptve,
der Wachtelhund, canis extrarius. K. hispanský,
hladký, plamatý, lvíček. Ssav. Na Podě-
bradsku druh sokolů, kteří hlavně kuroptve
chytají. Fr.
Kuroptví = koroptví.
Kuroptvíče, ete, n., korotvíče, junges
Rebhuhn. Us. Dch.
Kůrovec = korovec.
Kurovitý n. hrabavý (šp: kůrovitý. Km. ),
vz Pták, Kura,
Kuřovna, y, f., Dch., = kuřárna,
Kurs, u, m., z lat. cursus, běh, oběh n. měna
peněz,
Cours. Výrazu toho užívá se v kupectví
při mimomístních směnkách, státních a jiných
cenných papírech, potom při ražených cizích
i domácích mincích v témž smyslu, jako při
zboží významu cena. Vz více v S. N., Měna,
Hnutí měny. Měnný, kursovní rozdíl. Účet
z měnných rozdílův. Dle kursu něco kupovati.
Mince dle kursu. Stav, zvýšení, změna kursu.
Ztráta při měně (kursu). Šp. — K., běh školní,
Semester. K. pro čekatele stábního důstoj-
nictva, Stabs-Officiers-Kurs. Čsk.
Kursiva, vz Písmo.                            
Kursko, a, n., vz Kurony. Pk.
Kursovní: měnný.                                  
Kuršit, u, m., med. lat. cursetuset corsetus,
fr. corset = thorax, tunica. Výb. I. Drahé
svrchní roucho rytířské. Vz Krzno. Jir. Ein
Pelzüberwurf mit engen Aermeln, der mit
Seide und Wolle überzogen war; die Ritter
trugen ihn über die Rüstung. Ze slov. krzno.
Gl. 112.
Kurt, u, m., u zedníků šp. z něm. Gurt,
pás (u klenby). Kmp.
Kurťa, i, f., kurťák, a, m., holubice a holub
jistý. Us. Dch.
Kurta, y, m., kurták, a, m., kurtavý =
kusý, komolý, stutzschwänzig, abgestutzt. Na
Slov.                                                        
Kurtisan, a, m., vz Kortyzoun.                  
Kurtka, y, f., kurze Jacke. Mus.
Kuruc, e, m., křižácký vojín; buřič; Turek,
Tatar. Na Slov.
Kurva, y, f. (hurva), kurvice, e, kurvička,
kurvinka. Sr. řec. /oć^ = dívka, Cf. Prk.
k nauce o tvoření slov. str. 9. Die Hure. Dítě
zní:
z kurvy n. kurvy syn (dcera), pankhart,
bastard, kopřivče, ze smilstva, neřádně, z ne-
řádného lože zplozený, narozený, nejistého
otce syn. V. — Někomu z kurvy synů spílati,
kurvy synů nadávati. Jg. Nevěstky (kurvy)
stud svůj mrhají. Kom. Obecným ženkám
(psicem, kurvám) cejch připáliti. Kom. Kurev
si hleděti. D. K. běhlá, obecná, bez studu,
nevěstka, vandrovnice, popeněžnice, haldecká
k., halda, neřesť. V. Po kurvách jíti; smilstvem
hanebným s kurvami se przniti. V. Nadával
jí kurev haldeckých, prakurev a duplovaných
kurev. Svěd. 1570. Pravil, že by to radši
běhlé kurvě dal; Nadala mi nosatých kurev,
svodných a zlodějských; Lže jako duplo-
vaná arcikurva. Svěd. 1569. Vz Rb. 267.
Kurvy smilné a chlipné. Štelc. Pán Bůh smutné
srdce těší, k-y topí a lotry věší. BN. — Pozn.
U Roudnice říkají matky děvčatům, kurvičko'
nejsouce si vědomy vlastního významu slova.
Mnohdy bývá slovo toto výrazem lásky ma-
terské:, I ty kurvičko' říká matka usmívajíc
se, učiní-li děvče něco nového atd. Špd. Tak
prý i v Kolínsku. Prk. I jinde v Čechách
ano i na Slov. Fr. — 2. Z lat. curvus =
křivka, křivá čára. Rk.
Předchozí (847)  Strana:848  Další (849)