850

Kuše, e, f., kušice, kušička = luk s napí-
nadlem a sochou. Armbrust. Ros. K., ballista,
arcuballista, vlastně luk na soše upevněný,
který se napinadlem natahoval a jazýčkem
k soše přidělaným spouštěl. K. byly veliké
a malé. Z malých šípy, z velkých kamením
stříleli. Hrš. Km. II. n. b. 119. K. nosná,
vozná. Jg Kuši natáhnouti, napiati, na ořech
přiložiti. V. Střelec z kuše. V. Z kuší stříleti.
V. Kamení z praků a totachů, šípy z kuší
vyhazovali. Kom. Čert kuši věř, když je
napiatá. Ros. Rozdíl mezi kuší, lukem, samo-
střílem a lučištěm. Jg. II. str. 232. Vz S.
N. — K. = mrcha, mršina, Luder. Dal. —
K. = duše ve frasi: Na mou kuši! Us.

Kušečný, Armbrust-.

Kušička = kuše.

Kušna, y, f., z Gosche, jest příliš nízké.

Jg.

Kušní, Armbrust-. K. střelec. Tur. kron.

Kušníř, e, m., šp. z něm. Kürschner, na
Slov., = kožišník. Plk.

Kušovati, z fr. coucher, mlčeti. Kuš n.
kušuj. Vz Kuš.

Kuštra, y, f. a m. = kostroun, kostrbatý,
ein Zottiger, Zerraufter. Na Slov.

Kuštraviti, kuštřiti, il, en, ení, zerraufen,
zersausen. Na Slov. Plk.

Kuštravý, kostrbatý, zottig, zerrauft. Na
Slov.

Kuť, i, f., káznice, Zuchthaus. Ros.

Kút, u, m. = kout. Každý v jiném kútě
(druh druha se straní). V Přerov. Kd.

Kuta, y, f., kláda, Block, Hand-, Fuss-
fesseln. Ros. — Kuty, nášlapky, eingetre-
tene Schneeballen in den Hufen der Pferde
o. an Stiefeln. Boč.

Kuťa, dle Báťa. Hoň sobě kuťo. Prov. Mus.
III. d. 47.

Kutací šachta, der Schurf, v horn. Us.

Kutáč, e, m., pohrabáč. Na Slov.

Kutáleti, se po čem: po zemi. Ml. atd.
Vz více v: Kotáleti.

Kutalour, u, m. K-rem (valourem) kouli
hoditi (= kutaliti). Ros.

Kutati, co: mineralie v jich ložištích
hledati (kopáním šachet, štol, zákopů, nebo-
zezem), schürfen. Vys. — za čím: za ka-
menným uhlím. Vys. — Ostatně vz Kutiti.

Kutě, ve frasi: Jíti na kutě = spat. In
sein Nest gehen, schlafen gehen. Us. Psí k.,
psinec. Hundsbude. Dch. K., špatná, škaredá
chalupa. Na Mor. Mřk.

Kůtě, vz Kotě. V Bydž. Mý.

Kůtek (zastr. kotek), tku, m. = hlezno,
kotník, der Knorren, Knöchel. V., Kom. Sukně
až po kůtky. Ros. — Kotky vepřové, Schweins-
füsse. D. — K. ku hrání, Würfel zum Spielen.
V kůtky hráti. V. — Ostatně vz Kot.

Kutelný, kujný, hammerbar.

Kutéř, kutýř, kutnéř, kutnýř, e, m. Schürfer.
K., osoba, jež od úřadu vrchního povolení
ke kutání obdržela. Vys.

Kutéřský, Schürfer-. K. práce, právo,
znamení (tabulka). Vys.

Kuthan, kutan, kutchan, u, m., nádoba
kuchyňská, pánev bez nohou, pekáč, die
Pfanne, Bratpfanne. Kuchař na k-nu smaží.
Kom. Kuthan rendlíka trestá, jsou oba černí.
Prov. K. podobná nádoba na uhlí, ke kouření,

die Glutpfanne. V. K. plný uhlí řeřavého.
Ben. V.

Kutica, e, f., otvor a komůrka před kamny,
kde se z venku topí; chatrný dum. Na Slov.

Kutil, a, m., kutící, dovádějící, der aller-
lei treibt, Schäkerer. Us.

Kutilka, y, f. K. písková, sphex sabu-
losa, samotářská, černá vosa, S. N., dle Frč.
169. ammophila sabulosa. — K., die Schä-
kerin, Vz Kutil.

Kutina, y, f., čeledník, Gesindestube;
malé krámky, budky, Us. Bolesl.; kout,
Winkel. Jg.

Kutiti, 3. pl. -tí, kuť, tě (íc), il, cen, ení;
kutati, kutívati; od ku-ji, t je vsuto. Šf. K.,
kopati rukou neb nohou, hrabati, wühlen,
graben, rütteln; dělati, tropiti, páchati, trei-
ben, thun, schäkern. Jg. — abs. Kuře kutí
(hrabe). D. Kuře nerádo nadarmo kutá. Ros.,
D. K. = doly zarážeti, schürfen. Vz Kutná.
Am. — co. Co kutíte (děláte) čtveráci? Sych.
Ten dnes čerty kutí (vzteká se, dovádí). Ros.
K. divy (dělati). Mus. K. oheň (hrabati,
rozšťárati). Scip. — kde. Kutati v zemi.
Na Mor. — se kde: v zemi (se hrabati).
Kom., Jel. Na zemi (jakoby červ) se kutá.
D. K. se u ohně (v něm šťourati, stochern).
D. — se s čím. Hodinu se s tím kutí (párá),
ještě nezatopí. D., Jg.

Kutivý, wühlend, kramend. Rk.

Kutlina, y, f., kůtě, psí lože, Hundslager.
Hlas.

Kutlof, u, m, šp. z něm Kuttelhof, das
Schlachthaus, jatky. Vydá je k zabití jako
hovada na kutlof. Br.

Kutloch, u, m. = díra, skrýš. V Krko-
noších: putloch.

Kutna, y, f. = planá gdoule, die Quitte,
der Kittenapfel, pyrus cidonia. D. — K.,
svrchní šat kněží, hazuka, die Kutte; opo-
vržlivě: flanda. (Šp. ). Pod kutnou, v kutně
choditi. Us.

Kutnéř, e, m., horník. Us. Bělohr.

Kutneřník, a, m., der Tuchfrisierer. D.

Kutnerovati, kuttenieren, krämpeln. —
co: sukno. L.

Kutnohořan, a, Kutnohorec, rce, m.,
Kuttenberger. — Kutnohorský. K. doly.
Vz S. N.

Kutný, kuten, tna, tno, od kut (kut-iti),
kutati, schürfen). Kutná = dovolení k šťárce
neb k zaražení dolu (Schurflizenz). Am. —
Kutná hora n. Kutna hora, Hory kutné,
Kuttenberg, mě. v Čechách. Vyjel z Prahy
do Kutny Hory. V. Na Horách kutnách sněm.
V. Dokud osel bude řváti, Hora bude v štěstí
státi. Č. Vz více v S. N. a Tk. I. 615., II.
540., III. 651.

Kutnýř, e, m. = kutnéř.

Kuto, a, m., koťuha, y, koťužník, a,
m. = pes. Na Slov.

Kuťoš, e, m., orycteropus, Ameisenschar -
rer. Krok.

Kutrovice, dle Budějovice, místní jméno.
Mus.

Kuttenplan, Planá Chudova.

Kutter, angl. cutter, malá loď s jedním
stožárem. S. N.

Kutý, geschmiedet. — K., pouhý, silný.
Kinský.