Předchozí (849)  Strana:850  Další (851) |
|
|||
850
|
|||
|
|||
Kuše, e, f., kušice, kušička = luk s napí-
nadlem a sochou. Armbrust. Ros. K., ballista, arcuballista, vlastně luk na soše upevněný, který se napinadlem natahoval a jazýčkem k soše přidělaným spouštěl. K. byly veliké a malé. Z malých šípy, z velkých kamením stříleli. Hrš. Km. II. n. b. 119. K. nosná, vozná. Jg Kuši natáhnouti, napiati, na ořech přiložiti. V. Střelec z kuše. V. Z kuší stříleti. V. Kamení z praků a totachů, šípy z kuší vyhazovali. Kom. Čert kuši věř, když je napiatá. Ros. Rozdíl mezi kuší, lukem, samo- střílem a lučištěm. Jg. II. str. 232. Vz S. N. — K. = mrcha, mršina, Luder. Dal. — K. = duše ve frasi: Na mou kuši! Us. Kušečný, Armbrust-.
Kušička = kuše.
Kušna, y, f., z Gosche, jest příliš nízké.
Jg.
Kušní, Armbrust-. K. střelec. Tur. kron.
Kušníř, e, m., šp. z něm. Kürschner, na
Slov., = kožišník. Plk. Kušovati, z fr. coucher, mlčeti. Kuš n.
kušuj. Vz Kuš. Kuštra, y, f. a m. = kostroun, kostrbatý,
ein Zottiger, Zerraufter. Na Slov. Kuštraviti, kuštřiti, il, en, ení, zerraufen,
zersausen. Na Slov. Plk. Kuštravý, kostrbatý, zottig, zerrauft. Na
Slov. Kuť, i, f., káznice, Zuchthaus. Ros.
Kút, u, m. = kout. Každý v jiném kútě
(druh druha se straní). V Přerov. Kd. Kuta, y, f., kláda, Block, Hand-, Fuss-
fesseln. Ros. — Kuty, nášlapky, eingetre- tene Schneeballen in den Hufen der Pferde o. an Stiefeln. Boč. Kuťa, dle Báťa. Hoň sobě kuťo. Prov. Mus.
III. d. 47. Kutací šachta, der Schurf, v horn. Us.
Kutáč, e, m., pohrabáč. Na Slov.
Kutáleti, se po čem: po zemi. Ml. atd.
Vz více v: Kotáleti. Kutalour, u, m. K-rem (valourem) kouli
hoditi (= kutaliti). Ros. Kutati, co: mineralie v jich ložištích
hledati (kopáním šachet, štol, zákopů, nebo- zezem), schürfen. Vys. — za čím: za ka- menným uhlím. Vys. — Ostatně vz Kutiti. Kutě, ve frasi: Jíti na kutě = spat. In
sein Nest gehen, schlafen gehen. Us. Psí k., psinec. Hundsbude. Dch. K., špatná, škaredá chalupa. Na Mor. Mřk. Kůtě, vz Kotě. V Bydž. Mý.
Kůtek (zastr. kotek), tku, m. = hlezno,
kotník, der Knorren, Knöchel. V., Kom. Sukně až po kůtky. Ros. — Kotky vepřové, Schweins- füsse. D. — K. ku hrání, Würfel zum Spielen. V kůtky hráti. V. — Ostatně vz Kot. Kutelný, kujný, hammerbar.
Kutéř, kutýř, kutnéř, kutnýř, e, m. Schürfer.
K., osoba, jež od úřadu vrchního povolení ke kutání obdržela. Vys. Kutéřský, Schürfer-. K. práce, právo,
znamení (tabulka). Vys. Kuthan, kutan, kutchan, u, m., nádoba
kuchyňská, pánev bez nohou, pekáč, die Pfanne, Bratpfanne. Kuchař na k-nu smaží. Kom. Kuthan rendlíka trestá, jsou oba černí. Prov. K. podobná nádoba na uhlí, ke kouření, |
die Glutpfanne. V. K. plný uhlí řeřavého.
Ben. V. Kutica, e, f., otvor a komůrka před kamny,
kde se z venku topí; chatrný dum. Na Slov. Kutil, a, m., kutící, dovádějící, der aller-
lei treibt, Schäkerer. Us. Kutilka, y, f. K. písková, sphex sabu-
losa, samotářská, černá vosa, S. N., dle Frč. 169. ammophila sabulosa. — K., die Schä- kerin, Vz Kutil. Kutina, y, f., čeledník, Gesindestube;
malé krámky, budky, Us. Bolesl.; kout, Winkel. Jg. Kutiti, 3. pl. -tí, kuť, tě (íc), il, cen, ení;
kutati, kutívati; od ku-ji, t je vsuto. Šf. K., kopati rukou neb nohou, hrabati, wühlen, graben, rütteln; dělati, tropiti, páchati, trei- ben, thun, schäkern. Jg. — abs. Kuře kutí (hrabe). D. Kuře nerádo nadarmo kutá. Ros., D. K. = doly zarážeti, schürfen. Vz Kutná. Am. — co. Co kutíte (děláte) čtveráci? Sych. Ten dnes čerty kutí (vzteká se, dovádí). Ros. K. divy (dělati). Mus. K. oheň (hrabati, rozšťárati). Scip. — kde. Kutati v zemi. Na Mor. — se kde: v zemi (se hrabati). Kom., Jel. Na zemi (jakoby červ) se kutá. D. K. se u ohně (v něm šťourati, stochern). D. — se s čím. Hodinu se s tím kutí (párá), ještě nezatopí. D., Jg. Kutivý, wühlend, kramend. Rk.
Kutlina, y, f., kůtě, psí lože, Hundslager.
Hlas. Kutlof, u, m, šp. z něm Kuttelhof, das
Schlachthaus, jatky. Vydá je k zabití jako hovada na kutlof. Br. Kutloch, u, m. = díra, skrýš. V Krko-
noších: putloch. Kutna, y, f. = planá gdoule, die Quitte,
der Kittenapfel, pyrus cidonia. D. — K., svrchní šat kněží, hazuka, die Kutte; opo- vržlivě: flanda. (Šp. ). Pod kutnou, v kutně choditi. Us. Kutnéř, e, m., horník. Us. Bělohr.
Kutneřník, a, m., der Tuchfrisierer. D.
Kutnerovati, kuttenieren, krämpeln. —
co: sukno. L. Kutnohořan, a, Kutnohorec, rce, m.,
Kuttenberger. — Kutnohorský. K. doly. Vz S. N. Kutný, kuten, tna, tno, od kut (kut-iti),
kutati, schürfen). Kutná = dovolení k šťárce neb k zaražení dolu (Schurflizenz). Am. — Kutná hora n. Kutna hora, Hory kutné, Kuttenberg, mě. v Čechách. Vyjel z Prahy do Kutny Hory. V. Na Horách kutnách sněm. V. Dokud osel bude řváti, Hora bude v štěstí státi. Č. Vz více v S. N. a Tk. I. 615., II. 540., III. 651. Kutnýř, e, m. = kutnéř.
Kuto, a, m., koťuha, y, koťužník, a,
m. = pes. Na Slov. Kuťoš, e, m., orycteropus, Ameisenschar -
rer. Krok. Kutrovice, dle Budějovice, místní jméno.
Mus. Kuttenplan, Planá Chudova.
Kutter, angl. cutter, malá loď s jedním
stožárem. S. N. Kutý, geschmiedet. — K., pouhý, silný.
Kinský. |
||
|
|||
Předchozí (849)  Strana:850  Další (851) |